Populárno-náučná literatúra

Malý princ se po Brně a Valašsku vydává i do podhůří Krkonoš!Malej princ a Kerkonoše? To přec nemůž pasovať dohromady! Tolle bylo pervni, co nám přišlo na mysel. Jak dostať ušecky tý moudrý myšlínky do ušenniho hovoru tverdejch horalu, lesáku, přalláku, kalcu a koralařu? Ale pak sme si řekly, že duši máme ušecky stejnou, ať je to pán na éroplánu, kalčinka nebo kohátnik. No, považte sami, esli se nám to povello.Kultovní kniha francouzského spisovatele a pilota Antoina de Saint-Exupéryho byla přeložena do více než 300 jazyků a dialektů. Každý ji zná. Vášnivá sběratelka knižních vydání Malého prince Martina Dlabajová si dlouho lámala hlavu nad tím, jak něžný příběh věrně přiblížit také zmiňovaným tvrdým horalům z Krkonoš. Díky skvělé práci dvojice překladatelek a milovnic podkrkonošského nářečí Kláře Hoffmanové a Jarmile Bachmannové se jí to povedlo.Počtou si nejen lidé z Podkrkonoší. Laik se přiučí místnímu nářečí, odborník znásobí své znalosti a všichni získají nový pohled na známý příběh z nezvyklé perspektivy.Knihu doprovází ilustrace Rudolfa Štorkána.Malý princ byl převeden do podkrkonošského nářečí na popud sběratelky Martiny Dlabajové. Její sbírka čítá v současnosti přes 300 knih, včetně vydání v Braillově písmu či francouzského vydání z roku 1943.

Číta: Tomáš Černý, Ján Markoš Celkový čas: 11 hodín 27 minút Jak se zorientovat v současném veřejném prostoru? Jak nepodlehnout zjednodušujícím pravdám? Musíme používat vlastní úsudek. Slovenský bestseller nyní v češtině.„Držíme se zuby nehty vlastních iluzí, které mají zkrášlit náš svět. Bojíme se, že holá realita je strašná. Co když vůbec není strašná? Co když je naopak krásná, i když jinak, než bychom čekali?“Ján Markoš, člověk s pronikavým úsudkem, filozof a šachový velmistr, říká, že jsme nebyli stvořeni pro svět masmédií a internetu a nenarodili jsme se s žádnými protilátkami, které by nás před ním dokázaly ochránit. Jak si tedy uchovat lidskou důstojnost a vnitřní svobodu? Jak nepodlehnout diktátorům a autoritářům s jednoduchými pravdami? Musíme se naučit používat vlastní úsudek, myslet kriticky. A v mnohem širších souvislostech než jen v rovině rozeznání férových textů od těch manipulativních nebo odhalení logicky chybných argumentů. To nestačí.Autor odhaluje, jak důležité je zbavit se digitální závislosti, vyznat se v silách, které ovlivňují skupinovou komunikaci, a v neposlední řadě jak se naučit vidět věci pravdivě, i když je nám to někdy nepříjemné.Nahrávka vznikla podle knihy Jána Markoše Síla rozumu v bláznivé době, vydané nakladatelstvím Paseka v roce 2022. Text copyright © Ján Markoš. Ze slovenského originálu Sila rozumu, vydaného nakladatelstvím N Press v Bratislavě roku 2019, přeložil Miroslav Zelinský. Translation © Miroslav Zelinský, 2022. Předmluvu napsal Václav Moravec. Foreword © Václav Moravec, 2022. Čtou Tomáš Černý, Ján Markoš. Sound design Vojtěch Machálek. Vyrobilo studio Soundguru. Obálku navrhl Pavel Fuksa. Úprava obalu pro CD Jan Mottl. Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek. Vydalo Tympanum, s. r. o. ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka, s. r. o. , 2023.

Kniha sa zamýšľa populárno-vedeckou formou nad fenoménom čítania na Slovensku v dlhom 19. storočí.Analyzuje čitateľov, preferovanú i zakazovanú literatúru, spôsoby, miesta i funkcie čítania a nakoniec i dôvody, ktoré viedli ľudí, že siahali po knihe. V storočí nacionalizmu mala kniha významné národnopolitické poslanie a nebolo preto vôbec jedno, čo deti, mládež, ženy, ale i obyčajní ľudia čítali. Beletria a jej autori boli v službách vopred zadefinovaných ideovo-politických cieľov a často vstupovali do politických zápasov. Preto dobrodružná, detektívna a ľúbostná literatúra, ako aj ďalšie ľahšie žánre, boli zakazované a marginalizované, rovnako „protislovenské“ alebo mravy ohrozujúce a rôzne tzv. dekadentné zahraničné publikácie. České knihy tvorili prekladmi a bohatou vydavateľskou činnosťou cestu k viac i menej kvalitnej svetovej literatúre, diela ruských autorov mali zase slovenských čitateľov povzbudzovať a posilňovať v slovanskom povedomí. S vydávaním, písaním a čítaním kníh úzko súviseli i obrazové prílohy, ktoré sprístupňovali text, rozvíjali fantáziu a dokázali literatúru i „predávať“. Kniha otvára všetky tieto otázky v celej ich zložitosti a protirečivosti a pokúša sa hľadať na ne odpovede. Prof. PhDr. Roman Holec, DrSc. (1959, Bratislava), zaoberá sa dejinami „dlhého“ 19. storočia, jeho špecializáciou sú hospodárske a sociálne dejiny, v súčasnosti najmä dejiny šľachty a environmentálna história. Je autorom 17 samostatných knižných titulov, spoluautorom vyše desiatich syntéz a takmer dvoch stoviek vedeckých štúdií publikovaných v 15 krajinách sveta. Študoval na Filozofickej fakulte UK v Bratislave odbor slovenčina-dejepis. Pracuje na Historickom ústave SAV, je profesorom histórie na Katedre slovenských dejín Filozofickej fakulty UK.

Príbehy zo živočíšneho sveta, ktoré podnietili našu vynaliezavosť. Čo robia zvieratá lepšie ako my? Mohli by nás inšpirovať pri navrhovaní inovatívnej technológie?Príroda je plná neuveriteľných zázrakov, no môžeme ju brať aj ako špičkové vývojové laboratórium. Z výtvorov prírody starých 3,8 miliardy rokov by sme sa mohli naučiť viac. V knihe nájdete prekvapivé príbehy zo sveta prírody aj odpovede na tieto otázky: Ako sa práve kravy stali inšpiráciou pre ekologickejšiu kanalizáciu? Boli niektoré vesmírne teleskopy navrhnuté podľa očí homára?Prečo vďaka plutvám veľrýb využívame obnoviteľnú energiu efektívnejšie? Patrick Aryee, biológ a moderátor podcastu BBC, vo svojej knihe podrobne skúma, čo zvieratá robia, aby prežili v drsnej prírode, a pokúša sa zistiť, v čom si z nich môžeme brať príklad pri prekonávaní výziev modernej spoločnosti.

Pravda a mýty o jedle. V priebehu svojho výskumu a lekárskej praxe britský lekár Tim Spector zistil, že existuje až šokujúco málo dôkazov týkajúcich sa našich najhlbšie zakorenených predstáv o jedle. Je soľ naozaj taká škodlivá, ako sa o nej tvrdí? Sú ryby zdravé? A čo káva, červené mäso či nasýtené tuky? Môžu sa tehotné ženy spoľahnúť na rady svojho gynekológa o tom, čo majú jesť? Má bezlepková strava vôbec nejaké výhody? Čo vlastne vedia lekári o výžive?V dvadsiatich troch krátkych kapitolách sa Tim Spector rozhodol zbúrať mýty o jedle a zároveň odhaliť, prečo sú takmer všetky tvrdenia o ňom nesprávne. Poukazuje na škandalózny nedostatok kvalitných vedeckých dôkazov, na ktorých sa zakladajú štandardné stravovacie odporúčania, a odkrýva zákulisie potravinárskeho priemyslu, ktorý pevnou rukou ovláda obsah našich tanierov. Autor upozorňuje, že tieto naliehavé problémy nie sú dôležité len pre naše osobné zdravie, ale aj pre budúcnosť celej planéty. Kniha Čo naozaj jeme? spochybňuje všetky stravovacie návyky, vládne opatrenia, zázračné riešenia či nálepky, ktorými sa označujú niektoré údajne škodlivé potraviny, a nabáda nás, aby sme razantne prehodnotili svoj vzťah k jedlu.

Výstižný a zrozumiteľný sprievodca všetkým, čo potrebujete vedieť o najväčších svetových historických udalostiach – od vzniku starobylých civilizácií až po koniec druhej svetovej vojny, určený tým, ktorí chcú mať prehľad o histórii sveta, ale nemajú na to príliš veľa času. Kniha je plná najpodstatnejších faktov a detailov. Zacestujete si s ňou z ríše Alexandra Veľkého až do Číny, spoznáte vek osvietenstva, americkú občiansku vojnu, ale aj dejiny Slovanov, európske historické míľniky a ďalšie udalosti, dôležité pre rozšírenie si všeobecného vzdelania a pochopenie dejinných súvislostí.

Prebudíte sa, škriabe vás v hrdle a pobolieva hlava. Mierne otrávení chystáte deti do školy. Nie je to také zlé, aby ste nemohli ísť do práce. Kým sa sťažujete, priamo pod vašou kožou prebieha intenzívna vojna. Milióny buniek umierajú, aby ste vy mohli žiť.Zamysleli ste sa niekedy, čo je to vlastne imunitný systém? Hneď po ľudskom mozgu je druhým najzložitejším systémom v ľudskom tele a zároveň jedným z najstarších a najdôležitejších aspektov života na zemi. Bez imunity by sme do niekoľkých dní zomreli. Philipp Dettmer, tvorca najpopulárnejšieho vedeckého kanála na YouTube, nás vo svojej knihe Imunita pozýva na fascinujúce putovanie odolnosťou ľudského tela a jeho nespočetnými spôsobmi obrany. V našom tele neprestajne prebieha zúrivý boj, desiatky miliárd imunitných buniek sú pripravené popasovať sa s nepriateľom, čeliť invázii choroboplodných mikroorganizmov a vytvárať zložité obranné stratégie. Aj v tejto chvíli, kým čítate, váš imunitný systém pravdepodobne odhalil a zničil rakovinovú bunku, ktorá vám začala rásť v tele. Každá kapitola sa zaoberá iným aspektom imunitného systému. Dočítate sa tu o obrane, ktorú telu poskytujú protilátky, ale aj zápaly, o hrozbách baktérií, alergií a rakoviny. Dettmer vysvetľuje, ako dokážu parazity prekĺznuť cez obranu, ako fungujú vírusy a čo sa deje v rane, keď sa porežete. Kniha Imunita je dôvtipný a nezvyčajne zábavný rýchlokurz o práci pravdepodobne najdôležitejšieho systému v ľudskom tele. Oživujú ju farebné grafiky a príťažlivé opisy. Dettmer tak premieňa jeden z najtajomnejších vedných odborov – imunológiu – na strhujúce dobrodružstvo v úžasnej cudzej krajine.

Proč se diamanty třpytí? Proč jsou vejce vejčitá? Proč se nejlépe zpívá ve sprše? V již třetí knize z oblíbené řady "Sto věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte)" nám britský fyzik a matematik John D. Barrow nabízí ve stovce kapitol sto originálních pohledů na každodenní svět okem matematika. Tentokrát se zaměřuje na svět umění a ukazuje nám, že se i sochařství, literatura, architektura, hudba a tanec řídí matematickými zákony. Máte-li kladný vztah k umění nebo k matematice (i kdybyste to druhé nesnášeli), tato kniha vás pobaví, potěší - a možná i pomůže najít zálibu v tom, co jste dosud nemuseli mít.

Stručná historie příštích 20 let. Aniž si to uvědomujeme, stojíme vždy jednou nohou v budoucnosti a na řadu vymožeností i problémů již „máme zaděláno“.Co nás tedy čeká?Jaká bude budoucnost v oblasti automobilismu, sportu, kulinářství, sexu, cestování a zábavy?Jaké katastrofy nám hrozí?Jaké velmoci se zrodí, které civilizace začnou upadat?A s jakými zvířaty budeme na této planetě spolužít?

Sociologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. Sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. Pro současný svět je charakteristická vysoká míra setkávání lidí odlišných kultur, ras a národů, jež má někdy podobu mírového soužití a spolupráce, jindy však i konfliktů. Proto stále roste zájem o vědecké studium psychologických rozdílů mezi národy a kulturami, jejich odlišností v komunikaci, hodnotových systémech, rodinné výchově a řadě dalších aspektů. Autor podává v informačně velice bohaté knize přehled dosavadních znalostí shromážděných v posledních letech. Zabývá se jak teoretickými koncepcemi, tak výzkumnými zjištěními např. o rozdílech mezi kulturami, o psychických problémech imigrantů a etnických minorit, o rozdílech komunikačních stylů. Práce se rovněž věnuje aplikaci poznatků interkulturní psychologie do oblastí, jako je vzdělávání, management, zdravotnictví nebo řešení konfliktů.