Zamyslenia, citáty

a ďalšie aforizmy o ľudskej krehkosti. Zbierka vtipno - smutných aforizmov známeho slovenského spisovateľa o Bohu, náboženstve, láske a ďalších životných situáciách s ilustráciami Miroslava Cipára.

Aforismy a paradoxy vybral a přeložil Alexander Tomský. Karel Čapek o G. K. Chestertonovi napsal: Vesele a zplna hrdla velebil věci, které náleží mezi pět švestek obyčejného života, jako je domov, víra, demokracie, řád a důvěra.Byl jako kouzelník, který vytahuje králíky z klobouku; nejvážnější pravdy, nejvznešenější výzvy vysypával ze svého hravého a laskavého humoru; byl to skotačící filosof, který metal kozelce ze samé radosti, že má co dělat s pravdou a vážností nesmrtelné člověčiny...

„Bez rozjímání bude náš mozek brzy nahrazen kopírkou a zdá se, že to není příliš důstojná výměna“ (Alessandro Pronzato)Kniha obsahuje zamyšlení na každý den v roce, a to z pera autora nebo jeho oblíbených myslitelů. Ve světle evangelia si bere na paškál některé modly a nešvary dnešní doby, přičemž každý měsíc je vždy věnován jednomu nosnému tématu.„Křesťan, který nechce zůstat uvězněn v tenatech dnešní mentality, propadnout se do bažiny banality, být pohlcen chřtánem všeobecného hloupnutí,… ale chce odolávat módám a pomrkávání po vládnoucích božstvech moci, zjevu, úspěchu a peněz, potřebuje znovu nalézt potěšení v přemýšlení a znovu navázat spojení se svým svědomím, příliš často dušeným a téměř utýraným okolním kraválem. //Bratři, víte, že myšlení nejen neškodí, ale naopak prospívá zdraví naší víry?“ (z předmluvy)Alessandro Pronzato (*1932) je italský kněz a publicista. Místní biskup a později i sám papež Pavel VI. objevili jeho literární nadání a povzbudili ho, aby se více věnoval službě pera. Napsal desítky závažných i humorných knih, které jsou překládány do všech světových jazyků.Nedávno vyšla v češtině jeho nejslavnější kniha Provokující evangelia (2012).

Kniha O naději s Marií Svatošovou se loni stala jedním z nejúspěšnějších titulů Karmelitánskeho nakladatelsví. Ve stejné edici nyní tatáž autorka vydává knížku o náhodách. Spolu se svými čtenáři se za pomoci řady konkrétních příběhů zamýšlí nad tím, jestli náhody vůbec existují. Na novou knihu se zakladatelka hospicového hnutí MUDr. Svatošová připravovala skoro rok, aby jí pak napsala v deseti dnech. „Na některé lidi musí být přísnost. A tak jsem si dala domácí vězení, vytvořila si klášterní podmínky a píši,“ informovala autorka redakci v době, kdy nad Náhodičkami seděla. „Zažívám něco zvláštního, co neznám. Snažím se pokud možno víc modlit než psát a cítím, že to moc pod kontrolou nemám. Jde to nějak samo, ale mimo mě. Buď se o mě pokouší Alzheimer, nebo tu pouze plním funkci jakéhosi automatu na zapisování - o to první nestojím a toho druhého nejsem hodna. Ráda bych, aby to fungovalo jako setba. Každé ráno prosím o několik zrníček s neporušenou, dobrou klíčivostí. O pomoc Ducha svatého prosím a s jeho pomocí počítám. Ale že večer nevím o čem jsem psala a musím si to po sobě jít přečíst (dokonce i nadpisy), to mě vyvádí poněkud z míry,“ přiznává se autorka. Čtenáři, kteří Marii Svatošovou znají a mají ji rádi však z míry vyvedeni nebudou: čeká je jako vždy moudré, hutné a vtipné vyprávění. Ostatně: Knihu O naději psala podle vlastních slov M. Svatošová za pomoci své zemřelé maminky. Nyní se obracela přímo na Ducha svatého. Řekněte - víte o lepším doporučení?

Svědectví poutníka. Jeruzalémské meditace, svědectví poutníka Józefa Augustyna SJ, jsou sborníčkem modlitebních rozjímání a reflexí věnovaných Svaté zemi. K napsání knihy inspiroval autora několikaměsíční pobyt v Izraeli. Přestože text je osobního rázu, nejde o cestovní deník a už vůbec ne o nějaký turistický průvodce po Svaté zemi. Jak už napovídá sám název, jde o sbírku meditací věnovaných zaslíbené zemi – Ježíšově vlasti.

Náčrt trinitární teologie (3. vydání). Ačkoli je trinitologie ústředním a pro ostatní pojednání systematické teologie také určujícím tématem, poslední česká katolická monografie věnovaná tajemství Nejsvětější Trojice se datuje rokem 1926. Zejména v posledních dvaceti letech prožívá trinitologie bouřlivý rozvoj. Právě tyto dvě souvislosti jsou pro celou monografii rozhodující. Připravované dílo chce být jak originální monografií, tak studijním textem pro frekventanty univerzitních kursů dogmatické teologie.

Lidé většinou začnou být skeptičtí, rozhovoří-li se někdo o lásce, aniž by ji dal na sobě znát. Začneme-li o ní vůbec hovořit, toužíme ji zároveň zakoušet. Proto doufám, že v této knížce nebudu o lásce pouze psát, ale že ji čtenáři ze slov také alespoň trochu vycítí. (z úvodu)

Čtyřicet krátkých úvah nad Písmem je vlastně čtyřicet velmi osobních rozhovorů autorky s Bohem o nejrůznějších záležitostech každodenního života. Učí nás žít z víry v naší všednodennosti, doslova i „mezi hrnci“, jak to vyjádřila kdysi Terezie z Avily.Co se změnilo tak zásadního od doby Mojžíšovy, že si já, důchodkyně bez teologického vzdělání, mohu s Bohem povídat doma v kuchyni, v pantoflích, s tváří nezahalenou, a ještě u toho škrabat brambory? Vím bezpečně, kdo se nezměnil – nezměnil se Bůh. O něm je psáno, že „je stejný včera, dnes i navěky“. Změnili jsme se my? Nemáme už k Bohu tu úctu a respekt, jaké měl Mojžíš? Kde bereme odvahu mluvit s ním od rána do večera o všem, co nás napadne?A co když to není z naší strany odvaha a dětská důvěra, ale rouhání a nehorázná drzost? Máme vůbec právo obtěžovat Boha svými malichernostmi a starostmi? (Marie Svatošová)

Jaká jsou kritéria pro pozitivní, láskyplný a kreativní způsob života a jak takového života dosáhnout?Při hledání odpovědi na tuto otázku vychází Josef Maureder ze spirituality sv. Ignáce z Loyoly, vede čtenáře k úsilí o hlubší sebepoznání, a zejména ke správnému využívání duchovních a duševních sil. Zdůrazňuje, jak je důležité být celistvou osobností, a to jak z hlediska rozměru antropologického a psychologického, tak i duchovního.Ukazuje také, jak si lze vytvořit o sobě samém pozitivní obraz, který bude v člověku posilovat naději, že se mu smysl života i jeho životní poslání podaří naplnit. Srozumitelné zpracování dané tematiky spolu s připojenými otázkami k osobnímu zamyšlení činí z této knížky praktického průvodce na cestě k plnohodnotnějšímu životu.

Každý človek si niekedy kladie otázku, čo znamená šťastie a ako ho dosiahnuť. Šťastie hľadáme celý život a tak, ako sa mení každý z nás, mení sa i podoba šťastia v priebehu nášho života.Knižka Prajem ti naozajstné šťastie neposkytuje o šťastí konečnú odpoveď, chce nám však pomôcť objaviť rôzne rozmery a povahu pravého životného šťastia. Povzbudzuje nás, aby sme sa odhodlali opustiť vychodené chodníčky a pustili sa s dôverou a odhodlaním do neznáma. Len tak budeme schopní vnímať každodennú krásu, ktorú veľa ráz prehliadame, a ktorá nás dokáže naplniť skutočným šťastím. Nezabúdajme tiež na to, že šťastie znamená tešiť sa z radosti tých druhých.

Milé citáty obohatené farebnými fotografiami.

Daruj radosť. Knižočka, ktorá dýcha pestrosťou a krásou nádherných fotografií doplnených citátmi a želaniami k mnohým životným príležitostiam. Je vhodná ako doplnkový darček, ktorým vyjadríte: „Teším sa spolu s tebou, tvoj sviatok je i mojím potešením, tvoj úspech je i mojou radosťou.“

Originálna knižka vtipov, výrokov a zlomyseľných konštatovaní o živote po tridsiatke. Skvelý tip na darček!

Obrazy a myšlenky této knihy chtějí ukázat vnitřní bohatství hor. Obracejí se na poutníka a horolezce, který ve výšinách hledá více než fitness, výkon, kyslík, opálení do bronzova či skleničku u baru v horském hotelu.Marek Orko Vácha o knize napsal: Reinhold Stecher nás především a mezi řádky učí umění meditace. Když v evangeliích čteme, jak tématem podobenství se stává rozsévač, pole bílá ke žním, pozvání na svatbu nebo dělníci na vinici, ke Stecherovi takto mluví horské louky, západy slunce, nebo i horolezecká přilba či staré lano; to vše mu zpívá o Bohu, a v horském křišťálu, v tichu nebo mrazivých nocích objevuje stopy Boží. Slovy žalmisty, v této knize nebesa zpívají o Boží slávě a dílo jeho rukou zvěstuje obloha. A biskup Stecher nás zve, abychom, kdekoli jsme, na horách, v nížinách, v každé vteřině našich životů, ono tiché a prastaré vypravování nebes zaslechli a nechali se jím vést.Kniha vyšla aj v slovenskom jazyku Posolstvo vrchov.

Biblické zamyslenia na každý deň. Nórsky autor, Øivind Andersen, bol slepý, ale duchovný zrak mal jasnejší než väčšina ľudí okolo neho. Žil v Božom slove a z Božieho slova. Autor o svojích zamysleniach hovorí, že sú to krátke biblické hodiny. Kniha nás vedie k hlbšiemu porozumeniu Božieho slova a našich životov. Je to kniha pre každého. Autor hovorí: „Ježiš nepovedal: Budete mojimi teológmi. Ježiš povedal: Budete mojimi svedkami."

"...Chcel by som vyjadriť osobné svedectvo pre tých, čo hľadajú, pre tých, čo veria a poznajú už aspoň základné veci z kresťanstva, aby si doplnili a prehĺbili svoj pohľad a azda i vedomie svojho šťastia. A chcel by som dať hlavne podnety. Nechcem v pravom zmysle nič dokazovať. Chcem iba poukázať z rozličných strán a uhlov na mnohé problémy a skutočnosti sveta, života a človeka. Aj na pravdy Zjavenia, ktoré nám boli dané. Chcem sa podeliť s tým, ako vidím veci, život a Božie pravdy svojimi očami a dušou…… Ide tu o niečo nové? A cení sa len nové? Vo svete ducha a v ľudskom živote zavážia nielen nové veci, lež i staré pravdy, ktoré udržujú život. Často však ide o to, vysloviť tieto pravdy tak pravdivo a životne, aby boli pre nás objavom a aby sa znova stali hybnou silou nášho života…" Ján Chryzostom Korec

Chiara Lubichová (1920 – 2008) sa narodila v talianskom Tridente, kde sa v roku 1943 z jej podnetu zrodilo Hnutie fokoláre, ktoré je dnes prítomné takmer vo všetkých krajinách sveta. Cieľom hnutia je uskutočňovanie Ježišovej modlitby „aby všetci boli jedno" najmä formou dialógu medzi kresťanmi, ale aj so všetkými ľuďmi dobrej vôle bez ohľadu na ich náboženské presvedčenie.Významnú úlohu zohrala Chiara Lubichová v medzináboženskom dialógu, kde zdôrazňovala „zlaté pravidlo" všetkých vierovyznaní: správaj sa k druhému tak, ako chceš, aby sa on správal k tebe. Šírila myšlienku univerzálneho bratstva, ktorá inšpiruje k hľadaniu nových ciest napríklad aj v oblasti ekonomiky a politiky. Je držiteľkou mnohých významných ocenení od občianskych a cirkevných inštitúcií celého sveta.Predkladané Meditácie prvýkrát knižne vyšli v roku 1959, boli preložené do mnohých jazykov a publikované v niekoľkosto­tisícových nákladoch. Autorka v nich ponúka vlastnú duchovnú skúsenosť osobného vzťahu človeka k Bohu, ktorý je základom pre vytváranie spoločenstva so všetkými ľuďmi.

Podstatou spirituality sv. sestry Faustíny je tajomstvo Božieho milosrdenstva. Jeho poznanie a kontemplácia v každodennom živote vedie k čoraz väčšej dôvere v Pána Boha, teda k plneniu jeho vôle, ako aj postoju milosrdenstva vo vzťahu k blížnym.V srdci človeka sa rodí túžba brať si vo svojom živote vzor z tej najveľkolepejšej vlastnosti Boha, akou je jeho milosrdná láska k stvoreniu. Preto sv. sestra Faustína prosila: Túžim sa celá premeniť na Tvoje milosrdenstvo a byť živým obrazom Teba, ó, Pane; nech tá najväčšia Božia vlastnosť, jeho nesmierne milosrdenstvo, prejde cez moje srdce a dušu na mojich blížnych (Denníček 163).

Počas duchovných cvičení dával Majster pre zasnúbené páry na rozjímanie vždy aj tento krátky text neznámeho autora: Nie som zaľúbený, aby som ti sľuboval obrovské zmeny v mojom alebo v našom živote. Nie som ani slepo zahľadený na teba, preto nebudem robiť všetko, čo ti zíde na um… Možno znejú moje slová tvrdo, ale pochop, že láska a naivita, inak povedané, začiatočná zaľúbenosť nie je jedno a to isté. Nechcem ti nič len tak sľubovať, lebo uprednostňujem radšej skutky, to vieš. Ale keď mi nazrieš do srdca a pozrieš sa na môj život, pochopíš, že pracujem na sebe každým dňom. Nesľubujem teda, ale radšej ti najprv ponúkam to, čo už mám a čo viem teraz…Ak si myslíš a pociťuješ v srdci, že ti to zatiaľ stačí, som pripravený pokľaknúť pred oltár a svoju lásku k tebe vysloviť aj pred Bohom. Ja ťa mám totiž rád takú, akou si teraz. Ostatné bude potom na našich snahách. Nebojím sa toho, lebo viem, že sme stále v Božích rukách.

Mnoho moudrých principů pro život se lze naučit pozorováním života včel, jejich píle a starost o společné dobro nám lidem nastavují zrcadlo. Není divu, že včelky inspirovaly řadu básníků, umělců i teologů. Kniha teologa a vášnivého včelaře Karla Sládka chce přivést čtenáře k novému úžasu nad přírodou a v ní skrytou moudrostí. Čtenář se dozví řadu věcných zajímavostí, ale autor vždy směřuje trochu dál a výš – rád by nám pomohl, abychom se znovu naučili dívat se srdcem, žít s kontemplativním pohledem na svět, který naší generaci tolik schází.

Predkladám láskavému čitateľovi myšlienky ako duchovný dar zaznamenávané v dlhšom časovom úseku a pre lepšiu orientáciu usporiadané do abecedného poriadku. Človek počas svojho života naberá určité vedomosti, skúsenosti, učí sa či už z kníh, medializovaných prostriedkov alebo aj z vlastných chýb, stretáva sa s dobrým a zlým. Mnoho toho zachytáva na papier.Získané vedomosti sú potom studnicou a návodom pre duchovný rast človeka. Ďalším zdrojom učenia je veľká kniha prírody, kde som pozoroval viaceré súvislosti, závislosti a spätosti jej živej zložky: zvierat, vtáctva, živočíchov, rastlín, stromov (z mŕtvych kameňov sa život odpozorovať nedá). V ľudskom živote je to tiež závislosť od darov prírody, vesmíru, kde za všetkým treba vidieť ruku Stvoriteľa. Pri potulkách v prírode, pri čítaní, meditovaní, snení vnukali sa mi myšlienky, z ktorých niektoré som stačil zapísať. Neskôr som zistil, že mnohé boli už vyslovené či napísané vo viac či menej podobnom znení. Napísané myšlienky sa tak stávajú majetkom všetkých. „Každý dostáva prejavy Ducha na všeobecný úžitok." (1 Kor 12, 7) Kto odovzdá to dobré, čo dostane v duchovnej oblasti, to nie je pre neho strata, lebo jemu neubudne a druhým pribudne.

Myšlienky svätého Pavla. Benedikt XVI. 28. júna 2008 otvoril Rok sv. Pavla. Katolícka cirkev si ním pripomína dvetisíc rokov od narodenia apoštola národov. Kniha myšlienok svätého Pavla, ktoré z jeho listov vybral a tematicky usporiadal kňaz Marián Gavenda, nejednému z nás prehĺbi poznanie Pavlových listov, a tak vytvorí osobnejší vzťah k jubilujúcemu velikánovi Cirkvi.

Myšlienky sv. Faustíny nás budú sprevádzať počas každého dňa liturgického roku. Kniha obsahuje okrem jedinečných ilustrácií s. Faustíny i Korunku Božieho milosrdenstva a novénu pred sviatkom Božieho milosrdenstva. Spracovala do slovenského jazyka: Mgr. Martina Holečková

Zbierka Dve vína prináša výber z kázní Milana Bubáka, rímskokatolíckeho kňaza, ktorý vníma život človeka s úžasnou prirodzenosťou a jednoducho a priamo pomenúva veci nielen náboženské, ale aj svetské.

Augustin je uznáván jako nejvýznamnější křesťanský filosof a teolog latinského starověku. Křesťanské myšlení, nauku a teologii si lze bez něj jen těžko představit. Většinu svého života ale Augustin sloužil jako biskup jednoho afrického města. Těžiště jeho činnosti spočívalo v kázání, a v nich vyjevuje posluchači a čtenáři ještě jinou tvář než ve svých teologických traktátech či slavných Vyznáních. Způsob, kterým káže, a to, o čem, káže, mělo nesmírný vliv na další generace křesťanských kazatelů. Jeho kazatelský odkaz zůstává inspirativní až dodnes.Současně svazek hledá inspiraci pro dnešní chápání a prožití Vánoc. Augustinova kázání dávají nahlédnout, co bylo pro křesťany prvních století důležité, proč věnují tolik pozornosti události, kdy se Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi. Odkud se vlastně oslava Vánoc vzala?Hledala v nich raná církev pouze nástroj, jak se postavit pohanským oslavám zimního slunovratu? Nebo lze ze starověkých svědectví vyčíst ještě jiný příběh?I to je téma, jemuž se knížka věnuje a které může čtenáři pomoci prohloubit vlastní vztah ke křesťanskému slavení Vánoc.Kniha obsahuje úvodní studii, která představuje Augustina jako kazatele, snaží se čtenáři přiblížit, kde a proč se ve starověku vzala oslava Vánoc a jakým způsobem ji církev slavila, a uvést jej do hlavních témat Augustinovy teologie Vánoc.Hlavní část svazku pak představuje: český překlad 17 Augustinových kázání na Narození Páněa 10 promluv na svátek Zjevení Páně, Epifanie – mezi těmito kázáními nalezneme i texty objevené teprve v posledních desetiletích.Knihu doplňují biblické a jmenné rejstříky a doprovází ji ilustrace motivů starokřesťanského umění spojeného s vánoční tematikou.

Kniha obsahuje zamyslenia, ktoré odzneli v Slovenskom rozhlase od 31.3.2014 do 24.6.2015 z úst kňaza Jána Sucháňa.

úvahy na každý deň mesiaca. Všetky pozemské veci sú len tieňmi nebeskej reality - vyjadrujú v stvorenej, viditeľnej forme neviditeľnú slávu Božiu. Život a pravda sú v nebi, na zemi máme tieň a odraz nebeskej pravdy. Keď Ježiš Kristus povedal: „Ja som pravý Vinič“, povedal nám tým, že všetky viniče na zemi zobrazujú a symbolizujú Jeho. Všetky odhaľujú Jeho podstatu, kážu o Ňom a ukazujú Jeho charakter. Ak chceš poznať Ježiša, študuj viniče.

Čím žiji a co se mě dotýká. Známý autor duchovních knih Anselm Grün není jen benediktinský mnich, ale také manažer, učitel, duchovní průvodce, rádce mnoha lidí.Jeho vlastní biografie zachycuje životní témata, která mu zvláště leží na srdci: které události z dětství a mládí na něj měly vliv, kdo na něj působil během studií, jaký význam pro něj má víra, mnišství, církevní příslušnost, i to, jak se vyrovnává s úspěchem svých knih a působení.Kniha tak není jen autobiografií známé osobnosti, ale další Grünovou duchovní knihou, která může formou zamyšlení nad vlastním životem pomoci mnoha dalších lidem najít svou vlastní cestu.

Čo hovorí Biblia o viere?Biblických 10 pohľadov na vieru s odpoveďami na to: Kto nám je vzorom vo viere?Na čo sa zamerať?Aké nebezpečenstvá nám hrozia?Knižka, čo sa týka vonkajšieho obsahu je malá, ale pokiaľ sa zastavíte, spomalíte a zamyslíte sa nad týmto obsahom objavíte veľkosť, ktorú v sebe skrýva. Táto veľkosť určite obohatí každého, kto do nej nahliadne. Preto ju čítaj často, pomaly a uvážene.Výber citátov z Biblie k téme viera sú krásnym kompasom, ktorý ukazuje pohľad Biblie na vieru. Citáty sú doplnené postavičkou, ktorá vhodne dopĺňa celý kontext knižky.V knižke sa nachádza venovanie pre osobu, ktorá bude obdarovaná. Knižočka môže byť skvelým, malým a nevtieravým darčekom, ktorý zaiste poteší každého.

Čo hovorí Biblia o nádeji?Biblických 10 pohľadov na nádej s odpoveďami na to:Máme mať nádej?Na koho skladať nádej?Ako sa chovať v beznádeji?Knižka, čo sa týka vonkajšieho obsahu, je malá, ale pokiaľ sa zastavíte, spomalíte a zamyslíte sa nad týmto obsahom objavíte veľkosť, ktorú v sebe skrýva. Táto veľkosť určite obohatí každého, kto do nej nahliadne. Preto ju čítaj často, pomaly a uvážene.Výber citátov z Biblie k téme nádej sú krásnym kompasom, ktorý ukazuje pohľad Biblie na nádej. Citáty sú doplnené postavičkou, ktorá vhodne dopĺňa celý kontext knižky.V knižke sa nachádza venovanie pre osobu, ktorá bude obdarovaná. Knižočka môže byť skvelým, malým a nevtieravým darčekom, ktorý zaiste poteší každého.

Kniha dává mnoha mladým, kteří dospěli, nebo jsou na prahu dospělosti, námět k přemýšlení a poskytne „chuť milovat“ – připraví je na lásku. Láska se dnes stala banalitou, ztratila hodnotu, „zvěcněla“. Znehodnotit lásku znamená vlastně narušit život. Byl už nejvyšší čas vrátit lásku na její pravé místo v srdci člověka a světa, znovu objevit její nekonečnou dimenzi. V autorových úvahách a meditacích, oděných do příběhu mladého člověka, který je doprovázen při svém objevování lásky mudrcem, se to podařilo neopakovatelným způsobem. Michel Quoist je jedním z nejznámějších francouzských spisovatelů duchovní literatury.

Výběr z duchovních poučení svatých otců. Výbor z duchovních poučení svatých otců ruského pravoslaví 19. století – Ambrosije Optinského, Ignatije Brjančaninova, Serafima Sarovského a Jana Kronštadtského.Český čtenář se tak může tímto prostřednictvím seznámit s náboženským myšlením, jež utvářelo jedinečné duchovní klima předrevolučního Ruska (s jeho celospolečenským vlivem od kultury po politiku), a jež zůstává – navzdory komunistickému pokusu o jeho definitivní vyhlazení – inspirativní dodnes.

Předkládanou knížečku tvoří krátká zamyšlení nad vlastními slovy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), jíž od dětství fascinovala dynamika vztahu pozemského života a věčnosti, „už ano, a ještě ne“ plnosti křesťanského života.„Terezie ukazuje, jak napínavé a okouzlující je žít v důvěrném vztahu s Bohem. Všechno v ní hoří plamenem: láskou k Bohu, k bližnímu, k církvi, ke světu… Milovat Boha a s Bohem milovat svět se jí jeví jako to nejlepší dobrodružství. My jsme z křesťanství učinili cosi komplikovaného, kyselého, obtížného a nečasového…Bůh je věčně mladý a potřebuje mládí, které vyzařuje jeho temperament a humor. Lisieux je velmi aktuální.“ (Hans Urs von Balthasar)Th.Lic. Veronika Katarína Barátová (*1959)/ pochází ze Slovenska, původně vystudovala VUT v Brně. Od roku 1990 je členkou Komunity Blahoslavenství, nyní žije v Dolanech u Olomouce. Teologii studovala v Olomouci a na Teresianu v Římě. Věnuje se formaci členů komunity, vede duchovní obnovy a semináře na různá témata duchovního života.Titul vyšiel aj v slovenskom vydaní: Veľká malá Terézia (2016).

Kolikrát přejeme druhým lidem radost?Co jim to vlastně přejeme?Z čeho se mají radovat?Radost nám může způsobit mnohé – styk s přáteli, události v manželství, to, co se děje doma i v práci. Radost nám působí i pobyt v přírodě, cestování, krásná hudba. Radost můžeme mít i z peněz.Mnohé se o tom ví. A ví se, že není radost jako radost, že radost se liší od veselí, že existuje radost mělká – jen tak povrchní – a radost hluboká, vertikální, radost trvající jen krátce a radost, která nás může provázet celý život… Není marné orientovat se i v oblasti radostí.

Autor mluví o lidské sexualitě z perspektivy křesťanské antropologie, ověřované letitou zkušeností s mentálně postiženými a jejich asistenty žijícími v komunitách Archa.Mluví svým inteligentním, laskavým, nekonfrontačním a nedogmatickým způsobem, plným příkladů ze života, který nechá zasvítit ideálu skutečné lásky, aniž by však zastíral reálné lidské problémy a ohraničenosti a některé těžko řešitelné otazníky. Podle jeho vlastních slov kniha nabízí podněty k vlastní úvaze, nikoli dané normy.

"Nebol som pri písaní tejto útlej knižky inšpirovaný majorom Zemanom, ani jeho tridsiatimi socialisticko-kriminalistickými kúskami, ale výzvou mojich priateľov, aby som si zaspomínal na tridsať rokov svojej lekárskej, predovšetkým psychiatrickej práce a vybral z nich taký istý počet vážnych i veselých prípadov." (Max Kasparů)Vážne aj veselé príbehy lekárskej, predovšetkým psychiatrickej praxe doc. MUDr. ThDr. Mgr. Jaroslava Maxa Kašparů, PhD.

Autor je jedním z nejzkušenějších představitelů hnutí Katolické charismatické obnovy v současnosti. Od roku 1976, kdy se setkal s hnutím Obnovy, byl svědkem velkých Božích skutků, ale i mnoha „dětských nemocí“, lidské nezralosti a hříchů zneužití Boží moci. V knize Letnice jsou pro život sděluje vlastní zkušenost s Duchem svatým a nabízí praktické odpovědi na řadu otázek z tematických oblastí: Písmo a tradice, vedení, rozlišování, prorokování, autorita, dary Ducha, modlitba, jednota, učedník, bohoslužba, misie.S velmi jemným rozlišováním probírá různé oblasti lidského života, kde se obnova může a má projevit. Ukazuje, že nám Duch Svatý nebyl dán pro mimořádné duchovní zážitky, ale abychom byli schopni vydávat svědectví o Kristu, následovat ho a otevřít se službě. Autentická zkušenost s Duchem svatým proměňuje každodenní život člověka, aby se stal vpravdě křesťanským.

Atmosféra Vánoc jistě nikoho nenechává lhostejným. Vždyť nám připomínají skutečnost, že Bůh vychází člověku naproti, že Bůh vstoupil do lidských dějin. Syn Boha kráčí cestou lidí. Ne cestou pyšného člověka, který touží po moci, ale cestou vedoucí od jeslí ke kříži. Zjevil se v podobě zranitelné a nakonec ukřižované lásky. Vstupuje do našich životů, aby nás ujistil, že mu na každém jednom z nás záleží, že každého z nás miluje.

Na minutu s Józefem Augustynem. Sto krátkých zamyšlení nad tématy z duchovního i běžného života nebo nad aktuálními událostmi (např. nad zavražděním bratra Rogera z Taizé, nad „nesmyslnou“ smrtí mladých při autonehodě apod.), při jejichž četbě si člověk markantněji uvědomí, co je v životě skutečně podstatné. Autor hovoří o Ježíši, modlitbě, svátosti smíření, lásce, srdci člověka, utrpení, kříži, Svatém otci, smrti a mnohém dalším. Upozorňuje, jak je důležité neustrnout, ale chtít lidsky i duchovně růst.

Každý, kdo se snaží opravdově a plně žít z víry, brzy pozná, že se mu do jeho duchovní cesty staví různé překážky. Nejsme například schopni plně docenit hloubku Boží lásky k nám, nevíme si dlouhodobě rady ve vztazích, svazuje nás v různých formách strach, víme dobře o svých stinných stránkách, ale nedovedeme pracovat na jejich nápravě, jsme v zajetí předsudků, pokud jde o některé důležité pravdy víry, máme na sebe příliš velké nároky, nedovedeme si v životě vytvořit pevný řád.Známý duchovní spisovatel odpovídá v této malé knížce na autentické otázky, které mu často kladou jeho čtenáři a čtenářky. Některé se ve variacích vracejí (sexualita, egoismus, životní ztroskotání), další se týkají mezních situací našeho života (nemoc, smrt, utrpení). Na jedny může autor odpovědět jasněji a konkrétněji, jiné více zůstávají v intimitě jeho srdce a přímluvné modlitby za tazatele a tazatelku.Benediktinu Anselmu Grünovi se v naší zemi dostává přátelského přijetí z řad věřících i nevěřících. Lidé oceňují hloubku i praktičnost jeho myšlenek a zkušeností.