Príroda, enviromentalistika

Anglický novinář a spisovatel Simon Barnes v knize Zelená planeta říká, že ve světě rostlin nic není takové, jak to vypadá. Rostliny mohou být stejně agresivní a soutěživé jako živočichové a jejich osudy bývají podobně dramatické. Objevíme rostliny, které nemilosrdně pohltí hostitelskou rostlinu, ale i ty, které si vytvářejí hluboké a složité vztahy s jinými druhy organismů. Budeme putovat z jednoho prostředí do druhého, od druhově nejbohatších deštných pralesů po drsné pouště, kde se zdá, že je existence života nemožná. Dále se podíváme na sezonní kontrasty, na to, jak se krajina během roku téměř k nepoznání změní. A přesuneme se i do vody, kde veškerý život začal. S využitím nejnovějších technologií a představením více než dvou desetiletí objevů odhaluje kniha úchvatný život rostlin tak jako nikdy předtím - život plný pozoruhodného chování a emotivních příběhů.Publikace doprovází úspěšný dokumentární seriál televizní stanice BBC, na kterém spolupracoval Sir David Attenborough.

Vedeli ste, že niektoré chrobáky priťahuje oheň, korytnačky sa dokážu orientovať podľa magnetického poľa Zeme, niektoré ryby plnia rieky elektrickými impulzmi a že dokonca aj podaktorí ľudia ovládajú sonar podobne ako netopiere? Že hrozivá tvár krokodíla je v skutočnosti citlivá ako dotyky milenca a rastliny sa chvejú od nečujných piesní chrobákov? Zaujíma vás, čo včely vidia na kvetoch, čo počujú spevavce vo svojich melódiách a čo psy ňuchajú na ulici?V Ohromnom svete nám autor a oceňovaný vedecký novinár, držiteľ Pulitzerovej ceny Ed Yong cez zmysly živočíchov odhalí skryté ríše okolo nás. Ak totiž chceme pochopiť náš svet, nemusíme cestovať na nové miesta – musíme sa pozerať novými očami.„Vnímať svet inými zmyslami znamená nájsť nádheru v známom a posvätnosť v každodennom.“ Ed Yong

Príbehy zo živočíšneho sveta, ktoré podnietili našu vynaliezavosť. Čo robia zvieratá lepšie ako my? Mohli by nás inšpirovať pri navrhovaní inovatívnej technológie?Príroda je plná neuveriteľných zázrakov, no môžeme ju brať aj ako špičkové vývojové laboratórium. Z výtvorov prírody starých 3,8 miliardy rokov by sme sa mohli naučiť viac. V knihe nájdete prekvapivé príbehy zo sveta prírody aj odpovede na tieto otázky: Ako sa práve kravy stali inšpiráciou pre ekologickejšiu kanalizáciu? Boli niektoré vesmírne teleskopy navrhnuté podľa očí homára?Prečo vďaka plutvám veľrýb využívame obnoviteľnú energiu efektívnejšie? Patrick Aryee, biológ a moderátor podcastu BBC, vo svojej knihe podrobne skúma, čo zvieratá robia, aby prežili v drsnej prírode, a pokúša sa zistiť, v čom si z nich môžeme brať príklad pri prekonávaní výziev modernej spoločnosti.

Ucelený príbeh levice z kultového filmu Volanie divočiny. Ubehlo viac než päťdesiat rokov, odkedy Joy Adamson prvýkrát vyrozprávala jedinečný príbeh levice Elsy. Zachránila ju ešte ako osirelé mláďa a vychovala v rezervácii v Keni, kde sa s manželom starala aj o ďalšie zvieratá v núdzi. Elsa však bola od začiatku zrodená pre slobodu, a tak Joy čelila ťažkému, no správnemu rozhodnutiu. Len čo levica dorástla a bola schopná sama si uloviť potravu, nič nestálo v ceste jej návratu do divočiny. Rozprávanie je zároveň fascinujúcim príspevkom do skúmania psychológie zvierat a je pretkané veselými i smutnými zážitkami. Elsina inteligencia, pôsobivé sebaovládanie a emočné schopnosti ďaleko presahujú obraz tvora, ktorý je vnímaný ako jeden z najnebezpečnejších predátorov.

Inšpiratívna cesta do prírody a k sebe samým Divočina je v nás hlboko zakorenená. Oslovuje a posilňuje nás, upokojuje a otvára naše srdcia. A každý deň nám dáva nové dary. Elli H. Radingerová, prírodovedkyňa a odborníčka na vlky, autorka bestsellerov Múdrosť vlkov a Múdrosť starých psov, rozpráva vzrušujúce a fascinujúce príbehy, ktoré ukazujú, aké dary má pre nás divočina pripravené: dobrodružstvo, pokoj, úžas, ticho, temnotu, spoločenstvo, odolnosť, dôveru, ale aj šetrnosť a strach, ktorý je jej neoddeliteľnou súčasťou. Pozýva nás na inšpiratívnu cestu do prírody a k sebe samým a ukazuje, ako čaro divočiny mení spôsob nášho života a myslenia. Elli H. Radingerová sa vzdala povolania právničky, aby sa mohla naplno venovať svojej veľkej záľube – vlkom. Desiatky rokov ich pozorovala v Yellowstonskom národnom parku. Nielen vlky ju však uchvátili. Fascinuje ju divoká príroda ako taká. V knihe Dar divočiny jej vzdáva hold: „Bola to divočina, čo ma podnietila dozvedieť sa viac o sebe, o ostatných, o tomto nádhernom a pomätenom svete, v ktorom žijeme. Tam som videla ozajstnú nádheru a všetky možné divy. A zažila som stretnutia, ktoré mi vyrážali dych. Divočina zmenila môj život aj moje myslenie. V nej stále nachádzam pokoj.“ Z nemeckého originálu preložila Katarína Halčinová.

Proč náš mozek ignoruje změnu klimatu. Zachránit planetu? Nejdřív je potřeba prozkoumat klima našich mozků. Klimatická krize je tady a je reálná. Hory vědeckých dat a důkazů prostě nejde ignorovat. A přece se nám to daří. Na vině je však vedle obvyklých podezřelých (politiky, fosilní lobby nebo médií) i někdo další: naše vlastní mysl. Hledání odpovědi na trpkou otázku současnosti - proč navzdory kupícím se faktům o globálním oteplování vlastně nic moc nepodnikáme - proto klimatického experta George Marshalla vedlo do ordinací psychologů, vědeckých laboratoří, aktivistických štábů či politických kanceláří. Ať už se však jedná o vystrašené klimatology, konzervativní aktivisty popírající klimatickou krizi, nebo cynické politiky, Marshall nepátrá po příčinách jejich sporů a rozdílných názorů, ale naopak sleduje to společné - lidskou psychologickou a kognitivní výbavu. Jsou to totiž obranné mechanismy v našich hlavách, které reagují na alarmující podněty zvenčí, a zapříčiňují tak zdánlivě neřešitelné spory i lhostejnost. Teprve až pochopíme, jak a co nás děsí, můžeme pokročit k řešení skutečných hrozeb.

Kniha profesora Univerzity Karlovy v Praze Bedřicha Moldana je druhým, rozšířeným a aktualizovaným vydáním úspěšné publikace, která za rok 2009 získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší monografii v oboru přírodních a lékařských věd. Základním konceptem knihy zůstává i nadále pojem antropocénu. Oproti prvnímu vydání však došlo k výrazné změně jejího uspořádání. Ve čtyřech oddílech podává přehled o dnešním světě v historické perspektivě z hlediska vztahu člověka a přírody, přičemž se zaměřuje na základní hnací síly současného vývoje; pojednává o současném stavu zemského systému, jehož jsme součástí, a o vyhlídkách do budoucnosti; a představuje rozbor reakcí lidské společnosti na environmentální situaci, jakým způsobem se tyto reakce utvářely a jak se uplatňují v různých oborech lidské aktivity.

Krajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních, ale i některých humanitních věd. První polovina textů se týká skutečné, fyzické krajiny, jejích proměn a ochrany. Druhá část je věnována vnitřním krajinám duše - fenoménu genia loci, postavě Zeleného muže, keltským bohům v druhohorách atp. Celek uzavírají Poutníkova pravidla putování po posvátných místech a obsáhlý soupis literárních i hudebních pramenů, které jsou pro vstup do krajiny potřebné. Hlavním motivem knihy zůstává nutnost chránit krajinu kvůli jí samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu, ale také kvůli sobě a vlastní duši. Druhé, doplněné vydání

I když vidíme jen obyčejné věci, stejně toho vidíme hodně. Ve své nejnovější knize Prohlédni si tu zemi Václav Cílek navazuje na své předchozí úspěšné tituly věnované především krajině a místům - Krajiny vnitřní a vnější, Makom a Dýchat s ptáky. Jádrem knihy jsou eseje věnované Praze a jejímu geniu loci, v dalších částech se pak autor zaměřuje jak na českou a moravskou krajinu (České středohoří, Jižní Čechy, Ostrava...), tak na místa, která ho oslovila na jeho zahraničních cestách za geologickými výzkumy (Súdán, Řecko, Turecko). Eseje o "krajinách vnějších" doplňují i texty metafyzičtějšího charakteru - o posvátnu Santiniho staveb, o prostoru spjatém s Janem Palachem či fragmenty z nikdy nedokončené čínské antologie. Knihu doprovázejí ilustrace výtvarníka Vladimíra Kokolii a 80 fotografií autora.

Publikace přináší přehled o 1 500 vodních plochách ze všech krajů a koutů naší zem,. dalších na 3 000 ploch je zmíněno v jejich rámci a v rejstříku, a to od nejmenších šumavských karových jezírek až po obrovité údolní nádrže jižní Moravy. Encyklopedický text o jednotlivých nádržích (umělých i přírodních) se nevěnuje jen hydrologickému a geografickému popisu, ale autor si všímá i možnosti sportovního. rekreačního či turistického vyžití, historických památek a přírodních pozoruhodností blízkého okolí.

Budoucnost je lepší než si myslíte. "Dochází ropa a přijde hlad. Globální oteplování způsobí rozpad civilizace. Euroatlantickou civilizaci pohltí hordy z Východu. Po výbuchu supervulkánu zmrzneme". Jak je možné, že všechno tohle funguje a plní první stránky novin i žebříčky bestsellerů v době, kdy se lidstvo jako celek má vůbec nejlépe v celé své historii? V době, kdy technologické a společenské trendy slibují vyřešit všechny problémy z titulních stránek, a to brzy - stačí neudělat nějakou hloupou chybu? Základem knihy je přehled nejnovějšího vývoje základních špičkových technologií v jejich společenském a ekonomickém kontextu a rozbor dopadu jejich nasazení v globálním měřítku, které již probíhá nebo k němuž může rychle dojít.