Zamyslenia, citáty

Večerní čtení. Školní rok, ve kterém se děvče nebo chlapec připravuje na první svaté přijímání, je vždy mimořádným školním rokem. Dítě se chystá na první svátostné přijetí Ježíše, rodina to prožívá s ním a také vyučování náboženství je plně zaměřeno k této události.Knížka „Můj tatínek“ zachycuje rodinu Černých, která přípravu na událost prvního svatého přijímání prožívá s desetiletým Vaškem. Okruh čekatelů se přitom rozšiřuje, neboť dramatické události otevírají a prohlubují náboženský život v rodině.Příběhy Vaška, jeho tatínka a maminky, sourozenců, kamarádů i jejich pana faráře strhávají i čtenáře k hlubšímu životu modlitby, k prožívání vztahu k Eucharistii. A jaký smysl přitom mají těžkosti, nemoci a jiná utrpení? Hledání odpovědi na tuto otázku prostupuje celou knížkou od první do poslední kapitoly. Pokud i vy podobně hledáte, otevřete knížku a čtěte, nejlépe rodiče s dětmi, a dá se očekávat, že také nemálo najdete.

Sbírka kázání profesora praktické teologie na Univerzitě Karlově – Evangelické teologické fakultě a evangelického kazatele obsahuje třicet šest kázání na starozákonní i novozákonní texty, postavených na pečlivém zpracování textu a zároveň na konkrétním výkladu vycházejícím z aktuální situace.

Myšlenky moudrých. Kniha obsahuje citáty významných osobností, ale i mnohá lidová přísloví, přibližující vzácný dar zdraví. Svým provedením a velikostí je publikace vhodná jako dárek, který povzbudí - je zdrojem síly a odvahy na cestě k pevnému zdraví.

100 zábavných moudrých příběhů s hlubokou, ale i humornou pointou. Příběhy ze života pro život. Když nahlédnete za oponu a nebudete považovat věci často až příliš samozřejmé za bernou minci, vynoří se v šedi každodennosti oázy – oázy pro duši, kde je vždy možné najít útěchu a které přinášejí do života záblesk světla.

Úvahy o jazyce a literatuře. Ve výboru z všestranné tvorby německého polyhistora 18. století, přítele i soka Goetha a Schillerova, Johanna Gottlieba Herdera, má český čtenář poprvé příležitost seznámit se s autorovými úvahami o jazyce, literatuře a dějinách od antiky po přítomnost.

Kniha vyšla v novom vydaní: Iskry svätého Ignáca - Myšlienky na každý deň (2016).P. Gabriel Hevenesi SJ napsal celkem 34 knih. Jsou to díla nejen filozofická a teologická, ale i historická, astronomická a geografická. Dále několik životopisů svatých.Pro vlastní potřebu si posbíral z různých životopisů sv. Ignáce z jeho Duchovních cvičení (exercicie) a dopisů řadu citátů, které pak rozvrhl na jednotlivé dny v roce a přidal k nim své reflexe. Tak vznikla tato kniha, kterou později vydal tiskem pro širší veřejnost pod názvem: Scintillae Ignatianae seu Apophthegmata sacra, což znamená: Ignaciánské jiskry aneb Posvátné výroky.

Myšlenky moudrých. Po čtenářsky vyhledávaných tématech lásky, přátelství, štěstí, naděje, tolerance a manželství vychází nyní další dárková publikace věnovaná optimismu.Předkládá 365 moudrostí významných světových osobností, jež se zamýšlejí nad pozitivním přístupem k životu. Záměrem autorů knihy je předložit čtenáři inspiraci pro radostný a svěží pohled na život.Vázaná publikace malého formátu má dárkový charakter.

Neřízené střely nebezpečných myšlenek. Fejetony a úvahy šéfredaktora Života víry reflektují aktuální posuny ve společnosti a v církvi. Čtivě napsané texty pobaví i vyprovokují. Ojedinělý žánr na českém křesťanském trhu zaujme i náročného čtenáře.

Špatný politik slibuje úrodné léto – dobrý politik zařídí dostatek kombajnů.Slovo ministr znamená služebník – jenže latina je mrtvý jazyk.Malí občané se nikdy nedočkají velkých politiků.Nejvyšším posláním člověka žijícího v masové společnosti je být sám sebou.Všude slibují politici hory doly – jen u nás moře.Demokracie je tam, kde se většina lidí cítí být svým vlastním pánem.Svobodu můžete vyměnit za cokoli, ale nikdy to nebude dobrý obchod.Čím menší rozdíly mezi lidmi, tím diferencovanější závist.Největším nedostatkem našeho právního řádu je, že nepostihuje zloděje času.

Sbírka myšlenek významných osobností obsahuje krátká zamyšlení nad tématy:Kdo jsou děti a jaká je role nás dospělých?Jsou děti v naší rodině skutečně jako hosté, kteří se ptají na cestu?Odpovědi na podobné otázky získá čtenář knihy od nejrůznějších významných osobností kulturního světa. Kniha je obohacující svou pestrostí názorů, je úsměvná i vážná.

Myšlenky moudrých. Snad si v tom spěchu ani neuvědomujeme, do jaké míry máme zodpovědnost za každý svůj čin. Dobré slovo, které přišlo včas, podaná ruka, ale i nastavená noha, nebo jen chladná lhostejnost a neúčastněné přihlížení: Tím vším se nejen my sami stáváme lepšími nebo horšími, ale měníme i něco v ostatních lidech. A někdy je to opravdu maličkost, která něco dovrší nebo zvrátí a rozhodne, jakým se člověk stane.

Z dopisů a kratších zamyšlení. Dosud nepublikované příležitostné texty z posledních dvaceti let života předního českého teologa dávají plastický vhled do jeho schopnosti vést láskyplný boj s přáteli i nepřáteli o nejzákladnější hodnoty křesťanské existence.Jeho důsledná obhajoba pravdy, svobody, spravedlnosti, bratrství, věrnosti a milosrdenství v konkrétních situacích duchovní i politické bídy zůstává nadčasovou provokací pro každé křesťanské svědomí.

Prof. PhDr. Radim Palouš, emeritní rektor Karlovy univerzity a člen pontifikální rady pro kulturu, patří k fenomenologické škole profesora Jana Patočky.Ve své knize staví na jednoduchých příbězích a na pohádkách, aby na základě jejich vnitřních poukazů rozvinul otázky života v dnešní době. V sedmi dopisových souborech probírá proměny ve vnímání času, ve společenském vědění, píše o smrtelnosti, o tělesnosti a sexu, o výchovném konfliktu, jakožto o konfliktu mezi autenticitou a poslušností a o moderně vůbec.

Verše určené k zamyšlení a meditaci – o lásce, meditaci, jistotě, touze, prozření a odpuštění.

Myšlenky moudrých. Po čtenářsky vyhledávaných tématech lásky, přátelství, štěstí, naděje a života vychází nyní další dárková publikace věnovaná tématu vděčnosti. Kdo by neznal rozpaky toho, kdo hledá vhodná slova pro poděkování?A přece upřímné „děkuji“ nás stojí tak málo a navíc dokáže vyvolat překvapující a potěšující výsledky! Jak říká anglické přísloví – „vděčnost je nejmenší ctností, ale nevděčnost je nejhorší z neřestí.“ Kniha přináší pestrou škálu podnětů a postřehů k zamyšlení.

Myšlenky osobností. Od narození úspěšného spisovatele, statečného válečného pilota a především hluboce přemýšlivého člověka Antoine de Saint-Exupéryho uplynulo sto let.Ve svém posledním dopise z války Saint - Exupéry napsal: „Vrátím-li se z této ,nutné a nevděčné práce‘ živý, budu se zabývat jedinou otázkou: Co lze, co je třeba lidem říci?“ Přestože se ze svého posledního průzkumného letu živý nevrátil, to, co stačil říci předtím, je živé a aktuální dodnes. Dárková vázaná publikace kapesního formátu.

Myšlenky moudrých. Úvahy významných světových osobností ozřejmují štěstí jako věčný a nejzazší cíl lidského života. Dárková publikace přináší 365 životních zkušeností a úvah našich i zahraničních autorů. „Všichni toužíme po štěstí. Ale když se máme vydat na cestu, klopýtáme ve tmě.Hrozí nám nebezpečí, že si spleteme cestu nebo že se dokonce vydáme opačným směrem...“ Kniha čtenářům ukazuje, jak různě může být štěstí chápáno, a v jakých různých podobách může někdy nečekaně „zaťukat“ i na naše srdce.

Autentické výroky žáků základní školy.

Myšlenky moudrých. Tajemství života v pohledu významných světových osobností. Dárková publikace shrnuje myšlenky a zkušenosti našich i zahraničních autorů (např. Einstein, Čapek, Chesterton, Tolstoj, Werich, Dostojevskij, Thákur aj.). V neobvyklé šíři a plnosti se při četbě dotýkáme samé podstaty člověka a lidství.

Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl.Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct.Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?

aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách. V Tetě Joleschové nás Friedrich Torberg uvádí do kavárenského života Prahy a Vídně 20. a 30. let, kde ještě přežívá útulná a snášenlivá kultura mnohonárodního starého Rakouska, kde se střední vrstva stále považuje za spoluobčany a tráví neuvěřitelné tisíce hodin (často až do rána) v družných diskusích o lidech, kultuře a stavu světa. Tady pěstovala dnes už zaniklé konverzační umění repartee – okamžité, hbité a především vtipné odpovědi. Jak dokládají Torbergovy anekdoty, nepochybně v něm excelovala proslavená i zneslavená židovská výmluvnost, sebeironie a sebeobranný humor, v nemalé míře i proto, že židé ztratili ochranu starého mocnářství. Bonmot či epigram mohou vzniknout právě jen v takové pestré pospolitosti.Skutečně: v podivuhodné symbióze se v tehdejších kavárnách prolíná svět obchodníků a prokuristů s literáty a umělci všeho druhu a pozdní květ rakouské kultury po první válce má své kolektivní kořeny, tak často židovské a české, právě zde: Stefan Zweig, Rainer Maria Rilke, Karl Kraus, Peter Altenberg, Leo Perutz, Franz Werfel, Robert Musil – máme-li jmenovat alespoň ty nejvýznačnější. Svět rakouských kaváren zanikl, ta tam je legendární Tante Jolesch, ale vtip trvá.

O rodině a dětství, ale hlavně o 60. letech. Kniha Martina Vopěnky Nebarevné vzpomínky přináší podstatný kamínek do mozaiky, v niž si s časovým odstupem skládáme obraz šedesátých let dvacátého století. Málokterý český spisovatel dokázal tuto dobu zachytit tak věcně, střídmě a přesvědčivě jako on.Autor v knize vypráví o svém dětství a rodině. Činí tak klidně, soustředěně a jemně, aby nenarušil postupné nanášení "nebarevných barev" své paměti na plátno, o něž se s námi chce podělit. Při svém psaní ovšem jen nezaznamenává a nepopisuje.Protože ví, že jeho dětství je již nenávratnou minulostí stále se vzdalující v čase, vidí ho též již z historické perspektivy a potřebného odstupu a je schopen hodnotit to, co ho tehdy obklopovalo a v čem žil. Pod klidným tokem jeho vyprávění lze téměř na každé stránce vycítit silné citové zaujetí - je zřejmé, že tato kniha má pro autora zvláštní význam, že většinu toho, co zaznamenává, znovu vnitřně žije.

Soubor kázání evangelického spisovatele, básníka a malíře. Soubor kázání evangelického spisovatele, básníka a malíře.

Jsi zvěstovatel sebe sama a věže, kterés’ vystavěl, nejsou než základy tvého většího Já. A toto Já bude též toliko základem. I já jen zvěstuji sám sebe, neboť stíny, jež se přede mnou dlouží za úsvitu, shromáždí se u mých nohou v hodině polední. A jiný úsvit vrhne přede mne nový stín, a také on bude o polednách posbírán. Vždy jsme byli sami sobě zvěstovateli, a vždy i budeme. Vše, co jsme shromáždili a co ještě shromáždíme, to vše bude jen símě polí dosud nezoraných. My sami jsme pole i oráč, sběrač i sklizeň.“

Úvahy pramenící z hledání odpovědí. Úvahy pramenící z hledání odpovědí na provokující otázky. Knihu tvoří třicítka autorových esejí. Některé vznikly úpravou kázání, jiné ze zamyšlení publikovaných v internetových diskuzích a některé byly tzv. "psány do šuplíku". Autor v sobě nezapře psychologa, ale přesnější je říci, že eseje zúročují jeho rozhled získaný studiem teologie v zahraničí, zkušenost z pastorace a duchovního doprovázení v rámci manželských setkání i poznatky získané dálkovým studiem psychologie. To vše tvoří zajímavou mozaiku, v níž se autor snaží aplikovat křesťanské poselství do dnešní doby a nevyhýbá se přitom aktuálním (a někdy provokativním) tématům.

Láskyplné myšlenky pro maminku. Řada malých knížeček „kolibřího“ formátu s barevnými ilustracemi nebo fotografiemi a s citáty nebo výroky, kterými můžete obdarovat své blízké – partnery, přátele nebo členy rodiny při různých příležitostech. Výběr citátů Vám pomůže vyjádřit správná slova v pravý čas. Většina titulů vyšla již několikrát.

Myšlenky o štěstí pro někoho jedinečného. Malé knížečky „kolibřího" formátu s barevnými ilustracemi a citáty nebo výroky, kterými můžete obdarovat své blízké - partnery, přátele nebo členy rodiny při různých příležitostech, přičemž si můžete vybrat z různých titulů. Výběr citátů Vám pomůže vyjádřit správná slova v pravý čas.

Vybrané bonmoty Miloše Zemana. Miloš Zeman nejde pro slovo, které padne jak „hrnec na prdel“, daleko. Svými oblíbenými bonmoty častuje své úhlavní nepřátele, politické protivníky i nenáviděné novináře. Občas, nepoměrně smířlivěji, použije i sebeironii a „střílí“ do vlastních řad. Nelze mu upřít jazykovou vynalézavost a schopnost jadrně „tnout do živého“. Jeho výroky, často na hraně, mnohdy daleko za ní, svědčí o temperamentu a plebejských libůstkách. Ale protože smích je koření života, je ho i v české politice třeba.„Politika je především bojem proti blbosti, a to včetně blbosti vlastní.“ Miloš Zeman"Myslím, že politika je mimo jiné také nikdy nekončící válka proti hlouposti. Především proti hlouposti vlastní, protože tou se musí začít; politik, který si nedokáže dělat legraci sám ze sebe a nevidí vlastní chyby, nemá právo kritizovat druhé,“ řekl Miloš Zeman v roce 1999 deníku Právo.A tuto myšlenku během své politické kariéry v různých obměnách mnohokrát opakoval. Bývalý úspěšný předseda ČSSD, předseda poslanecké sněmovny a premiér, dnes první přímo zvolený prezident České republiky, je neoddiskutovatelně největším „producentem“ bonmotů na naší polistopadové politické scéně. Tyto bonmoty však veřejnost zná spíše jako izolované výroky, jež tu a tam „okořeňují“ zdejší politický provoz a jež se náhle objeví a zase rychle zmizí. Jiné „přežijí“ o něco déle, ale postupně se vytrácí kontext, v němž byly proneseny.Tato publikace obsahuje známé i méně známé bonmoty a výroky Miloše Zemana. Byly pečlivě vybrány z archivů nejrůznějších deníků a týdeníků, z politikových četných interview a z jeho knih, ale i například ze záznamů z jednání poslanecké sněmovny.Tyto výroky, často na hraně, svědčí o prezidentových neklidné osobnosti, bouřlivém temperamentu a plebejských libůstkách. Nesporně dokládají jeho silnou vášeň pro politiku, ale také to, že se umí občas podívat kriticky a s humorem i sám na sebe, což je jistě velmi kladná vlastnosti. Humor a nadhled do politiky nepochybně patří, na rozdíl od zapšklého fanatismu a nenávisti. Ukazuje nám, byť v prchavých okamžicích, že pocit zmaru a beznaděje nejsou posledním slovem ohledně (z podstaty) vždy nedokonalé společenské a politické organizace věcí lidských. Smích je skutečně mnohdy osvobozující a v české politice je ho velmi třeba.

Citáty na každý den. Půvabná sbírka citátů s působivými ilustracemi na každý den roku. Všechny ilustrace byly vybrány tak, aby ladily s citáty největších světových myslitelů. Zamilujete si pocit klidu a pokoje, které najdete na všech 365 stranách. Je to výjimečná sbírka a neocenitelný dar.

Knížka je podobného ladění jako knížky Využít každý den a Vlídná povzbuzení na každý den. Znovu se setkáte s citáty Aristotela, Seneky nebo svatého Augustina, ale i s výroky moderních filozofů, spisovatelů, vědců, slavných žen a mužů. Úvahy vážné, ale i hravé jsou tentokrát prokládány krátkými příběhy ze všech koutů světa a citáty z děl slavných osobností. Na konci stručného zamyšlení nebo příběhu je krátká výzva k uskutečnění podnětu na určitý kalendářní den. Inspiraci zde může čerpat každý člověk sám pro sebe, pro svou rodinu i přátele.

Sváteční zamyšlení nejen nad náboženskými tématy vysílané v roce 2012 na stanici ČRo Radiožurnál.//"Glosa je literární útvar, který jde proti všem pravidlům novinářských žánrů. Je na autorovi, jakým způsobem se vyrovná s paradoxem, aby byl ve svém sdělení aktuální a zároveň nadčasový, věcný a zároveň osobní, specifický a zároveň univerzální.Umění glosy vyžaduje, aby glosátor zvolené téma nevytrhl z kontextu, a zároveň žádá, aby pracoval s ostře nasvíceným detailem. Aby zvolil takový úhel pohledu, který odpovídá jeho životním zkušenostem a hodnotnému vzdělání. Aby promlouval srozumitelným jazykem a aby jeho glosa nebyla prosta emocí. Je málo mistrů glosy. Dominik, kardinál Duka, mezi ně patří."//Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu

V Ostravě pověstné zápisky, které málokterý z místních literátů spatřil v originále, ovšem skoro každý o nich slyšel. Psané od gymnaziálních studií, hlídané autorem jako starověké zlomky evangelií, když i Milanovi nejlepší přátelé měli jen občasné právo zapůjčit si od autora ručně psané kopie.

Po skončení prohlídky mi lékařka, velmi sympatická paní v nejlepších letech, řekla, že můj zdravotní stav je přiměřený mému věku. Z toho vyplývá, že je to docela vážné, ale s tím se asi nedá nic dělat. Trochu jsem si chtěl s tou doktorkou popovídat, jen tak nezávazně o zdravotnictví a o jiných věcech, ale když jsem se jí zeptal, co dělá večer kolem deváté, začala se smát a řekla, že v devět bych už měl být v posteli. Já jsem se zeptal, jestli ve svojí, a ona řekla, abych nemístně nevtipkoval, protože by to mohlo mít nepříjemnou dohru.To ti mě tak rozhodilo, že jsem si musel zajít naproti do bistra a dát si dvě becherovky. Já vím, že můj zdravotní stav je přiměřený mému věku a že jiný už asi nebude, ale proč mi to doktorka připomíná, místo aby si se mnou aspoň zavtipkovala:Co děláte kolem deváté večer, paní doktorko?To už jsem v posteli a vy byste tam měl být taky.V tý samý, paní doktorko?Jestli vám nevadí, že tam bude i můj manžel…Takhle nějak inteligentně se to dá dělat a člověka by to hned trochu povzbudilo.