História

Počátky, vývoj a současnost Církve československé husitské. Publikace Víra, naděje, láska počátky, vývoj a současnost Církve československé husitské se chce ohlédnout za téměř sty lety Církve československé husitské. Vrátit se ke kořenům společenství a v jisté zkratce je zasadit do širšího rámce dějin křesťanství. Publikace ve dvanácti kapitolách popisuje počátky křesťanské církve, její vývoj, reformní dobu, počátky Církve československé husitské až po současnost. Také se zde seznámíme s výjimečnou osobností zakladatele církve dr. Karla Farského, s liturgií, architekturou a dalšími prvky, kterými se tato církev podobá jiným církvím nebo naopak se jimi liší a vyjadřuje tak svoji osobitost. Publikace vychází jako doprovodný materiál k interaktivní putovní výstavě se stejným názvem Víra, naděje, láska – počátky, vývoj a současnost Církve československé husitské a nabízí nejen seznámení s naší církví, ale i mnoho poutavých aktivit pro všechny hravé. Upřímně zveme.

Články a dokumenty v tomto dílu se týkají první poloviny období normalizace v sedmdesátých letech 20. století.

Memoirs of the Communist Persecution of the Slovak Cardinal. Another totalitarian system began vigorously marching across the borders of Central Europe. The violent collectivization, mandatory atheist education, crude interrogations and imprisonment were just a few of the many experiences that profoundly affected the life of Slovak people. Cardinal Korec's book leads us vividly in the middle of this reality. Night of the Barbarians is an honest and sincere account of events as they began to unfold in front of the author's eyes beginning the night of April 13, 1950 and ending December 8, 1968.

Předkládaná publikace se snaží ukázat, jakou roli sehrál řád premonstrátů v Nové Říši a okolí v období první republiky. Klášter hospodařil na svých zemědělských a lesních pozemcích efektivně. Z jeho výnosů měli prospěch nejen jeho majitelé a zaměstnanci, ale také ostatní živnostníci a řemeslníci i obec samotná. Měl zásadní vliv na zaměstnanost v regionu, a to především v období hospodářské krize. Důležitou roli hrál klášter v oblasti charitativní, sociální a kulturní.

Umění v sakrárním prostoru. Kniha dokumentuje umělecké a prostorové intervence v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze u Karlova mostu v letech 2009–2016 a v několika případech i umělecké a architektonické počiny v jiných církevních i necírkevních prostorech, které však se zkušenostmi z akademického kostela souvisejí a z nich také vyrůstají

history • sights • walks • information. Kniha je členená na päť oblastí nachádzajúcich sa na území Starého Mesta: Stredoveké mesto, Hrad a Podhradie, Hviezdoslavovo námestie a okolie, Východná časť a Severná časť. Šiesta oblasť pokrýva pamiatky v bratislavských mestských častiach (tzv. Veľká Bratislava). Predstavených je viac ako 160 pamiatok/turistických cieľov. Súčasťou je kapitola o histórii Bratislavy ilustrovanej na maľovaných mapách prezentujúcich, ako mesto v danom období vyzeralo. Ďalej sú to kapitoly Tematické prechádzky (Šľachta v Bratislave, Korunovačná Bratislava, Bratislava za hradbami, Židovská Bratislava a Bratislava pozdĺž Dunaja), Kultúra a voľný čas so súpisom pravidelných kultúrnych podujatí počas roka, zoznamom múzeí a galérii, a Praktické informácie. Kniha je ilustrovaná približne 600 fotografiami, mapami a maľovanými mapami. Je v anglickom jazyku.

Kniha Historické mestá na Slovensku približuje históriu a pamiatky 34 slovenských miest, zoradených podľa abecedy. Pri každom meste je najprv opísaná jeho geografická poloha, vývoj názvu a najstaršie písomné správy o meste. Nasleduje vývoj historickej štruktúry mesta, jeho urbanizmus, teda sídelný vývoj, ako aj vývoj mestskej správy a mestských práv. Veľmi zaujímavou časťou je opis historických a pamätných udalostí či spomienka na významné osobnosti kultúrneho a spoločenského života mesta. Čitateľsky nemenej pútavou je časť o historických pamiatkach a dôležitých objektoch. Súčasťou textu je aj heraldická charakteristika vzniku a vývoja mestského erbu, resp. erbu vyššieho územného celku, prípadne erbov mestských častí spolu s ich vyobrazením. Na margu čitateľ nájde zaujímavosti, legendy či vybrané literárne príbehy o meste. Publikácia je bohato ilustrovaná fotografiami, ktoré priblížia charakter mesta. Kniha je určená širokej verejnosti, milovníkom našej kultúry, ako aj všetkým, ktorí sa chcú dozvedieť viac o histórii našich miest.

Národné kultúrne pamiatky na Slovensku. Publikácia Levoča - Národné kultúrne pamiatky na Slovensku je 3. diel z edície mapujúcej hnuteľné a nehnuteľné pamiatky na území Slovenska, ktorú pripravuje Pamiatkový úrad SR v spolupráci s Vydavateľstvom Slovart.Zostavovateľky Norma Urbanová, Barbora Kosová a Ľubica Szerdová-Veľasová tu predstavujú výsledky svojej dlhodobej dokumentačnej a výskumnej práce o Levoči, zapísanej do Zoznamu svetového dedičstva UNESCO. Okrem informácií o pamiatkach kniha poskytuje prehľad historických a kultúrnych súvislostí, ktoré formovali výtvarné umenie, remeslá aj architektúru, urbanistický a stavebný vývoj pamiatkovej rezervácie Levoča a celého sídla vrátane mestských častí. Súčasťou celofarebnej publikácie sú dobové i súčasné fotografie, mapy, nákresy pôdorysov a návrhy stavieb, ktoré približujú premeny a hodnoty dnešného pamiatkového fondu. Kniha je určená odborníkom i laikom so záujmom o kultúrne dedičstvo.

V roku 1942 utiekla ako devätnásťročná zo Slovenského štátu do Maďarska. Prežila Osvienčim i pochod smrti do Ravensbrücku a o svojom osude, ale aj o osude vojnovej Európy napísala túto úžasnú knihu, ktorá bola v roku 2001 v Dánsku vyhlásená za knihu roka. Iboja Wandall-Holm, dánska spisovateľka, vyrástla v predvojnovom Liptovskom Mikuláši. Po začiatku deportácií židovských obyvateľov do vyhladzovacích táborov utiekla spolu so svojimi dvomi mladšími sestrami do Maďarska. Tri mladé dievčatá tak postihlo neželané kruté „dobrodružstvo“, ktoré ich povodilo špinou, ostnatým drôtom a nemerateľným utrpením vojnovej Európy. Moruša Iboje Wandall-Holm je dôležitým kamienkom do mozaiky dejín vojnového Slovenského štátu i tragédie slovenských Židov. Nie je však len o tom, nie je len rozprávaním o vojne a pekle koncentrákov. Je aj o nádeji, o láske, o nesmiernej cene ľudského života i o obrovskej túžbe žiť a neprestať byť človekom.

Habsburská ríša v rokoch 1867 – 1918. Publikácia Rakúsko-Uhorsko - Habsburská ríša v rokoch 1867 – 1918 približuje pravdepodobne najvzrušujúcejšie obdobie rakúsko-uhorskej ríše v moderných dejinách. Zobrazuje moc, vplyv a osobnosti vládnucej rodiny Habsburgovcov, ako aj zložitý svet ich monarchie, v ktorej vedľa seba existovali výrazne odlišné národy, jazyky a náboženstvá. Obsiahla štúdia dualistickej monarchie od siedmich popredných historikov predstavuje moderný pohľad na toto kľúčové obdobie prostredníctvom analýzy politických, sociálnych a kultúrnych aspektov ríše od jeho prekvitajúceho hospodárstva cez nepokojné národnostné pohyby až po kultúrne dedičstvo dodnes badateľné v štátoch, ktoré vyrástli na bývalom území monarchie. Špeciálna kapitola je venovaná aj územiu a dejinám Slovenska. Vyše 400 farebných fotografií poskytuje fascinujúci obrazový dokument jedinečného obdobia v dejinách.

Archeologie a dějiny severního Izraele. Pozapomenuté dějiny Izraele Kniha význačného telavivského archeologa Israele Finkelsteina (1949) známého v českém prostředí díky dílům Objevování Bible (2007) a David a Šalomoun (2010) nabízí nový pohled na starověký Izrael, které bylo sousedem známějšího Judského království na jihu existujícího až do pádu Jeruzaléma v roce 586 př. Kr. Izrael je v biblických textech líčen až jako druhý a méně významný a záměrně i 'pozapomenutý' stát. Autor na základě archeologického výzkumu, analýzy materiální kultury a biblických i dalších starověkých textů rekonstruuje dějiny Izraele podle jednotlivých svébytných údobí od pozdní doby bronzové až po pád hlavního města Samaří (1350--720 př. Kr.).

Dějepisný sešit: Toufar se skládá z komiksových obrazů, faksimile historických pramenů a schématické mapy. Na příběh faráře Josefa Toufara se i díky množství zachovaných pramenů lze dívat z mnoha úhlů pohledu. Komiksové obrazy mají pomoci čtenáři klást k příběhu Josefa Toufara otázky. Ty pak mají být zodpovězeny analýzou přiložených pramenů. Důležitou součástí práce s dějepisným sešitem je pátrání a diskuze, které se mohou odehrávat ve stylizované mapě.

Rozhovory se sochařem Petrem Váňou. Intimní knižní rozhovor představuje Petra Váňu, jednoho z předních představitelů současného českého křesťanského umění. Akademický sochař, který je stěžejní postavou úsilí o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, v knize rekapituluje např. dvacetiletou práci svého týmu na zhotovení kopie této barokní památky jedinečného významu a barvitě líčí všechna úskalí, kterým bylo třeba při tom čelit. Velmi otevřeně hovoří o sochařském řemesle a jeho zákonitostech, o kameni jako materiálu i zdroji inspirace či o vlivech, které byly rozhodující v jeho vlastním uměleckém vývoji. Představuje se nejen jako svébytný moderní autor, zkušený restaurátor či tvůrce sakrálních prostor, ale také jako hluboce věřící člověk, u něhož víra v Boha prostupuje osobním životem i celou dosavadní uměleckou tvorbou. Text je doplněn unikátním fotografickým doprovodem, který mapuje život a tvorbu Petra Váni od dětství po současnost.

Dejiny neskorého rímskeho cisárstva medzi rokmi 284-476. Publikace si klade za cíl uvézt čtenáře do vzdáleného historického období pozdní antiky. Je koncipována tak, aby poskytla orientaci v komplikovaném čase a na rozlehlém prostoru, kde na sebe narazili velké civilizační okruhy klasické a křesťanské kultury, římského a barbarského světa.

Svedomie storočí. Zámerom tejto knihy je predstaviť verejnosti súbor prác, pri ktorých stojí v popredí nie len výtvarná stránka, ale i ideová nadčasovosť. Záujemcom predkladáme ojedinelý súbor devočných dekorácií, ktorý sa nachádza v Západoslovenskom múzeu v Trnave. Ústrednými motívmi sú zobrazenia Krista, Panny Márie a svätcov. Predkladaný súbor nepredstavuje reprezentatívny pohľad na tieto práce z hľadiska výberu zobrazených svätcov (ide iba o zachovanú časť), reprezentatívny je však z hľadiska výtvarného stvárnenia danej témy. Súbor sme zoradili chronologicky, aby sme ponúkli aspoň čiastočný pohľad na svätých v priereze vekov. Chceme tým ukázať, že aj takýmto spôsobom si ľudia prehlbovali svoju vieru. Aj takto sa oboznamovali so životom Pána a prisvojovali si Jeho učenie. Na príkladoch svätých sa učili porozumieť dokonalosti kresťanského života.

Památková péče si během posledních více než dvou desetiletí získala u německé veřejnosti velký ohlas. Její činnost dříve omezená na uchovávání jednotlivých významných památek, se rozšířila i na spoluúčast při územním plánování, urbanistiku, plánování dopravní infrastruktury a na obnovu vesnic. Byly vytvořeny nové zákony, které slouží jako podklad právní ochrany kulturních památek. V rámci těchto změn ovšem vystaly také nové problémy, a to zejména v technické oblasti.

Pravdivé příběhy z dějin křesťanství. Druhá sbírka čtyřiceti pěti příběhů z dějin křesťanství. Tentokrát budete číst o osobnostech jako John Bunyan, Corrie ten Boom, John Newton, Dietrich

Život a príbehy ľudí z južného Zemplína. Projekt obrazového prepojenia dvoch obcí na južnom Zemplíne Brehov a Rad je regionálny koncept s prvkami širších kultúrnych rámcov. Obe obce spájajú dejiny rehole minoritov. Obrazovo i textovo veľmi originálna monografia.

Geoff Stray se výzkumem mayských kalendářů usilovně zabývá již několik desetiletí a publikoval na toto téma řadu knih. V této knížce objasňuje rozdíly mezi různými typy kalendářů starověkých civilizací, pro něž bylo studium nebeských cyklů životně důležitým pilířem poznání a osvojení světa. Mayské lunární kalendáře byly na svou dobu mimořádně přesné a dokázaly předpovídat dráhu Venuše a zatmění Slunce několik set let do budoucna. Čtenáři na konci knížky s povděkem zjistí, proč podle Mayů skončí současná epocha posledním měsícem roku 2012. Jak autor nepřetržitým bádáním od počátku 80. let zjistil, od toho roku už bude všechno jinak...

Druhý svazek rozsáhlé souhrnné práce je prvním literárně-historickým dílem svého druhu u nás. Čtivou esejistickou formou autor mapuje a vykládá českou katolickou literaturu v době první a druhé republiky a za nacistické okupace. Obsáhle zde portrétuje mj. Jaroslava Durycha, Karla VI. Schwarzenberga, Jana Zahradníčka, Jana Čepa, Bohuslava Reynka, ruralisty či katolickou literární kritiku a esejistiku. Kniha je mimořádně cenná tím, že českou literaturu a kulturu vsazuje do širšího rámce katolického myšlení evropského a světového.

4. aktualizované vydání (zahrnující události do konce roku 2009) přehledné a čtivě psané příručky doprovázené velkým množstvím názorných ilustrací (portréty, autografy, mince, znaky, mapky, dobová architektura, nábytek, oblečení, nářadí a další artefakty). Autor, docent Masarykovy univerzity v Brně, text nejen nezatížil ideologickým balastem, ale jako první se pokusil rovnoměrně, resp. podle významu, vylíčit nejen dějiny v Čechách (v Praze), ale i ve vedlejších zemích Koruny české - na Moravě, ve Slezsku, v Lužicích, resp. v době Československa i na Slovensku. Toto vydání bylo zároveň doplněno o rejstříky zeměpisný a osob. Autor i nakladatelství za 1. vydání získali v létě 1998 ocenění Zlatými stuhami IBBY.

Svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Už dvě století probíhají v Egyptě archeologické výzkumy, které přinášejí nové a stále podrobnější informace o staroegyptských památkách. Týká se to i staroegyptských chrámů, jejich architektury, výzdobného programu a náboženských textů. Výsledky bádání publikované v desítkách odborných monografií a stovkách článků však dosud nebyly včas a vhodným způsobem zprostředkovány širší veřejnosti. Pokusy o popularizaci této složité a navzájem provázané problematiky mají spíše encyklopedický ráz a omezují se většinou na stručný rozbor architektury a vývoje pokud možno co největšího počtu chrámů, doplněný jednoduchými plánky, několika velmi zběžnými údaji o tom, které božstvo bylo v chrámu uctíváno, kdo chrám postavil a případně ho v moderní době zkoumal.

Studium východoslovanské křesťanské spirituality a mystiky má v českém akademickém i duchovním světě již svoji dlouholetou tradici. Monografie Karla Sládka chce vložit "nový" kamínek do této mozaiky studia východoslovanského křesťanství. V první kapitole přináší stručný historický exkurz do novodobých dějin "byzantského Commonwealthu" a nastiňuje problémy migrantů z Východu v České republice. Druhá, hlavní, systematicko-teologická kapitola je zaměřena na představení mystické teologie východoslovanských křesťanů v jejím katafatickém, diabatickém a anabatickém rozměru. Autor představuje sofiologii Vladimíra Solovjova, Pavla Florenského a Sergeje Bulgakova, teologii Jana Zlatoústého, rozebírá smysl ikon či modliteb. Třetí, závěrečná kapitola seznamuje čtenáře s aktuálním stavem ekumenického dialogu mezi katolickou a pravoslavnou církví.

Klíčové pojmy polských dějin 20. století. Poláci a Češi měli a mají mnoho společného, zároveň je však mezi jejich kulturami a dějinnými osudy velmi mnoho rozdílů. Český čtenář se může často v labyrintu polských moderních dějin cítit ztracen. Kniha maďarského historika a polonisty Istvána Kovácse nabízí čtenářům pohled zasvěceného odborníka, který je však zároveň vnějším pozorovatelem, jenž vnímá polské dějiny ze středoevropské perspektivy a ve středoevropských souvislostech. Dílo nabízí seznámení s dějinami polského národa ve dvacátém století – tedy v období, které konstituuje živé historické povědomí i dnešních Poláků. „Zázrak na Visle“, pakt Ribbentrop-Molotov, Katyň, Varšavské povstání, pogrom v Kielcích či Solidarita – to je skutečně jen několik málo fenoménů z mnoha, o kterých se čtenář v této knize dočte a které i v 21. století zůstávají klíčem k pochopení nejen polské ale i středoevropské reality.

Kniha se zaměřuje na katolický samizdat – neformální společenství lidí vznikající v souvislosti s vydavatelskými aktivitami a od konce 70. let stále aktivnější jako jedno z ohnisek nezávislého života v rámci katolické církve a celé „normalizační“ společnosti. Marta E. Holečková představuje samizdat především jako společenský fenomén, jádro její práce tvoří rozhovory se skupinou tvůrců a distributorů samizdatových tiskovin a publikací. Vzpomínky pamětníků přibližují nejen fungování nezávislých tiskáren a organizaci distribuční sítě, ale i úvahy o vztazích křesťanů a Charty 77, zkušenostech se zahraničím, vzájemným vztahům v „tichém společenství“ samizdatu. Vedle osobních svědectví autorka využila také dokumentů vzešlých z činnosti Stb, svědčících o jejím zájmu o tuto nepohodlnou skupinu obyvatel i o dopadu činnosti tajné policie na samizdatové aktivity. Knihu doplňují stručné životopisy vybraných osobností.

Doba husitská od Domažlic po Lipany. Publikace je napsánan s hlubokou znalostí reálií tohoto období a se zdařilou snahou o postižení psychologie hlavních postav.

Rozsáhlý výbor ze starých kronik poutavě popisuje středověkou Francii. Vypravěči jsou především vzdělaní světští i duchovní příslušníci vládnoucích vrstev, kteří popisují dění specifickým a zaujatým pohledem daným svým postavením v tehdejší společnosti. Čtenářům se tak do ruky dostává barvitý popis četných selských povstání, křížových výprav proti kacířům, církevních sporů, politických úspěchů i neúspěchů a celkově života ve středověké Francii. Ze starofrancouzštiny přeložil Václav Černý.

Svazek Josef Florian a Stará Říše shrnuje veškeré práce Andreje Stankoviče o staroříšském vydavateli Josefu Florianovi (1873–1941). Jeho základ tvoří původně čtyřsvazkový spis Význam Josefa Floriana pro vývoj krásné knihy, který autor předložil v roce 1975 jako diplomovou práci na Katedře knihovnictví a vědeckých informací Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. První svazek tvořila monografie o J. Florianovi (zde s. 11–225), další tři obsahovaly analytický soupis produkce staroříšského vydavatelství (zde s. 257–975). Tento korpus jsme rozšířili o další tři Stankovičovy texty věnované J. Florianovi (s. 227–241).

Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod. Na příkladu konkrétní situace v okrese Havlíčkův Brod popisuje autor vznik, vývoj a činnost Státní bezpečnosti, její propojení se státními i stranickými orgány. Zabývá se rovněž metodami činnosti, technickými prostředky a agenturní sítí.

Sondy, studie o české literatuře, které psal Jaroslav Kolár (1929) v letech 1963–2001, uspořádáním volně navazují na jeho první výbor Návraty bez konce (Atlantis 1999). Zkoumání–sondování podrobuje autor nejrůznější díla i otázky: jaký je vztah mezi staročeskou povídkou o Bruncvíkovi a německou básní? co můžeme vyčíst z kronikářských zápisů? kdo mohl být autorem Země dobré? jaký význam má čas v Poláčkově Okresním městě? Hrabalův „svět naruby“ se podobá světu Rabelaisovu záměrně či náhodně? Poslední text Ohlédnutí za sklerokruhem zachycuje volné společenství literárních historiků, teoretiků, lingvistů a filozofů, kteří se scházeli v soukromí od poloviny sedmdesátých let do roku 1990 a udržovali tak v přednáškách a diskusích kontinuitu českého uměnovědného myšlení. Zajímavý je přehled programů sklerokruhu a strojopisných sborníků k životním jubileím Milana Jankoviče, Miroslava Červenky, Mojmíra Otruby, Emila Pražáka, Zdeňka Pešata, Josefa Zumra a Jaroslava Kolára. Svazek obsahuje též pokračování Kolárovy bibliografie (autor František Knopp), jejíž první část je otištěna ve svazku Návraty bez konce; Rejstřík anonymních literárních děl a Jmenný rejstřík.

Přimět kreativní a sebeironickou osobnost Kristiana Kodeta k soustavnému a vážnému rozhovoru o životě a tvorbě by bylo asi nemožné. Proto vznikla „kniha koláž“, v níž je formou živého dialogu, fotografií i katalogu obrazů naznačeno, co se skrývá v pozadí za úspěšnou tvorbou malíře, který vystavuje již řadu let v prestižních galeriích.

Kniha francouzské historičky Mony Ozoufové s názvem Revoluční svátky 1789–1799 je dokladem nových proudů evropské historiografie 20. století a současně mistrovským literárním dílem. Autorka v něm popsala všechny významné slavnosti a svátky Francouzské revoluce v jejich rozmanitých variantách a městských či venkovských podobách na základě důkladné analýzy pramenů, utřídila je do nejvýznamnějších skupin a přitom interpretovala starší pojetí svátků v dílech svých předchůdců – historiků 19. století, především Julese Micheleta. Revoluční svátky jsou pro ni též „prostředkem“, který umožňuje rozbor politických, sociálních a náboženských změn konce 18. století, jež posléze ovlivnily celou Evropu. M. Ozoufová patří díky tomuto dílu k zakladatelkám historické práce, která ocenila význam kulturních symbolů pro život společnosti a změnu její mentality, a umožnila tak porozumět složité moderní době. Právem lze označit její Revoluční svátky za počin originální, zakladatelský, ba již klasický. Českému čtenáři se dostává do rukou jedna z nejpodnětnějších knih francouzské historiografie posledního půlstoletí.

Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska. Publikace Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: tradice a alternativy je prvním svazkem plánované řady v edici Russia Altera. Kniha přináší šest odborných statí badatelů z oblasti Ruska a východní Evropy a prezentuje tak výsledky práce nejmladší generace pražských rusistů (pokud odhlédneme od příspěvku bulharského badatele N. Nejčeva). Jednotlivé studie se věnují poměrně úzce zaměřeným tématům: roli a postavení staroruských čarodějů-volchvů (M. Téra), odrazu koncepce ideálního vládce v díle Ivana Peresvětova (M. Příhoda), kořenům ruského náboženského rozkolu a hnutí horlitelů pravé zbožnosti (M. Řoutil), originálním interpretacím Dostojevského tvorby v díle K. Leonťjeva (H. Nykl), ruskému mesianismu a panslavismu v teologické interpretaci (N. Nejčev) a vztahu antisemitismu a slavjanofilství na příkladu tvorby a veřejné činnosti I. Aksakova (Z. Vydra). Přestože se jedná o časově i tématicky poměrně vzdálené problematiky, společně demonstrují rozmanitost ruské kultury a její kontinuitu v nečekaných souvislostech.

Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Třetí vydání práce předního evangelického teologa, který působí na Evangelické teologické fakultě v Praze a angažuje se v ekumenickém hnutí. Publikace obsahuje přehledné statě o historii, nauce a základních znacích jednotlivých křesťanských církví. Nejedná se o pouhý přehled, ale o důkladný a zasvěcený vhled do identity jednotlivých církví. Publikace je vhodnou učebnicí na všechny typy vyšších škol.

Rozhovory s historikem starověku Josefem Češkou. Kniha uvádí čtenáře do pestrého světa vztahů mezi církví a římským státem. V chronologicky členěných rozmluvách jsou vystiženy nejdůležitější události světských a církevních dějin od 2. do 5. století, včetně pronásledování křesťanů, konstantinovského obratu a prvních tzv. ekumenických koncilů. Publikace může posloužit studentům historie a teologie jako výstižné uvedení do tehdejších dějů a složitých církevních problémů.

Celoživotní Kyasova práce ukazuje souhrn a perspektivy biblického literárního výzkumu.

Kultura a historie rabínské doby. Rabínskou dobu, tj. období od zničení jeruzalémského Chrámu v roce 70 až do konce existence rabínských akademií kolem roku 1040, můžeme právem označit za „klasické židovství“. V těchto stoletích byly položeny základy, které později významným způsobem formovaly židovský život a do dneška na něj svým způsobem působí. Podstatnou část daného období představuje vznik a rozvoj rabinátu. Rabín zastupuje židovství, v němž Chrám nahradila Tóra, které se vzdalo snu o vlastním státě a jehož existence se postupně přesouvá do diaspory. Ačkoli se Židé zřekli politického uspořádání, nespokojili se s náboženskou uzavřeností; svými nároky zahrnuli veškerý život svého společenství. Židovství se neutvářelo pouze zevnitř, ale vyrovnávalo se také s vlivy okolí. Přejímalo mnohé z představ i myšlenek helénismu, nemohlo se vyhnout náboženským směrům gnóze ani střetu s křesťanstvím. Kniha se zabývá proměnami sociální struktury po pádu Druhého chrámu, hledá odpovědi na otázky, jakým způsobem se prosazoval vůdcovský nárok patriarchů v Palestině, exilarchů v Babylonii a rabínů v obou centrech židovského života v talmudické době. V souvislosti s nástupem nových židovských vůdců zohledňuje také hospodářské a politické okolnosti. V neposlední řadě se zabývá duchovní stránkou klasického židovství a s ní spojenými texty. Text přináší nejnovější výsledky bádání z oblasti judaistiky, historie a archeologie, ale současně se opírá o odkaz tradiční rabínské literatury. Rabínské židovství se snaží představit pravdivě jako celistvou historickou skutečnost, přičemž alespoň letmo nastiňuje některé vnější dějinné okolnosti, pokouší se vylíčit kulturněhistorické souvislosti, zdůrazňuje problematiku náboženského práva, halachy atd. Sleduje sociální i hospodářský vývoj rabínské doby, zabývá se vztahem vládnoucích sil a židovské společnosti. Stále však systematicky zdůrazňuje, že židovství je v první řadě náboženství činu, nikoli víry, ačkoli se jedno od druhého nedá jednoznačně oddělit.

Ve své dnes již klasické práci Psaní dějin se Michel de Certeau zabývá vztahem mezi dějinami a psaním. Upozorňuje, že již pojem historiografie, tedy česky dějepis, je vnitřně protikladný, protože spojuje skutečnost a její vylíčení. Západní historiografie se již více než čtyři sta let vyznačuje ostrým předělem mezi minulostí a současností. Minulost se stala tématem, které se vymezí, uspořádá a protřídí z pohledu dneška, takže dějepisec vlastně píše dějiny v obou smyslech slova. Michel de Certeau ve svém originálním textu odmítajícím chronologický postup charakterizuje, jaké kroky k tomu vedou - vytvoření předmětu popisu, domněle lineární časové uspořádání, umělé dělení na jednotlivé epochy a zrežírování příběhu.

Odtajněné archivy vypovídají o zlomových momentech „studené války“. Studená válka charaktrizovala světové dění v druhé polovině 20. století. V tomto časovém období se mezinárodní krize, vyvolané soupeřením dvou mocenských bloku, střídaly s relativně klidnými roky, kdy čas konfrontace vystřídalo "détente". Publikace Horké krize studené války je věnována oněm časovým úsekům mezinárodních vztahů, kdy svět stanul na prahu globálního ozbrojeného konfliktu. První berlínská krize v letech 1948-1949 souvisela se sovětskou blokádou přístupových cest do Západního Berlína, na Dálném východě vyvolala snaha severokorejského režimu o násilné sjednocení rozděleného poloostrova horkou korejskou válku a suezská krize v roce 1956 souvisela s krizí koloniální politiky Velké Británie a Francie. Zřejmě nejnebezpečnější byla Karibská krize v r. 1962, kdy Sověti bezprostředně ohrozili Spojené státy svojí raketo-jadernou přítomností na Kubě. Vedle těchto krizí, jejichž aktéři skutečně balancovali na okraji celosvětového válečného konfliktu, provázely studenou válku dílčí střety, které de facto byly zástupnými konflikty obou supervelmocí. Nálevkova publikace je z velké části založena na odtajněných pramenech ze sovětských a severoamerických archivů a navazuje na jeho předchozí publikace Studená válka a Karibská krize.