Hľadanie, spoznávanie Boha

Autor ukazuje Krista nejen jako Vykupitele, ale především jako vzor a cíl veškerého stvoření.Kniha vyšla jako příspěvek k roku "Krista, Pána dějin a Otce budoucího věku" v rámci přípravy na jubilejní rok 2000.

Prečítajte si prvú biografiu mystičky Emmerichovej v slovenskom jazyku: Anna Katarína Emmerichová - životopis.Podle vidění augustiniánky z Dülmenu zapsal a nástinem života této omilostněné řeholnice doplnil Clemens Brentano. Předlohou pro toto nejnovější vydání díla A. K. Emmerichové, blahoslavené v r. 2004, byla nová edice nakladatelství Christiana-Verlag, Stein am Rhein.Brentanův životopis Anny Kateřiny i jeho zdrženlivé vysvětlující vstupy do proudu vyprávění dokreslují autenticitu úžasného dění v pozemské i nehmotné realitě. Šíře, bohatost i propojení dějů ve vidění stigmatizované mystičky, její oběti, utrpení a nad to vše nejmocnější obraz Krista Vykupitele se do hloubky dotknou každého lidského srdce.Titul vyšiel aj v slovenčine: Umučenie Pána Ježiša vo videniach bl. Anny Kataríny Emmerichovej (2004).

Kde se tragédie střetává s věčností. Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Chatrč (2016).Kniha, která vzbudila ve Spojených státech mimořádný ohlas a rovněž zájem (dosud se prodalo 7 milionů výtisků, titul za půldruhého roku od vydání neopustil první desítku v žebříčku bestsellerů), je žánrově těžko zařaditelná. Dějovou kostru tvoří příběh Macka Phillipse, jehož rodina zažije tragickou událost – nejmladší Mackovu dceru Missy unese a usmrtí sériový vrah.Smyslem a poselstvím knihy je však vylíčení způsobu, jakým se Mack s touto ztrátou vyrovnává – s odstupem času se totiž na základě záhadného pozvání vydá zpět do chatrče, kde byl hrůzný čin spáchán, a setkává se tam s Bohem (v podobě vpravdě neobvyklé trojice lidí), který mu pomůže najít cestu k usmíření.Kniha má šanci zaujmout každého, kdo se v současném světě snaží ujasnit si svůj postoj k Bohu, víře, otázkám dobra a zla, ale především svůj vztah k lidem, rodině, blízkým a k sobě samému.

Život Božích synů jako cesta k uzdravení. Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího… Tak to vyznáváme při každé nedělní bohoslužbě a už od nejútlejšího dětství, či případně od prvních kroků na cestě za Kristem, se učíme oslovovat tohoto všemohoucího Boha slovy „Otče náš“.Je však synovský (resp. dceřiný) vztah k nebeskému Otci též tou nejzákladnější osnovou, na níž je utkáván náš běžný každodenní život? Není víra v Boha Otce pouze jednou ze vznešených pravd, k nimž se sice hlásíme, ale pro jistotu (či z velké úcty) je radši necháváme bezpečně uloženy někde ve skřínce se svátečními šaty?Francouzský dominikán Jean-Claude Sagne ve své knize ukazuje, že víra v Boha Otce mezi sváteční a tudíž málo používané oděvy rozhodně nepatří. Ukazuje, jak živý vztah k nebeskému Otci prozařuje všechny oblasti lidského života a naplňuje je svobodou a radostí.

3. díl. Titul vyšiel aj v slovenčine: Ježiš Nazaretský 3 (2012).Nejnovější díl trilogie Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. přináší výklad příběhů Ježíšova dětství v Matoušově a Lukášově evangeliu. Autor jej čtenářům předkládá jako prolog k dílům, věnovaným Ježíšovu veřejnému působení (I. díl) a jeho utrpení, smrti a zmrtvýchvstání (II. díl). Překvapivě čtivě a srozumitelně sleduje a porovnává způsoby, jimiž oba evangelisté už na událostech Ježíšova dětství ukazují, že v Ježíši se naplňují dějiny spásy.Otázka, co chtěli sdělit autoři evangelií, se v papežově exegezi opět prolíná s otázkou univerzálního i individuálního významu biblických textů, jejich pravdy pro přítomnost a budoucnost. Kniha je na jedné straně určena široké veřejnosti – k meditaci o Ježíšově narození, o místech, postavách a dějích s ním spjatých je zván každý otevřený čtenář. Zároveň zaznamenává celou škálu reakcí v odborných kruzích – zejména argumentací ohledně historické substance Matoušových a Lukášových textů o Ježíšově dětství rozčeřil Benedikt XVI. hladinu debat o exegezi a teologii dnes.

Jeho slova a činy očima těch, kdo jej znali. Známý libanonský autor Chalíl Džibrán (1883–1931) svým nezaměnitelným, poetic­ko-mystickým rukopisem oživuje osobnost Ježíše Nazaretského. Ve své knize se snaží podívat na postavu Bohočlověka očima těch, kteří se s ním setkali a kteří vydávají svá nejrůznější svědectví o jeho životě. V jednotlivých kapitolách o něm vyprávějí jeho učed­níci, následovníci, ženy, aristokraté, učenci, kupci, ale i oponenti a nepřátelé, v jejichž vzpomínkách probleskují novozákonní zprávy a výroky.Vyprávění jednotlivých postav se však Džibránovi stávají především prostorem pro vlastní úvahy, v nichž se nejen vyznává z niterného vztahu k Synu člověka, ale také rozjímá o mnoha věčných tématech lidského života. Každá z kapitol je tak, podobně jako promluvy slavného Džibránova Proroka, vždy konkrétním zrcadlem vztahu světa, člověka a Boha.

Cokoli Ježíš řekl nebo udělal, bylo pevnou součástí jeho plánu. Všechno mělo svůj význam právě proto, že to vedlo k naplnění celkového záměru jeho života – zachránit svět Bohu. Tato vize ho neustále provázela a dávala směr jeho krokům. Ježíš ani na okamžik neztratil z očí svůj cíl… Autor nám ve své práci předkládá stejný model zvěstování evangelia, který kdysi se svými učedníky uplatňoval i sám Ježíš. Robert E. Coleman v této prakticky zaměřené studii postupně odhalí důležitost jednotlivých kroků, kterými bylo: – vyvolení – společenství – posvěcení – sdílení – příklad – pověření – dohled – a výsledky.

Ojedinelá práce o Ježíši Kristu, která sleduje jeho kroky od počátku mise, pres události Velikonočního týdne až po slavné zmrtvýchvstání. Autor ve svém vyprávení vychází z faktu známých z evangelií a spojuje je s vynikající znalostí prostredí Palestiny a Rímského Impéria v I. století.

Vztah mezi Boží svrchovaností a lidskou odpovědností. Známy autor rozoberá dôrazy Božej zvrchovanosti a ľudskej zodpovednosti, ktoré vo svojich textoch používal apoštol Pavel. Pokúša sa nájsť odpoveď na otázku akú úlohu zohráva Božia vôľa, resp. naše vlastné rozhodnutie pri obrátení sa človeka k Bohu. Zaoberá sa tiež otázkami: Čo je evanjelizácia?, Čo je evanjelizačná zvesť?, Čo je motívom evanjelizácie? a Aké metódy a prostriedky by sa mali pri evanjelizácii používať?