História, dejiny

Prečo bol rozklad demokracie v Nemecku tridsiatych rokov taký rýchly a taký absolútny? Ako mohla demokratická vláda dopustiť, aby sa Adolf Hitler dostal k moci? V strhujúcej správe o zlyhaniach hlavných predstaviteľov Weimarskej republiky a náraste vplyvu nacistov, ponúka Hett odpovede na tieto a ďalšie otázky.Tvrdenie, že Hitler sa dostal k moci vďaka demokratickým voľbám, realitu príliš zjednodušuje. Zložitá politická a ekonomická situácia viedli k záplave demonštrácií a vedúce osobnosti nemeckej politiky sa jeho popularitu rozhodli využiť vo svoj prospech. Tento pokus ich nakoniec zahnal do slepej uličky, z ktorej viedla len jediná cesta prizvať nacistov do vlády. Hett ukazuje, ako sa konzervatívni politici mýlili, keď sa domnievali, že Hitler a jeho prívrženci ich budú slepo podporovať. Namiesto toho, aby si uvedomili, že ich snaha využiť nacistov, vlastne hrá Hitlerovi do karát, ochotne mu do rúk odovzdali nástroje, ktorými Nemecko premenil na hrozivú diktatúru.Benjamin Carter Hett patrí medzi popredných odborníkov na nemecké dejiny dvadsiateho storočia a zároveň je to talentovaný rozprávač, ktorý prostredníctvom obrazov nezodpovedných politikov ukazuje, aká krehká demokracia môže byť, ak sa k nej predstavitelia moci nesprávajú s úctou. Jeho dielo poskytuje silné ponaučenie aj dnes, keď sa demokracia opäť ocitá v obkľúčení.

Kniha sleduje mimoriadny príbeh stojaci za falošnými islamistickými útokmi na Moskvu, ktoré spustili ruskú inváziu do Čečenska. Na základe série oficiálnych vyhlásení a znalostí Alexandra Litvinenka táto výnimočná kniha ukazuje, že k útokom islamistov vôbec nedošlo. Išlo o akciu naplánovanú tajnou službou FSB s cieľom dosadiť Vladimíra Putina na post prezidenta. Kniha tiež opisuje transformáciu bývalej KGB na sieť nových tajných služieb a spôsob, ako tieto služby stvorili autoritatívny režim v Rusku.

Číta: Josef Somr, Miroslav Táborský Celkový čas: 2 hodiny 29 minút Čtivé a dobrodružné příběhy z našich dějin jsou podány poutavou formou přístupnou malým i velkým posluchačům. Skvělí vypravěči - herci Josef Somr a Miroslav Táborský - jsou skvělými interprety pověstí o Karlu IV., o Karlštejně, Vyšehradě, Bítově, Telči, Zábřehu a dalších desítkách míst naší vlasti.

Číta: Jan Potměšil, Kryštof Rímský, Kristýna Boková, Jenovéfa Boková Celkový čas: 3 hodiny 16 minút Audiokniha autorky úspěšně nově zpracovaných Starých pověstí českých a moravských. Významným osobnostem z české historie se po letech dostává zasloužené pozornosti. Jednotlivá líčení událostí a životních osudů jsou dostatečně barvitá a poskytují prostor i pro hlubší vykreslení psychologie jednotlivých postav.

Dějiny Prahy 15. století jsou dějinami konfliktů a tyto konflikty zásadním způsobem ovlivňovaly život většiny obyvatel Starého a Nového Města pražského. Příčiny komunálních střetů tkvěly v problémech právních, politických, sociálních, náboženských i ekonomických. Jeden z hlavních důvodů soupeření mezi obcemi Starého a Nového Města pražského vyvěral ze snahy novoměstských vyrovnat se prakticky ve všem staroměstským měšťanům. Politické a mocenské důvody stály za soupeřením o privilegované postavení Staroměstské radnice na politické mapě Českého království. Sociální prestiže se týkal střet mezi panovníkem a elitami o městskou autonomii. Výrazně konfliktní povahy byl rovněž vztah měšťanů vůči pouhým obyvatelům města, jejichž ekonomická a politická práva byla omezená. Obdobné podoby byl konflikt mezi řemeslem a obchodem, jenž se dotýkal starobylosti práv měšťanů, kteří se nemínili vzdát možnosti vařit si vlastní pivo a obchodovat s ním. Husitská revoluce vnesla do pražského prostředí střet náboženský, jenž nahradil předrevoluční konflikty nacionální. Pražská společnost 15. století rozhodně nebyla harmonická a napětí mezi jejími obyvateli bylo stejně citelné, jako je tomu v Praze 21. století. Cílem této knihy je tedy rovněž ukázat, že povaha komunálních sporů se ve srovnání středověku a naší současnosti příliš neliší, neboť vyvěrá ze samotné podstaty městské existence.

Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy má panovat ticho. Kniha se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery. Vykresluje dějiny znakové řeči od 10. do 15. století a ukazuje, že se znaková řeč používala i v českých klášterech. Nejvíce pozornosti je věnováno základnímu prameni, katalogům znakové řeči připomínajícím výkladový slovník. Pro pochopení některých středověkých souvislostí jsou hledány paralely u současných trapistů, neboť znaková řeč se stále používá, i když čím dál tím méně.

Číta: Miroslav Doležal, Vladimír Kovářík, Milan Navrátil Celkový čas: 1 hodina 36 minút Reportážní zastavení v hlavním městě republikyBylo to zvláštní - žil jsem v Praze už kolem čtvrt století, okouzlovala mě malostranská zákoutí i monumentalita prastarých paláců a vzepětí chrámů, vydržel jsem postávat na Karlově mostě u každé z jeho soch a věží, poslouchal jsem v Hradební ulici u koleje studentů konzervatoře ladění nástrojů a nekonečná cvičení, i šumění jezu na Novotného lávce...nabíral jsem pach benzínu na Národní třídě, se syny, jak mi dorůstali, jsem jezdil na letiště Ruzyně dívat se na přistávající a startující letadla...brouzdal jsem s nimi Stromovkou či Petřínem, kunratickým lesem anebo parkem v Průhonicích...zkrátka myslel jsem si, že jsem se dokonale sžil s minulostí a přítomností tohoto města, že jsme se navzájem prostoupili. A pak přišla práce s tak vzácnými spolupracovníky a autory na vytváření cyklu rozhlasových reportáží o ní, o Praze, o ní, jak ji vytvářely věky a lidé a jak ona vytvářela epochy a své lidi. Od dob nepamětí: od příběhů dávných Přemyslovců až do poslední minuty přítomnosti, jak se jimi cyklus probíral...Bylo to zvláštní, jak s poznáním každého nového děje, který jsem dosud neznal, každé stavby, domu, pamětní desky na něm, osobnosti, jež s Prahou byla a je spjata, jak s poznáním každého nového děje, který jsem dosud neznal, každé stavby, domu, pamětní desky na něm, osobnosti, jež s Prahou byla a je spjata, jak s poznáním každého obrazu v jejích galeriích, každé architektury, básně, kompozice, vyvstávající přede mnou v obrysech, barvách a tónech, jsem vždy pociťoval rostoucí zoufalství člověka, který chce dohlédnout z jednoho břehu moře na druhý....Rozhlasový cyklus Prahou staletí, jehož poslední čtyři díly se nyní dostávají v podobě pátého alba gramofonových desek do rukou posluchačů, se uzavírá kapitolami Praha dělnická, Praha mezi dvěma válkami, Praha okupovaná, bojující a vítězná a posléze závěrečnou částí Praha našich dnů.Dr. Vladimír Kovářík

Číta: Milan Navrátil, Vladimír Kovářík Celkový čas: 1 hodina 25 minút Reportážní zastavení v hlavním městě republikyPrvní dvě alba obsahující po dvou deskách cyklu PRAHOU STALETÍ, spatřila světlo světa v letech 1981 a 1982. V mnoha zastaveních - na Vyšehradě, na Hradčanech, v Jiřském klášteře, na Karlově náměstí, v Betlémské kapli, na Vítkově, v Prašné bráně, v letohrádku královy Anny zvaném Belvedér, Vás tvůrci cyklu provázeli Prahou dávných bájí, křesťanských legend, Prahou Přemyslovců a Karlovou, pak Prahou husitských předzvěstí a bouřlivých událostí ve znamení kalicha i posléze dobou mírového krále Jiříka z Poděbrad a renesancí, jak se všecka tato období odrazila na kamenné tváři tohoto starého a zároveň vždy se obrozujícího města s kamenným mostem, jenž překlenul Vltavu, a jak se děje těch dob i s obrazem Prahy zračí v českém krásném a historickém písemnictví.Stejní průvodci vám nyní předkládají další čtyři etapy, jež jste slýchali ve vysílání Československého rozhlasu. Předchozí témata přibližovala naše hlavní město častěji v podobách heroických, v podobách, kdy Praha rozkvétala, rozšiřovala se o další prostory Nového Města; při poslechu jste byli svědky přemyslovské u husitské slávy válečné i rozkvětu kulturního za císaře a krále Karla a svým způsobem i za podivínského Habsburka Rudolfa; byli jste svědky nádherného, ale marného vypětí Jiříka, jenž se snažil udržet vše, čeho dosáhlo husitství, ne-li už mocensky a politicky, tedy alespoň na duchu národa...Nastává totiž doba smrtelného ohrožení a nadlouho i samotného zániku české státnosti, doba nejvyššího ohrožení a nadlouho i samotného zániku české státnosti, doba nejvyššího ohrožení národního jazyka, národní kultury, vyvstává nebezpečí, že národ, držitel oněch předcházejících slavných tradic se časem rozplyne pod tlakem centralizačních a germanizačních snah habsburské Vídně. PRAHA V DOBĚ TEMNA, PRAHA JOSEFINSKÁ, PRAHA OBROZENECKÁ a PRAHA PŘEDBŘEZNOVÁ, to jsou tituly dalších zastavení na putování Prahou místy spojenými s dějinami města, a tak vlastně i s dějinami českého státu, neboť tato trojjediná historie - města, země a národa - se u nás prolíná jako málokde jinde na světě....

Číta: Vladimír Kovářík, Milan Navrátil Celkový čas: 1 hodina 35 minút Reportážní zastavení v hlavním městě republikyPrvní dvoudeskové album reportážních procházek předhistorickou Prahou, které vydal Supraphon v roce 1981, se setkalo s velkým ohlasem. Naplnilo totiž bohatě účel, pro který bylo připraveno a vydáno: stalo se suvenýrem pro ty návštěvníky Prahy, kteří žijí mimo hlavní město; bylo přijato jako moderní mluvená kronika, kterou si lze kdykoliv poslechnout, jako je možno kdykoliv otevřít knihu, a proto také jako výborná pomůcka při studiu historie a literatury; stalo se užitečným průvodcem pro ty, kteří se chystali do Prahy nejen na nákupy, nýbrž především poznat památná místa našich nejstarších i nejnovějších dějin. ...Naše putování Prahou staletou mělo zatím čtyři zastavení: na Vyšehradě jsme se zamyslili nad Prahou starých českých pověstí i nad Prahou křesťanských legend, na Hradčanech nad Prahou přemyslovskou a zejména nad velikou postavou českého krále Karla IV.Doba vlády jeho syna Václava IV. vede pražského poutníka z královského Hradu do ulic Staré Města, protože rozmarný král, zcela nepodobný slavnému otci, dával přednost rušnému životu kolem nově vybudovaného "králova dvora" v okolí starobylé ulice Celetné; ale právě tato skutečnost umožňuje osvětlit podrobně dobu předhusitskou plastickým vylíčením poměrů, které nezbytně vedly k husitskému revolučnímu hnutí. Tentokráte procházejí reportéři se svým mikrofonem kapli Betlémskou, vyprávějí o jejím vzniku, o kazatelském působení Mistra Jana Husa, i o tom, jak z místa, odkud mělo z vůle zakladatelů zaznívat slovo boží v jazyce českém, stávala se z vůle lidu politická tribuna...Reportážní vyprávění o Praze husitské začíná ovšem na vrchu Žižkově před dnešním Národním památníkem; neboť to je místo, odkud hnal husitský vojevůdce v roce 1420 s nevelkým houfcem svým mnohonásobnou převahu křižáckých vojsk přes Špitálské pole...Snaha ukázat, že naše dějiny nejsou jen pásmo zajímavých historek, nýbrž ustavičný, souvislý a vzrušující proces ideového zrání národa za stále patrnější účasti lidových vrstev, nositelů nejpokrokovějších tradic, vede autory k hlubšímu pohledu na jednotlivé vývojové etapy. Tak např. na dobu poděbradskou, kdy na královský trůn zasedl panovník českého původu, hlasatel míru mezi národy, který šířil a ve své politice uplatňoval myšlenky nové, smělé na svou dobu pokrokové. Reportéři si zvolili pro své sedmé zastavení druhé poschodí Prašné brány, která sice v době Jiříkově ještě nestála, ale která ve své nynější podobě umožňuje pohled na Prahu z doby Jiřího Poděbrad: na radnici, kde byl zvolen českým králem, na Týnský chrám, kam ho s jásotem doprovázely nesmírné zástupy, na královskou cestu, po které jezdíval z "králova dvora" na Pražský hrad a kudy bylo vezeno na Hrad jeho tělo, když zemřel, teprve jednapadesátiletý, k zármutku všech věrných Čechů.Osmé zastavení nemohlo být jinde než před Letohradem v Královské zahradě, kterému se dlouho říkalo Belveder, protože je nejkrásnějším dokladem renesance, která začala pronikat do gotické Prahy za Jagelonců a prvních Habsburků. Z nich zejména Rudolf II. přítel věd a umění, ale zároveň častá důvěřivá oběť podvodných alchymistů, astrologů a věštců, bývá pokládán za panovníka "pražského"; tento podivínský císař Prahu i miloval i proklínal, i budoval i zanedbával. Dějiny se řítí kupředu, i když se někdy zdá, že se čas vleče, že příliš dlouho trvá poroba, že utiskovaný lid se marně občas pozvedá k odporu osamělými akcemi, že příliš dlouho je temno nad celou vlastí, než se na konci osmnáctého století objeví první červánky obrození.Ale to už uslyšíme na dalších deskách alba Prahou století....Dr. Vladimír Kovářík

Číta: Miroslav Doležal, Vladimír Kovářík, Milan Navrátil Celkový čas: 1 hodina 29 minút Reportážní zastavení v hlavním městě republikyPrvní dvoudeskové album reportážních procházek předhistorickou Prahou, které vydal Supraphon v roce 1981, se setkalo s velkým ohlasem. Naplnilo totiž bohatě účel, pro který bylo připraveno a vydáno: stalo se suvenýrem pro ty návštěvníky Prahy, kteří žijí mimo hlavní město; bylo přijato jako moderní mluvená kronika, kterou si lze kdykoliv poslechnout, jako je možno kdykoliv otevřít knihu, a proto také jako výborná pomůcka při studiu historie a literatury; stalo se užitečným průvodcem pro ty, kteří se chystali do Prahy nejen na nákupy, nýbrž především poznat památná místa našich nejstarších i nejnovějších dějin....Naše putování Prahou staletou mělo zatím čtyři zastavení: na Vyšehradě jsme se zamyslili nad Prahou starých českých pověstí i nad Prahou křesťanských legend, na Hradčanech nad Prahou přemyslovskou a zejména nad velikou postavou českého krále Karla IV. Doba vlády jeho syna Václava IV. vede pražského poutníka z královského Hradu do ulic Staré Města, protože rozmarný král, zcela nepodobný slavnému otci, dával přednost rušnému životu kolem nově vybudovaného "králova dvora" v okolí starobylé ulice Celetné; ale právě tato skutečnost umožňuje osvětlit podrobně dobu předhusitskou plastickým vylíčením poměrů, které nezbytně vedly k husitskému revolučnímu hnutí. Tentokráte procházejí reportéři se svým mikrofonem kapli Betlémskou, vyprávějí o jejím vzniku, o kazatelském působení Mistra Jana Husa, i o tom, jak z místa, odkud mělo z vůle zakladatelů zaznívat slovo boží v jazyce českém, stávala se z vůle lidu politická tribuna...Reportážní vyprávění o Praze husitské začíná ovšem na vrchu Žižkově před dnešním Národním památníkem; neboť to je místo, odkud hnal husitský vojevůdce v roce 1420 s nevelkým houfcem svým mnohonásobnou převahu křižáckých vojsk přes Špitálské pole...Snaha ukázat, že naše dějiny nejsou jen pásmo zajímavých historek, nýbrž ustavičný, souvislý a vzrušující proces ideového zrání národa za stále patrnější účasti lidových vrstev, nositelů nejpokrokovějších tradic, vede autory k hlubšímu pohledu na jednotlivé vývojové etapy. Tak např. na dobu poděbradskou, kdy na královský trůn zasedl panovník českého původu, hlasatel míru mezi národy, který šířil a ve své politice uplatňoval myšlenky nové, smělé na svou dobu pokrokové. Reportéři si zvolili pro své sedmé zastavení druhé poschodí Prašné brány, která sice v době Jiříkově ještě nestála, ale která ve své nynější podobě umožňuje pohled na Prahu z doby Jiřího Poděbrad: na radnici, kde byl zvolen českým králem, na Týnský chrám, kam ho s jásotem doprovázely nesmírné zástupy, na královskou cestu, po které jezdíval z "králova dvora" na Pražský hrad a kudy bylo vezeno na Hrad jeho tělo, když zemřel, teprve jednapadesátiletý, k zármutku všech věrných Čechů. Osmé zastavení nemohlo být jinde než před Letohradem v Královské zahradě, kterému se dlouho říkalo Belveder, protože je nejkrásnějším dokladem renesance, která začala pronikat do gotické Prahy za Jagelonců a prvních Habsburků. Z nich zejména Rudolf II. přítel věd a umění, ale zároveň častá důvěřivá oběť podvodných alchymistů, astrologů a věštců, bývá pokládán za panovníka "pražského"; tento podivínský císař Prahu i miloval i proklínal, i budoval i zanedbával. Dějiny se řítí kupředu, i když se někdy zdá, že se čas vleče, že příliš dlouho trvá poroba, že utiskovaný lid se marně občas pozvedá k odporu osamělými akcemi, že příliš dlouho je temno nad celou vlastí, než se na konci osmnáctého století objeví první červánky obrození. Ale to už uslyšíme na dalších deskách alba Prahou století.... Dr. Vladimír Kovářík

Číta: Martina Hudečková Celkový čas: 27 hodín 31 minút Měli si být oporou a stvrdili to před Bohem. Avšak jen ona na to dbala…Už počasí v anglickém přístavu věstí, že se španělská infantka Catalina bude muset důkladně obrnit proti nevlídnosti Severu. Sňatková politika jí za chotě určila zdejšího prvorozeného prince Artura Tudora, jenže osud s ní má jiné, daleko chmurnější plány. Když neduživý manžel brzy nato zemře, najde v mladé vdově zalíbení mladičký švagr Jindřich. Přestože si ji nakonec odvede k oltáři, není utrpení v životě královny Kateřiny (1485–1536) zdaleka zažehnáno.Žádnému z jejich synů nejsou dopřány ani dva měsíce života, zmar se vrší, léta běží. Temperamentní Jindřich VIII. zoufale toužící po dědici obětuje nejprve vřelost, pak věrnost a posléze soudnost. A tak zatímco dějiny tudorovské Anglie s přičiněním Anny Boleynové spějí k neblaze proslulému rozvodu, jenž otřese zvyklostmi raně novověké Evropy, strachuje se odkvétající katolická královna nejen o přežití v podmínkách určovaných mužskou vůlí či o legitimní nároky své jediné dcery, ale i o spásu vlastní duše…První svazek řady Šest tudorovských královen předkládá dramatickou epopej o vnitřně poctivé panovnici, jejíž svatá trpělivost ostře kontrastuje s činy manžela, prosazujícího své ego přes veškeré překážky světské i duchovní. O prolité krvi nemluvě.„Kouzlo Weirové tkví v paletě jemných detailů, díky nimž oživuje šedivý příkrov života.“ – The Guardian

Číta: Hana Maciuchová, Otakar Brousek ml. Celkový čas: 10 hodín 5 minút „Někdy je těžší přijmout něco, oč jsme neusilovali a po čem jsme ani trochu netoužili nežli dojít k vysněným metám. Poněvadž možná o to větší cítíme napětí a nejistotu, zda dostojíme závazkům, které do nás vkládají jiní.“Barvitý portrét jediné ženy na habsburském i českém trůně se zaměřuje nejen na státnické působení Marie Terezie v roli císařovny Svaté říše římské v letech 1740–1768, ale líčí i její soukromé záliby a vrtochy, obavy či frustrace.Zkušený popularizátor sleduje její vztah k Čechům, k nimž složitě hledala cestu za pomoci rádců, diplomatů a vojevůdců, připomíná pandemii neštovic na vídeňském dvoře, jíž podlehlo několik jejich nejdražších, a zejména zkoumá vliv klíčových mužů jejího života. Otec Karel VI. bujné dívce zajistil naprosto nevídané postavení a donutil ji urychleně dospět, kdežto vášnivý choť František Štěpán Lotrinský od manželky i od četného potomstva stále utíkal mimo palác Hofburg.Věčný pruský rival Fridrich II. s Marií Terezií válčil o Slezsko a její styl vládnutí posléze rázně odmítl její osvícený syn a následník Josef II. Majestát vlivné dámy osmnáctého století nás však přitahuje dosud – a inspiroval už Josepha Haydna, jehož 48. symfonie složená na její počest toto rokokové drama rámuje.„V komplikovaných situacích (...) nabytou kultivovanost člověka převálcují jeho vrozené sklony. Marie Terezie tenhle rozpor v duši dokázala vybalancovat, což se zase tak často nevídá. Dokázala druhé pro něco nadchnout.“ – Hana Maciuchová

Karel IV. (1316-1378) byl králem a císařem v době, kdy se křesťanství ocitlo v krizi a Evropou zmítaly mor, stoletá válka a počátky papežského schizmatu. Jako příslušník lucemburské dynastie se narodil v Praze, vyrůstal v Paříži, své první panovnické kroky podnikl v Itálii, stal se římským, českým, langobardským i arelatským králem a nakonec římským císařem. Pierre Monnet (* 1963), který vede Francouzsko-německý institut historických a společenských věd ve Frankfurtu nad Mohanem a je specialistou na politické a sociální dějiny pozdního středověku, vidí Karla IV. rozkročeného mezi středověkem a modernou a problematizuje v českém prostředí mnohdy idealizovaný pohled na Otce vlasti, když akcentuje jeho strategické kroky při rozšiřování území a připomíná neúspěchy jeho potomků.

Kdo byli pokořitelé legendární Tróje? Jak žili, bydleli, pracovali, bavili se a umírali? V co věřili? Jak bojovali a proč? Na tyto otázky odpovídá kniha Dobytí Tróje, která se zároveň obšírně věnuje samotné mytické válce. Tomu, zda se skutečně odehrála – a jak a kdy se to mohlo stát. Publikace vás vezme na exkurzi mykénským Řeckem a shrnuje dosavadní znalosti ohledně „trójské otázky“. Věnuje se historické realitě, ale nezapomíná ani na mýty, které jsou v tomto případě její nedílnou součástí.

Žili medzi nami. Ich osudy zmenila nenávisť. Druhá svetová vojna vymazala z Banskej Štiavnice takmer celú židovskú komunitu. Aká bola Štiavnica, keď tam ešte žili, akí to boli susedia? Kniha opisuje osudy rodín, ktoré boli súčasťou baníckeho mesta a mnohí z nich tento región presiahli. Osudy židovských rodín Pollákovcov, Barokovcov, Gemeinerovcov, Hoffmannovcov, Goldbergerovcov, Wassermannovcov, Horovitzovcov, Welwardovcov, Sušických, Deutschovcov, Hellovcov, Ungárovcov, Heitlerovcov, Wetzlerovcov, Wintersteinovcov, Erdössovcov a ďalších, autorka zozbierala počas rozhovorov s príbuznými, preživšími a s tými, ktorí si ešte dobu pred vojnou pamätali. Sú to životné príbehy z čias, keď nástup vojny bol ešte čímsi nepredstaviteľným.

Oblíbený podcast potřetí v knižní podobě! Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu?Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.

3. diel. Číta: Martin Zahálka, Vlastimil Vondruška Celkový čas: 13 hodín 47 minút Jak se žilo lidem ve 14. století?Další díl ojedinělého projektu známého historika a oblíbeného spisovatele, který představuje život v českých zemích od doby knížecí až do konce feudalismu. Kniha popisuje proměnu společnosti ve 14. století.Ve třetím dílu cyklu Život ve staletích přibližuje autor proměnu společnosti ve 14. století. Jak vypadala tehdejší krajina? Byla jiná než dnes? A kdo ji obýval? O čem tehdejší lidé přemýšleli, jaké měli starosti, v jakých domech žili? Jak byly zařízeny hrady a jak venkovská či městská obydlí? Do čeho se naši předkové oblékali a jaký důraz přikládali módním výstřelkům? Co se dozvíme o morální autoritě církve ve 14. století? Nemnoho pěkného.Po dřívějším upevnění moci nastává morální úpadek části duchovenstva a s tím přichází krize. 14. století je dobou snad největších katastrof a společenských otřesů celého středověku. Je poučné a zároveň napínavé dozvídat se bližší podrobnosti, uvažovat o souvislostech, příčinách a následcích…

Číta: Jaromír Meduna Celkový čas: 14 hodín 3 minúty Silný příběh odehrávající se za druhé světové války v koncentračním táboře. Jak tyto zkušenosti ovlivní svobodný život?Student medicíny Karel, který pomáhá svému otci v pekárně, se zamiluje do sousedovic dcerky. Banální příběh, kdyby nebylo před vypuknutím války a vyvolená Maruška nebyla židovka. Po příchodu Němců mizí Karlova žena, dcera a syn v koncentráku. Karel se neskutečně trápí výčitkami, že nedokázal zabránit transportu své ženy a dětí do Terezína. Udavačských činů není ušetřen ani Karel, který se octne v lágru rovněž. Náhodou se dozví, že v tomtéž táboře je i jeho žena a děti…Výjimečná, skvěle napsaná kniha, která sugestivně popisuje všechny hrůzy světa. Ne však samoúčelně, vyprávěním probleskuje síla kamarádství, láska k rodině a soudržnost. A také otázka, jak zážitky z lágru ovlivní další život. Setká se znovu se svou rodinou? Pomstí za veškerá příkoří, která mu život do cesty přinesl? Příběh vyslechl autor z vyprávění své babičky.Nahrávka vznikla podle knihy Jana Vavříka Návrat z pekla, vydané nakladatelstvím Brána v roce 2016. Text copyright © Jan Vavřík, 2015. Čte Jaromír Meduna. Režie Jan Rimon. Zvuk Vladimír Srb. Technická redakce Jaroslav Janda. Vyrobilo studio Soundguru. Design obálky a úprava obalu pro CD Kristýna Pokojová. Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek. Vydalo Tympanum, s. r. o., 2023.

V roku 1945 bola Európa na kolenách. Veľkú časť kontinentu ťažko postihli vojnové operácie, masové vraždenie, bombardovanie a celkový chaos. Takmer celá východná Európa sa dostala pod sovietsku nadvládu, a jednu tyraniu vystriedala druhá. Dnes už Sovietsky zväz neexistuje a čoraz viac štátov hraničiacich s Ruskou federáciou si vyberá demokratickú cestu a členstvo v Európskej únii. Rusko sa zo všetkých síl snaží tento vývoj zvrátiť, čoho dôkazom je aj jeho vojenská agresia na Ukrajine. Kniha však rozpráva o vývoji na celom kontinente, o protichodných skúsenostiach obyvateľov východnej a západnej Európy. Dozvieme sa v nej i o občianskej vojne v Grécku, škandinávskej sociálnej demokracii, problémoch dvojjazyčného Belgicka či krvavých akciách severoírskej IRA alebo baskických separatistov. Druhé slovenské vydanie majstrovského diela o dejinách Európy v rokoch 1945 – 2005 zachytáva zložitý a strhujúci príbeh o tom, ako sme sa dostali až sem.

Britský historik, novinár a profesor na Oxfordskej univerzite Timothy Garton Ash „žije Európou“ už viac než päťdesiat rokov. V knihe Domoviny sa vydáva na cestu povojnovým kontinentom v čase a priestore. Čerpá najmä z vlastných spomienok a poznámok o významných udalostiach, podáva živé svedectvá hlavných aktérov, vracia sa na miesta, kde sa písala história, a pripomína nám všetky triumfy a pády Európy.Ponúka prehľad udalostí prepletených s osobnými reminiscenciami. Opisuje, ako sa Európa snažila vymaniť z vojnového pekla, aby povstala z devastácie a ruín; a aké víťazstvo zažila pri páde Berlínskeho múra, aby sa zdemokratizovala a zjednotila. Zároveň vykresľuje jedinečnú panorámu obdobia bezprecedentného pokroku a pokúša sa vysvetliť, čo všetko zlyhalo napríklad v dôsledku finančnej krízy v roku 2008 či vojny na Ukrajine.Kniha Domoviny je ohromujúcou zmesou modernej histórie, reportáží a spomienok najvýznamnejšieho spisovateľa, ktorý sa venuje európskym záležitostiam. Rozpráva príbeh Európy v druhej polovici dvadsiateho a na začiatku dvadsiateho prvého storočia o tom, ako sa pomaly zotavovala, oslobodzovala a zjednocovala, aby sa priblížila ideálu súdržného a slobodného kontinentu, na ktorom panuje mier.

Číta: Miroslav Černý Celkový čas: 4 hodiny 5 minút Bitva na Bílé hoře je symbolem potupné porážky, po níž následovala násilná rekatolizace, utužení moci Habsburků v českých zemích a emigrace elit. Historička Ivana Čornejová nabízí stručný, hutný a čtivý přehled toho nejdůležitějšího, co se dělo mezi lety 1618 a 1743 (včetně běsnění třicetileté války) a klade si otázku, zda tato éra je opravdu jen dobou úpadku společnosti, nebo přinesla českým zemím i něco pozitivního. Vždyť je to i doba velkolepé barokní kultury a vzdělanosti, doba, kdy se české země otevírají světu. Jezuité tu šířili nejen vzdělanost, ale jejich mise často provázelo i horoucí vlastenectví, jak je patrné z působení Bohuslava Balbína. Historička vytvořila přehledný a vyvážený pohled na tuto rozporuplnou dobu.Nahrávka vznikla podle knihy Ivany Čornejové Temno: Stručná historie vydané nakladatelstvím Paseka v roce 2022. Copyright © Ivana Čornejová, 2022. Režie, zvuk Jiří Pochvalovský. Čte Miroslav Černý. Technická redakce Jaroslav Janda. Design a grafická úprava obalu pro CD Jan Mottl. Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek. Vydalo Tympanum, s. r. o. ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka, 2023.

Argentina, 1960. Ulicemi Buenos Aires se řítí vůz. Uvnitř sedí čtyři izraelští tajní agenti a jejich vězeň: jeden z nejznámějších válečných zločinců nacistického Německa Adolf Eichmann. Agenti Mossadu potřebují dostat tohoto muže zpět do Izraele, aby ho mohli postavit před soud za válečné zločiny. Jeden z těchto agentů Rafi Eitan v této knize podrobně líčí svou účast na pátrání po nacistickém válečném zločinci a přináší nové poznatky o Eichmannově zatčení, únosu a následném soudním procesu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později označil Eitana za „jednoho z hrdinů izraelské rozvědky“.

Kniha je filozofickým pokusom pochopiť zmysel revolučných rokov 1968 a 1989, nájsť odpoveď na otázku, aký majú tieto revolúcie dopad na dnešnú spoločenskú realitu. Autor formuluje základné výzvy a protiklady súčasnosti; snaží sa pomenovať hodnoty a idey, v ktorých sa súčasný svet a Slovensko nachádzajú. Kľúčové momenty nedávnej histórie konfrontuje s osobnými spomienkami, zážitkami, obrazmi.

Vedeli ste, že – objaviteľa Tichého oceánu dal popraviť vlastný svokor? – slávneho cestovateľa Davida Livingstona takmer zabil lev? – do prvého víťaza Tour de France Maurica Garina hádzali neprajníci kamene? – Wiley Post uskutočnil prvý sólový let okolo sveta napriek tomu, že videl iba na jedno oko? – po prvej svetovej vojne bojovali Poliaci a Ukrajinci proti sebe, aby sa vzápätí spojili proti Rusom? – na Slovensku sme mali desiatky ulíc pomenovaných po Hitlerovi a Stalinovi? – Winston Churchill vyhlásil miesto narodenia následníka juhoslovanského trónu v Londýne na jeden deň za štátne územie Juhoslávie, aby sa narodil na území svojej krajiny? – posledného rumunského kráľa zosadil z trónu vlastný otec? PhDr. Martin Furmanik, PhD. (1989) pracuje ako historik, knihovník a archivár v Múzeu Spiša v Spišskej Novej Vsi. Publikoval množstvo odborných a popularizačných textov na tému histórie a prózu v desiatkach periodík. Je autorom a spoluautorom historických kníh Spiš a vznik Československej republiky, Putovanie dejinami Spiša alebo Rodičia slávnych.

Zaniklé středověké vsi jsou fascinujícím historickým pramenem, někdy považovaným za klíčový doklad krize tehdejší evropské společnosti. Předkládaná monografie shrnuje hlavní poznávací přístupy zainteresovaných oborů, relevantní ekonomické teorie a také dosavadní interpretace pustnutí a zániku. Navrhuje zaniklé vsi vnímat jako indikátor adaptability a odolnosti předindustriálních rolnických komunit a s tímto prizmatem přistupuje k analýze vybraných regionů a lokalit na pomezí Čech a Německa. Studie má jedinečný a experimentální charakter, neboť kombinuje hlubokou analýzu písemných, kartografických i onomastických pramenů, výsledky tradičního povrchového průzkumu a analýzu reliktů identifikovaných na základě moderních metod dálkového průzkumu země.

DRAMATICKÉ PŘÍBĚHY ZE ZÁKULISÍ HISTORIE„Vše, co o novodobé historii víme a předkládáme k uvěření našim potomkům, je jen vrcholem ledovce. To vespod se odkrývá jen nesnadno a po zlomcích,“ tvrdil již před lety americký historik William L. Shirer, a i dnes je třeba mu dát za pravdu. Což ovšem neznamená, že se o hledání takových zlomků skryté pravdy nebudeme stále pokoušet. Zkušený autor literatury faktu a neotřelých detektivek Roman Cílek se o to ve svých knihách snaží již mnoho let, a ani tentokrát nás jeho výběr dramatických pohledů pod povrch historického dění nezklame.

Kniha představuje průřez životního díla francouzské historičky a bohemistky Marie-Élizabeth Ducreux. Výbor textů si klade za cíl umožnit českému čtenáři plně pochopit rozsah badatelských zájmů Marie-Élizabeth Ducreux i způsob a metodu jejího přemýšlení o české historii důsledně zasazené ve středoevropském kontextu, neboť je sice historičkou, která zná příslušné prameny a dobovou literaturu středoevropské provenience hlouběji než mnozí „domácí“ autoři, ale současně jako Francouzka dokáže nahlížet zdejší dějiny „zvenčí“, bez zátěže našich traumat a stereotypů.

Moderní politologie se rozvinula v 19. století, kdy důraz byl kladen na studium politických systémů. Je to moderní politická věda s odklonem od formalismů k empirickým přístupům. V pojetí autora se jedná i o jakýsi průsečík v civilizačním procesu a reziduální, analytickou a syntetickou vědu a nadstavbu ostatních společenských věd. Přístup Václava Ryneše je i pokusem o metodologii v oblasti geopolitiky, dějin lidské civilizace a antropologie a snahou o celopolitologické pojetí hodnotící civilizační i lokální prostředí různých společenských a státoprávních systémů a jejich vývojových trendů. Pojetí vychází spíše z normotvorného, ale i hodnotového úhlu pohledu a z vyhodnocování reálných civilizačních jevů (geopolitického, společenského a antropologického významu). Toto se projevuje i v úhlu pohledu na civilizační procesy celoplanetárního, lokálního i dílčího významu. Publikace Z dějin lidství v kosmu navazuje na předešlou autorovu knihu Kosmos, civilizace a křesťanství a přibližuje z úhlu pohledu lidské bytosti a společnosti faktor lidství a lidské tvořivé síly v kosmu. Účelem publikace pak není přesvědčit nebo poučovat, ale dát podnět k úvahám, kam může vyústit nebo dospět lidská civilizace v kosmu.

Kniha nabízí širší poučení o starších dějinách východní Evropy, které v současné české historiografii s výjimkou období Kyjevské Rusi stále chybí. Chronologicky je obsah publikace vymezen polovinou 9. století, to znamená dobou, ve které se objevily první zmínky o Rusi, a koncem 16. století, kdy dynastie Rurikovců, vládnoucí v řadě státních útvarů východní Evropy od prvotního ruského státu přes ruské království až po moskevský stát, odešla z historické scény a země se propadla do víru bouřlivých událostí označovaných jako smuta, jež trvaly až do roku 1613. Autorka čerpá z nejnovější, ale také starší historiografie i původních pramenů a informuje o významných událostech a jevech, jež v dávných dobách středověku formovaly dějiny státních útvarů, které postupně vznikaly na daném území, ale většina z nich je už dávnou minulostí. Na stránkách publikace tak ožívají velká jména historie jako svatý Vladimír, Alexandr Něvský, Dmitrij Donský nebo Ivan IV. Hrozný a mnoho dalších. Text je bohatě doplněn mapami, rodokmeny a ilustracemi z dobových pramenů. Tato kniha je prvním svazkem ambiciózního projektu mapujícího dějiny východní Evropy.

Kniha Století změn 1848 až 1948 Vás seznámí s událostmi, které se v průběhu těchto sta let udály. Od Jara národů v r. 1848, zavedení některých občanských svobod, probuzení národního uvědomění, průmyslovou revoluci, první světovou válku, hospodářskou krizi, druhou světovou válku až k poválečnému dělení světa a započetí cesty Československa k nereálnému cíli socialistického státu.

Historička Daniela Dvořáková hovorí, že by nechcela žiť v stredoveku, možno práve preto, že vie o tomto období tak veľa. Rozhovory, ktoré s ňou viedli Denisa Gura Doričová a Tomáš Gális, sa zameriavajú na obdobie neskorého stredoveku na našom území - v Uhorsku -, teda na záver 14. storočia a 15. storočie, a viac než dejinami udalostí a vojen sa zaoberajú dejinami každodennosti a ľudských príbehov.Kniha Stopy stredoveku čitateľovi sprístupňuje život vtedajších ľudí z rozličných spoločenských vrstiev. Vystupujú v nej panovníci, duchovenstvo, mešťania, šľachta, vzdelanci, lekári, roľníci i poddaní. Muži, ženy i deti. Rozpráva o ich každodenných zvykoch a činnostiach, o zvieratách, ktoré im robili spoločnosť, o krajine, v ktorej plynuli ich dni, o hraniciach a mapách, o cestovaní, jedle, zdraví, výchove či o počasí.Vysvetľuje, prečo niektoré mýty o stredoveku nie sú pravdivé, pripomína jeho prínos, pomenúva nedostatky, ale aj porovnáva možnosti vtedajšej spoločnosti s dneškom. Prameňov z tohto obdobia je oproti predchádzajúcim storočiam viac a historička bádala v okolitých krajinách aj vo vatikánskych archívoch. Z fragmentov ľudských osudov poskladala sčasti verný obraz, sčasti jeho interpretáciu a napokon porozprávala aj o sebe a o tom, ako stredovek prirodzene i zázračne ovplyvňuje jej život a svetonázor.

Ukrajina sa zmieta v napätej vojne s Ruskom o zachovanie svojej územnej celistvosti a politickej nezávislosti. Súčasný konflikt je posledným v dlhej histórii bojov o jej územie a o uznanie jej existencie ako samostatného národného štátu. Oceňovaný historik Serhii Plokhy tvrdí, že ak chceme pochopiť prítomnosť a budúcnosť tejto krajiny, musíme najskôr spoznať jej minulosť.Ukrajinu, ktorá sa nachádza na križovatke medzi strednou Európou, Ruskom a Blízkym východom, formovali rozličné impériá, ktorým slúžila ako strategická brána medzi Východom a Západom – počnúc Byzanciou a Osmanskou ríšou, končiac Treťou ríšou a Sovietskym zväzom. Ukrajina bola po stáročia miestom, kde sa stretávali rôzne kultúry. Miešali sa tu usadlé a kočovné národy a na stepnom pohraničí sa stretávalo kresťanstvo s islamom, čo viedlo k vytvoreniu spoločenstva divokých bojovníkov známych ako kozáci. Súbežné pôsobenie katolíckej a pravoslávnej cirkvi tu zas vytvorilo náboženskú tradíciu, ktorá spája západné a východné kresťanstvo. Ukrajina bola aj domovom miliónov židov či rodiskom chasidizmu – a jedným z vražedných polí holokaustu.Plokhy skúma historickú identitu Ukrajiny na životoch hlavných postáv ukrajinských dejín: kyjevskoruského princa Jaroslava Múdreho, ktorého dcéra Anna sa stala francúzskou kráľovnou; kozáckeho vládcu Ivana Mazepu, ktorého Byron a Puškin zvečnili vo svojich básňach; Nikitu Chruščova a jeho chránenca Leonida Brežneva, ktorý sa napokon stal jeho nepriateľom, a aj na životoch hrdinov protestov na Majdane z rokov 2013 a 2014, ktorí stelesňujú súčasný boj o budúcnosť Ukrajiny. Ako vysvetľuje Plokhy, dnešná kríza je tragickým opakovaním histórie, pretože Ukrajina sa opäť ocitla v centre boja globálnych rozmerov. Kniha Brána do Európy poskytuje jedinečný pohľad na pôvod a potenciálne dôsledky najnebezpečnejšej medzinárodnej krízy od konca studenej vojny.

Kto by nepoznal Caesara, Alexandra Veľkého či Džingischána? Kto nepočul o Kolumbovi, Skłodowskej či Einsteinovi? Všetci sme sa učili o Hitlerovi, Stalinovi a Karolovi Veľkom. Kto však boli ich rodičia? Je známe, že detstvo a výchova majú veľký vplyv na to, čo sa z detí stane v dospelosti. Inak tomu nebolo ani v prípade slávnych postáv histórie. Práve preto sa kniha pokúša ozrejmiť, aký vplyv mali na slávne deti ich rodičia.Kniha je prelomová aj v inom zmysle. O ľuďoch ako Cézar, Mozart, či Stalin sa vie prakticky všetko. O ich rodičoch však verejnosť nevie takmer nič. Kniha preto poodhaľuje málo známe osudy rodičov týchto známych osobností.

Prvá polovica 20. storočia predstavuje z pohľadu vývoja automobilizmu veľmi dynamické obdobie. Ide o časový horizont, počas ktorého sa automobily stali prostriedkom každodennej spotreby. Predmetná publikácia vysvetľuje tento proces a jeho špecifiká na území dnešného Slovenska. Automobilitu chápe v celej jej komplexnosti a v medzinárodnom kontexte. Do obsahu preto boli zaradené aj podkapitoly vzťahujúce sa k vývoju legislatívy či modernizácie dopravnej infraštruktúry.

Pozapomenuté osudy, nedořešené zločiny i tajemství, která stále čekají na svá odhalení. Publicista Martin Brabec s pomocí zkušených historiků, badatelů a pamětníků pátrá v archivních dokumentech, dohledává dávná i současná svědectví a rekonstruuje příběhy spojené s Čechy a druhou světovou válkou. Připomíná například megalomanské nacistické plány na přestavbu Prahy na nacistické město budoucnosti, líčí dramatické osudy slavného generála Ludvíka Krejčího či loutkáře Josefa Skupy, jehož hry se Spejblem a Hurvínkem byly pod drobnohledem zpravodajské služby. Přibližuje také dnes už téměř zapomenutý masakr stovek volyňských Čechů v obci Český Malín či odhaluje nejčastější mýty a legendy spojené s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Česká menšina žije na území dnešního Chorvatska už více než dvě stě let, přesto je stále vitální a odolává asimilaci. Co ji odlišuje od jiných menšin? Co způsobilo, že ani po tak dlouhé době nedošlo k asimilaci jejích příslušníků s majoritním obyvatelstvem? Protože za jeden ze základních rysů identity jedince i skupiny bývá označován jazyk, do jaké míry je pro krajany při vnímání vlastní identity důležitá čeština? Zamýšlejí se nad svým životem mezi dvěma či více jazyky, nad výhodami i nevýhodami vícejazyčného prostředí? Na základě čeho se rozhodují, který z jazyků užít v které situaci? A jaký mají ke „svým“ jazykům vztah? Publikace představuje českou menšinu v Chorvatsku v hlavních aspektech (dějiny, sociální status, jazyková situace). Současně se na základě výzkumu jazykových biografií snaží zodpovědět alespoň některé z položených otázek a přispět tak k poznání jazykového chování české minority v daném regionu. Sleduje jazykové procesy probíhající v krajanských rodinách a identifikuje faktory působící ve prospěch udržení menšinového jazyka, zároveň však v neprospěch asimilace.

Češi a Slováci, kteří obepluli svět. Výpravná publikace o historii českého a slovenského mořeplavectví. Publikace o českém a slovenském mořeplavectví vás provede vývojem tohoto pozoruhodného fenoménu země, jež má k moři víc než daleko. Obsahuje množství příběhů nejvýznačnějších českých a slovenských mořeplavců 20. a 21. století, kteří dokázali obeplout svět. Od působivého vzpomínání na legendární osobnost Rudolfa Krautschneidera přes autentické příběhy Richarda Konkolského, Jozefa Varsányiho, Jiřího Albrechta, Ivana Orla, Oldřicha Karáska, Františka Sýkory, Jiřího Denka, Vlada Porvaznika a dalších až po doplněné, nejnovější vyprávění Martina Dolečka. Kdy a proč napadlo naše mořeplavce obeplout svět? Jak se dá v našich podmínkách postavit loď? Co vše během plaveb zdolali a do jakých úskalí a nebezpečí se dostali? Co jim plavba dala a naopak vzala? Kudy vede nejkratší cesta ze srdce Evropy na moře? Odpověď na tyto a množství dalších otázek naleznete v této jedinečné publikaci, která zahrnuje i přehledné dějiny mořeplavby, množství faktografických údajů o technických parametrech konkrétních lodí a informací nezbytných ke znalosti mořeplavby. Kniha je bohatě provázena fotografiemi, dobovými materiály a ručně malovanou samostatně vloženou mapou s vyznačenými trasami. Doplňují ji krásné ilustrace Mikkela Odehnalů. Tak ahoy! Pojeď s námi na moře!

Netradičný pohľad na históriu Grécka cez súbor životopisov gréckych osobností. Politickí vodcovia, spisovatelia, umelci a filozofi starovekého Grécka premenili malú skupinu mestských štátov na panstredomorskú civilizáciu, ktorej odkaz dnes možno nájsť všade. Kto však boli títo ľudia a čo vieme o ich životoch?V tomto originálnom prístupe k dejinám starovekého Grécka autor utkal pôsobivé rozprávanie zo životov päťdesiatich najpozoruhodnejších a najvplyvnejších postáv gréckeho sveta – od raných tyranov Peisistrata a Polykrata zo Samu cez počiatky demokracie za Kleisthena a vzostup Macedónie za Filipa II. Macedónskeho a Alexandra III. Veľkého až po konečný úpadok gréckeho sveta v čase, keď sa k moci dostal Rím. Okrem osobností ako Herodotos či Alexander Veľký, ktoré poznajú už žiaci základnej školy, sa stretávame aj s menej známymi, napríklad Demetrios a Alelles. Zaujímavé a čitateľsky príťažlivé je zvýraznené meno osobnosti, s ktorou sa daná osoba stretla a ktorej je v publikácii venovaný životopis. Vďaka tomu lepšie pochopíme dejinné súvislosti.Kniha je určená pre milovníkov antiky a mala by byť súčasťou každej školskej knižnice od základných škôl až po vysoké školy humanitného zamerania. Kompletnému prehľadu a novému netradičnému prepojeniu dejín sa poteší aj odborník na problematiku antického Grécka.Autor je známy popularizátor antickej kultúry, histórie a literatúry. Začína prehľadom vývoja a významu gréckej historiografie prostredníctvom biografií, pričom v jednotlivých životopisoch sú uvedené nielen fakty, ale aj zaujímavosti zo života alebo z obdobia danej osobnosti. Každý životopis je doplnený zaujímavým faktom, súčasťou knihy je aj 25 farebných fotografií a 4 mapy.

Jsou každá jiná. Perchta přímo vybízí, aby se stala obětí, Anna dělá, co vidí na očích svému manželovi, Eva se do všeho vrhá po hlavě, hlavně do dobrodružství, Marie Manrique je pyšná, až Bůh brání, Eliška Kateřina zase touží po lásce, i když sama je postižená, Eva Eusebie se stará o svého otce, bojuje za něj i u císaře, Markéta Salomena by všechno, všecičko dala za malý zisk… A přece mají něco společné: zůstanou-li samy, dovedou se skvěle postarat nejen o sebe, ale i o rodinu a celé panství, a nikdo se neptá, jestli je tomu někdo učil a jestli to zvládnou.

Dne 2. března 1939 byl papežem zvolen kardinál Eugenio Pacelli pod jménem Pius XII. Měl nadlidský úkol: provést církev strašlivými roky druhé světové války. Po jejím skončení jej oslavovali jako zachránce Říma, politici i přední židovské osobnosti chválili jeho činy. Zanedlouho se tento náhled radikálně proměnil. Padala obvinění, že mlčel. V určitých kruzích se z něj stal bezmála spojenec Němců. Jaká je pravda? Tu se vám snaží ukázat autor knihy Johan Ickx, přes deset let působící v archivech Svatého stolce. Rozkrývá promyšlenou špionážní síť Vatikánu, jejíž hlavou byl právě papež Pius XII. a která ze spárů nacistů vyprostila tisíce lidí.