Odborná literatúra

"Poznáme pekný príklad a svedectvo svätej Bernadety (1844 – 1879), ktorú po zjavení Panny Márie v Lurdoch vyšetrovali a skúmali pravosť toho, čo hovorí. Presviedčali ju, že si to vymyslela a nik z tých, ktorí ju vyšetrovali, jej nechcel veriť. Svätá Bernadeta má k týmto ľuďom krásny Boží postoj, keď hovorí najviac protestujúcemu vyšetrovateľovi: „Ja tu nie som na to, aby som vás presvedčila, mám vám to len oznámiť.“ Aj my sme tu nie preto, aby sme niekoho nasilu presvedčili, nech je veriaci, ale sme tu preto, aby sme vierou, ktorú sme prijali, mohli ľuďom oznámiť, kde je naše bohatstvo, kde je náš poklad, a nehanbili sa vydávať svedectvo o tom, komu sme uverili (pozri 2 Tim 1, 12). Život kresťana je na očiach tohto sveta, preto je potrebné v tomto zdravom zmysle a smere provokovať. Nie negatívne, násilne, nechutne, dotieravo, ale s nákazlivou ponukou krásnych a pozitívnych ľudských hodnôt. Možnosti k tomu máme každý deň, ako sa to spieva v jednej kresťanskej piesni: „...nečakaj na svoj deň, na svoj čin, každá chvíľa sa ti ponúka“. „Kristov učeník si nemá vieru len zachovať a z nej žiť, ale ju má aj vyznávať, s istotou o nej svedčiť a šíriť ju...“ (KKC, 1816), „až po samý kraj zeme“ (Sk 1, 8). Tak povzbudzoval už Pán svätého Pavla: „Neboj sa, len hovor a nemlč, veď som s tebou...“ (Sk 18, 9). „Budúcnosť kresťanstva je v jeho pravdivosti. Bez obalov, bez fráz budeme rozprávať, čo cítime a čo myslíme, musia to byť doslova svedectvá nášho života, a len táto pravda, žitá a úprimná, nás zachráni a vyslobodí“ (A. Srholec: Ako čerstvý chlieb, 7). Lebo „dnešný svet počúva radšej svedkov než učiteľov a učiteľov len vtedy, keď sú aj svedkami“ (pápež Pavol VI., 1974). Nech k tomu poslúži aj táto zbierka myšlienok."

Kolektivní monografie dává čtenáři nahlédnout na pedagogiku volného času také cestou teologického, konkrétně křesťanského vnímání člověka. Člověk zde není viděn jako objekt či předmět, ale jako subjekt možné odpovědnosti včetně odpovědnosti před Bohem. Svobodný člověk jedná odpovědně, za své svobodně zvolené jednání nese i odpovědnost úměrnou osobní svobodě. K tomu, aby mohl ve své svobodě růst a zrát, a tím růst a zrát i v osobní odpovědnosti, je mu třeba výchovy. Pedagogika volného času se zaměřuje na jednání člověka v čase a prostoru, kde se uplatňuje lidská svoboda a odpovědnost; její snahou je pečovat o něj takovým způsobem, aby život v tomto čase a v tomto prostředí byl co nejvíce lidský. Pedagogika volného času nabízí kromě reflexí fenoménů výchovy, lidství, vychovatelství také mnoho rozmanitých využitelných metod. Z nich jsou v této publikaci v souladu se zaměřením jednotlivých autorů promýšleny a prezentovány různé cesty ke kontemplativnímu způsobu jednání a v souladu s pedagogikou volného času akcentovány především metody nedirektivní.

Edice dokumentů z let 1923-1925. Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší druhý svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy - Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje třicet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1923-1925.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 8 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 6 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Kontexty sociální interakce Konverzace a komunikace Interakce s druhými Přitažlivost druhých lidí Postoje, jejich změny a měření Konflikt a spolupráce Jsme společenští tvorové. Neustále se stýkáme s jinými lidmi, vyměňujeme si názory, spolupracujeme či soupeříme. Kultura, životní prostředí, sociální skupina nebo rodina silně ovlivňují naše činy a chování. Poznáním sociálních kontextů poznáme lépe sebe, pochopíme snáze ostatní ve svém okolí a uvědomíme si, proč se s nedůvěrou díváme na ty, kteří se od nás liší. Přehledně, systematicky, ale čtivě napsaná učebnice shrnuje základní teorie a výzkumy jednoho z nejdůležitějších oborů psychologie.

Prečítaj si, ako Lionel Messi odišiel z Argentíny, aby sa stal barcelonskou legendou, sedemkrát vyhral Zlatú loptu a vyslúžil si titul Najväčší všetkých čias! Zaboduj u svojich kamošov infoškami o Messiho úspechoch a zisti, prečo platí, že Messi je macher!

Kapucínské kostely svou prostou a osobitou architekturou dodnes upozorňují na přítomnost tohoto řeholního řádu v mnoha městech České republiky, od Sokolova přes Prahu až po Fulnek. Kapucíni patřili v raném novověku nejen v našich zemích, ale i ve světě vedle jezuitů a františkánů k nejpočetnějším řeholním společenstvím. Těšili se na jedné straně přízni mocných a bohatých, což umožnilo jejich velké rozšíření, v souladu s ideály sv. Františka z Assisi ale oslovovali svou činností zejména nižší vrstvy.Výborně pramenně podložená monografie Marka Brčáka sleduje dějiny kapucínů v Čechách a na Moravě od jejich příchodu na naše území po josefinské církevní reformy. Pozornost je věnována zejména vzájemným interakcím tohoto řádu s okolním světem (sběr almužen, kazatelství, zpovědní a misijní činnost, poutní místa, laická společenství atd.). Kniha je opatřena biografickými medailony známých i méně známých kapucínů a obrazovým doprovodem.

2. diel. Číta: Aleš Procházka, Vlastimil Vondruška Celkový čas: 11 hodín 20 minút Další díl ojedinělého projektu známého historika a oblíbeného spisovatele, který představuje život v českých zemích od doby knížecí až do konce feudalismu.Jak vypadala krajina 13. století? A kdo byli její obyvatelé? Kolika let se dožívali, na jaké nemoci trpěli? Jak spolu vycházeli čeští a němečtí kolonisté? Poznáme významné stavby na našem území a budeme sledovat počátky gotiky, zakládání měst a jejich rozkvět. Byli naši předci tak nároční na bydlení a odívání, jako jsme my? Co znamenaly chrámy pro tehdejší lidi a jaká byla jejich spiritualita? Jako úlohu přičítali vzdělání, jak se bavili a jak milovali? Na tyto i další otázky odpovídá historik Vlastimil Vondruška. Díky propojení odborné erudice a vypravěčského umění vzniklo ojedinělé dílo, které všem zájemcům přehledně a současně zajímavě přiblíží jedno z nejvýznamnějších období českých dějin.

Pochopit fenomén, jenž provází lidstvo po dvě tisíciletí a je jedním ze základních determinantů jeho dějin, není lehký úkol. Tím fenoménem je křesťanství a učencem, který mu zasvětil své celoživotní bádání, je prof. Otakar A. Funda. Na své cestě musel překonat nejednu překážku od otevřeného nepřátelství až po otevřené nepochopení, ale jeho vytrvalé úsilí přineslo své plody nejen v podobě jeho prací, zejména takových jako Křesťanství, jev lidských dějin a kultury (1992), Víra bez náboženství (1994), Mezi vírou a racionalitou (2003) a zvláště Ježíš a mýtus o Kristu (2007), ale také prostřednictvím mnohých studentů, jež ovlivnil a zasvětil do tohoto bádání. V knize, do níž přispěla nikoli malým dílem i jedna z jeho nejmladších studentek, se vrací ke klíčové fázi dějin křesťanství, k jeho vzniku a ranému období. Funda a jeho spoluautorka sumarizují své myšlenky a interpretace tématu a zároveň je aktualizují některými odkazy k současným kontextům. Dokazují tak, že jde o stále otevřené a živé téma.

Edice dokumentů z let 1920-1922. První svazek nové řady přináší edici souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy — Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje čtyři desítky přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1920 až 1922.

Kniha přináší vhled do prostředí a okolností, v nichž žil a působil Ježíš Nazaretský. Je věnována nejen konkrétní historické, náboženské, sociální a politické problematice spojené s Ježíšovým narozením, působením, smrtí a zmrtvýchvstáním, ale poskytuje i širší pohled na předchozí a následné dění. V pěti rozsáhlých částech může čtenář sledovat události a okolnosti, které mu napomohou lépe pochopit, k jakým změnám a nábožensko-společenským proměnám v 1. stol. n. l. v souvislosti s Ježíšem a jeho hnutím docházelo. Dobře známé antické dějiny kniha ukazuje ve vztahu k osudu tehdy málo známého proroka a učitele, jehož násilná smrt vzápětí začala měnit dějiny. Zároveň může sloužit jako zdroj informací pro ty, kdo chtějí lépe rozumět novozákonním textům jakožto textům, které vycházely z konkrétní historické zkušenosti.

Kniha je pomůckou pro toho, kdo si chce přečíst Bibli a mít z toho užitek. Provádí čtenáře biblickým textem, vždy po jedné kapitole ze Starého a Nového zákona, komentuje to, co čtenář v těchto kapitolách čte a vysvětluje souvislosti. První díl této pětidílné publikace provede čtenáře první starozákonní knihou Genesis a zhruba polovinou knihy Exodus. V novozákonních pasážích tohoto 1. dílu série projde čtenář s doprovodem autora téměř celou první novozákonní knihou – evangeliem podle Matouše.

Psychológia presviedčania. Jedna z najdôležitejších kníh úspešných marketérov a predajcov sa od svojho prvého vydania stala takmer kultovou klasikou pre všetkých čitateľov, ktorých zaujíma psychológia ovplyvňovania a presviedčania. Kniha Vplyv vysvetľuje, prečo tak ľahko podliehame určitým podnetom, a ako túto skutočnosť eticky uplatniť v podnikaní, ale aj v bežnom živote. Autor, svetovo uznávaný odborník, na konkrétnych príkladoch z médií, reklamy, politiky, predajných stratégií známych firiem, či dokonca armády a siekt, detailne a veľmi zrozumiteľne rozoberá každú „zbraň vplyvu“ – princíp ovplyvňovania či presviedčania, ktorému pri rozhodovaní sa máme sklony podľahnúť alebo mu automaticky prispôsobiť svoje správanie a uvažovanie. Následne poskytuje návod na to, ako tieto princípy využiť vo svoj prospech; alebo naopak – ako sa voči nim obrniť. Kniha bola preložená do vyše 40 jazykov a už tri desaťročia sa drží na popredných miestach rebríčkov najlepších kníh vo svojej kategórii.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 13 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 13 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 26 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Kniha se věnuje diplomatickým stykům Československa a Svatého stolce ve 20. století. Jde o mimořádně dramatickou dobu, která ve vztazích Československa a Vatikánu v mnoha ohledech odráží dějiny habsburské monarchie, dvou světových konfliktů, dvou totalitních ideologií 20. století – nacismu a komunismu – a meziválečné i poválečné doby. Již na první pohled je čtenáři zřejmé, že se jednalo o období mnoha těžkostí, nepochopení a řevnivostí, a to jak na české, resp. československé, tak na vatikánské straně.

Ľudia sa dnes málo zamýšľajú nad životom v zmysle slov Svätého Písma a málo uvažujú o zmysle svojho života, ktorý má svoj cieľ v nebi. Je to na ujmu zmysluplnosti ľudského konania a zodpovednosti za život, ale aj na ujmu radosti zo života, ktorý má svoje žalosti, ale nie bez šťastia a radosti. Táto radosť nachádza svoju odpoveď v evanjeliu, ktorého doslovný preklad je „radostná zvesť“ (euangelion). Preto aj kňaz, ktorý sa prihovára ľuďom v homílii, má za úlohu aktualizovať večné pravdy v konkrétnych udalostiach súčasného života. Pravda evanjelia totiž zostáva stále tá istá, aj keď naše okolností života sú menlivé. Snažil som sa v úvahách a zamysleniach, v príhovoroch a usmerneniach, byť priamym aj v bolestných otázkach života, aby som neobchádzal pravdu evanjelia, o ktorej sa píše: „Lebo živé je Božie slovo, účinné a ostrejšie ako každý dvojsečný meč, preniká až po oddelenie duše od ducha a kĺbov od špiku a rozsudzuje myšlienky a úmysly srdca“ /Hebr 4,12/. Mnohí by radšej obišli problematické miesta života, aby sa nedostali do konfrontácie so súčasnými názorovými trendami, ale to sa nedá, ak chceme zostať verní Kristovmu učeniu. Nechcem sa dotknúť nikoho v jeho názoroch, ale chcem zostať verným učeniu cirkvi, ktoré nie je konzervatívne, ale je vždy aktuálne. Mnohokrát až nasledujúce generácie hovoria o omyloch rozličných ideológií, na ktoré sa ľudia báli vo svojom čase otvorene reagovať, a tým sa spôsobilo veľa ťažkých dopadov na celé generácie. Tí ľudia, ktorí si prešli ťažkými skúsenosťami minulých ideológií, už by nechceli nič podobné zažiť a nechcú, aby to zažívali aj budúce generácie. Ak sa hĺbavo zamýšľame nad aktuálnymi problémami svojej doby v zmysle slov Písma, nedôjdeme k žiadnym omylom, lebo Boh sa v ničom nemýli. Len my, ľudia, si musíme dávať veľký pozor, aby nás zlé interpretácie aj slov Písma neodviedli od pravdy, preto nám apoštol Peter zdôrazňuje: „Predovšetkým však vedzte, že nijaké proroctvo v Písme nepripúšťa súkromný výklad. Lebo proroctvo nikdy nevzniklo z ľudskej vôle, ale pod vedením Ducha Svätého prehovorili ľudia poslaní od Boha“ /2Pt 1,20-21/. A tak vám prajem veľa podnetných zamyslení nad životom, ktorý má cenu večnosti, a tým aktérom, ktorí sa zaslúžili o vydanie tejto publikácie a zozbierali i usporiadali tieto zamyslenia do knižnej podoby zo srdca ďakujem a na všetkých vás zvolávam Božie požehnanie a ochranu Božej Matky. +Milan. "SLÁVA ISUSU CHRISTU!"

Ako nemať nočné mory zo spánkových porúch. O koľkej ste sa dostali do postele? Koľko vám trvalo, kým ste zaspali? A koľkokrát za noc ste sa prebudili?Americká novinárka a moderátorka Diane Macedo prináša praktickú a zábavnú príručku o lepšom spánku. Kniha Lepší spánok je výsledkom autorkinho neúnavného pátrania po tom, ako sa dobre vyspať, a zbierkou vedeckých a praktických riešení rôznych spánkových porúch. Odhaduje sa, že približne tretina populácie trpí nespavosťou a mnohí zápasia s ďalšími poruchami spánku. Ako reportérka a moderátorka nočných správ dostala Diane Macedo viacero cenných lekcií o dôležitosti spánku a jeho vplyve na mozog či celý imunitný systém. Čím viac zápasila s nespavosťou, tým horší bol jej zdravotný stav. Zúfalo skúšala jeden tip na lepší spánok za druhým, no nič nefungovalo.Keď si nakoniec vypestovala rezistenciu na tabletky na spanie, rozhodla sa postaviť k problému ako správna novinárka a pustila sa do rozhovorov s odborníkmi a odborníčkami na spánok z celého sveta s cieľom pochopiť, čo nám skutočne bráni dobre sa vyspať. Vďaka tomu ponúka vedecké vysvetlenia a množstvo odborných rád a odporúčaní založených na výskumoch spánku. Objasňuje, že cesta k lepšiemu spánku je oveľa náročnejšia než len vzdať sa kofeínu alebo pred spaním odložiť telefón, a so svojráznym humorom približuje, ako: pochopiť biológiu spánku,identifikovať prekážky v spánku, oddeliť mýty o spánku od faktov,zmeniť myslenie.V neposlednom rade nás Diane Macedo, zaneprázdnená pracujúca matka, naučí, ako tieto riešenia začleniť do nášho každodenného života. Kniha Lepší spánok je dokonalým sprievodcom na ceste k tomu, aby sme konečne spali ako drevo.

Člověk nemůže stále přijímat informace, tak jako nemůže stále jíst. Nejen žaludek potřebuje klid na trávení. Potřebujeme ticho, abychom mohli být sami se sebou, abychom se mohli s odstupem vracet k tomu, co jsme prožili či slyšeli, abychom si utříbili myšlenky, vytěžili poučení – abychom to všechno probrali s Bohem, přijali jeho výzvy a nakonec mu všechno odevzdali. Bez rozjímání nám chybí hloubka a duchovní život živoří, protože ten se rozjímáním živí. Zakusíme-li ticho plné Boha, můžeme usnout v pokoji a radosti. Chvíle skládání myšlenek, hledání formulací a hra se slovíčky není ztrátou času, ale momentem vnitřního růstu a budování důvěrného vztahu s Bohem – zabydlením se v domě svého srdce, v němž prožíváme radost ze společenství s tím nejvzácnějším hostem. S ním nebudeme trpět tísnivou samotou či opuštěností, protože on zůstane s námi. A kdyby přece přišla zkouška duchovní prázdnoty a opuštěnosti, obejmeme-li Ježíše, který zakusil opuštěnost největší, nebudeme sami – budeme s ním.

Klíma je jediná sila na našej planéte, ktorá dokázala globálne ovplyvniť ľudské dejiny. Aj malá zmena klimatických podmienok mohla mať fatálny vplyv na ľudské spoločnosti na jednotlivých kontinentoch. Slovenskí a zahraniční vedci sa zamysleli, ako klíma vplývala na naše a svetové dejiny.Klíma bola často určujúcim faktorom pre kolaps historických civilizácií. Mnohé ľudské spoločnosti hľadali cesty, ako sa pred vplyvom prírody chrániť. Budovali priehrady, sťahovali sa na vidiek, alebo prosili bohov o ochranu. Obyvatelia Južnej Ameriky v strachu pred neustálym dažďom obetovali nebesiam to najdrahšie, čo mali – životy svojich najbližších. Zmena klímy spôsobila zaplavenie Doggerlandu, šírej nížiny medzi Britskými ostrovmi a európskym kontinentom. Sucho ovplyvnilo aj zánik starovekého Egypta. Klimatické zmeny mohli byť aj jedným z faktorov kolapsu Veľkej Moravy.Klíma, pochopiteľne, nevplývala na spoločnosti len negatívne. Práve vďaka priaznivým podmienkam sa mohli rozvíjať a rásť mnohé staroveké a stredoveké ríše – Čína, Rímska ríša, Franská ríša. Vďaka priaznivej klíme mohli Vikingovia osídliť Grónsko a zároveň sa ako prví „Európania“ doplaviť do Ameriky. Rovnako migrácia Hunov, vznik starovekého Egypta, a dokonca aj krížové výpravy boli zásadným spôsobom ovplyvnené prírodnými faktormi. Na jednej strane pomohli klimatické podmienky rozmachu stredovekej Číny, ale na druhej strane mohlo vlhké obdobie v Strednej Ázii priniesť smrtiacu pandémiu moru do Európy a Afriky.Iné klimatické zmeny mohli mať na svedomí dodnes nie celkom jasný zánik mayských mestských štátov. Sucho alebo, naopak, prívaly zrážok stáli za hladomormi a za rozšírením škodcov aj v moderných dejinách. Erupcia sopky Tambora spôsobila jednu z najvýznamnejších klimatických anomálií v Európe a v Severnej Amerike. Výkyvy klímy prispeli k vzplanutiu strašidelnej pandémie španielskej chrípky. Sucho v tradičných obilniciach bolo jedným zo spúšťačov tzv. Arabskej jari, a klimatické výkyvy mohli dokonca ovplyvniť aj genocídu v Rwande. Pôsobenie klimatických faktorov mohlo byť niekedy zdanlivo menšie, ale aj tak malo zásadný vplyv na vzájomné interakcie rôznych ľudských spoločenstiev. Na prvý pohľad to nemusí byť zrejmé, ale i najmenšia zmena klímy mohla výrazne zasiahnuť do ľudských dejín.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 8 hodín 24 minút Nad slovami sv. Izáka Sýrskeho - Homília 65 – 77.Asketické homílie svätého Izáka Sýrskeho sa považujú za najlepšiu učebnicu duchovného života. Svätý Izák Sýrsky nielen detailne predstavuje základné kroky pre budovanie intenzívneho vzťahu s Bohom, ale postupne čitateľa dvíha k duchovným výšinám.

Nitriansky biskup Viliam Judák po dvoch úspešných publikáciách Jezuliatko prichádza a Jezuliatko opäť prichádza, ponúka ďalšiu sériu zamyslení a príbehov na potechu srdce i duše v predvianočnom čase. Prvá časť knihy s názvom Kalendárium prináša čitateľovi na každý deň jednu z významných postáv Svätého písma, pri ktorých nám autor ukazuje ich úzku spätosť s týmto obdobím. Druhú časť knihy tvoria krásne a dojemné vianočné príbehy, ktoré v každej rodine navodia pravú vianočnú atmosféru.

Autobiografické spisy. E-kniha je z technických důvodů k dispozici pouze v PDF.Terezie z Lisieux (řeholním jménem Terezie od Dítěte Ježíše a od Svaté Tváře, 1873–1897) se narodila jako poslední z devíti dětí Zélie a Ludvíka Martinových. Maminka jí zemřela v pěti letech. Ve třinácti Terezie zažívá „vánoční milost“, zdroj velké vnitřní síly pro budoucí chvíle. V patnácti se plní její touha a vstupuje na Karmel v Lisieux. Zde brzy pomáhá s formací novicek a vedle autobiografických spisů píše divadelní texty, básně a modlitby. O Velikonocích 1896 se u ní projevují první příznaky tuberkulózy, na niž o rok a půl později umírá. Její duchovní poselství působí blahodárně od její smrti dodnes. „V době, kdy se ohlašoval nový věk – větší a mocnější, ale zároveň nepokojnější a roztříštěnější než předešlé doby – poslal Bůh Terezii od Dítěte Ježíše, aby ukázala na Lásku a učila nás Lásku milovat.“ – bl. Marie-Eugène od Dítěte Ježíše, vlastním jménem Henri Grialou, bosý karmelitán, znalec díla sv. Terezie z Lisieux a popularizátor karmelitánské spirituality „Konečným bodem příběhu jejího života jsou důvěra a láska: dvě slova, která jako majáky osvěcují celou její cestu svatosti, aby mohla vést i ostatní po stejné cestě její malé cesty důvěry a lásky – duchovního dětství. Dětská důvěra se svěřuje do Božích rukou neoddělitelně od mocného a radikální závazku opravdové lásky, která je naprostým sebedarováním navždy, jak říká světice, když rozjímá o Marii: Milovat znamená dát všechno a dát sebe sama.“ – Papež Benedikt XVI., 6. dubna 2011 Autobiografické spisy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), vydávané v novém českém překladu pod názvem Příběh jedné duše, patří k nejvzácnějším pokladům křesťanské duchovní literatury. Prostinká literární forma v sobě skrývá prorocký rozměr, který autorce vysloužil vzácný titul učitelka církve. Terezie připomíná všem křesťanům, že Bůh evangelií je Bůh milosrdný, proto je víra v něho světlem i uprostřed temnot a dětská důvěra v Boha lékem na existenciální úzkost. Terezička nás učí krásné a odvážné cestě duchovního dětství, která je vlastně jen znovuobjevením původního poselství evangelia. Terezie nás do vztahu k milosrdnému Bohu učí zapojovat také naše slabosti a hříchy. Lásku k Bohu i bližnímu pak projevíme nejlépe nejmenšími a každodenními skutky lásky. Jak sama opakovala: „Láska se nesplácí jinak než láskou.“

Číta: Tomáš Černý Celkový čas: 4 hodiny 46 minút Jestli k vám tenhle příběh přichází ve správném okamžiku vašeho života, pak jste získali o hodně víc než jen audioknihu!Světoznámá knížka přeložená do více než dvaceti jazyků vypráví o tom, jak zásadní životní lekci může člověk dostat, když se setká se svým bývalým profesorem.Americký spisovatel Mitch Albom ve své knize vypráví příběh, který skutečně prožil. Po dvaceti letech se znovu setkal se svým bývalým profesorem Morriem Schwartzem, který mu pomohl začít vnímat svět z jiného úhlu, než byl Mitch dosud zvyklý. Z jejich pravidelných úterních setkání se stává jejich poslední společný semestr o životě a smrti. Profesor totiž onemocněl amytrofickou laterální sklerózou. Kniha poukazuje na to, že smysl lidské existence se člověku často vyjevuje teprve tváří v tvář konečnosti lidského bytí a stala se předlohou stejnojmenného filmu z roku 1999 s Jackem Lemmonem a Hankem Azzariou v hlavních rolích.Nahrávka vznikla podle knihy Mitche Alboma Úterky s Morriem aneb Poslední lekce mého učitele, vydané nakladatelstvím Rybka Publishers v roce 2012. | Copyright © 1997 by Mitch Albom. All rights reserved. | Z anglického originálu Tuesdays with Morrie: An Old Man, a Young Man, and Life přeložila Jiřina Stárková. | Translation © Jiřina Stárková. | Čte Tomáš Černý. | Hudba Vratislav Hubička. Mastering Soundguru. | Technická redakce Klára Melicharová. | Vyrobilo studio Soundguru. | Design obálky a úprava obalu pro CD Natalie Oweyssi. | Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek. | Vydalo Tympanum, s. r. o., 2022.

4. diel série. Súborné vydanie Slovenských ľudových piesní Bélu Bartóka v štyroch zväzkoch má ambíciu ukončiť takmer storočný proces prípravy, edície a kompletného publikovania jednej z najväčších individuálnych zbierok slovenských ľudových piesní v histórií, ktorú vytvoril etnomuzikológ a skladateľ Béla Bartók.Zbierka slovenských ľudových piesní Bélu Bartóka je výsledkom dvanásťročnej zberateľskej práce, ktorú realizoval etnomuzikológ a skladateľ v rokoch 1906 – 1918 predovšetkým v nitrianskej, hontianskej, pohronskej a podpolianskej oblasti. Podarilo sa mu zapísať 3078 melódií, z fonogramov Mártona Vikára z Považia prepísal 145 piesní a ďalšie zápisy dostal k dispozícii od Zoltána Kodálya a Antona Baníka. Po systematizovaní a príprave na edíciu v troch zväzkoch (v rokoch 1922, 1924 a 1928) odovzdal Bartók zbierku Matici slovenskej a usiloval sa o jej publikovanie. Pre technické problémy, nezhody s redakciou a napokon pre zhoršujúcu sa spoločensko-politickú situáciu, kvôli ktorej Bartók opustil v roku 1940 Európu, k jej vydaniu za jeho života už nedošlo.Prvý, druhý a tretí zväzok vyšli postupne v rokoch 1959, 1970 a 2007 pod redakčným vedením Alice a Oskára Elschekovcov, ktorí pripravili aj záverečný štvrtý zväzok vychádzajúci v roku 2022 v prvom vydaní. Prvé tri zväzky obsahujú všetky zápisy ľudových melódií tejto monumentálnej zbierky, štvrtý zväzok obsahuje doteraz neuverejnené texty piesní, registre, zoznamy, sprievodné texty a ďalšie doplnkové materiály. Projekt je realizovaný v spolupráci s VEDA, vydavateľstvom Slovenskej akadémie vied, Spoločenstvom pre tradičnú hudbu Pro Musica a Slovenskou národnou knižnicou.editori: Alica Elscheková, Oskár Elschek

V poslední době je možné ve vědeckém světě pozorovat rostoucí zájem o výzkum religiozity a spirituality; právě tak schizofrenie je předmětem zájmu mnoha výzkumů. Obadva světy, tedy svět religiozity a spirituality, jsou stejně jako svět pacientů se schizofrenií v jistém slova smyslu neuchopitelné, jedinečné, ale o to zajímavější a více fascinující. Výzkum pacientů se schizofrenií ukazuje, že téma spirituality, donedávna odborníky opomíjené, je pro léčbu i pro život nemocných často velmi důležité, často důležitým způsobem zapadá do jejich životných příběhů a někdy skrývá i důležitý klíč k odhalení smyslu dění. Kniha může být užitečná všem, kdo pomáhají lidem se schizofrenií – zejména lékařům, psychologům, terapeutům, sociálním pracovníkům, kněžím a pastoračním asistentům.

Jak se "správně" modlit? Je nejlepší růženec? Adorace Nejsvětější svátosti? Nebo snad četba Písma? A co modlitba vlastními slovy? Podle jezuity Jamese Martina je správný způsob ten, který nám vyhovuje nejlépe v daném čase a na daném místě. Bůh nám totiž vychází vstříc právě tam, kde se nacházíme. Držíte-li v ruce tuto knížku, znamená to, že jste setkání s Bohem v modlitbě otevření. Stejně jako Ježíšovi učedníci, i my prosíme Boha, aby nás naučil modlit se. A věříme, že Bůh nám odpoví tak, aby nám pomohl, podnítil nás něco dělat - a třeba nás i překvapil.

Reflexie nad krátkymi výrokmi a poučeniami svätého Theodorosa Veľkého Asketika, ktoré nachádzam vo Filokalii pod názvom „100 duchovných textov“. Zaznamenaná duchovná skúsenosť svätého Theodorosa neponúka systematické učenie o duchovnom živote. Napriek tomu je zdrojom inšpirácie a poznania mnohých jeho zákonitostí.Jedným z dôležitých prostriedkov obnovy duchovného života v našich východných katolíckych cirkvách je návrat k štúdiu diel cirkevných otcov. Tieto diela sú bohatým prameňom poznania, prežitej teológie i katechézy a cenným zdrojom inšpirácie pre duchovný život. Zvlášť ich použitie pre obohatenie našej katechézy, ale i pre prehĺbenie praxe duchovného života, môže prispieť k radikálnej obnove celého systému oboznamovania sa s pravdami našej viery a ich vnášaniu do života.Prv než by sme začali hovoriť o katechéze cirkevných otcov z hľadiska inšpirácie, ktorú nám môže poskytnúť pre našu súčasnú katechetickú prax je hádam potrebné objasniť si, či skôr pripomenúť si samotný význam slova katechéza, a to ako po jeho etymologickej stránke, tak aj v rovine historickej, ako terminus technicus, s presným štylisticko-rétorickým, metodickým i didakticko-pedagogickým významom a ohraničením.Slovo katechéza pochádza z gréckeho slova katechésis odvodeného zo slovesa katecheo, ktoré znamená ozývam sa, vyvolávam ozvenu, zvučím, rozoznievam, nechávam zaznieť hlas zdola. V prenesenom, či obraznom zmysle sa týmto slovom označuje aj spôsob vyučovania, pri ktorom učiteľovo slovo je vlastne odpoveďou na otázky, ktoré zaznievajú v žiakovi, pričom tak ide o akýsi spôsob vzájomnej a spätnej vnútornej ozveny. Ako podotýka sv. Ján Zlatoústy na úvod svojej prvej krstnej katechézy, slovo prihovárajúceho sa musí totiž vyvolať ozvenu v srdci poslucháča:“Neprihovárame sa vám preto, aby ste iba počúvali, ale aby ste si aj pamätali počuté veci a aby ste nám prostredníctvom vašich skutkov dokázali, že sa na nich pamätáte, ba vlastne nie aby ste do dokázali nám, ale Bohu, ktorý pozná tajomstvá mysle. Preto, to čomu vás učíme sa nazýva katechézou, aby vám aj vtedy, keď my nie sme prítomní, znel náš príhovor neustále v mysli.”/1/Po formálnej stránke sa katechéza vždy odlišovala od tzv. kerygmy, teda ohlásenia Božieho kráľovstva, ako aj od tzv. didaskalie, ktorá bola skôr systematickým doktrinálnym výkladom predovšetkým formou homílií, či spisov.Už v apoštolskej dobe sa stretávame s katechézou, ktorej hlásateľmi sú v prvom rade apoštoli, čoskoro sa však k nim pridávajú tzv. evanjelisti (Sk 21, 8) proroci a učitelia (Ef 4,11), využívajúci rozličné dary Božieho Ducha: prorokovať, slúžiť, vyučovať, povzbudzovať (porov. Rim 12, 6).Obsahovo sa už v apoštolskej dobe vykryštalizovali “začiatočné prvky Božích slov” (Hebr 5, 12) a to: pokánie, viera v Boha, krst a vkladanie rúk (birmovanie), vzkriesenie z mŕtvych a eschatologické témy (porov. Hebr 6, 1-3), ktoré mali priviesť k poznania a zdieľaniu základných kristologických právd, ako ich vyjadril sv. Pavol v 1 Kor 15, 3-6. Všetky tieto témy boli ale vždy ohlasované aj v spojení s trojičnou náukou (porov. Sk 19, 3), ktorá sa aplikovala už v základnej krstnej formule “v mene Otca i Syna i Svätého Ducha”, ako ju nachádzame u Mt 28, 19.Poapoštolská doba (1.-3. stor.) nám zanechala svedectvo o katechéze, ktorá vychádzajúc z biblického základu privádza adresáta k formovaniu morálnych zásad a k jeho zaradeniu do cirkevného spoločenstva, ktoré sa stáva osobitným spôsobom viditeľným predovšetkým pri eucharistickom slávení.Nepriame svedectvá o témach ranokresťanskej katechézy nám poskytujú aj prvé apológie. Aj keď apológie sú osobitným literárnym druhom so špecifickou teologickou základňou a finalitou, predsa v nich nájdeme odozvu formálnych i obsahových katechetických postupov. Prvoradý cieľ apológií - obhajoba kresťanského učenia a spôsobu života, určuje a podmieňuje aj ich obsah. Apologéti v prvom rade obhajujú ideu jediného osobného Boha, duchovného a všemohúceho, ďalej obhajujú vhodnosť, nevinnosť a pokojamilovnosť kresťanského spôsobu života, vyvracajúc falošné obvinenia z fanatizmu a sektárskych nezriadeností. Poukazujú na Písma, ako na prameň všetkej múdrosti a dokazujú, ako sa pod vplyvom čností a viery mení duchovný život kresťanov, ktorí sa tak stávajú kvasom spoločnosti.Apológie boli v istom zmysle akousi pred-katechézou, pretože pripravovali pôdu na prijatie a prehĺbenie kresťanských právd v ich kontraste s pohanským či židovským spoločensko-kultúrnym prostredím. Vyvracajúc pohanské, či židovské náboženské, ale aj spoločenské názory a tendencie, apológie dokazovali spásny Boží zásah do ľudských dejín, osobitný plán spásy, teda tú ekonómiu milosti, ktorá sa uskutočnila vo vtelenom Božom Slove, poukazujúc tak na vykupiteľské dielo Krista. Súčasne boli povzbudením k nasledovaniu kresťanských cností a k definitívnemu stotožneniu sa s kresťanskými náboženskými pravdami a životným štýlom.Medzi patristickou literatúrou, ako jej ďalší, takpovediac záverečný vývinový stupeň, majú svoje osobitné miesto spisy asketického charakteru, ktoré sú akoby pokračovaním diel katechetických, či apologetických. Smerujú k prehĺbeniu poznaných právd a ich „vstrebaniu“ do každodenného duchovného života kresťana.Tieto spisy sú teda akoby zavŕšením procesu kresťanskej formácie, ktorá prechádza cez spoznanie právd viery, ich zdôvodnenie, či obhájenie až k ich prijatiu do osobného života.Duchovné reflexie nad asketickými spismi otcov sú v súčasnosti dôležitou formou ich aktualizácie súčasnému poslucháčovi.Preto s veľkou radosťou chcem uvítať aj toto dielo, ktoré približuje, vysvetľuje a aktualizuje slová jedného z cirkevných otcov, ktorého slová boli právom zaradené aj do Filokalie, tohto pamätníka východnej duchovnosti, ktorý aj po stáročiach poskytuje inšpiráciu kresťanskému Východu ale stáva sa stále viac známy a obľúbený aj na Západe.Nech nám všetkým slová otcov i ich interpretácia poslúžia k duchovnému rastu.

Veľkopôstne zamyslenia. Úvodné slovoKniha proroka Jonáša nám rozpráva, ako Boh poslal proroka Jonáša k Asýrčanom, nenávideným utláčateľom vyvoleného národa. Jonáš poznal Božiu dobrotu a predvídal, že ak Asýrčania budú robiť pokánie, uniknú Božiemu trestu. Myšlienka, že nepriatelia židovského národa by sa mohli stať predmetom Božieho milosrdenstva, zviedla ho k jeho nerozvážnemu činu, k úteku na západ. Ninive „bolo veľké mesto pred Bohom“ (2, 3) a Bohu na ňom veľmi záležalo, aby sa obrátilo. Boh urobil s prorokom zázrak, aby pochopil a splnil, čo mu Pán prikázal.„Ešte štyridsať dní a Ninive bude rozvrátené!“ (2, 4). S týmito slovami preto prorok Jonáš vstúpil do mesta Ninive, aby na Boží príkaz vyzval jeho obyvateľov k pokániu, pretože ich zloba vystúpila pred Pána (1, 2). Nato vyšiel z mesta a čakal, že bude svedectvom Božieho hnevu – zničenia obyvateľov tohto mesta.Obyvatelia mesta však uverili Božím slovám, začali sa postiť a robiť pokánie. Boh prijal pokánie a obrátenie Ninivčanov a zmiloval sa nad nimi (3, 10). „Jonášovi sa to veľmi nepáčilo a nahneval sa“ (4, 1). Čakal, že predsa len bude očitým svedkom zničenia mesta, ktoré ohlasoval (4, 5). Vtedy Boh ukazuje svoju trpezlivosť a dobrotu aj tvrdohlavému prorokovi a dáva mu spasiteľné poučenie a praktický príklad svojho milosrdenstva. Dáva vyrásť ricínovému kru, aby robil Jonášovi tieň nad hlavou, ale aby hneď aj vyschol. Jonášovi je ľúto tejto rastliny (4, 6 – 9).Touto rozpravou Boh krásne ukazuje Božiu lásku a milosrdenstvo, ktorými obklopuje bez rozdielu všetky stvorenia: „Ty ľutuješ ricínus, na ktorom si nerobil a nevypestoval si ho; ktorý za noc vznikol a za noc zanikol. A ja sa nemám zľutovať nad veľkým mestom Ninive, v ktorom je viac než stodvadsaťtisíc ľudí, ktorí nevedia rozlišovať medzi pravicou a ľavicou?“ (4, 11).Ježiš Kristus sa v evanjeliu odvoláva na toto obrátenie Ninivčanov ako na príklad hodný nasledovania (porov. Mt 12, 41 a Lk 11, 29 – 32). Nielen slovom a skutkami, ale celým svojím životom ohlasoval a uskutočňoval učenie tohto biblického spisu s jeho špecifickým posolstvom, že Boh je Bohom všetkých ľudí, že je milosrdný a zmilúva sa nad každým svojím stvorením, ktoré vyznáva a ľutuje svoje hriechy. Sv. evanjelista Ján vyjadril túto milosrdnú Božiu lásku slovami: „Boh tak miloval svet, že dal svojho jednorodeného Syna, aby nezahynul nik, kto v neho verí, ale aby ma večný život“ (Jn 3, 16).Príkladom viery druhých Boh dáva uvažovať maloverným a neveriacim nielen v svojej dobe, ale i nám. Svojim poslucháčom za príklad viery dáva správanie ľudí v povestne skazenom asýrskom meste Ninive po pôstnom pokání.Máme pôstny čas. Je to čas, kedy máme vstúpiť do seba. Obyvatelia mesta Ninive mali na to štyridsať dní. Máme ich aj my. Preto odvráťme sa od zlých ciest, robme pokánie, aby Boh sa nad nami zmiloval a nepostihol nás nešťastím. Počujme aj výzvu Cirkvi týchto dní:„…Prebuďme sa teda, aby nás našiel pripravených a mohol nás ozdobiť korunou večnej slávy“ (kondák 5. pôstnej nedele). Ak uveríme týmto slovám, potom sa Boh aj nad nami zmiluje, a „odvráti sa od svojho hnevu a nezahynieme“ (Jon 3, 9).

Norský františkán Ole Martin se rozhodl opustit klášter a strávit padesát dní rozprostřených do tří let jako bezdomovec na ulicích Osla a Kodaně. Jeho zážitky přinášejí pohled na život na okraji společnosti, který si běžný člověk stěží dokáže představit, a podněcují k úvahám nad bezdomovectvím z nezvyklé perspektivy. Ole prochází městskou krajinou a s humorem a soucitem se snaží pozorovat drsný život lidí na samém dně společnosti. Zaměřuje se přitom na detail, epizody se před čtenářem odvíjejí jako film. Přemítá o pokoření, o oživení lásky k samozřejmým věcem, jako je strom, o nečekané lidské dobrotě, ale i o neustálé nutnosti vztahování se ke smrti, o hledání Boha v drogách, o povaze konfliktů s představiteli slušné společnosti, o problematice ztráty identity a závislosti na společnosti.

Kniha je volným souborem sedmi samostatných studií, které propojuje téma pravoslaví a nacionalismu. Úvodní stať je věnována významu křesťanské víry v současném světě z pravoslavného pohledu, následuje rozbor poměru pravoslavné církve k nacionalismu obecně a speciálně v řecké pravoslavné církvi. Další kapitoly se zabývají nacionalismem v prostředí svaté hory Athos, národnostní problematikou v pojetí vybraných zástupců pravoslavné církve, osobností biskupa-mučedníka sv. Gorazda a mezemi náboženské tolerance v pravoslavné perspektivě.

Skôr, než boli stvorení ľudia, Boh stvoril krásny a rozmanitý svet, ktorý ich mal prijať. Preto pokiaľ ide o stvorenie anjelov, všetky dôvody, ktoré uvádza Sväté písmo, nasvedčujú, že ešte pred stvorením hmotného sveta tu bol rozsiahly svet duchovných bytostí. Nevieme však, kedy boli stvorené. Veríme, že existovali skôr, než bolo stvorené všetko, čo vidíme, a že existujú aj dnes. Vidieť to zo slov, ktoré Boh povedal Jóbovi: „Keď som zem zakladal, kde si vtedy bol, nože mi to povedz, akže pravdu máš! Vieš ty, kto jej vtedy určil rozmery, kto to obvinul ju sťaby povrázkom? Do čoho jej stĺpy zapustené sú a kto položil jej kameň uholný, keď si ranné hviezdy zborom spievali a Boží synovia všetci plesali?“ (Jób 38, 4-7).Ak vychádzame z biblickej správy o pokušení prvých ľudí, možno usudzovať, že už predtým existoval duchovný svet, svet neviditeľný, v ktorom ešte pred pádom ľudí muselo dôjsť k mravnému prevratu, ktorý skončil odpadnutím niektorých anjelov od Boha.Zo začiatku boli všetci anjeli dobrí a blažení. Milovali Boha a verne mu slúžili. Neskoršie mnohí z anjelov zhrešili. Stali sa pyšní a nechceli slúžiť Pánu Bohu. Vodcom zlých anjelov bol Lucifer. Radosť anjelov narušilo jeho volanie. „Do nebies vystúpim, až nad Božie hviezdy vyvýšim svoj trón“ (Iz 14, 13). V nebi nastal boj medzi dobrými a zlými anjelmi (porov. Zjv 12, 7). Vodcom dobrých anjelov bol archanjel Michal. Dobrí anjeli zvíťazili nad zlými. Zlých anjelov zvrhol Boh do pekla. Zlí, hriešni anjeli sa volajú diabli, zlí duchovia. Príbeh o páde anjelov sa v Biblii priamo nerozpráva, ale časom sa vyvinul z rozličných iných textov. Dobrí anjeli, ktorí v skúške obstáli, za odmenu vstúpili do nebeskej blaženosti. Dostali tzv. „svetlo slávy,“ ktorým „ustavične hľadia na tvár“ Boha Otca (Mt 18, 10). Sú účastní na večnej blaženosti (porov. Tob 12, 15; Hebr 5, 11; 7, 11).

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 8 hodín 46 minút Nad slovami sv. Izáka Sýrskeho - Homília 46 – 53. Asketické homílie svätého Izáka Sýrskeho sa považujú za najlepšiu učebnicu duchovného života. Svätý Izák Sýrsky nielen detailne predstavuje základné kroky pre budovanie intenzívneho vzťahu s Bohom, ale postupne čitateľa dvíha k duchovným výšinám.

Kdo je Bůh? Mám se ho bát? Co si o mně myslí? Ví vůbec, že existuji? Jak ho vidím já? A jak vidím sebe? Co, kdyby Bůh byl úplně jiný, než jak si ho představuji?Co, kdyby se na mě díval s láskou? Tato kniha chce pomoci přemýšlet nad těmito otázkami a jejich odpověďmi. Autorka mluví otevřeně o své zkušenosti s Bohem, o radostech i o těžkostech. Dává tak klíče k různým životním situacím. Díky svěžímu a zábavnému stylu se knížka snadno čte, přestože mluví o tématu, které nakonec tak snadné není…

Môže sa divoká šelma stať skutočným priateľom človeka? Dokáže láska a trpezlivosť prelomiť ľad nedôvery a nenávisti? Čítajte vzrušujúci príbeh o pohnutom osude miešanca psa a vlka a študujte pri tom angličtinu! Príbeh je spracovaný pre začínajúcich čitateľov. Slovenský zrkadlový preklad umožní čitateľovi obratom skontrolovať, či cudzojazyčnému textu správne porozumel. Cvičenia na konci knihy sú vhodné na overenie získaných znalostí.

Číta: Ladislav Heryán Celkový čas: 5 hodín 7 minút Audiokniha známého salesiánského kněze a pedagoga, „pastýře undergroundu“, je putováním po stopách Božího milosrdenství na této zemi. Krátké příběhy jsou vyprávěny samotným autorem a doprovázeny jeho vlastní hudbou. Setkávají se v nich dva světy: svět Heryánovy kněžské každodennosti vyplněný setkáními s lidmi z různých vrstev společnosti, vesměs ale z jejích okrajů, a svět biblických poselství a podobenství. Ty vnášejí do naší současnosti paprsky pochopení a smyslu, ale také nastavují zrcadlo naší pýše a sobectví. Heryán ukazuje, jak je svět naplněn Božím milosrdenstvím, které nás v každé chvíli vybízí k tomu, abychom změnili naše uvažování a nechali se jím prostoupit. Jednotlivé kapitoly-příběhy knihy zaujmou bezprostředností a upřímností, s jakou nahlížejí v Boží perspektivě aktuální dění kolem nás, a prohlubují touhu po obrácení srdcí.

Číta: Jiří Dvořák Celkový čas: 1 hodina 57 minút Evropská kultura je neoddělitelně spjata s křesťanstvím. V průběhu staletí si je však mnozí panovníci, reformátoři i politici přivlastnili a pokřivili je.Naše audiokniha vznikla proto, aby dnešní děti mohly lépe pochopit původní poselství Ježíšových myšlenek. Společně se proto vypravíme do míst, kde žil a kázal Ježíš Kristus, který k Mojžíšovu desateru zákonů připojil zákon nový: odpuštění a vzájemnou lásku.

Číta: Jaroslav Filka Celkový čas: 2 hodiny 57 minút Soukromá zjevení, kdy Bůh hovoří přímo k srdci člověka, jsou přítomna jak v Písmu, tak v tradici církve. Jaká je závažnost těchto zjevení a jaký je jejich smysl?Na církevně uznaná i dosud neuznaná soukromá zjevení, stejně jako na obecné otázky, které se jich týkají, se zaměřuje ThLic. PhDr. Ing. Jaroslav Filka.