Báje, mýty, povesti, legendy

Edícia obľúbených povestí rozprávkarskej legendy, v majstrovskom podaní Dušana Jamricha.Audiokniha obsahuje: Zakliata hora Pani mačička Potopa Hor sa hor sa Cigáň čerta ošialil Slncový kôň Jeleň zlatorohý Berona Cesta k slnku a mesiacu Traja zhavranelí bratia Či jesto pravda na svete Mechúrik Koščúrik Múdry Maťko a blázni Popolvár najväčší na svete Myšacia bundička Tri kozliatka O Víťazkovi Zlatá priadka Černokňažník O troch grošoch

Ďalšie vydanie encyklopédie antickej mytológie, ktorej pozoruhodná forma "slovníka na čítanie" približuje bohov a hrdinov antických bájí zaujímavým, čítavým a dramatickým opisom ich osudov.

V kraji, kde sa vypínajú naše veľhory, sa kedysi rozprestierala šírošíra rovina, na ktorej žila, trápila sa i radovala početná skupina skalných obrov. Vládol im rozvážny otec Tatran. Viedol svoje deti k skromnosti, vzájomnej láske i pracovitosti, a tak sa mu z nich podarilo vychovať rúčich synov i šikovné dcéry.Ďumbier, Junák, Ganek, Javorový, Muráň či Havran... Ktože sa mohol tým mládencom vyrovnať? Vysoká, Bystrá, Končistá, Bašta, Čubrina. Devy jedna krajšia od druhej, čo si prikrývali hlavy ľahkým snehovým závojom, krášlili sa vencami z kosodreviny a obliekali do šiat utkaných z horských kvetov. Nad všetkými však vynikala najmladšia Hoľa, čo práve dorastala do krásy. Aj múdra bola, aj uvážlivá, aj iné prednosti mala, no nikdy sa nimi nevystavovala. Napriek tomu sa chýr o nej niesol celou krajinou, a tak zo všetkých kútov prichádzali pytači, aby ju získali za svoju družku. Ilustroval Kamil Leštach.

Nie všetko, čo sa odohralo v histórii, sa dostalo na stránky kníh o veľkých dejinách. Popri významných udalostiach sa prihodili aj malé vzrušujúce príhody, na ktoré sa časom zabudlo. No tieto epizódy či historky existovali a často niesli v sebe neoficiálnu pečať doby, v ktorej vznikli. Poľudštili dejiny, ktoré zaznamenali historici stroho a bez emócií. Na tieto historky storočia sadal prach. Bolo potrebné sfúknuť ho, lebo aj z nich sa skladá mozaika doby. Čitateľ sa dozvie, odkedy je na Dóme svätého Martina hromozvod, ako muž v brnení bežal Panskou ulicou, kedy zaparkoval koč posledný fiakrista a ďalšie zaujímavosti.

Svět se od Ezopových časů změnil od základu, lidé létají do vesmíru a dorozumívají se přes celou zeměkouli, ale ovládají je tytéž radosti, vášně a zlozvyky jako Ezopovy současníky. Proto příběhům o zvířatech s lidskými vlastnostmi tak dobře rozumíme – dospělí i děti. Vzít do rukou Ezopovy bajky v novém převyprávění Jiřího Žáčka a poslechnout si s dětmi moudré a vtipné příběhy, nechat se unést poutavým přednesem Vojty Dyka a Tatiany Vilhelmové a povídat si o životě, to mohou být pro nás i naše potomky nezapomenutelné chvíle rodinné pohody.

Vzbura strašidiel. Táto kniha je celkom netradičná. Viete prečo? Pretože v jednej knižnej väzbe sú dve knihy: Povesti a iné zvesti o hradoch a zámkochVzbura strašidielPrvá z nich sa číta úplne normálne odpredu a druhá je otočená celkom naopak. Bláznivé však? A o čom sú tieto úžasné knižky pre deti a mládež? Prvá obsahuje povesti o hradoch, zámkoch a zrúcaninách z celého Slovenska. Tie sú opradené tajomstvami a historickými udalosťami. Súčasťou sú fotografie a reálie o hradoch, zámkoch, zrúcaninách a interaktívne úlohy pre mladého čitateľa, ktorého knižka sprevádza na ceste objavovania.Druhá kniha je veselé čítanie o strašidlách na zámku Červená Lehota od obľúbeného českého autora Jiřího Holuba v preklade Marty Hlušíkovej. Chcete sa dozvedieť, prečo Edmund a Eulália žijú už 365 rokov na zámku? Alebo či sa Kristína z rybníka dočká svojho rytiera a pán Pivonka ostane na zámku naďalej kastelánom? Obe knižky dopĺňajú ilustrácie skvelého výtvarníka Juraja Martišku a fotografie Vladimíra Fecka.Povesti a iné zvesti o hradoch a zámkoch: Autorka: Renáta Matúšková; Ilustrácie: Juraj Martiška; Fotografie: Vladimír Fecko.Vzbura strašidiel: Autor: Jiří Holub; Preklad: Marta Hlušíková; Ilustrácie: Juraj Martiška.

Edícia obľúbených povestí rozprávkarskej legendy, v majstrovskom podaní Dušana Jamricha.Audiokniha obsahuje: O kráľovičovi, čo si mladú hľadal Dalajláma Drevená krava Ďuro - Truľo Jelenček Zakliaty zámok Hádač, struhač, strelec, poprac Matej veľký kráľ a Uliana veľka kráľovná Tri citróny Laktibrada Tri perá z draka Zlatovláska Čarodejná lampa

Edícia obľúbených povestí rozprávkarskej legendy, v majstrovskom podaní Dušana Jamricha.Audiokniha obsahuje: Tri stromy Radúz a Ľudmila Prorok Rak Chudobných rodičov syn Nebeská sláva Soľ nad zlato O vlku, čo si dal šiť čižmy Statočný valach Ružová Anička Neboj sa O človeku, čo nikdy nehrešil O zakliatej sestre Ako išlo vajce na vandrovku Tri zakliaté kniežatá Trojruža

Edícia obľúbených povestí rozprávkarskej legendy, v majstrovskom podaní Dušana Jamricha.Audiokniha obsahuje: Janko a Macko Sirota O mechúrikovi Kubove príhody Hadogašpar Pamodaj šťastia, lavička Železník Dvä šibalci Sitno Ženský vtip Na Boha s kyjom O pohanskom kráľovi Klinko a kompit kráľ Panna za drakom Pes

Edícia obľúbených povestí rozprávkarskej legendy, v majstrovskom podaní Dušana Jamricha.Audiokniha obsahuje: Popeluša Tri práčky Zabitá sestra O dvanástich mesiačikoch Tri zlaté hrušky Stará dievka a čert Ľubka a Kovovlad Žabina kmotra Plavčík a Vratko, čo osúšajú slzy sveta Zlatná krajina Pecko - sprostáčik Dlhý nos Zlatý zúbok Kozičky

Neil Gaiman sa pri písaní už dlho inšpiruje dávnymi príbehmi a mýtmi a v tejto knihe spracoval veľké ságy ďalekého severu. Ich príbehy sformoval do románu a ten sa začína zrodom deviatich bájnych svetov. Opisuje dobrodružstvá bohov, trpaslíkov i obrov a iných bytostí a končí sa súmrakom bohov, ktorý je zároveň zrodom nového času a ľudstva. Severskí bohovia majú v Gaimanovom podaní desivo bojovnú povahu, radi podvádzajú druhých, a aj sa dajú podviesť, ich kroky často vedie čistá vášeň. Vďaka svižnému a vtipnému rozprávačskému štýlu naberajú známe ságy a príbehy nový, svieži dych.

Neil Gaiman sa pri písaní už dlho inšpiruje dávnymi príbehmi a mýtmi. Pri tejto knihe však obrátil pozornosť priamo na ich zdroj a bravúrne spracoval veľké ságy ďalekého severu. Verne opisuje panteón hlavných nordických bohov: Odina, najvyššieho z najvyšších, jeho syna Thora, neuveriteľne silného, no nie najmúdrejšieho, a Lokiho, syna obra, Odinovho pokrvného brata, švindliara a neprekonateľného manipulátora. Gaiman všetky dávne príbehy spracoval do románu a ten sa začína zrodom deviatich bájnych svetov, opisuje dobrodružstvá bohov, trpaslíkov i obrov a končí sa súmrakom bohov, ktorý je zároveň zrodom nového času a ľudstva. Severskí bohovia majú v Gaimanovom podaní desivo bojovnú povahu, radi podvádzajú druhých, a aj sa dajú podviesť, ich kroky často vedie čistá vášeň. Vďaka svižnému a vtipnému rozprávačskému štýlu naberajú známe príbehy nový, svieži dych.

Príslovia a porekadlá sú vyjadrením ľudovej múdrosti, skúsenosti, ľudové pravdy i zaužívané rečové zvraty. Vo svojej zbierke slovenského národného literárneho bohatstva Chrástek vydal príslovia, porekadlá a podobenstvá, ktoré medzi ľudom zozbieral predovšetkým P. Dobšinský, P. Krupa a F. Sasinek.

Slavista, folklorista a etnograf Jiří Polívka urobil dôkladný rozbor a prehľad slovenských ľudových rozprávok a povestí. V tejto knihe sú hádam všetky povesti o obroch, zbojníkoch, rytieroch, drakoch, vodníkoch, o pokladoch, hradoch, zvonoch, studničkách…, čo si kedy ľud na Slovensku rozprával.

Vstúpme do otvorených dverí bájok s profesormi morálky – zvieratami. Sme s nimi konfrontovaní v povahe ľudských mravov, v správaní sa. V každej bájke sú ukryté poklady, ktoré obohacujú a robia ľudí lepšími, úprimnejšími predovšetkým k sebe. La Fontainove bájky sú staré už tri storočia a stále sú najaktuálnejším čítaním, aké si dokážeme predstaviť.Knihu dopĺňajú nádherné ilustrácie Mira Regitka.

1. diel série. Prvá časť trilógie Legenda o Braslavovi je oslavou priateľstva, lásky a vernosti. Po boku smrteľníkov žijú v príbehu i nadprirodzené postavy, v ktoré verili naši predkovia. Ocitneme sa na území Veľkej Moravy v druhej polovici 9. storočia, v okolí Veligradu, hradiska obkoleseného rozvetvenou riekou Moravou. V blízkom lese Dobrogu sa na mohutnom skalnatom brale usídlilo zvláštne zviera - bájny gryf. To miesto vzbudzuje strach, nik sa tam neodváži. Jedného dňa však presvedčí syn vládnuceho kniežaťa dvoch pastierov Bojana a Rodana, aby mu k obávanému miestu ukázali cestu. Stretnutie s gryfom vyvolá celý sled udalostí, ktoré už nemožno zvrátiť. Podarí sa chlapcom zvládnuť dary od gryfa, ktoré nechtiac dostali? Utají Bojan pred ostatnými svoj nový dar rozumieť reči zvierat a Rodan schopnosť vidieť nadprirodzené bytosti? Navyše si na Veligrad už dlhú dobu brúsia zuby Frankovia. Kupecké výpravy so soľou prepadávajú lupiči a počas dlhej zimy ľudia podľahnú chorobám, strachu a neistote. Zdá sa, že jediné riešenie ponúka legenda o bájnom Braslavovi, ktorý v časoch núdze prisľúbil ľuďom pomoc. Poslovia sa však môžu vydať za ním iba vtedy, keď sa Lesná brána v Dobrogu otvorí. No tá zostáva naďalej zatvorená.Trilógia Legenda o Braslavovi isto zaujme deti, ktoré milujú dejiny a záhady či dobrodružné príbehy plné napätia. V tejto časti Tiene nad Veligradom sa prenesú do obdobia Veľkej Moravy.

Pavla Dobšinského poznáme ako zberateľa slovenských ľudových rozprávok. K. A. Medvecký sa zasa venoval vytvoreniu zbierky slovenských ľudových balád. Zaznamenal ich a vydal vlastným nákladom. Zbierka poukazuje na kultúrnu úroveň a podáva obraz každodenného života slovenskej rodiny, vojaka, zbojníka, väzňa, zaľúbencov, ale i osobností známych z dávnej histórie.

V mýtickej krajine bohov a múz sa odohráva nádherný príbeh lásky Orfea a Eurydiky, ktorá neutícha ani po smrti. Putovanie Orfea do podsvetia, aby vyslobodil svoju milú, je jedným z najkrajších rozprávaní starogréckych mýtov. Stvárňovali ho mnohí výtvarníci, sochári, hudobníci na celom svete, lebo ľudia od nepamäti verili, že láska je silnejšia než smrť.Nádherné ilustrácie Ingrid Zámečníkovej podnecujú bohatšie vnútorné prežívanie príbehu starodávnych čias. Kniha patrí do edície Múzy.

V časoch, kedy sa bohovia a nymfy starali o všetko živé na zemi, sa odohráva príbeh opustených detí Dafnisa a Chloé, ktoré našli a vychovávali pastieri uprostred krásnej prírody. Vyrastali spolu na pasienkoch, v tienistých hájoch a na slnečných stráňach. Pásli spolu stáda kôz a ovečiek, stali sa nerozlučnými priateľmi. Zamilovali sa do seba a pomocou bohov i vlastnou snahou prekonali nástrahy osudu. Príbeh rozvíja citlivosť, vnímavosť, fantáziu a obrazotvornosť detského čitateľa. Ilustrovala ho známa slovenská výtvarníčka Katarína Vávrová. Vzniklo tak výnimočné dielo svetovej literatúry s mimoriadnym výtvarným spracovaním. Kniha je určená deťom od 8 rokov.

„Najstarodávňejší pohanskí Slováci napred jedného boha pod ménom Perúna, Paroma viznávaľi a cťiľi, stvorca hromu a bľesku, pána ňeba, zemi a celého sveta, póvodca všeckích prípadnosťí: nebo osud ňeveriľi. Jemu voľi a iné obeti zabíjaľi. Pozatím aľe mnoho iních bohov si vimisľeľi a počet modlí rozmnožiľi. Maľi bohov hor, skal, hájov, pol, zemi, vod, povetrá, svetla, tmi, zármutku, žalosťi, radosťi a rozkoš; a bohov domovích a ňeznámích; bohov dobrích a zlích, ňekterích i Grékov bohom podobních…“

Motyka, krompáč, rodná zem a práca od rána do večera. To bol život našich predkov, ktorý sa opakoval deň čo deň a striedal s ročnými obdobiami. Okolo zmien v prírode a vo svojej práci si poľnohospodársky národ Slovákov vybudoval množstvo zvykov a rituálov, na ktoré viazali piesne, pranostiky či rôzne úkony. Etnograf a národovec Pavol Socháň ich všetky zozbieral a zachoval pre budúce generácie. Zvyky rozdelil do častí Prípravné práce na poli,senobranie, žatva, obžinky,mlatba. Pôvodne publikované pod názvom „Starobylé zvyky slovenských roľníkov pri poľnej práci“.

Výběr zpěvů z básnických eposů řeckého starověku. Audiokniha Ilias a Odyssea - obsahuje výběr z nejznámějších básnických eposů řeckého starověku, jejichž autorem je Homér. Recitují Karel Höger a Luděk Munzar. Komentář k původnímu LP 0 18 0424 z roku 1968:Přebohatou obrazností plastickou zvládl řecký člověk vzrušení, úžas i tíhu dojmů z tohoto světa a dal mu jméno kosmos, tj. řád. Sám pak vystoupiv nad přírodu tvořivou a dodnes udivující činností mýtotvornou, v níž usiloval pochopit nejen tento svět, ale i sama sebe, silně a úspěšně chtěl soulad s kosmem. Homérova Ilias a Odyssea, nejstarší písemné památky řecké, jsou v tomto smyslu nejen pochopením a výkladem života, ale i svědectvím mocné lásky k němu.Voltaire kdesi napsal, že Homér bude ještě dlouho slavný, protože jej nikdo nečte. Naše ukázky mají ctižádost - ostatně zcela v duchu antické tradice - přispět k tomu, aby byl tedy slyšen! Není ostatně žádným tajemstvím, že vskutku umělecká recitace přispívá podstatně nejen k optimálnímu pochopení verše, ale i k objevování takových složek básnického díla, které jsme předtím při tiché četbě nevnímali.Charakteristickými ukázkami z Iliady a Odysseje chceme dnešním ctitelům antické poezie přiblížit nedostižné vzory starořecké epiky, která se dožila rozkvětu počátkem I. tisíciletí př. n. l. u Aiolů v Malé Asii. Vzrušující a dramatická látka vyrostla ve vzpomínkách na boje o dobytí Troady, krajiny na severním maloasijském pobřeží, z tzv. trojského cyklu, jehož jádrem byla výprava Řeků proti Tróji.Obsahem Iliady jsou děje desátého roku dobývání Tróje. Vůdce Řeků Agamemnón je nucen vydat zajatou Chryseovnu a za to odnímá nejstatečnějšímu hrdinovi před Trójou Achilleovi jeho zajatkyni Briseovnu. Achilleus se rozhněvá a straní se boje. Jeho božská matka Thetis vymůže na Diovi slib, že Trójané budou tak dlouho vítězit, dokud se Achilleovi nedostane zadostiučinění. Teprve když Hektór, nejstatečnější z Trójanů, usmrtil Achilleova přítele Patrokla, Achilleus se opět účastní boje a zabije Hektora a mrtvolu vydá jeho otci Priamovi.S herojskou Iliadou kontrastuje výrazně spíše dobrodružná a pohádková Odyssea, která líčí osudy chytrého a lstivého Odyssea na bludné pouti při návratu do rodné Ithaky. Četní nápadníci Pénelopiny se po dobu Odysseovy nepřítomnosti ucházejí o její přízeň, pustoší dům i majetek Odysseův a nutí Pénelopu ke sňatku. Věrná Pénelopa však pevně věří v Odysseův návrat. Po četných nehodách přistane konečně Odysseus jako trosečník u ostrova Ógygie, kde jej poutala nymfa Kalypsó. S pomocí Faiéků se konečně dostane do vlasti, pobije nápadníky a šťastně se shledá s Pénelopou i se svým otcem Láertem.Obě homérské básně jsou zalidněny obsáhlou galerií individuálních charakterů, z nichž některé se blíží k typům vskutku nadčasovým. S Helenou, která svým půvabem přivodí vlastně válku mezi Řeky a Trójany, kontrastuje výrazně Andromacha, milující a oddaná choť Hektorova. Proti lehkomyslnému krasavci Paridovi statečný hrdina i něžný otec rodiny Hektór, hrdý Agamemnón, nebojácný Aiás, váhavý Meneláos, vznětlivý Diomédés, bystrý a chytrý Odysseus. V Odysseji má Helena neméně ušlechtilý protiklad v Pénelopě, oddané a věrné choti Odysseově. Krásný a statečný Achilleus bude vždycky dojímat krátkostí svého lidského údělu a nevýslovnou láskou k životu. Je pravda, že se tyto charaktery neopakují. Výrazně odlišené charaktery jsou pečlivě individualizovány. Homér tu vlastně uměním svého plastického realismu zachytil dovršující se proces zrození individua uvnitř rodové společnosti. Literární historie však při vší úctě k životnosti homérských charakterů jim vytýká jistou statičnost, nedostatek vnitřního rozvoje. Tato výtka je však podle našeho mínění jistým anachronismem. Ještě Goethe pod vlivem francouzského klasicismu kladl důraz na obecné v člověku; i jeho zajímá povaha jen jako výsledný stav, neví ještě o tom, že charakter se vyvíjí, utváří v činnosti! Nikde nelíčí charakter v procesu jeho vznikání. Charakter je tu spíše plodem přírody. Je to zpravidla převaha jedné složky, která převažuje a ovlivňuje tak daný charakter (Egmont ovlivňuje ostatní láskou, Faust touhou po poznání apod.).Neprávem bývá homérským hrdinům vytýkán nedostatek analýzy vnitřních zážitků. Teprve mnohem později, kdy mýtus již nebyl s to vycházet vstříc rozmanitým obměnám lidského soužení, novodobý román, zvláště psychologický, osamělé hledání vnitřní jistoty, rozvinul k dokonalosti umění introspekce a analýzy zážitků lidského nitra.Je-li oběma básním cizí líčení přírody jako pozadí jednotlivých dějů, básník často sahá k přírodě pro přirovnání vskutku sugestivní. Síla rozumu, statečnost, hrdinství, lidskost, přátelství a láska - to byl svět hodnot hrdinů v obou eposech Hemérových. A nebyl by to lidský úděl, kdyby s tou plností a vášnivostí života nekontrastovala skutečnost smrti. Poslechněte si jen rozmluvu Achilleovu se stínem mrtvého přítele Patrokla.Illias je tedy eposem války, Odyssea míru. Obě básně měly nesmírný význam pro Řeky, působily na jejich poezii i prózu, na umění výtvarné, na vědu, filosofii, na výchovu i na celý národní život Řeků. Pro budoucí věky se staly nedostižným vzorem epiky. Na rozhraní 6. a 5. stol. př. n. l. vznikla epická skladba Válka žab a myší, která paroduje látky malého významu, jež však byly odívány do tradiční epické formy. Do češtiny ji nově přeložil O. Smrčka (Světová četba, sv. 199).Významný je vliv homérských básní na evropské literatury zejména od 14. stol. (Petrarca, Boccaccio). Pohádkových momentů Odysseje používali Ariosro v Itálii, Spencer v Anglii, Hans Sachs v Německu. Také Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém (1575) nese stopy vlivu Homérova. Humanitní složky obou eposů vysoce ocenil Herder. Nemenší vliv měl Homér v Rusku (Puškin, Tolstoj, Gogol, Bělinskij).do naší staročeské literatury se sice dostala historie o válce trojské, avšak nebyla tu tlumočena tradice antická, nýbrž byla tu obměňována toliko vypravování poklasická. Naši romantikové studovali s nadšením mezi jiným také Homérovu Ilias a Odysseu. Plodem tohoto zájmu byl však toliko stesk a lítost, že se v naší dávné minulosti nemůžeme pochlubit něčím podobným. Snad i to byl jeden z motivů, jež vedly ke vzniku Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského.Až do novověku byl za autora obou básní pokládán Homér. Teprve v 19. stol. se rozvinula diskuse, jsou-li tyto básně mechanickým spojením navzájem nesouvislých epických básní na témata z pověstí trojského cyklu (teorie písňová), či vznikly-li rozšířením jakéhosi "jádra", které obsahovalo již všechny základní momenty látky obou básní. uvážíme-li výraznou jednotnost uměleckého plánu obou básní, sotva dáme za pravdu myšlence, že básně vznikly pouhým sebráním epických básní menších. Přijmeme-li však názor, že každá z obou básní musí být plodem jednoho autora, zůstává otevřenou otázka, je-li autorem obou Homér sám či máme-li předpokládat existenci autorů dvou. Tvůrcem Iliady se zdá nepochybně Homér, který pocházel ze Smyrny a žil asi v 8. stol. př. n. l. Soudí se, že Odyssea je asi o sto let mladší a že je rovněž dílem geniálního básníka, ovšem nám prý neznámého.Proč tedy právě dnes Homér? Také ve slovesném umění je dnes možno pozorovat mučivé zproblematizování člověka a lidského života vůbec. Příliš velká část moderní literatury propadá dnes samoúčelné sebepitvě, psychologismu a atomizaci duševního života. Zdá se proto, že je na čase věnovat větší pozornost lidským příběhům, v nichž se nejspíše potkáváme s celými lidmi, a tedy se skutečným a plnokrevným životem. Připomeňme tu jen strhující, byť protikladnou osobnost Achilleovu, "duši rekovnou a i pěvnou, vášnivou i něžnou, trpící i vítězící, velkou v hněvu i v lásce, slavnou v životě i smrti". Nemíníme tím nikterak popírat závažnost a oprávněnost krátké básně, kterou tak vášnivě obhajoval Ed. A. Poe a Ch. Baudelaire. Souhlasíme však s P. Claudelem, že cílem umění je "hledání celků, velikých mas, ovládaných mohutnou kompozicí", kde jedinec je toliko "jedním z částečných účinků". Je to ostatně zcela v souhlase s moderními psychologickými teoriemi osobnosti, která se rozvíjí jen v tvořivé interakci se svým sociálním prostředím. Klademe-li tedy dnes důraz v genezi osobnosti na sociální kontext, nepopíráme vůbec jedinečnost a neopakovatelnost lidské osobnosti ani obrodnou sílu jejích emocí, jimž je věnována převážná část tvorby lyrické. Méně často se pak v poezii epické mění v pouhou hru slov. Poezie přišla prý do rozpaků od chvíle, kdy jsme počali číst verše pouhýma očima! Vybrané nahrávky z nestárnoucích eposů Iliady a Odysseje v podání našich předních umělců vám v sugestivní kráse mluveného slova přiblíží dávný svět dramatických bojů, svět silných vášní, lásek i nenávisti, hrdinství, oddanosti, obětavosti a věrnosti. Dát pocítit znovu vášnivou lásku a vůli k životu navzdory všem jeho strastem, k životu, který nebyl dosud oslabován samoúčelnými reflexemi a v němž se dosud nerozpadla jednota poznání, cítění a jednání, to je v podstatě smysl našeho rozhodnutí darovat do diskotéky milovníku poezie alespoň v ukázkách odkaz z nejvzácnějších.

Pohádky pro všechny, kteří obdivují přírodní svět indiánů a oceňují jejich schopnost pochopení světaVladimír Hulpach je autorem řady převyprávěných mýtů, pohádek, legend a bájí z celého světa. Jeho Indiánské pohádky patří k nejúspěšnějším, vyšly již v jedenácti jazykových mutacích a mnoha vydáních. V těchto pohádkách jsou zvířata a lidé ve stejné roli, mluví spolu a navzájem se silně ovlivňují. Mocní duchové pak zasahují do života všech tvorů rozumně, předem varují a dokážou pozitivně a zásadně proměnit svět. Bára Hrzánová je "Vinnetou naší doby" (jak zní kniha jejích vzpomínkových rozhovorů s Richardem Ermlem), nejen vynikající herečka, ale i člověk, který má k indiánům celým svým životním postojem blízko. Její citové a osobní zaujetí při četbě těchto pohádek dodává nahrávce nesmírnou autentičnost a sílu sdělení.Totéž podtrhuje v nahrávce hudba, tedy zpěv, buben a chřestidlo v interpretaci náčelníka Ligy lesní moudrosti Filipa Chmela. Hudební zvuky: Filip Chmel.

Audiokniha autorky úspěšně nově zpracovaných Starých pověstí českých a moravských. Významným osobnostem z české historie se po letech dostává zasloužené pozornosti. Jednotlivá líčení událostí a životních osudů jsou dostatečně barvitá a poskytují prostor i pro hlubší vykreslení psychologie jednotlivých postav.

Z komentáře k původnímu LP albu, které vydal Supraphon v roce 1985:Panorama hor - Bílých Karpat, pod nimi roztroušené osady a dědiny Vyškovec, Bošáčky, Lopeník, Březová, Strání, Korytná, na druhou stranu Žítková, Komňa, Bojkovsko, Pozlovice - to je kraj, kde byly sebrány tyto pověsti. Tudy vedly staré obchodní cesty z českých zemí do Uher. Tu se v temných lesích skrývali odvážní zbojníci, ze samot pocházely "prefíkaní" Kopaničáři, žila tu odvážná Haraga i pastýř Tomáš Zlomek. Je to kraj hornatý s drsným podnebím, kde po deštích jsou údolí zahalena mlhou a v zimě, když sníh zafoukal cesty i chalupy, měli lidé na samotách k sobě daleko. Oč chudobnější je kraj, o to větší bohatství slovesné. Vyprávělo se pokaždé, když se rodina sešla pohromadě. Ve svátečních chvílích, při draní peří, vaření povidel a zabíjačkách. V podání vypravěčů ožívala známá místa, vzpomněly se veselé i vážné příhody, které se opravdu staly, odvaha a chytrost chudáků, kteří mnohdy vyzráli nad panskou. Ožívala místa tajemná - hory a jeskyně, kde zůstaly nashromážděny poklady po zbojnících, kde kámen se třpytil jako křišťál a voda ze studánky měla čarovnou moc. Vyprávělo se i o zázračných schopnostech bylinkářů a bohyň. Ti žili na Kopanicích a znali nejeden lék na lidské bolesi a jejich slabosti. Dokázali přičarovat lásku, a třeba i trest tomu, kdo si chtěl přisvojit cizí majetek. Pověsti jsou vyprávěny jazykem jadrným, neboť tu více než kde jinde platí, že "kopaničáři nikdy nešli daleko pro slovo". Jsou vyprávěny různorodým nářečím, co dolina, to jiný dialekt: straňanský, březovský, kopaničářský...Tradiční projev prostých lidí zůstává otevřeným zdrojem inspirace hudby, tance, zpěvu a vyprávění. Starší vypravěči z moravsko-slovenského pomezí pomalu odcházejí a s nimi i vyprávění a pověsti. Pověst se dědí, vzniká po léta, vypravěč si přimýšlel a upravoval ji podle svého. Vkládal do ní kus života a moudrosti. Snad proto jsou tak lidské a pravdivé. Kdo se pozorně zaposlouchá, přenese se do lesů a strání Bílých Karpat, vcítí se do myšlení zdejšího lidu, do způsobu jeho života, nahlédne do dávné minulosti. Snad se mu zalíbí poetika zdejšího lidu, snad i porozumí jeho duši...Alena Bartošíková

Částečná dramatizace Starých pověstí českých Aloise Jiráska ve výběru a scénáristické úpravě režiséra Jana Fuchse připomene jistě nejznámější knihu tohoto klasika české literatury, z níž generace čerpaly znalosti o nejstarších dějinách naší vlasti předávané v pověstech. Snímek natočený v r. 1988 je ukázkou velkorysých edičních projektů Supraphonu realizovaných zkušenými režiséry a jistě zaujme hereckými výkony a celkovým pojetím i dnešní posluchače. Mimořádná nahrávka ve skvělém hereckém podání.

Audiokniha Staré pověsti české obsahuje tyto části:O praotci ČechoviO KrokoviO LibušiO PřemysloviO BruncvíkoviO Karlu IV.O Václavu IV. a lazebnici ZuzaněO staré Praze: a) O mistru HanušoviO staré Praze: b) O GolemoviO Janu Žižkovi

Legendární Illiadou (Trojská válka) a Odysseou (Odysseovy cesty), bájemi známými jako starořecké eposy připisované slepému pěvci Homérovi, v převyprávění spisovatele Eduarda Petišky uzavírá Supraphon (po třech předcházejících albech) zvukovou podobu jeho knížky pro mládež Staré řecké báje a pověsti. Mimořádná interpretace Taťjany Medvecké, Františka Němce a Petra Pelzera, předních herců činohry Národního divadla, umocněná téměř filmovou hudbou Jiřího Procházky povyšuje toto dvojcédé na jeden z nejlepších titulů současné audioprodukce v oblasti mluveného slova a přináší posluchači sváteční setkání s řeckou mytologií, která poznamenala počátky evropské vzdělanosti. Obsah: Paris a Helena Obléhání Troje a Patroklova smrt Achileus, Hektor a Aiás Trojský kůň Odyssesus a Kyklop Polyfemos Aiolos, Laistrygoni a Kirké Stíny mrtvých Sirény, Skylla a Charybda - 1. část Sirény, Skylla a Charybda - 2. část Fajákové Odysseus na Ithace Odysseus a Telemachos Ženichové Penelopa Odysseův luk a sekery Mír na Ithace

Třídílné album nabízí téměř celou řeckou mytologii (kromě Illiady a Odyssey) tak, jak ji známe z převyprávění Eduarda Petišky (Staré řecké báje a pověsti) určeného především mladým čtenářům. Kniha vyšla už v mnoha vydáních, což inspirovalo Supraphon k vytvoření její zvukové podoby. Interpretace byla svěřena předním osobnostem činohry ND, hudbu složil a nahrál Jiří Pazour a režie se ujal milovník a znalec mytologie režisér Tomáš Vondrovic, autor scénáře.

Málokterá česká kniha pro mládež se dočkala tolika vydání jako Řecké báje a pověsti Eduarda Petišky. A to nejen proto, že patří mezi tzv. doporučenou četbu na středních školách a gymnáziích. Nesmrtelné antické mytologii v ní autor ponechal vnitřní dramatiku, a tak čtenář ani nevnímá, že se seznamuje se základy evropské kultury, bez nichž lze jen těžko porozumět dřívějšímu i současnému umění. Supraphon vydává už 2. díl částečné dramatizace nejznámějších antických bájí ve skvělé interpretaci našich předníchherců s působivou hudbou Jiřího Pazoura.

Petiškovy Staré řecké báje a pověsti jsou už pro několik generací vstupní branou do bohatého světa antické mytologie, jejíž ozvuky najdeme v umění všech slohů i staletí. Bájný Olymp, sídlo Diaa jeho manželky Héry i celá plejáda dalších bohů a hrdinů ožívá v autorově vyprávění, které je psáno jazykem srozumitelným dítkám školou povinným, aniž ztrácí v jednotlivých příbězích něco ze své napínavosti. Pro tento titul, který by měl mít pokračování, jsme vybrali prvních šest příběhů, jejichž názvy vám nebudou neznámé. Mistrná inerpretace trojice členů činohry ND spolu s hudbou Jiřího Pazoura nabízí příjemný poslech i poučení! Obsah: Prolog Prométheus Potopa Faethón Orfeus Midas Založení Théb

V kompletu pěti alb vychází téměř úplná kniha Eduarda Petišky Staré řecké báje a pověsti, která patří už řadu let k nejoblíbenějším pramenům přibližujícím široké veřejnosti a zejména mladé generaci antickou mytologii. O významu znalostí z tohoto oboru pro pochopení vývoje evropského a tedy i českého umění není sporu a právě proto je Petiškova kniha zařazena mezi tzv. doporučenou četbu na středních školách. Řecké báje nejsou ovšem jen zdrojem poučení, nabízejí také napínavé až strhující příběhy, které umocňuje dokonalá interpretace předních členů činohry ND Taťjany Medvecké, Františka Němce a Petra Pelzera!

Od Prométhea přes trojskou válku až k Odysseovi! Báje ze starověkého Řecka jsou plné odvážných hrdinů, mocných bohů a hrozných netvorů. Odehrává se v nich řada bojů i slavných dobrodružství. Celkem 26 pověstí a bájí je citlivě převyprávěno tak, aby jim porozuměly i malé děti.

Byli to bohové, kdo byli hlavními hybateli života ve starém Řecku. To oni tahali za neviditelné nitky lidských osudů. Z některých dobrodružství a příběhů se dozvíte, že bohové museli být často i velkými šprýmaři! Velkým hrdinům připravovali tajemné úkoly a stavěli do jejich cest nejrůznější překážky. Vydejte se za slavnými bohy na posvátný Olymp, a dozvíte se KDO, CO, PROČ a JAK tvořil dějiny. Poslechněte si, kdo byli Zeus, Herakles nebo Prométheus či Afrodita, Kyklopové nebo Sirény. Nejen, že se dozvíte spoustu zajímavostí, ale hlavně se skvěle pobavíte.

Velkorysý projekt kapely Čechomor a Supraphonu. Celkem na třech albech vycházejí postupně pověsti hradů a zámků na Moravě (ty byly již vydány na podzim roku 2008), v Čechách (vycházejí nyní) a ve Slezsku (vyjdou na podzim 2009). Legendy, opředené kolem tajemných staveb hradů, tyčících se zpravidla vysoko v lesích, vyprávějí o pokladech, zázracích, umrlcích a nadpřirozených bytostech. Lidové písně tvoří mezihry, v nichž navazují na nedopovězená tajemství. Jsou upravené Karlem Holasem a Františkem Černým z Čechomoru tak, aby korespondovaly s podivuhodnými a dramatickými událostmi pověstí. Na našem právě vycházejícím titulu vypráví sedm legend z Čech Barbora Hrzánová. Písničky i pověsti se vážou k hradům Hazmburk, Helfenburk, Kašperk, Košumberk, Lichnice, Smečno a Strakonice. Názvy skladeb i pověstí spolu souznějí a doplňujíse i v humoru, nadhledu a poetičnosti: Kočičí bál, Vinný sklep, Dívčí kámen, Hadí korunka, Kacafírek, Tři havrani a Střevíčky z těstaPokračování úspěšného titulu o legendách hradů a zámků v písničkách a vyprávění!

Závěrečný díl trilogie pověstí českých, moravských a slezských hradů a zámků, doprovázený písněmi kapely Čechomor. Tajemná místa ve Slezsku opřádají strašidelná a podivuhodná vyprávění o zlatých pokladech, skřítcích, čertech a záhadných bytostech. Mystika baladických příběhů, vážících se k těmto záhadným místům, inspirovala hlavní tvůrce Čechomoru Karla Holase a Františka Černého k písním magického účinku, které souznějí s tajuplným příběhem a zároveň vycházejí z původní lidové melodie i textu. Vypravěči Ewa Farna a Radek Pastrňák se připojí v několika písních ke kapele Čechomor a společně završí tento velkolepý projekt, jímž Supraphon i Čechomor navázal na lidovou tvorbu. Ewa Farna, Radek Pastrňák a Čechomor vyprávějí a zpívají o tajemných místech Slezska!

Spisovatelka Alena Ježková je oceňovanou autorkou knih pro děti a mládež. Její vyprávění pověstí z dějin českého a moravského národa krásným, obrazivým jazykem, je srozumitelné, s četnými zajímavými vysvětlujícími vstupy, jež předcházejí každou pověst. Čtrnáct příběhů z počátku českých dějin dostává novou dramatickou podobu, která předčí pověsti Aloise Jiráska nejen pohledem současníka, ale i řadou poznatků, osvětlujících skutečné i bájné události minulosti. Vyprávění o praotci Čechovi a jeho dcerách, o dynastiích prvních českých a moravských panovníků, o dramatech, souvisejících s přijímáním křesťanství, líčí autorka tak, že se stáváme jakoby přímými svědky příběhů z dávné historie. Symbiózu ženského a mužského principu pověstí z Čech představují interpreti Jan Kačer, Jan Potměšil a Veronika Gajerová, Boleslav Polívka čte příběhy z Velké Moravy. Napínavá vyprávění ze skutečných i bájných českých a moravských dějin pro milovníky historie i pohádek.

Vraťte se zpátky do dob před několika tisíci lety, kdy staří Egypťané uctívali boha slunce, ale také do časů velkolepého stavitelského umění, řemesel a do věku počátků lékařské vědy a astronomie; k pramenům lidské vzdělanosti. Dávné egyptské příběhy vychází z překladů starých papyrů, z písemných zlomků a úryvků i ze zpráv starověkých řeckých spisovatelů. Další země, jejíž prastaré příběhy stojí za to vyprávět, nazvali kdysi Řekové Mezopotámie ‒ krajina mezi řekami. Starověká říše vznikala a zanikala kolem dvou velkých toků Eufrat a Tigris. Její pověsti jsou zpracovány podle překladů klínopisných záznamů na hliněných destičkách.

Římská mytologie patří k základním pilířům evropské civilizace. Představuje svět, který chápal sám sebe prostřednictvím bohů a jejich činů. V dávných dobách se římské báje a pověsti staly nedílnou součástí každodenního života lidí bez rozdílu jejich společenského postavení. Každý si v nich našel příběh, který zobrazil i jeho osudy. Bohové Saturn, Pluto, Jupiter, Neptun, Merkur nebo Bakchus a mnoho dalších bájných postav ožívá na audio nahrávce díky hlasům Vladimíra Kratiny, Pavla Soukupa a Martina Stránského. Tři herečtí představitelé mužných typů a majitelé krásných hlasů jsou ideálními průvodci světem legendárních hrdinů a heroických mýtů. Tvůrci audioknihy využili pro větší dramatičnost a "akčnost" napínavých příběhů mnoho zvukových efektů, které poslechu dodají strhující spád.

Od praotce Čech přes Horymíra a Šemíka až k legendě o propasti Macocha. Celkem 21 pověstí, které zná každý správný Čech, je připraveno pro další generaci.