Teológia

Z obsahu:Vedecká a odborná literatúra o Evanjeliu podľa Marka v slovenskom a českom kontexte / Pavol Farkaš Tradice a redakce perikopy o povolání celníka Leviho (Mk 2,13-17) / Ladislav Tichý Intertextuálny rozmer slovies (Mk 3,10-11) / Štefan Novotný Vzťah Markovho evanjelia k pavlovskej tradícii zvestovania Krista a jeho implikácie / František Ábel Postava Judáša Iškariotského v Evanjeliu podľa Marka, v apokryfoch, v ranej a stredovekej kresťanskej literatúre - komparácia / Andrea KorečkováIkonografický repertoár a obrazová transpozícia legiend o sv. Markovi / Bernadeta SoltészováAutori: Pavol Farkaš; Ladislav Tichý; Štefan Novotný; František Ábel; Andrea Korečková; Bernadeta Soltészová

Úvod do pravoslavné teologie. Kniha Mystérium víry nabízí přehledný úvod do pravoslavného teologického myšlení. Autor v ní seznamuje čtenáře nejen s výkladem pojmů Bůh, Trojice, Kristus či církev, ale věnuje se i významu svátostí, umění ikonomalby, duchovnímu životu, modlitební praxi, proměně člověka skrze zbožštění a v neposlední řadě i počátku a konci lidského života a celého světa, jak je chápe pravoslavná tradice. Antologie textů na konci jednotlivých kapitol, z nichž mnohé jsou do češtiny přeloženy vůbec poprvé, dává zaslechnout živému hlasu učitelů církve a předních teologů. Metropolita Ilarion Alfejev je celosvětově uznávaným pravoslavným teologem, jehož knihy byly přeloženy do dvou desítek jazyků.

Publikace přináší zamyšlení nad životem a činy patnácti starozákonních postav, které jsou určitými předobrazy Krista. Některé úvahy se týkají tradičních postav (Abrahám, Samson, David atd.), jiné si všímají neobvyklých osudů postav méně známých (Abigail, Tobiáš, Levitova žena atd.). Autor tak čtenářům pomáhá najít cestu k pokladům ukrytým na stránkách Starého zákona.

Prednáška prefekta Najvyššieho tribunálu apoštolskej signatúry týkajúca sa odvolania a preloženia farára menovaného na neurčitý čas, alebo určitý, ak sa to uskutočňuje pred uplynutím stanovenej časovej lehoty.

Ježiš Kristus je svojou láskou jedinečným sprievodcom človeka, pretože mu lásku nielen dáva, ale jej umožňuje aj prejaviť sa. Kristus našiel lásku v hĺbke ľudskej duše a tým ju urobil silnou a voviedol do jasného svetla Ducha, kde ju chce nakoniec prijať vo všeobjímajúcej láske.V tejto štúdií sa chceme pokúsiť spolu s Jánom Dunsom Scotom, františkánom a učencom,viac pochopiť a prijať tento neobyčajný život Ježiša Krista.

Uvedení do pastorální antropologie. Podněty papeže Františka nemohou zakrýt inspiraci ignaciánské spirituality. Slova doprovázet, rozlišovat a integrovat se čím dále tím více stávají součástí církevního slovníku. Vychází z duchovních cvičení sv. Ignáce. Je příznačné, že ignaciánské pojetí se dějinám nevnucuje, ale spíše s nimi vede dialog. O to se pokouší i tato kniha, která hledá světlo pro obnovu pastorace. Tlumočí současné evangelní poselství papeže Františka všem, kteří neztrácí smysl pro zodpovědnost za církev i potěšení, že mohou udělat něco krásného pro Boží království. Podnět zde najde hloubavý čtenář a mnohý služebník Ježíšova velekněžského Srdce.

Výklad Modlitby Pána a Výklad Desatora Božích prikázaní. Hoci je toto dielo s niektorými prírodovednými názormi, odvážnymi etymológiami a sebavedomým prístupom k nekresťanským kultúram typicky stredoveké, obsahuje hodnoty a myšlienky, ktoré prekračujú storočia a podnes neboli prekonané.

Náuka o posledných veciach. Z obsahu:Smrť človeka, Kritérium smrti, Medzistav, Dobrá smrť, Hypotéza posledného rozhodnutia, Skúsenosť blízkej smrti - NDE, Kremácia, Kontakt medzi živými a mŕtvymi.Mimokresťanská eschatológia, Starozákonná eschatológia, Novozákonná eschatológia, Individuálna eschatológia.

v Teologické sumě. Tomáš Akvinský byl nazýván doctor angelicus (andělský učitel) nejen pro svou trpělivost, ale především pro velkou pozornost, kterou věnoval tématu andělů. V první části Teologické sumy najdeme ve dvou rozsáhlých traktátech celou řadu zajímavých otázek a odpovědí jak filosofického, tak teologického rázu.Bohužel je dnes téma andělů v křesťanské teologii poněkud opomíjeno, a je pravidlem, že jakmile se přestane kultivovat víra, bují pověra. Promýšlení andělů jakožto nemateriálních, myslících a svobodných tvorů nám může sloužit jako určitý myšlenkový experiment, v jehož rámci lze řešit celou řadu otázek vztahujících se k člověku, jeho poznání, mravní hodnotě jednání a podobně. Komentovaný překlad jednoho z nejvýznamnějších středověkých děl o andělech může všem zájemcům o toto téma přinést celou řadu podnětů.

Všední dny liturgického mezidobí. Všední dny liturgického mezidobí 1. – 8. týden – roční cyklus 1.Tato řada chce napomoci prožívat tajemství víry na základě liturgických textů pro jednotlivé dny roku, opírá se přitom o biblické texty nedělního i feriálního lekcionáře, jejichž poselství je dále rozvinuto metodou Lectio divina.

česko - latinské vydání. Diskutované otázky o ctnostech jsou jedním ze dvou spisů, které si daly za úkol zabývat se trojicí teologických ctností, ale zůstaly pouze u dvou z nich. Zatímco Kompendium teologie se člení na víru (dle článků víry Kréda) a naději (dle proseb Otčenáše), Otázky o ctnostech se omezují na naději a lásku.Na rozdíl od Kompendia teologie, které mělo být praktickou jednoduchou příručkou, jsou Otázky o ctnostech řazeny standardním způsobem schématu disputace. Část o lásce je výrazně rozsáhlejší a je doplněna i krátkou otázkou zaměřenou na bratrské napomenutí, které je praktickým projevem lásky k bližnímu. V tomto svazku se nachází otázky: o lásce,o bratrském napomenutí,o naději.

Další z Questiones disputace svatého Tomáše. Překlad, úvod a výkladové poznámky Tomáš Machula.

Riešenie problému zla v analytickej filozofii náboženstva. Nová monografia Márie Spišiakovej je zameraná na veľmi problematickú oblasť ľudského života, na existenciu zla, hlavne fyzického zla vo svete a v živote človeka. Nejde len o samotnú existenciu zla, ale hlavne o otázku, že ak jestvuje dobrý a dokonalý (všemohúci a vševediaci) Stvoriteľ, ako mohol dopustiť zlo? Vysvetlenia obsiahnuté v publikácii nezasahujú do oblasti vyložene teologickej, do oblasti „zjavených právd“. Táto oblasť je otvorená viacerým možným interpretáciám a napriek tomu teologické riešenia zvyčajne končia v tajomstvách.Autorka sa pohybuje v oblasti filozofie a náboženstva takým spôsobom, že prináša objasnenie na základe bežných ľudských skúseností, bežne používanej terminológie a logiky. Postupne prechádza do hlbšej systematickej analýzy problému zla, v rámci ktorej sa zameriava na niektorých prominentných autorov v kontexte analytickej filozofie náboženstva. Nejde teda o hľadanie nejakej psychologickej úľavy uprostred fyzického utrpenia, ale o vyložene filozofickú štúdiu. Je potrebné zdôrazniť, že vysvetlenie problému zla závisí od širších vysvetlení Božích vlastností, Božieho jestvovania a poriadku vo svete, a preto bolo vhodné vsadiť problém zla do tejto filozofickej tradície, kde v súčasnosti prebieha živá diskusia o týchto skutočnostiach. Niektoré teistické tézy užitočné pri hľadaní najlepšej odpovede na problém zla v Božom stvorení sú už vyjasnené, čo uľahčuje celkovú syntézu. Autorka rozdelila knihu do troch častí. V prvej časti definuje základné pojmy a predpoklady súvisiace s problematikou zla a poukazuje na niektoré dejinné riešenia. Už samotný pojem zla musí byť dobre zadefinovaný, pretože nie všetky nepríjemnosti sú zlom. Existuje aj „strašné zlo“ (horrendous evil), kedy si človek kladie otázku, či má jeho existencia vôbec význam, či je jeho život ako celok dobrom, či to stojí za to, aby žil (s. 41-42). Pri náčrte historických riešení sa autorka zameriava na Augustína a Ireneja (s. 55-65), a na neskorších filozofov ako Leibniz alebo Teilhard de Chardin (s. 65-72). Táto základňa vhodne pripravuje čitateľa na súčasné náročnejšie riešenia a poukazuje akým spôsobom sa argumentovalo v minulosti.

Večný život v eschatológii Tomáša Špidlíka. Aký je cieľ a zmysel nášho života?Čo bude po smrti?Oplatí sa žiť spravodlivo?Existujú vôbec odpovede na predložené otázky?Uznávaný český katolícky teológ, kardinál Tomáš Špidlík, vo svojej eschatológii vychádza z náuky Katolíckej cirkvi, podľa ktorej cieľom a zmyslom ľudského života je večný život v nebi, kde budeme môcť z tváre do tváre vidieť, poznávať a milovať svojho Stvoriteľa a Učiteľa. Publikácia Blažeja Rašku s názvom Večný život - vzťahy, ktoré nekončia, sa snaží priblížiť teologický pohľad kardinála Špidlíka na zmysel a cieľ života každého človeka a odpovedať na otázky súvisiace so zjavenou pravdou o večnom živote.Kniha má tri väčšie kapitoly, z ktorých každá obsahuje niekoľko podkapitol. V prvej kapitole autor krátkym životopisom oboznamuje čitateľov s osobnosťou kardinála Špidlíka. V druhej kapitole sa zaoberá pojmom eschatológia - objasňuje, ako ju vo svojom učení predkladá Katolícka cirkev a ako východní a protestantskí autori. Prináša tiež prehľad niektorých zaujímavých eschatologických koncepcií, ktoré formovali súčasnú katolícku eschatológiu. Tretia kapitola rozoberá tému večného života v eschatológii Tomáša Špidlíka a aspekty večného života, ktoré nastávajú pre každého človeka po jeho fyzickej smrti (osobný a posledný súd, nebo, peklo, očistec). V závere kapitoly autor sprostredkúva Špidlíkov pohľad na tajomstvo Ježišovho zostúpenia k zosnulým a na radostné tajomstvo Ježišovho (i nášho) vzkriesenia.

Pravidlo dokonalosti je bilingválne latinsko-slovenské vydanie tretej najrozsiahlejšej časti Pravidla dokonalosti, ktoré Benedikt z Canfieldu autorizoval a v latinčine pripravil k vydaniu pred svojou smrťou v Paríži.Ide o ťažký text, preto Benediktovo dielo bolo často chybne interpretované ako obhajoba duchovného kvietizmu a kvôli niektorým formuláciám bolo istý čas pridané na tzv. Index zakázaných kníh.Pravidlo dokonalosti sa považuje za jeden z vrcholov západnej kresťanskej mystiky. Napĺňa kvality diskurzu, ktoré požadovala renesančná dialektika: je jasný, priamy, otvorený a stručný. Jeho myšlienková osnova sleduje obvyklú náuku o rozvoji duchovného života či o troch stupňoch dokonalosti.

Obsah tejto knižočky je rozdelený na tri časti:V prvej časti je súhrn základných teologických otázok o eucharistickej obete a s ňou súvisiacich problémov.Druhá časť (Historicko-špekulatívny pohľad) obsahuje štyri úvahy o Eucharistii v dejinnom vývoji od čias sv. Tomáša Akvinského.Tretia časť pozostáva z „rozjímaní“ o Eucharistii z hľadiska rozličných biblických tém. Mnohé veci sa v obsahu ako celku prekrývajú. Keď však vezmeme do úvahy úžasné bohatstvo tohto tajomstva, zistíme, že je to potrebné pre náš obmedzený rozum, lebo každý odtienok prináša nový pohľad a obohacuje náš duchovný život.

Předkládaný svazek obsahuje kvestie Teologické sumy (II-II, 23-33), které se zabývají racionální reflexí fenoménu „lásky“. Na prvním místě Tomáš vymezuje pojem lásky a odlišuje tu, která je úkonem vůle, od ostatních druhů, které jsou více vázány na emoce a smyslové náklonnosti.Když se dopátráme lásky, která je opravdu vlastním projevem rozumové přirozenosti, zjistíme, že si nevystačí s dobrem, které jí předkládá rozum, ale touží být naplněna nejvyšším Dobrem, Bohem. Tak jako je poznání povýšeno k transcendenci vírou, tak je lidská láska povýšena k nadpřirozenému dobru vlitou, neboli božskou láskou. A tato láska je právě předmětem Tomášových úvah v Teologické sumě.

Texty o eucharistii. Tématem knihy je tajemství eucharistie, liturgické slavení, které Druhý vatikánský koncil nazývá pramenem a vrcholem života církve: „Liturgie je vrchol, k němuž směřuje činnost církve, a zároveň zdroj, z něhož vyvěrá veškerá její síla“ (konstituce Sacrosanctum Concilium, 10). Publikace je sestavena z promluv a článků Josepha Ratzingera o eucharistii, které vznikaly v průběhu mnoha let. Reflektují tedy jeho teologické zrání v tomto tématu, počínaje obdobím, kdy byl mnichovským arcibiskupem, až po nedávnou dobu. Prismatem eucharistie nahlíží autor podstatu křesťanské víry a církev jako společenství. Život křesťanů totiž nelze redukovat jen na zvýšené mravní úsilí či dodržování předpisů. Církev ví, že v eucharistii se sebedarováním Krista zpřítomňuje jeho pravá oběť. Společenství, které slaví eucharistii, se modlí, abychom se stali tím, čím nemůžeme být vlastními silami – duchovní obětí, která se líbí Bohu.

Mysterium Paschale – veľkonočné tajomstvo je ústredným tajomstvom veľkého dobrodružstva, akým je vzťah Boha a ľudí. Liturgia Veľkého piatku, Bielej soboty a Veľkonočnej nedele nás každý rok zaplavuje množstvom hlbokých textov, obrazov, symbolov, krásou. Málokedy však máme príležitosť počas týchto veľkých troch dní usilovať sa preniknúť do teologickej podstaty spásneho diania začínajúceho Poslednou večerou a končiaceho zjavením Zmŕtvychvstalého. Ponoriť sa do jej hĺbky pozývajú stránky tejto knihy. Autor nám ponúka možnosť kráčať vedľa Ježiša Krista, ktorý je na Veľký piatok na ceste ku krížu, na Bielu sobotu na ceste k zosnulým a na Veľkonočnú nedeľu na ceste k Otcovi. Neobyčajná precíznosť a dôslednosť, s akou Balthasar vníma biblické texty, svedectvá cirkevných otcov a pohľady teológov robí z tejto knihy nie ľahké čítanie. Neuveriteľná námaha, ktorú si dal autor, aby zozbieral a sústredil také obrovské množstvo teologického materiálu, však aj nás isto povzbudí, aby sme objavovali teológiu tých veľkých troch dní. Hans Urs von Balthasar bol jedným z najvýznamnejších teológov 20. storočia. Teológia troch dní je prvou jeho vyslovene teologickou prácou, ktorá na Slovensku vychádza, doteraz vyšla po slovensky jeho Krížová cesta (1995), rozprava Rozjímavá modlitba (1998) a zbierka aforizmov Vlastnými slovami (2003). Čitateľovi chceme uľahčiť kontakt s týmto velikánom teologickej literatúry aj rozsiahlou životopisnou štúdiou zaradenou na konci knihy.

Náuka o vykupiteľskom diele Ježiša Krista. Lektorovali: Dominik Brňák a Mário Stehlík.

Předpokladem pro platné uzavření manželství je také dostatečná psychická schopnost osoby uzavírající sňatek. Psychická neschopnost může mít svou příčinu v těžkých poruchách mysli, v nejrůznějších psychických nebo psychosomatických poruchách, charakteropatiích či anomáliích. Rovněž celková nezralost osoby či nějaká forma závislosti může změnit osobnost natolik, že osoba není schopna dát z důvodu psychické neschopnosti platný manželský souhlas. Tato kniha je určena pro orientaci těm bratrům a sestrám, kteří mohli uzavřít církevně neplatné manželství z výše uvedených příčin. Vzhledem k přítomnosti historického vývoje, popisu možných psychických příčin a komentáře kánonů církevního kodexu může být práce Petra Klimeše přínosem i pro kněze a teologicky vzdělané laiky.

Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách.Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. První díl překladu QD De potentia přináší otázky 1 a 2, které se zabývají Boží potencí obecně a plodivou potencí v Bohu.

Tomáš sám prezentuje toto dílo jako stručné shrnutí toho, co je pro víru podstatné a co je nutno mít neustále před očima. Stěžejním schématem výkladu je trojice víra – naděje – láska, tedy božské ctnosti.Tomáš se však ve svém pojednání důkladně věnuje jen první z nich: od Kristova smyslově dostupného lidství se dostává k tomu, co je na tomto světě vidět pouze očima víry a k čemu dospějeme jako k definitivnímu cíli našeho života ve věčnosti.

Spis v latině nazývaný Contra errores Graecorum je rozborem některých teologických otázek, které se nacházejí v dobovém shrnutí nauky řeckých církevních otců (tzv. Libellu). Přestože řada citátů řeckých otců je nepřesných a nelze je dnes dohledat jako reálné citáty známých děl, představuje Tomášův spis svébytné dílo, které reaguje hlavně na některé otázky trinitární teologie, christologie a eklesiologie.Zajímavé je, že Tomáš neobviňuje řecké otce z omylu, ale pouze upozorňuje na možnosti různého chápání některých jejich výroků. poté se snaží vysvětlit, v čem spočívá nebezpečí špatného výkladu, a ukázat, jaký výklad je správný. Tato vstřícná interpretace východních církevních otců je i dnes příkladem, jak vyrovat před omyly, ukázat pravou nauku, a přesto neznectít autory, kterých si jako svatých otců váží.

V ediční řadě Prameny spirituality právě vychází dosud v češtině nepublikovaný útlý spis řecky píšícího církevního otce Klementa Alexandrijského. Interpretace biblického úryvku Mk 10,17–31 („Který boháč bude spasen?“) je vynikající ukázkou syntézy a propojení živé víry s kulturou slova a vzdělaností, která odpovídá moudrosti.

Dosud nejobsáhlejší zpracování dogmatické christologie a soteriologie v češtině – již v 3. vydání. Autorův živý styl, šíře záběru a zároveň ucelenost výkladu činí publikaci vhodnou nejen pro studenty teologických fakult, ale i pro ty, kdo chtějí prohloubit své znalosti christologie samostatným studiem.

V kázňach k stupňovým žalmom. V tejto publikácii dostáva čitateľ príležitosť vnímať Aurelia Augustina (354 - 430) nielen ako svätca a učiteľa katolíckej cirkvi, ale aj ako komplexného kresťanského vzdelanca, ktorý je pevne zakorenený v profánnej antickej vzdelanosti, s ktorou tvorivo komunikuje. Vzorkou pre analýzu sú výklady pätnástich žalmov združených pod označením graduales, stupňové, ktoré sú súčasťou Augustínovej homiletickej zbierky Enarrationes in Psalmos, v dejinách homiletickej spisby jedinečnej.Samotná voľba diela, ktoré dlho ostávalo mimo hlavného záujmu filológov a literárnych vedcov, svedčí o tom, že autorka by rada prispela do pokladnice poznania niečím novým. V argumentačnej báze nachádzame okrem textov analyzovaných Enarrationes nielen celý rad iných Augustínových spisov, z ktorých najvýznamenešie miesto patrí dielam De doctrina christiana, Confessiones, De ciuitate Dei, Tractatus in Iohannis Euangelium 1 - 16, Tractatus in Primam epistulam Iohannis ad Parthos a retrospektívnym Retractationes, ale do hry vstupujú aj biblické knihy a diela ďalších antických autorov, spomedzi nich najmä Aristoteles, Cicero a Quaintilianus.Táto kniha predstavuje cenný prínos k poznaniu antickej kultúry a špeciálne kultúry slova, rozširujúc tak spektrum konkrétneho poznania na oblasť, ktorá nebola doteraz bližšie zmapovaná.

Tato kniha se snaží ukázat aktuálnost věroučných výpovědí církve o Panně Marii pro dnešní dobu, což je úkol náročný už pro problematičnost samotného slova dogma.

Náčrt ekleziológie Josepha Ratzingera. Mnohí ľudia dnes hovoria "Boh áno, ale Cirkev nie". Odmietajú inštitucionalizované formy kresťanstva a nevedia objaviť význam Cirkvi pri svojom hľadaní cesty k Bohu. Preto je dnes potrebné znova porozumieť teologickej podstate Cirkvi. Teológovia preto v posledných desaťročiach hľadali koncepty, ktorými sa snažili popísať, ako Cirkev vidí samu seba v našich časoch a ktoré by umožnili nanovo vyjadriť podstatné prvky Cirkvi uceleným a zrozumiteľným spôsobom. Dvadsať rokov po Druhom vatikánskom koncile dozrelo v Magistériu a medzi významnými katolíckymi teológmi presvedčenie, že je to ekleziologický koncept communio (spoločenstvo), ktorý najvhodnejším spôsobom vyjadruje a sumarizuje koncilové sebapochopenie Cirkvi a je vhodným kľúčom pre obnovenú katolícku ekleziológiu. Za popredného súčasného autora so silným vplyvom na tvorbu a rozvoj communio ekleziológie, je považovaný teológ Joseph Ratzinger, v rokoch 1981 - 2005 prefekt Kongregácie pre učenie viery, terajší pápež Benedikt XVI. Jeho prínosom pri zostavení a objasňovaní teologického konceptu Cirkvi chápanej ako communio sa zaoberáme v tejto štúdii, ktorá sa snaží poukázať na teologický obsah, vnútornú štruktúru a podstatné prvky Ratzingerovej eucharistickej communio-ekleziológie. Kniha dáva možnosť porozumieť, aké sú myšlienkové východiská pápeža Benedikta XVI. pri jeho hľadaní odpovedí na súčasné problémy Cirkvi, ktoré sú podľa neho často spôsobené práve nesprávnym chápaním toho, čo je to Cirkev. Mnohé akcenty v štýle jeho pastierskej služby ako pápeža sú totiž zrozumiteľnejšie pri lepšom pochopení ekleziologického myslenia tohto výnimočného teológa našich čias.

Pozoruhodná kniha podávající vědeckou alternativu k evoluční teorii. Jejím autorem je vědec, který byl ještě před několika lety vášnivým zastáncem a propagátorem evoluce. Nyní máte možnost seznámit se s překvapivými přírodovědeckými objevy, týkajícími se původu a historie lidstva v celé šíři jejího vědeckého a duchovního kontextu. Ukazuje na kontrast mezi skutečnou vědou a nedoložitelnou teorií. Místo hesla „Přítomnost je klíčem k minulosti“, razí heslo: „Minulost je klíčem k budoucnosti“.

A - K. Slovník ako pomôcka bude užitočný v prvom rade pre študentov teológie, kňazov teológov a kňazov v pastorácii, ale aj všetkým tým,čo sa zaujímajú o učenie cirkvi a náboženský život. Možno sa právom domnievať, že tento slovník so zreteľom na iné krajiny európskeho priestoru prispeje k renomé slovenskej teologickej vedy.

Tento svazek obsahuje překlad tří kvestií (STh I-II, q. 68-70), které završují morální pojednání o dobrých habitech, tedy ctnostech. Po tématu přirozeně získávaných morálních ctností přichází na řadu otázky nadpřirozeného působení v člověku. Nejedná se zatím o vlité teologické neboli božské ctností, ani o milost obecně, ale o specifické působení Ducha svatého v člověku: to znamená dary Ducha svatého, blahoslavenství a plody (ovoce) Ducha svatého. Jak lze dobře vidět, Tomáš nepostupuje přísně od přirozené etiky k nadpřirozené morální teologii. I když obě perspektivy rozlišuje, tak se u něj v jistém smyslu prolínají. Přirozeně získané ctnosti a nadpřirozeně vlité Boží dary mají sice jiný původ, ale týkají se stejného člověka, který je povolán k následování dobra nejen na rovině přirozené, ale i k otevřenosti vůči nadpřirozené pomoci shůry. Trojice kvestií, které se tento svazek věnuje, není ovšem pouze jakousi kolekcí tří nesouvisejících témat, které se jakoby nedopatřením ocitly mezi traktátem o ctnostech a traktátem o hříchu. Dary Ducha svatého jsou habity, takže navazují na pojednání o ctnostech jako jakýsi úvod do tématiky nadpřirozených habitů, která bude pak dále rozvinutá v pojednání o ctnostech teologických. Na dary pak navazují blahoslavenství a plody Ducha, které už nepatří mezi habity, ale spíše mezi úkony. V tomto případě jde o lidské úkony vycházející z působení Ducha svatého v duši člověka. ...

Ježiš Nazaretský - na svete niet osobnosti rozhodujúcejšej pre dejiny ľudstvaJán Pavol II. - ťažko nájsť niekoho vhodnejšieho, kto by o ňom hovorilPápež rozpráva o Božom Synovi. Rozpráva nám jeho príbeh, odhaľuje jeho význam pre život každého jedného z nás a pôsobivými slovami ohlasuje Ježišovu pravdu a príťažlivosť.Ján Pavol II. je dvesto šesťdesiatym'štvrtým pápežom v dlhých dejinách katolíckej Cirkvi. Karol Wojtyła sa narodil 18. mája 1920 a za pápeža bol zvolený 16. októbra 1978. Ako autor je u nás známy nielen encyklikami, ale aj svojou poéziou a knihami Prekročiť prah nádeje a Dar a tajomstvo. Predkladaná kniha je prvým zväzkom trilógie pripravenej k Veľkému jubileu roku 2000. Prináša prehľadne usporiadaný výber z encyklik, prejavov a rozličných príhovorov Jána Pavla II. Ďalšie zväzky trilógie, Boh Otec a Duch Svätý, vyjdú postupne v rokoch 1998 a 1999.

Odkaz Druhého vatikánského koncilu. Stále živé otázky a odpovědi Druhého vatikánského koncilu. Při výročí uzavření Druhého vatikánského koncilu se specialista na církevní, kulturní a sociální dějiny zamýšlí nad řadou otázek, včetně té základní, jaké je místo koncilu v dějinách církve a západní společnosti druhého milénia. Jak je to s otázkou změny, vývoje, kontinuity a diskontinuity v dějinách církve?Opravdu byl koncil „jenom“ pastorální, nikoliv doktrinální?Co znamenal program hermeneutiky kontinuity a reforma reformy přelomu první a druhé dekády třetího tisíciletí?Kdo, proč a jak připravil a uskutečnil koncil?Jak je to doopravdy s „problematickým“ učením koncilu, například náboženskou svobodou?

Učitel církve rozjímá o nebeské blaženosti na základě biblických obrazů a podobenství. Hluboké teologické pravdy jsou zde podány jednoduchou a přístupnou formou.

Miroslav Szuda sa venuje historickému a teologickému vývoju axiómy extra Ecclesiam nulla salus, ktorá spája dva princípy: všeobecnú spásnu Božiu vôľu a potrebu Cirkvi pre spásu. Boh chce, aby boli všetci ľudia spasení, a Cirkev je potrebná pre spásu. Úlohou knihy je preskúmať axiómu s cieľom vyvodiť a ukázať cirkevné učenie o nutnosti Cirkvi ku spáse v jeho historickej a vieroučnej kontinuite. Slová o nutnosti Cirkvi k spáse nie sú nárokom a požiadavkou, ale stále platným prísľubom pre celé ľudstvo.

Pokračování úspěšné syntézy nejstarší mnišské tradice Východu i Západu; svazek vychází s podporou Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty.

Život jako náboženský experiment. V souboru 15 esejů autor dále rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“.Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem.Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho.

Podnety k promýšlení víry. Posláním víry není utišit naši žízeň po jistotě a bezpečí, nýbrž naučit nás žít s tajemstvím. Víra je odvážný, riskantní krok naší svobody za úzký okruh toho, co je pojištěno a zajištěno důkazy. Věřit, dát šanci víře, neznamená zbavit se rozumu, nýbrž zpupnosti rozumu; dát prostor víře předpokládá osvobodit se od iluze, že hloubku pravdy můžeme plně uchvátit svým věděním a převést ji do svého vlastnictví a režie.Autor vybral klíčové myšlenky z publikací posledních patnácti let své tvorby a utřídil je do dvou svazků podle nejzávažnějších témat, jimž věnoval pozornost. V tomto, prvním, díle jsou to především centrální otázky víry, zrající v neustálém rozhovoru s pochybností a nevírou.

Společenská hlediska dogmatu. Může kniha o církvi, která vyšla poprvé v r. 1937 a která už dlouho předtím dozrávala v autorově vědomí, ještě něco říci čtenáři na přelomu tisíciletí a po druhém vatikánském koncilu?Odvažujeme se tvrdit, že ani dnes neztratila na své aktuálnosti, zejména pro křesťany, kteří prožívali jeden z nejdůležitějších úseků církevních dějin za "železnou oponou"!Ano, řekli bychom, že byla napsána právě teď a pro ně! Ekleziologie "koncilu našeho století" postavila silně do popředí církev jako společenství jediného Božího lidu, vykoupené Kristem, které je s ním sjednoceno jako údy s Hlavou a které se tajemně rozprostírá daleko za hranice takzvané církve "institucionální", viditelné.