História

Práce historika V. Vlčka je prvním dílem, které souhrnně zpracovává dramatické osudy řeholí v 50. a 60. letech v českých zemích. Autor vychází z bohatého archivního materiálu (soudní spisy, svazky StB, akta církevních tajemníků), odborné literatury i z četných vzpomínek pronásledovaných duchovních. Kniha mapuje osudy řeholníků obecně (monstrproces Machalka a spol., likvidace řeholí v roce 1950 – Akce K, pobyt v centralizačních a internačních táborech, u PTP, série procesů), ukazuje obvyklý postup od zatčení, přes drastické vyšetřování, soudní přelíčení až po věznění, ale zachycuje také jednotlivé případy odsouzených řeholníků.Autor rovněž popisuje tajné řádové aktivity a specifický odpor řeholníků proti totalitnímu režimu, zmiňuje řeholní emigraci, osudy mučedníků a neopomíjí ani kolaboraci. Důležitou součástí díla jsou medailony významných osobností z řad členů řeholí, přehled procesů, statistika perzekuce a fotografie perzekuovaných. Druhá část díla přináší českému čtenáři dosud nepříliš známá fakta o martyriu katolické církve s důrazem na řády v ostatních komunistických zemích střední a východní Evropy. Vše doplňuje jmenný rejstřík, který je dobrým pomocníkem pro orientaci v textu.

Jedna z cest k duchovnímu bohatství obrazů Vyšebrodského oltáře. Výklad filosofa a biologa Zdeňka Neubauera směřuje především k osvojení symbolické řeči obrazů tohoto slavného oltářního cyklu, vyjadřujícího pochopení sakrální skutečnosti doby, která stále představuje duchovní základy naší současnosti.Knihu provázejí barevné celostránkové ilustrace.

aneb o kosmogonickém tajemství Velikonoc. Pronikavý rozbor velikonočních obřadů zaměřený na zasvěcení do tajemství Vzkříšení jakožto spásy světa jeho znovustvořením: "Spása duše souvisí s nápravou, přerodem lidské "přirozenosti". Uvidíme, že o "přírodu" a"přirozenost" v těchto obřadech jde především. V mysterijní zkušenosti splývá přirozenost duše s přirozeností veškerenstva a spása vlastní se spásou světa.Obé se setkává v 'srdci přirozenosti', které - tak jako Noemova Archa či Archa Úmluvy - zachraňuje, uchovává a chrání kosmický řád stvoření, zatímco svět sám dochází své obnovy skrze tajemný průchod nestvořenem, otevřený Kristovým Zmrtvýchvstáním. Událostí Vzkříšení povstává svět ze svého nebytí - tak jako fénix z vlastního popele."

Co bývala kdysi Florianova Stará Říše a Reynkův Petrkov a později Magorovo Vydří, to byla v devadesátých letech 20. století Rolečkova Hluboká: dům na Vysočině, ve kterém se scházejí radikální katolíci a vytvářejí stranou od moderního světa i od oficiální církve svoji "kontrakulturu", svůj originální životní styl a svou nauku, jež se v případě Hluboké nazývá "mahájánový katolicismus".Dějiny této skryté komunity rekonstruuje a do širších kulturních kontextů vsazuje studie Martina C. Putny. Její zašlý svět evokují dobové apokryfy a meditace Aleše Rolečka a fotografie Štěpána Bartoše.

Jeruzalémské sny lze číst mnoha způsoby, jako humoristický román, podobenství, cestopis, generační výpověď, ale také jako bedekr neboli „basolu“.Tak se v dávných dobách jmenovaly průvodce pro židovské poutníky směřující do Jeruzaléma, které měly usnadnit cestu, připravit cestovatele na možná úskalí a pomoct jim udělat si představu o vzdálenostech.

Prvé slovenské ucelené dejiny Uhorska, ktorého súčasťou boli aj Slováci. I keď sa o to pokúsili v minulosti viacerí autori, vždy išlo iba o zlomok z tohto obdobia. Súčasní významní historici Vladimír Segeš a Ivan Mrva sa bravúrne zhostili úlohy napísať komplexnú knihu obsahujúcu množstvo kvalitných historických reálií zo stredovekého a novovekého Uhorska, ktoré dokresľujú dobové umelecké obrázky a historické rytiny či už panovníkov, bitiek, alebo významných listín či kroník.Od prvých Arpádovcov po rok 1918 tu prebieha takmer plastický obraz sledu udalostí dejín Uhorska, preto táto publikácia zaujme pozornosť tých, ktorých zaujíma história, ale prispeje aj k rozvoju informovanosti žiakov a študentov. Ministerstvo školstva tento titul zaradilo do zoznamu odporúčaných didaktických pomôcok určených pre stredné školy.

Autor vzpomíná na holocaust, který rozvrátil jeho rodinu, avšak nevěnuje se jen svým osobním zážitkům, ale popisuje vývoj v Německu od událostí těsně před válkou, za války, po jejím skončení a zejména v dalších poválečných letech. Po celý život se zasazuje o demokratické Německo, kde by mohli vedle sebe žít Židé a ostatní národnosti, lidé různých náboženských vyznání.Paul Spiegel tíhl k novinářství, kultuře a politické práci. Byl vášnivým bojovníkem za lidská práva pro všechny. Ve své knize zachytil až neuvěřitelnou situaci lidí, kteří přežili holocaust v koncentračních táborech, anebo v úkrytech. Ve své vlasti pak žili dosti obtížně, mimo jiné i kvůli necitlivému přístupu spojenců, kteří s nimi někdy zacházeli úplně stejně jako s jejich mučiteli. Židy, kteří se z Německa nechtěli vystěhovat, však někdy odsuzovali i sami Židé. Kniha obsahuje i autorovy nezapomenutelné projevy na obhajobu lidských práv. Vážili si jej Turci - muslimové, katolíci, protestanté i čelní němečtí politikové.Paul Spiegel zemřel v roce 2006, ve funkci prezidenta Rady Židů v Německu. Nejvyšší představitelé země ho pro jeho zásluhy o Německo a o prosazování lidských práv vyznamenali a ve svých projevech vysoce oceňovali.

V románu Tobiáš z blat, volně inspirovaném biblickou knihou Tobiáš, sleduje autorka osud ženy, která jako mladá dívka odešla z chudého Polska a poté, co ji Amerika nepřijala, se usadila ve Francii, ve Vendée, v krajině močálů. Židovka Debora, to je celé století se všemi neštěstími, předčasnými úmrtími, válkami a holokaustem.Se svou přívětivou umíněností, s níž zůstává po boku živých, aniž by zapomněla na mrtvé, se Debora stává životní osou, kolem níž se odvíjejí osudy ostatních postav vyprávění, především Tobiáše. Román začíná ve chvíli, kdy pětiletý Tobiáš v prudkém dešti bezhlavě šlape na tříkolce.V bezradném zoufalství ho otec poslal k čertu a on tam má namířeno. Od minulosti k přítomnosti pozvedá Sylvie Germainová tíhu, která doléhá na život každého člověka, a na pomoc si přivolává anděly.

Hunové, Řím a Evropa. Nová kniha autorky úspěšné práce Stěhování národů Jarmily Bednaříkové hledá odpovědi na otázky, odkud Hunové přišli, jaká byla ­jejich původní společnost a kul­tura v Asii i proč v Evropě zapůsobili tak apokalyptickým dojmem.Příchodem Hunů do Evropy ve 2. polovině 4. století po Kr. vyvrcholilo tzv. velké stěhování národů. Noví nájezdníci, vynikající jízdní lukostřelci, si začali podmaňovat „barbarský“ svět od Černomoří a dolního Podunají až k hornímu Dunaji.Nová kniha autorky úspěšné práce Stěhování národů Jarmily Bednaříkové hledá odpovědi na otázky, odkud Hunové přišli, jaká byla jejich původní společnost a kultura v Asii i proč v Evropě zapůsobili tak apokalyptickým dojmem. Představuje prameny, které zachytily jejich historii a způsob života.Sleduje ničivé hunské vpády na území římského Východu a dlouhodobou spolupráci Západořímanů s Huny, která však skončila největší bitvou doby velkého stěhování národů. Všestranně popisuje život v evropské hunské říši, soustřeďuje se na velké osobnosti 5. století, zejména na postavu hunského krále Attily, který se v r. 451 vypravil na své tažení za ovládnutím světa, a jeho přítele a pozdějšího soupeře, „posledního Římana“ Aëtia.Kniha se zabývá tradicí Hunů, Attily a Aëtia v evropské minulosti i současnosti. Jaký byl „Bič Boží“ v sedle rychlého koně a jak jej viděla staletí po jeho smrti? Jaký podíl měli Hunové na úpadku římské říše a jaký na počátcích vývoje středověké Evropy?

Populárně vědecká kniha Syn člověka je poutavým vyprávěním o životě Ježíše Krista. Čtenář se dozví nejen důležitá fakta o zakladateli křesťanství, ale vstoupí i do moderní kritické diskuse o biblických dějinách a původu evangelií.

Od epochy objevů po současnost. Čtvrtý, závěrečný svazek byl napsán řadou významných specialistú, religionistú a etnologú, neboť Eliade krátce před svou smrtí již neměl dost sil, projekt sám dokončit. Dvanáct kapitol je věnováno především náboženským světúm Austrálie, Oceánie, Japonska, Číny, Indonésie, západní a východní Afriky a Severní, Jižní a centrální Ameriky. Poslední kapitola se zabývá náboženskou kreativitou a procesem sekularizace v Evropě od dob osvícenství se zvláštním zaměřením na německou filosofii.

Od Gautamy Buddhy k triumfu křesťanství. Dějiny náboženského myšlení představují Eliadeho poslední velké dílo. Na rozdíl od své starší knihy Traité d’histoire des religions, kde se pokusil o systematický výklad morfologie projevů posvátna napříč nejrůznějšími kulturami i dějinnými epochami, líčí zde Eliade jednotlivá náboženství lidstva v jejich dějinách; toto dílo zároveň vyjadřuje autorovo přesvědčení o základní jednotě náboženských dějin lidstva, které zároveň ukazuje jako dějiny krizí, inovací a proměn náboženského vědomí člověka, které se nepřestává vyvíjet.Druhý svazek Dějin je věnován náboženstvím starověké Číny, Indie, Evropy a Íránu a také judaismu až po vznik křesťanství.

Tradiční zvyky a popěvky, známé méně obvyklé české velikonoční koledy s ilustracemi a kolážemi ze starých obrázků a pohlednic připomenou svěží náladu nejkrásnějších svátků jara.

Archetypy a opakování. V této knize si Eliade klade otázky po smyslu historické existence člověka. Jak sám uvádí v předmluvě, vhodným podtitulem knihy by mohl být „Úvod do filosofie dějin“. Není to však spekulativní analýza pojmu dějin, ale zkoumání základních představ o světě v tzv. archaických společnostech, které sice žijí své dějiny, ale snaží se od nich odhlížet, dokonce je popírat.Archaický člověk, který je pro Eliadeho šifrou pro náboženského člověka vůbec, věří, že profánní svět konkrétních lidských dějin je úpadkovým způsobem existence. Skutečný a smysluplný je pouze mytický čas absolutního počátku, kdy všechno bylo „nové“. Pouze účastí na posvátném světě bohů a héroů, který zde byl „v onom čase“ (in illo tempore), člověk skutečně jest, a pouze opakováním počátečních vzorů jejich jednání nabývá smyslu i jeho jednání.Dějinný pobyt člověka se stává snesitelným jen periodickým obnovováním světa, tedy „věčným návratem“ k prvotním paradigmatům, archetypům, a jejich reaktualizací.

Publikácia českého historika Petra Kubíka sa zaoberá ťažiskovými oblasťami spolupráce dvoch štátov stojacich na jednej strane frontovej línie počas druhej svetovej vojny. Zahŕňa okrem politických, obchodných a vojenských vzťahov aj kultúrne a športové kontakty.Základom práce je autorova dizertácia, ktorú absolvoval na Karlovej Univerzite v Prahe (oponentmi práce boli prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc. a prof. Dr. Milan Stanislav Ďurica, SDB). Autor, ktorý pri výskume čerpal z prameňov v slovenských českých i talianskych archívoch, venuje pozornosť aj obrazu oboch krajín v domácej tlači, či podmienkam a možnostiam cestovania medzi nimi.Publikáciu dopĺňajú prílohy obsahujúce napríklad ukážky diplomatických správ, či biografické medailóny vtedajších slovenských diplomatov.

Krycie meno "Harry". Francúzsky diplomat Xavier Rouard vo svojich memoároch vydáva svedectvo o vlastných skúsenostiach s československou Štátnou bezpečnosťou. Komunistická rozviedka ho sledovala a preverovala počas jeho 16-mesačného pobytu vo funkcii spolupracovníka obchodného oddelenia francúzskeho veľvyslanectva v Prahe v rokoch 1984 – 1985.Chcela ho získať pre svoju činnosť a nasmerovať na niektorý cieľ súvisiaci s NATO. Xavier Rouard porovnáva realitu s pohľadom ŠtB na jeho osobu a svoje rozprávanie dopĺňa prepisom a komentovaním dôležitých dokumentov z proveniencie ŠtB.Kniha s úmyslom osloviť slovenského aj francúzskeho čitateľa je napísaná v dvojjazyčnej slovensko-francúzskej verzii.

Karol Sidor (16. 7. 1901 Ružomberok – 20. 10. 1953 Montreal, Kanada) – bol slovenský štátnik, politik, novinár spisovateľ. V tridsiatych rokoch 20. storočia bol výraznou osobnosťou slovenskej a česko-slovenskej politickej scény a slovenskej žurnalistiky.Hoci bol jednou z vedúcich osobností Hlinkovej slovenskej ľudovej strany, po nátlaku nacistického Nemecka bol od marca 1939 odstavený z aktívnej politiky. V rokoch 1939 – 1945 pôsobil ako vyslanec Slovenskej republiky pri Svätej stolici. Po roku 1945 bol jednou z vedúcich osobností slovenského politického exilu.Karol Sidor začal písať svoj denník v decembri 1916 ešte ako študent a písal ho až do svojej smrti. Denníky z rokov 1930 – 1939 predstavujú unikátny pohľad reprezentanta nastupujúcej mladej laickej generácie v Hlinkovej slovenskej ľudovej strane nielen na vývoj v samotnej strane, ale sú aj významným dokumentom o zavŕšení dvadsaťročného zápasu za autonómiu Slovenska a o prvých mesiacoch existencie samostatného Slovenského štátu.

Očami ŠtB a ulice. Ide o druhé vydanie publikácie, pričom prvé Ústav pamäti národa vydal v roku 2009. Kniha prostredníctvom obrazového materiálu, dobových dokumentov z proveniencie rodiacich sa občianskych hnutí a komunistickej strany, ako aj denných situačných správ Štátnej bezpečnosti zo Slovenska dokumentuje prelomové udalosti konca roku 1989. Koncepcia publikácie vychádza z komparácie pohľadov na udalosti objektívom amatérskych, ale aj profesionálnych fotografov s pohľadom príslušníkov Štátnej bezpečnosti. Materiály ŠtB pritom ukazujú, akou optikou sa táto inštitúcia prakticky až do generálneho štrajku 27. novembra 1989 pozerala na rozmáhajúce sa protirežimné demonštrácie a ich organizátorov – stále ich vnímala komunistickou optikou ako „prostriedok rozvratu štátu".Podstatnú časť publikácie tvoria fotografie. Z prvých revolučných dní je ich málo, čo je pochopiteľné, veď strach z fotografovania na verejnosti sa odbúraval iba pomaly. S rastom eufórie, nadšenia a nádeje na skorú zmenu, rástol aj počet fotografií a videozáznamov. Je medzi nimi aj veľké množstvo málo známych fotografií od súkromných osôb, ktoré dokumentujú priebeh Nežnej revolúcie v jednotlivých regiónoch Slovenska. Fotografie dopĺňajú plagáty, letáky, výzvy, vyhlásenia, karikatúry a humorné kresby dokresľujúce atmosféru revolučných dní.

Sborník statí a studií. V dějinách umění došlo během 20. století k několika významným objevům - jedním z nich bylo odhalení umělecké hodnoty a krásy ruských středověkých ikon. Publikace obsahuje překlady pěti zásadních studií ruských autorů (Je. N. Trubeckoj, P. Florenskij, S. N. Bulgakov, B. Uspenskij, S. S. Averincev), v nichž je ikonomalba zkoumána z různých teoretických východisek - od tzv. ikonologické školy, přes teologii kultury a sofiologii, až po sémiotiku a komparativní literární historii.Knihu uvádí studie M. Luptákové "Od masky k osobnosti. Zobrazení naplněného lidství v ikoně" a uzavírá doslov M. Řoutila "Objevování ruské ikony v 19. a 20. století. Sběratelé, mecenáši, restaurátoři a kunsthistorici ve službách umění".Kniha je bohatě ilustrována barevnými i černobílými reprodukcemi ikon, fresek a mozaik, a to jak z vrcholného období ruské ikonomalby, tj. 15.-16. století, tak ikon z prostředí ruské emigrace a současného Ruska.

Jak už se čtenáři mohli dozvědět z předešlých svazků „Rukopisů z Nag Hammádí“, byly v prosinci 1945 v blízkosti vesnice Nag Hammádí v horním Egyptě objeveny papyrové kodexy obsahující (jak dnes víme) 52 koptsky psaných spisů. Třetí svazek řady přináší v českém komentovaném překladu další tři z nich: Požehnaný Eugnóstos, Moudrost Ježíše Krista a Zjevení Adamovo.

Život a vláda východořímského císaře. Jednou z výrazných změn, k nimž došlo v pozdní antice, bylo přenesení hlavního města říše z Říma do nově založené Konstantinopole, která se na dalších tisíc let stala centrem východořímské, resp. byzantské říše. Jejím nejvýznačnějším panovníkem byl bezpochyby císař Justinián I. (527–565), jemuž je věnována tato monografie německého historika M. Meiera.V českém překladu je tato kniha vůbec první publikací, jež se podrobněji zabývá dobou Justiniánovou – přitom války proti Vandalům, Gótům i Peršanům, kodifi kace římského práva, povstání Nika, ale i bohatá umělecká činnost za vlády Justiniánovy, kterou přibližuje obrazová příloha, tvoří významné období dějin na přelomu mezi antikou a středověkem.

Antologie hindské a tamilské dalitské literatury. Emancipace dalitů (dříve nedotýkatelných) je jedním z nejpalčivějších problémů současné Indie. Tato komunita, která se nachází na samém konci sociálního žebříčku, byla po staletí vystavena vysokému útlaku ze strany většinové společnosti. O hrůzných podmínkách, ve kterých dalité donedávna žili nebo někde ještě žijí, vypráví barvitě dalitská literatura. Jedná se o velice svérázný literární proud, který má za cíl popsat příkoří a strádání dalitů, ale také jejich snahu a vůli těmto útrapám vzdorovat.Kniha Když němí promluví... přináší nejen úvod do dalitské problematiky, ale především ukázky toho nejzajímavějšího, co dosud hindská a tamilská dalitská literatura přinesla. Kromě mnoha povídek obsahuje také ukázky z románů a básně v překladu z původních hindských a tamilských textů.

Kniha obsahuje výběr z dramaticko-výchovných projektů pro mládež od 11 let vhodných pro práci na čtyřletých i víceletých gymnáziích, na středních odborných školách i v literárně dramatických oborech základních uměleckých škol. Mohou být také inspirací pro práci center tvořivé dramatiky či se mohou stát součástí animační práce muzeí a galerií.Projekty vycházejí z praxe posluchačů katedry výchovné dramatiky DAMU Praha. Byly realizovány jako součást nebo doplněk literární výchovy a dějepisu, v rámci školního výletu či adaptačního kurzu pro primány před nástupem do gymnázia, jako součást výuky dramatické výchovy na střední pedagogické škole, jako dílna k divadelní inscenaci. Obsahují metodické poznámky a komentáře didaktického a dramaturgického charakteru.

Bibliografie časopisu věnovaného sjednocení Slovanů v Kristu a ukázky jeho unijního úsilí. Velehradské kongresy ve 20. století vybudily průkopnickou a ojedinělou formu ekumenismu v katolicko-pravoslavných vztazích. Upozornily na bohatství, které má být společně sdílené. Vedle společnosti Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje vznikl také stejnojmenný časopis, který podrobně mapoval velehradskou tradici.

Komentovaná bibliografie. Kniha obsahuje komentovanou bibliografii české teologické literatury z oblasti fundamentální teologie v období 1800-2010. Bibliografie je rozdělena na tři části, z nichž první uvádí původní práce českých katolických autorů, druhá práce představitelů nekatolické teologie, totiž evangelické, pravoslavné a československé (husitské), třetí překladovou literaturu. Jsou uvedeny nejen knižní tituly, ale i články v časopisech a příspěvky ve sbornících, jednotlivé články a příspěvky však nejsou komentovány, nýbrž jen časopisy a sborníky jako celek.

Kapitoly z dějin středovýchodní Evropy. Historie polsko-litevské unie, státu mnoha národů, kultur a vyznání sjednocených pod žezlem rodu Jagellonců, odkrývá před českým čtenářem téměř neznámé politické a kulturní souvislosti, které dodnes výrazně ovlivňují náš region. Stát Poláků a Litevců, ale také Ukrajinců, Bělorusů, Židů či Tatarů určoval podobu středovýchodní Evropy od konce čtrnáctého do konce osmnáctého století.Eseje renomovaných historiků sledují jeho vývoj vedoucí až ke vzniku zřízení popisovaného jako monarchisticko-republikánské, nebo dokonce jako šlechtická demokracie - unikátního středoevropského příspěvku k dějinám politického myšlení. Poukazují rovněž na přítomnost jagellonského odkazu v současném polském, litevském či ukrajinském kontextu, a odhalují tak nečekaně souvislý příběh spojující šlechtické sněmy a protikomunistické hnutí Solidarita nebo polsko-litevskou Lublinskou unii a proces evropské integrace. Z polštiny a ukrajinštiny přeložili Rita Kindlerová, Josef Mlejnek, Tereza Pogodová, Lucie Szymanowská, Lucie Zakopalová.

Příběhy pétépáků z Blanenska. Od nástupu komunistické diktatury uplynulo již přes šest desítek let. Na samém počátku onen režim jako jeden ze svých nezákonných nástrojů zřídil vojenské tábory nucených prací a do nich odvedl mladé muže, domnělé odpůrce či nepřátele režimu, aby je proměnil v novodobé otroky. Obecná data o této problematice jsou dobře známa.Co však stále do jisté míry chybí, je znalost konkrétních osudů. Tato kniha přináší životní příběhy sto šestnácti bývalých příslušníků PTP.Nutno dodat, že je lokalizována společným bydlištěm, a to na oblast Blanenska. I tak jde ovšem o celek s vysokou vypovídací hodnotou, který své místní určení výrazně přesahuje. Různé byly příčiny, rodinné zázemí, vzdělání, původ či charakter všech těch, kteří se potkali v černých stejnokrojích. Jejich životopisy a autentické vzpomínky však nabývají na naléhavosti zejména s tím, jak dramaticky rychle těchto svědků zločinů komunismu vzhledem k věku ubývá.

Historická sídla Středočeského kraje I.. Čtenáři se dostává do rukou první díl šestidílné ediční řady „Historická sídla Středočeského kraje“, který se podrobně zabývá jednotlivými hrady, zámky a tvrzemi v sousedících regionech Mělnicka, Mladoboleslavska a Nymburska. Kniha přináší zcela nový pohled na obyvatelné historické objekty, jež jsou dokladem uměnímilovného působení minulých elit, panovnických i šlechtických.Publikace si klade za cíl především záchranu tohoto architektonického dědictví, které nám osud dopřál obdivovat až do současné doby. Jistě ji ocení nejen milovníci historie, ale zcela jistě i každý potenciální turista, pro něhož je představovaná publikace pozvánkou do mnohdy neprávem opomíjených regionů. Kromě informací o samotných sídlech se čtenář pobaví i pověstmi, které je opřádají, portréty slavných osobností, které se k nim váží, a dozví se i o přírodních a technických krásách či zajímavostech, pro něž stojí za to tyto regiony navštívit. Na knize spolupracovali i současní vlastníci zdejších hradů, zámků a tvrzí, přes něž lze nahlédnout i za oponu jejich náročné údržby.Vratislav Košťál (1976) je absolventem Právnické fakulty MU v Brně (1999) a Fakulty sociálních věd UK (2000).Renata Košťálová (1972) absolvovala Fakultu sociálních věd UK (2002). Architektuře, historii, jakož i fotografování bývalých sídel české šlechty, se oba systematicky věnují již od roku 1999. Jsou autory publikace Kladno – Portrét města (2008) a Gibraltar: Podivný spor o Herkulovy sloupy (2009).

Sborník statí a esejů. Výbor z tvorby předního ruského filologa a medievisty představuje průřez autorovým dílem od 70. do konce 90. let minulého století. Tematická pestrost a široká historická škála statí a esejů - od christianizace Rusi ("Krása pravoslaví a pokřtění Rusi") a vzniku ondřejovského kultu ("Letopisné vyprávění o apoštolu Ondřeji a fl agelantství") přes paralely kulturních typů slavia orthodoxa a slavia romana ("O specifi čnosti slovanské civilizace") a odpor prvních zastánců "staré víry" ("Bojarka Morozovová - symbol a osobnost") až po vytváření novodobých klišé (",Potěmkinovy vesnice' jako kulturní mýtus") či leninského kultu ("Osmý div světa") - svědčí bezesporu o tom, že autor psal - ač z různých úhlů pohledu - vlastní histoire spirituelle ruské kultury.

Kniha se skládá ze dvou částí: První je spis "Pražští mučedníci" od Klementa Minaříka OFM - nikdo se tímto tématem nezabýval tolik co on. Druhou částí je malá antotogie, kterou tvoří většinou úryvky z pramenů, a to texty kronikového typu, překlady hlavních svědectví ze 17. století, nechybí ani část poému o pasovském vpádu od Jana Černovického a na závěr úryvek o osudech jednoho z hlavních viníků vraždění, Matouše Hovorčovského.

Tato kniha se zabývá společenstvím česky mluvících evangelíků, kteří žili v letech 1900-1950 ve dvou bulharských obcích, Vojvodovo a Belinci. Vesnice Vojvodovo v severozápadním Bulharsku byla založena přesídlenci ze Svaté Heleny v rumunském Banátu a do roku 1950, kdy převážná většina jejích obyvatel odešla do pohraničních oblastí tehdejšího Československa, byla obcí převážně českou. Z důvodu populačního tlaku a nedostatku půdy pak z Vojvodova ve 20. a 30. letech 20. století odchází řada rodin do Argentiny a do vesnice Belinci ve východním Bulharsku.Společenství, které se v tomto období v těchto bulharských obcích utvářelo, se od svého okolí v mnohém lišilo. Náboženským vyznáním, jazykem, sdílenými hodnotami i způsobem života se tito lidé odlišovali od svého bezprostředního okolí, zemědělským způsobem obživy zase od převážné většiny tehdejší české krajanské komunity v Bulharsku, která se vyznačovala vysokým zastoupením inteligence, průmyslníků, řemeslníků a obchodníků.

Politický, ekonomický a společenský vývoj od druhé světové války do současnosti. Tato kolektivní monografie je unikátní sbírkou esejí věnujících se historickému, politickému, ekonomickému a společenskému vývoji v zemích nacházejících se v regionu Blízký východ. Jejím cílem je přiblížení politického, ekonomického a společenského vývoje jednotlivých blízkovýchodních zemí od druhé poloviny 20. století, respektive od momentu získání faktické nezávislosti, až do současnosti.Přináší přehled důležitých událostí, politických rozhodnutí, ekonomických a společenských faktorů, které vtiskly jednotlivým zemím jejich současnou podobu. Jedná se o ucelenou regionální studii blízkovýchodního regionu a zároveň o ucelené zmapování problematiky, jež není doposud komplexně zachycena v české odborné literatuře.

Výzvy tradice a současnosti. Prolínání náboženských subkultur v současném světě zvyšuje potřebu fundovanějšího poznání příslušníků různých náboženských tradic a přispívá k hledání mostů pro dialog, který by umožnil pokojné soužití duchovních tradic a kultur a posloužil jako prevence "střetu civilizací".Pro budoucnost Evropy i samotné České republiky se v současné době zdá klíčový zejména vztah křesťanů a muslimů a jejich sebepojetí uvnitř sekulárního právního státu. Křesťanství a islám stojí před výzvami vlastní tradice i před výzvami současnosti, obojí dnes spoluutváří jejich vlastní identitu. Předložená kolektivní monografie by ráda přispěla k hlubší reflexi tohoto aktuálního fenoménu. Monografie je dalším výstupem výzkumu týmu odborníků Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma vztahu náboženství a státu a navazuje na publikaci Monoteistická náboženství a stát.

Historie skrytá za obrazy. Fotografie jedinečným a zásadním způsobem formují způsob, jakým hledíme na svět a skutečnost kolem nás. Kniha 50 Photo Icons klade nejvýznamnější milníky na cestě dějinami fotografie pod mikroskop, aby tento kulturní vliv fotografie ukázala. Každá z kapitol se věnuje jednomu snímku, který do detailu popisuje a analyzuje z estetického a uměleckohistorického hlediska. Začíná úplně prvními stálými fotografiemi (Nicéphore Niépce a Louis Daguerre) a provází čtenáře až do dnešního dne skrze avantgardní fotografii dvacátých let a další slavné snímky.

Kniha Byzantinismus a Slovanstvo je nejznámější prací K. Leonťjeva, který patří mezi nejpozoruhodnější, ale také nejkontroverznější ruské myslitele. Byl zatracován jako zrádce lidstva a ruský Nietzsche, a stejně tak vychvalován za pronikavost svých soudů. Vnesl řadu nových podnětů do oblasti filosofie dějin a kultury.Dodnes jeho dílo vyvolává údiv řadou nečekaně přesných předpovědí ohledně budoucnosti Ruska, Západní Evropy a balkánských zemí. Jeho předpovědi jsou často neradostné a mrazivé. V předkládané knize se věnuje především analýze neutěšeného stavu soudobé Evropy a Ruska, předkládá teorii životnosti kultur a klade si otázku jejich dalšího směřování.

Úvod do studia starokřesťanské literatury. Drobnerova příručka patrologie přináší souhrnné a přehledné chronologické podání dějin starokřesťanské literatury a nauky církevních autorů prvních osmi staletí. Kniha slouží jako systematický úvod do oboru patrologie, shrnuje konsensuální příspěvky k jednotlivým tématům a je doplněna obsáhlou aktualizovanou bibliografií.

Český jazyk je pro autora této knihy podle vlastních slov tím, čím je pro filatelistu album známek: listuje si v něm. Tentokrát zalistoval v bibli a jejích českých překladech, Husových, Jakoubkových, Štítného a Komenského náboženských výkladech a idiomatických sbírkách od Blahoslava k Zaorálkovi.Výsledkem je slovník, obsahující v tomto druhém, rozšířeném vydání 1400 výrazů a rčení biblického původu a doplněný citacemi z děl věhlasných i méně věhlasných biblistů – a ne vždy uctivými komentáři autora samého.

Historie kláštera. Průvodce. Benediktinský život.. Barevná obrazová publikace s fotografiemi, které pořídili Michaela Antůšková, Petr Linart, Ondřej Koupil a Jakub Havlas. Břevnovský klášter je nejstarší mužský klášter v českých zemích (založen 993).Renomovaný historik umění Jan Royt a benediktin Anselm Skřivánek provázejí čtenáře krok za krokem jeho dnešním areálem. Najdeme tu kryptu z doby románské, stavby architektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových, plátna Petra Brandla nebo fresku Kosmy Damiána Asama.Druhé, textově revidované a rozšířené vydání.

Populárně vědecké dílo zachycuje dějiny a strukturu jednoho z nejvýznačnějších učení současnosti. Vedle výkladu vlastní náboženské nauky proroka Muhammada podává rozbor islámského práva a morálky, teologických škol, rituálů apod.

Dokumenty Smíšené komise mezi katolickou církví a Koptskou pravoslavnou církví (1973 - 1992). Za nejstarší centra východního křesťanství jsou považovány Antiochie v Sýrii s Alexandrií v Egyptě. Spolu s třetím centrem – Jeruzalémem – tvoří tyto církve původní zřídla pro východní obřady. Koptská církev považuje za svého zakladatele evangelistu svatého Marka.V dějinách vedly spory s obhájci nicejského vyznání nakonec k roztržení jednoty s Římem i Konstantinopolí. V současné době přinesly ekumenické rozhovory, pod záštitou vídeňské nadace Pro Oriente, plody v podobě konsenzů mezi kopty a katolíky, které nyní máme v českém překladu.