Beletria, romány

Kniha vychází ke stému výročí arménské genocidy. Přímým podnětem pro napsání románové epopeje Čtyřicet dnů byla pro autora v roce 1929 návštěva v damašské továrně na koberce, kde pracovaly zmrzačené a hladem sešlé děti arménských uprchlíků. Byly to oběti úděsné genocidy, jíž se na Arménech dopustila turecká armáda takřka na konci první světové války, údajně pro zajištění týlu. Dodnes čtenáře uchvacuje mravní síla příběhu, líčícího hrdinství hloučku špatně vyzbrojených arménských sedláků, kteří dokázali čelit za nepředstavitelných strastí mnohonásobné přesile nepřátel.

Skřítek. Přátelství tvoří podstatnou část bohatého a plného života. V každodenní změti nejrůznějších činností můžeme sice považovat tento neocenitelný dar za samozřejmost, ale zapomínáme o něj pečovat přesto, že je to jeden z našich nejdůležitějších vztahů. Naše útlá knížka vám pomůže vážit si přátelství, být lepším přítelem, který umí druhému říci, jak velkou hodnotu pro vás jeho přátelství má.

Komiks. Komiksové vydání básnické sbírky Kytice. Deset kreslířů a ilustrátorů: Bára Čechová (Zlatý kolovrat, Lilie), Jan Černý (Záhořovo lože), Kristina Dufková ( Dceřina kletba, Štědrý den, Vrba), Daniela Horáčková (Kytice), Tomáš Chlud (Poklad), Adrian Kukal (Vodník) Karolína Rasochová (Svatební košile), Miroslav Vodička (Věštkyně) a Monika Zemánková (Polednice) zpracovalo, každý svým nezaměnitelným způsobem, třináct básní Erbenovy sbírky.

Autor úspěšné knihy Dobré zprávy pro špatné dny dále rozvádí své úvahy o produchovnělém životě a o tom, že objev vlastní duše znamená pro život člověka zásadní obrat. Ten v této knize sleduje v jednotlivých „stupních duše“, aby opět na základě svých bohatých zkušeností ze života a kněžského působení v New Yorku a v rozhlasové stanici, na základě mnoha setkání a seznámení se s osudy řady lidí ukázal, že život nikdy neztrácí svůj smysl a vždy nabízí víc, než by člověk čekal. Otec Paul Keenan byl newyorský kněz a ředitel radiového vysílání pro newyorskou arcidiecézi. Deset let vedl pořad „As You Think“, kde vedl neformální rozhovory o spiritualitě a inspiraci s řadou osobností.

Deník 1945 - 1960. Deníkové zápisky Danici Valenové popisují období od konce druhé světové války do roku 1960. Jsou v nich zachyceny životní osudy věřící rodiny, které byly dramaticky ovlivněny poválečnými událostmi a zejména komunistickým převratem v roce 1948. Příběh začíná ve slovinské Lublani seznámením Danici s moravským studentem práv Františkem Valenou. Danica se za něj provdala a přestěhovala se do Prahy. Po komunistickém puči byl její manžel v roce 1950 zatčen a za „velezradu a špionáž“ odsouzen k 22 letům žaláře. V té době měli Valenovi dvě malé děti a třetí bylo na cestě. Kniha je jedinečným svědectvím o nelehkém každodenním údělu matky a manželky politického vězně v dobách nesvobody.

Život je jako návštěva cizího města. Mohu si zakoupit průvodce, mohu se zeptat přátel, kteří městem prošli. Stále však budu stát před neznámem. Chci své město poznávat sám. Dotýkat se ho svýma rukama, vidět vše svýma očima, cítit ho, nechávat se prostupovat neznámým.

Hovory s Viktorem Fischelem. Nová kniha nakladatelství G plus G vypráví životní příběh českého spisovatele a izraelského diplomata Viktora Fischla, který zde vzpomíná na své královéhradecké dětství, na dobu studií, okouzlení poetismem a první básnické pokusy, a také na období londýnského exilu (1939-1945) po boku Jana Masaryka. Po únorovém převratu roku 1948 odešel autor do Jeruzaléma, přijal hebrejské jméno Avigdor Dagan a téměř třicet let působil v izraelských diplomatických službách. Kniha je zároveň velkým zamyšlením devadesátiletého autora nad tématy věčnými, které Viktor Fischl vystihl moudrým a literárně krásným jazykem – kapitola o psaní, Židech, stáří, holocaustu, lidských kořenech a další. Knihu rozhovorů s Viktorem Fischlem sestavila novinářka Dana Emingerová.

Před čtenářem se v nich otvírá svět rodiny Pavlovy s jejich drobnými všedními radostmi, ale také stíny, které na rodinu dopadly po propuknutí nemoci Oty Pavla. Jeho syn Jiří konfrontuje svůj současný duševní stav – trpí stejnou chorobou jako jeho otec – se vzpomínkami na tátu a pokouší se vystihnout: „jak jsme se zbláznili.“ Součástí knihy jsou dobové fotografie z rodinného archivu a doslov Jiřího Pavla st., bratra Oty Pavla.Autorka knihy Zuzana Peterová se v této knížce vrací k tématu rodiny Pavlovy již podruhé. Při příležitosti nedožitých sedmdesátých narozenin spisovatele Oty Pavla vydala knihu rozhovorů Jiřího st. a Hugo Pavlových pod názvem Spanilé jízdy (2000, Nakladatelství Nezávislý novinář). Spolupracovala také s tvůrci dokumentárního filmu Jak jsem se zbláznil (2001, režie Roman Vávra), uvedeného Českou televizí v září letošního roku v rámci cyklu Předčasná úmrtí.

Dnes již klasické dílo české humoristické literatury. Vyprávění o manželském páru Korefových baví už několik generací čtenářů. Věčně svárlivá a pořádkumilovná manželka Rézi a nemotorný, dobrácký Modche jsou postavy věčné i vděčné. Autor v nich oživuje to nejlepší z tradice česky píšících židovských autorů a předznamenává její pozdější rozkvět, například v tvorbě Karla Poláčka.Vojtěch Rakous nás židovským světem vede naprosto přirozeně. Manželské stereotypy v soužití Modcheho a Rézi navíc popsal s humorem a nadsázkou, které nestárnou.Knihu ilustrovala Darja Čančíková. Při zhotovení ilustrací k textům Vojtěcha Rakouse se volně inspirovala reálnými zobrazeními českého venkova a židovským světem konce 19. století. Darja Čančíková nejen vystihla popisovaný příběh, ale podařilo se jí zachytit zmizelý svět v reálných drobnostech a lidské typy, které jako by Modcheho a Rézi opravdu pamatovaly. Ocenění: Čestné uznání na knižním veletrhu Libri Olomouc 2009.

Bajky - nebajky. Bajka je krátký příběh, v němž se zvířata, rostliny nebo věci chovají jako lidé, tedy většinou špatně. Proto se bajky odedávna vyprávěly pro poučení. A vyprávějí se dodnes, protože děti i neděti jsou nepoučitelné a nesnášejí, když je někdo poučuje. To nemá rád ani autor téhle knížky. Proto ho baví psát bajky i nebajky, které děti i neděti, co? – no baví!

Silné příběhy lidí dohnaných krutostí válečného konfliktu mimo „vlastní“ společnost. Autoři se ve svých povídkách (P. Procházková: Poprava – věc veřejná, J. Štětina: Vykradači hrobů) vyslovují k tématu vzpoury jedince proti světu zla, moci a násilí. Ve jménu čeho se bojuje? Mají naději lidé, kteří se sami bránit nemohou? Metaforou i mementem se Petře Procházkové a Jaromíru Štětinovi stala Čečna a osudy tamějších obyvatel."Vše, co jsem v životě viděl, zažil, slyšel a četl mě vede k přesvědčení, že pod honosnými transparenty o vlasti, národě, Bohu, spravedlnosti … se odehrává především zápas o peníze, moc, osobní a skupinové zájmy. Na věci je ovšem děsivé, že nejpočetnější oběti jsou z řad lidí, kteří často nemají tušení o co kráčí, téměř vždy jsou neozbrojeni a úplně vždycky trpí nejvíce. Jsou to děti, ženy a staří lidé. Obyčejný člověk se zprvu nestačí divit, poté začne zatínat pěsti, a nakonec přijde o syna, anebo mu znásilní dceru – a začne nenávidět na smrt a myslet na pomstu. Neexistuje lék na tento mor. Bůh a národ zůstanou v rukou fanatiků zbraní, moc a ekonomické zájmy zůstanou motivací politiků, strach, poslušnost a nenávist údělem vojáků a jejich rodičů. Chodí však mezi námi – a je jich opravdu málo – lidé, kteří jsou posly svědectví o zlu a utrpení. Jsou to ti, kteří nejenom vidí a slyší, ale kteří také umí to, co viděli a slyšeli, jasně a jednoznačně tlumočit. Petra Procházková a Jaromír Štětina patří mezi ně. Čtěte pozorně – to o čem píší se stalo za rohem."(Fedor Gál)

Väzenské spomienky slovenského Chorváta jezuitu. Knihu spomienok pátra Ferdiša Takáča na prvý pohľad možno jednoducho zaradiť k dokumentom a svedectvám o časoch nie tak dávneho prenasledovania Cirkvi na Slovensku. No okrem zážitkov z vyšetrovacej väzby, súdu, z nútených prác a väzenia robí autor tu a tam aj exkurzy do životov svojich spoluväzňov, rodákov a ďalších osôb. Čitateľa teda nezaujmú len samotné pohnuté osudy prenasledovaných, ale aj rozprávačsky talent a humor autora. Celá kniha je poznačená veľkým pochopením pre ľudskú krehosť a láskou k človeku.

Přemýšlení o životě a životních hodnotách z pohledu křesťana.

Další knížka fejetonů od uznávané autorky, které lze užívat místo prášků na spaní. Uklidní, potěší a pozvedne srdce každé ženy, zejména té na mateřské dovolené.Titul vyšiel aj v slovenčine: Smiem byť nežná (2013).

Tanečnice Manon a jiné drobné texty Velkou událostí bylo na sklonku předminulého roku ve Francii vydání dosud nepublikovaných, a tudíž prakticky neznámých textů Antoine de Saint-Exupéryho. Dnes mají i čeští čtenáři možnost se s nimi seznámit a to ve čtyřech útlých svazcích, podobně, jak je vydalo francouzské nakladatelství.První svazek obsahuje povídku Tanečnice Manon a drobný obrázek Letec, který je blízký jeho románům z leteckého prostředí. Další svazek tvoří korespondence z doby, kdy psal díla Kurýr na Jih a Noční let. Třetí svazek obsahuje trojici kratších textů Dnes večer jsem šel obhlédnout své letadlo, přednáškový text Letec a Věřit lidem je možné. V posledním svazku najdeme sedm milostných dopisů Natalii Paley. Výjimečnost souboru dotvářejí grafiky Jana Híska. V soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2008 získala kniha Antoine de Saint-Exupéry Tanečnice Manon Cenu ministra kultury - 1. místo v kategorii krásná literatura. Obálku a grafickou úpravu navrhl Zdeněk Ziegler.Výjimečnost souboru dotvářejí grafiky Jana Híska. Vytiskla tiskárna Ekon, Jihlava. Všem, kteří se podíleli na vytvoření knihy blahopřejeme.

Existují okamžiky, kdy se člověku zhroutí svět. Do jeho života vstoupí utrpení a věci už nikdy nejsou takové, jako předtím. Otázky bez odpovědí ovládnou jeho mysl, dosavadní jistoty mizí, člověk všechno ztrácí, ničemu nerozumí a ptá se: proč? Přesně o těchto okamžicích je biblická kniha Jób. Hlavní hrdina ztělesňuje nejhorší katastrofy, jež mohou lidskou bytost postihnout. Starověký text hledá jejich smysl, dává je do nebeského a pozemského kontextu. Nad epickým príběhem probíhá debata, během níž postupně padají všechna tabu.Přebásnění Daniela Rause zvýrazňuje hloubku konfliktů, charakter postav a spád celého deje. Ukazuje, jak živé a současné jsou otázky hlavních aktérů. A především, oprašuje krásu poetického textu, který ožívá v překvapivých odstínech a nabývá sílu, jakou kdysi zřejmě působil na starověké posluchače nebo diváky. Kniha obsahuje samotné přebásnění a za ním přemítání autora nad zjevnými a skrytými významy tohoto obdivuhodného příběhu.

Americká autorka Annie Proulx, která žije střídavě ve Wyomingu a na Newfoundlandu, je literární hlas, jejž nelze přeslechnout. Pro děj svého v pořadí čtvrtého románu Drsná země si vybrala Texas a Oklahomu, kam přijíždí z Denveru Bob Dollar, který v pětadvaceti po skončení studia nevěděl, kam se vrtnout, a přijal práci u společnosti, jež hledá v zemědělských státech místa, kde by mohla založit farmy na chov vepřů.Usazuje se v texaském městečku Woolybucket, pomalu přichází na chuť zemi, která nikomu nedává nic zadarmo, a poznává, jak staří farmáři lpí na půdě, jež uhnětla jejich životy během velkých změn, jimiž v minulém století země prošla. Román zaujme svojí originalitou a přímočarostí a především nezapomenutelnou hlavní postavou.

4. úplné vydání překladu Saint-Exupéryho Citadely. Text, který se našel v Saint-Exupéryho pozůstalosti, byl z poloviny autorem neupravovaný a na mnoha místech docházelo k opakování myšlenek. Při krácení textu byly vybrány metafory, které byly nejvíce výstižné a které nejpřesněji vyjadřovaly Exupéryho myšlení. Také nebyly vytištěny texty, které nemohly vyjít z ideologických důvodů. Neupravený text bude zvlášť kladně hodnocen milovníky Citadely, protože budou moci patrněji sledovat vývoj myšlenkových pochodů a vytváření básnické řeči. V tomto komplexu je také nejvíce zvýrazněna duchovní linka autorovy básnické meditace. Úplné vydání jistě zaujme i vlastníky zkráceného vydání, které v Čechách vycházelo doposud.Titul vyšiel aj v slovenčine: Citadela (2015).

Ruth Barbara Rendellová, píšící také pod pseudonymem Barbara Vine je anglická spisovatelka, autorka psychologických a kriminálních románů, často nazývaná „královnou zločinu“. V londýnském Claphamu stojí v jedné ulici pěkný jednopatrový dům se zahradou. V prvním poschodí žijí dvě sestry, Beatrix a Pamela, přízemní byt obývají rovněž dvě sestry, Heather a Ismay, dosud neprovdané dcery Beatrix.Nad zdánlivě harmonickou domácností se však vznáší stín neblahé události z doby před dvanácti lety. Tehdy v domě tragicky zahynul druhý manžel Beatrix, otčím obou dívek. Jelikož v době smrti v domě nikdo kromě třináctileté Heather nebyl, matka i sestra ji začnou podezírat, že má na jeho smrti vinu. Starší Ismay se domnívá, že to Heather udělala kvůli ní, protože se jí zdálo, že otčímovo chování vůči sestře není zcela nevinné. Přesto o tom s Heather nikdy nepromluví, ani poté, co u matky propukne schizofrenie – nepochybně následek tíživé nejistoty. Nyní má Heather vážnou známost a Ismay si láme hlavu, jestli by její snoubenec neměl vědět, čeho se – možná – dopustila jeho budoucí žena.

Rozhovor grafika, malíře a ilustrátora Adolfa Borna s hercem, publicistou a překladatelem Jiřím Žákem. Adolfa Borna znají díky večerníčku Mach a Šebestová i ti nejmenší. Mach a Šebestová mají kouzelné sluchátko, které jim umožňuje uskutečňovat sny a prožívat všelijaká dobrodružství.Adolf Born má kouzelné sluchátko také – prostřednictvím ilustracía grafik nás dokáže přenášet do nádherného světa fantazie a snu. Čtenář této knihymá také kouzelné sluchátko, s nímž může přijít na návštěvu k jednomu z nejvýznamnějšíchčeských malířů, grafiků a ilustrátorů. V rozhovoru s Jiřím Žákem se Adolf Born vyznává ze svých lásek, mluví o dětství,o studiích, o tom, jak se rodily jeho vztahy ke knihám, k barvám, k cestování, zpovídá sez niterných věcí a nechává nahlédnout do svého ateliéru i života.Knížka nese stejný název jako výstava Adolfa Borna v roce 2008. Při jejím zahájení autor uvedl, že v jeho obrazech je "vždy prvek humoru, jak jsem to v názvu výstavy oznámil“. A jak napovídá i název knihy rozhovorů, prvek humoru byl přítomný v celém Bornově životě.

Vzpomínky Józefa Franka. Vzpomínky rodáka z Těšínska Józefa Franka (1920-1997) přibližují dosud málo známou stránku našich moderních dějin – osudy příslušníků polské menšiny na území Československa. Odchod do polské armády v srpnu 1939, zajetí v důsledku rusko-německého paktu, obtížné podmínky v internačních táborech na území SSSR, dlouhá cesta přes Střední Východ a výcvik pro boj v polské zahraniční armádě – to vše popisuje J. Franek s humorem a dobrými pozorovatelskými schopnostmi. Do samotných bojových operací se sice již nestihl zapojit, konec války pro něj znamenal obtíže jiného druhu – chladné uvítání ze strany československých úřadů a poznání, že život v osvobozené vlasti nebude pro příslušníky menšin nijak jednoduchý. Józef Franek zůstal aktivní v podpoře kultury a vzdělanosti polské menšiny na území Československa a později České republiky. I tyto aspekty jeho života připomíná úvodní studie historika a překladatele pamětí Jiřího Friedla, která uvádí do zajímavé, komplikované a nelehké historie regionu Těšínska a jeho obyvatel.

Příběh služebnice. Zpronevěřené nebe (Der veruntreute Himmel, 1939) je jediným z románů Franze Werfela, který dosud nebyl přeložen do češtiny. Po jeho dokončení ve francouzském exilu se Werfel vyjádřil, že tento příběh pokládá za jednu ze svých nejzdařilejších knih:„Zpronevěřené nebe je jistě jedna z mých co do architektoniky nejnáročnějších knih… Vzorem pro vyprávění je do jisté míry hudební fuga… Tématem je smrt a to, co následuje po ní.“ Před odevzdáním do tisku poprosil Werfel o posouzení své přátele Liona Feuchtwangera a Reného Schickeleho: oba nešetřili chválou a pokládali knihu za jedno z nejlepších autorových děl. Román měl pod titulem The Embezzled Heaven velký úspěch ve Spojených státech a byl i dvakrát zfilmován (1958 a 1990).

Třetí román Jane Austenové nabízí spletitý barvitý příběh plný plasticky vylíčených postav. Hlavní hrdinka Fanny Priceová se v útlém věku ocitá jako chudá příbuzná na Mansfieldu v rodině své lépe situované tety a strýce. Venskovské sídlo žije svým vlastním rytmem a všedními událostmi, jež jsou v celospolečenském měřítku jistě zanedbatelné, ale pro aktéry příběhu vrcholně důležité - ať už je to ples, návštěva nebo něčí nemoc. Fanny dozrává v osobnost, která si i v prostředí sešněrovaném konvencemi dokáže držet svých zásad i ideálů, a proto získá lásku, v niž vlastně neměla doufat...

Příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a čihošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci. Krok do tmavé noci je volným pokračováním knihy předcházející (Jako bychom dnes zemřít měli, která byla v roce 2012 vyhlášena v anketě Lidových novin Knihou roku). Ve čtrnácti příbězích - kombinacích reportážních postupů se studiem archivních dokumentů a výpověďmi svědků a pamětníků - autor odhaluje nově zjištěná fakta a svědectví, která se váží k osobnosti Josefa Toufara, jeho mučitelů a dobovému kontextu.Miloš Doležal se ve svém důkladném pátrání dostal k řadě archiválií, které neměl při přípravě prvé knihy k dispozici – nalezl Toufarovy zápisky, korespondenci, část knězovy knihovny a řadu dalších důležitých osobních dokumentů i unikátních fotografií, a také identifikoval filmové záběry mučeného kněze, pořízené Státní bezpečností a překvapivě dochované do současnoti.

Román odehrávající se v době Ježíšově vypráví o konverzi farizeje Nikodéma, jež přijme Ježíšovo učení, změní celý dosavadní život a vydá se do světa hlásat evangelium. Autor se důsledně drží evangelního textu a plasticky líčí charaktery mnoha postav z Nového zákona. V listech, jež Nikodém píše svému příteli, autor věrohodně a velmi bezprostředně zobrazuje události v Palestině od Ježíšova křtu až po jeho nanebevstoupení.

50 myšlenek, které musíte znát. Poutavý vstup do světa matematiky. Padesát jasných a stručných esejů podává výklad rozličných matematických pojmů, jejichž prostřednictvím můžeme chápat a formovat svět kolem nás. Seznamuje se zrodem matematiky, od egyptských zlomků po římské číslice. Odpovídá na otázky, co je nula, množina, mocnina, odmocnina, nekonečno, grupa, matice a co jsou to dokonalá čísla. Jaký praktický význam mají kalkulus, statistika a algebra. Objasňuje velkolepé myšlenky, jako jsou teorie relativity, teorie chaosu, fraktály, genetika a hyperprostor. Vysvětluje téměř mystický význam čísla pí (?) a prvočísel, Fibonacciho čísel a zlatého řezu. Odhaluje nevyřčenou argumentaci ukrytou za sudoku, luštěním kódů, loterií, hazardními hrami, hospodařením s penězi a za složeným úrokem. Popisuje poslední úžasné pokroky, včetně důkazu Velké Fermatovy věty a Riemannovy hypotézy, za jejíž vyřešení je odměna milion amerických dolarů. Zábavným a přístupným způsobem, za pomoci nákresů, příkladů a anekdot přibližuje definice 50 matematických pojmů či problémů.

Ironické, kritické, u někoho možná polemiku vzbuzující fejetony prozaika, dramatika a publicisty Ivana Klímy už nějaký čas provázejí čtenáře Lidových novin a časopisu Xantypa. Kniha Kostlivec pod kobercem je z nich sestavena, není však jen jejich pouhou sumou. Jako svébytný celek, jakýsi "román ve fejetonech", je a bude svědectvím o podrobnostech českého společenského života na počátku třetího tisíciletí.

Téma, které bývá předmětem odborných pojednání, pojal spisovatel, překladatel a také čajový odborník Ludvík Kundera beletristicky. Svazek tvoří tři oddíly:O čaji vůbec a zvláště,Padesát pět čajových portrétů,Antologie (výběr českých i světových básnických textů o čaji).

Román, jenž získal cenu Premio Primavera de Novela 2009, je jakýmsi dobrodružně-nostalgickým ohlédnutím za naivními mladickými ideály, konfrontovanými s neutěšenou přítomností exulantů po návratu do rodné země. Tři bývalí levičáci, kteří po Pinochetově puči museli uprchnout do exilu, se po návratu domů po pětatřiceti letech znovu sejdou, když je povolá jejich bývalý kumpán Pedro Nolasco. Chce totiž provést odvážnou revoluční akci. Cestou na schůzku, kde na něj ostatní čekají, však Nolasco groteskně umírá, když mu spadne na hlavu gramofon. Je třeba se rozhodnout, zda bude akce provedena, i když je hlava spiknutí po smrti... Zatím poslední knížka Luise Sepúlvedy je plná humorných a groteskních situací, ale i lehkého stesku člověka bilancujícího minulost na prahu stáří. Na pozadí příběhu pak vyvstávají otázky o ztrátě kořenů, naivních ideálech, osudu věčných prohrávačů dějin.Chilan Luis Sepúlveda (nar. 1949) patří ke generaci latinskoamerických autorů, kteří vstoupili do literatury v 90. letech 20. století a změnili evropské vnímání kultury Latinské Ameriky, do té doby okouzlené zejména magickým realismem Garcíi Márqueze. Sepúlvedovo psaní je hodně ovlivněné jeho dobrodružným životem a levicovými ideály naivního mládí.

PhDr. Jiří Pilka (1930), muzikolog, popularizátor hudby, rozhlasový a televizní moderátor koncertů a autor dvaceti knih, vydává svoje paměti. Sleduje v nich období více než šedesáti let, píše především o skladatelích, interpretech, režisérech, filmařích, ale také o skautech, o zážitcích ze škol v Písku, z působení v televizi a u orchestru v Pardubicích, o lidech, které za své profesionální dráhy potkal. Text doprovázejí dokumentární - mnohdy unikátní - fotografie z autorova archivu. Vydejme se s ním proti času na cestu plnou zajímavých setkání.

Fejetony a jiné texty. Třetí rozšířené vydání. Fejetony napsané pro Rychnovský zpravodaj v letech 1996 – 2015 a jiné texty. Kdo má P. Jana Rybáře rád, tomu se nad čtením jeho úvah objeví na tváři úsměv. Ostatní se s ním mohou seznámit. Komunisté rozpoznali, kdo je nebezpečný. Rybář mohl působit v duchovní správě až v r. 1969 na poslední štaci. Kdyby se byl narodil o dvacet let dříve, mohl by být třeba univerzitním profesorem. Ale kdo by 17 let, jako trutnovský kaplan, navštěvoval německé babičky v krkonošských samotách? A kdo by nám psal tyto fejetony a úvahy.

Deset povídek, které odhalují touhy a motivace lidské duše. Dnes již klasický bestseller autora povídek z psychoterapeutické praxe Deset povídek, které odhalují touhy a motivace lidské duše a zároveň nechávají nahlédnout tajemství, frustrace, patos i humor objevující se v terapeutickém vztahu.

Historický román je zasazen do prostředí vznikajícího středověkého opatství Thoronet na jihu Francie, jednoho z trojice klenotů rané cisterciácké architektury. Skrze záznamy „mistra díla“ – dobového architekta a vedoucího stavby –, který ve 12. století opatství v Provence budoval, sledujeme den za dnem, jak středověký mnich - stavitel zápasí s lidskou slabostí a tíhou reality, čelí protivenstvím, ale i rozporům ve svém nitru. Život středověkého místa, technické, finanční i doktrinální problémy, se kterými se musí vyrovnávat, i řešení, k nimž dospívá, se jeví podivuhodně moderní a boří zažitý obraz „středověku“. Živoucí kronika zrodu mistrovského díla, založená na původním historickém výzkumu a dlouholetých zkušeností autora, význačného francouzského architekta a stavitele, je současně vášnivou reflexí o vztahu krásy a nutnosti, řádu lidského a řádu přirozeného. Lyrická meditace o svrchovaném Řádu, o stavitelském umění, jež v sobě spájí všechna ostatní, o nezlomné víře.„Úžasné ... Fascinující příspěvek k porozumění středověku." Umberto Eco

Malé rady seniorům. Osmdesátiletý publicista, muzikolog a spisovatel píše krátká zamyšlení nad všedními i nevšedními starostmi a radostmi, určená pro jeho vrstevníky nebo pro ty jen o maličko mladší. Malá knížka pomáhá přijmout realitu lidského stárnutí a nacházet v něm radost. Najdeme zde krátká zamyšlení nad všedními i nevšedními starostmi a radostmi, se kterými se potýkají lidé, kterým už hlava či tělo úplně neslouží, protože po této zemi putují už velmi dlouho. Učí sebe i své čtenáře, že je třeba přijmout realitu a v jejím rámci si pěstovat svobodu a odvahu, hledat sílu a trpělivost a objevovat malé radosti a naděje. Praktické rady, veselé historky a povzbuzení v jedné malé knížce určené seniorům i jejich blízkým.

Poezie posbíraná při poslední pouti. Vážení truchlící a ostatní hosté je kniha, nad kterou se většina těch, kteří ji otevřou, hlasitě směje. Knížka nechtěného veselí z krematoria. Je to možné? Je. Autor Ladislav Muška, zpěvák a spisovatel, zapisoval mnoho let se svými kolegy muzikanty perličky z proslovů pohřebních řečníků a my knihu nyní nabízíme k domácímu obveselení, jako inspiraci na společné čtení na večírku nebo pro učitele nebo redaktory, aby viděli, že má jejich práce s češtinou smysl. Protože, když to někdy ujede.... I nám se každému někdy stane, že chceme promluvit vznešeně a ono se to vymkne. Zde je to umocněno vážností chvíle a trošku okořeněno retro přídechem socialistické reality ("Byl to takový soudruh v letech dospívání..."). Kniha je osvědčeným společníkem na pobavení při společném čtení třeba na večírku, ale užít by ji mohli i učitelé češtiny, když chtějí žáky vzdělat v tom, kolik paseky může napáchat nesprávná stavba věty.

Tajuplný plameň kráľovnej Loany je ďalšou zo série Ecových pôsobivých konštrukcií, využívajúcich konkrétne písomné zdroje. V tomto prípade však Ecova konštrukcia zasiahne čitateľa oveľa hlbšie, ak to mohol urobiť ktorýkoľvek z jeho predchádzajúcich románov: v dnešnom svete infarktov a mozgových príhod sa môže stať protagonistom Ecovho najnovšieho príbehu ktokoľvek z nás, ktokoľvek z nášho okolia. Kníhkupec-antikvár si po infarkte rekonštruuje pamäť, či skôr osobné spomienky prostredníctvom písomností z pôjda a z pozostalosti starého otca. Ak si nepamätá nič zo svojho osobného života, v dokonale presnej podobe sa mu v pamäti vynára všetko, čo sa v nej nakopilo z prečítaných kníh: postavy, situácie, opisy, vety…

Román Roucho se odehrává v době říše římské za císařů Tiberia a Caliguly, tj. v první polovině 1. století po Kristu. Líčí neobvyklou životní cestu hlavního hrdiny, římského patricije Marcella: Zúčastnil se hostiny na císařském dvoře, kde opilého následníka trůnu hosté oslavovali jako boha. To přišlo Marcellovi k smíchu. Za trest byl proto poslán do nehostinné Gazy v Palestině a ustanoven velitelem tamní římské posádky. Znamenalo to pro něj odloučení od jeho milé dívky Diany i od rodičů, doprovázet ho směl jen věrný otrok Demetrius. Mezi povinnosti posádky římské pevnosti v Gaze patřilo udržovat v Jeruzalémě klid o velikonočních svátcích. Marcellově setnině navíc připadl úkol skutečně „historický“ – ukřižovat Ježíše Krista. Tak se k němu, do jeho vlastnictví dostalo Kristovo roucho. Nebyl to ovšem pouhý kus látky. Brzy se ukázalo, že na toho, kdo se ho dotkne nebo se do něj obleče, mocně působí. Roucho začíná tedy v Marcellově životě zaujímat čím dál tím důležitější místo, až dramaticky změní celý jeho život…

Oblíbená česká socioložka a publicistka napsala kdysi tento „deník“ jako praktickou pomůcku pro ty, kdo se ocitají na prahu stáří, i pro ty, kteří s nimi toto období prožívají. Pro knižní vydání v Kalichu jej však podstatně přepracovala a doplnila.Do krátkých deníkových zápisků „staré paní“ vtělila své bohaté znalosti problémů, které toto období života nese s sebou, a v meditacích „hlavní osoby“ nabídla i jejich možná pozitivní řešení. Mohla se přitom opřít o zkušenosti ze svého působení na gerontologickém oddělení pražské nemocnice v Krči, kde po propuštění z univerzity po roce 1968 zastávala místo sociální pracovnice, věnovala se problematice starých lidí a podílela se na výzkumu stárnutí. Otázkami životního cyklu a sociální gerontologií se (již opět jako socioložka) zabývá dodnes. Knížka bude nepochybně povzbuzením a konkrétní pomocí jednotlivcům i rodinám.

Toto je druhý z pěti románů o mužích víry, kteří sloužili ve stínu druhých. Jsou to historické postavy, které opravdu žily. Přestože tito muži žili ve starověku, lze jejich příběhy aplikovat na naše životy a problémy, jimž čelíme v dnešní době. Často žili na hraně. Měli odvahu. Riskovali. Vedli smělý život a občas dělali chyby – velké chyby. Žijeme v těžké době plné problémů, kdy miliony lidí hledají odpovědi. Tito muži nám ukazují cestu. To, co se od nich můžeme naučit, lze použít i dnes.

Noetická trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život je po umělecké stránce bezesporu vrcholem tvorby Karla Čapka. I na prahu 21. století zůstává navýsost moderní a současná - nejen svým poselstvím, ale i svou mnohovrstevnatostí.Jednotlivé příběhy nemají spolu související děj ani společné postavy, nejsou spojena časovou posloupností ani vykreslovaným prostředím a jsou stylově různorodá. Společná jsou jim však některá klíčová témata, která ovšem rozehrávají po svém - strach z osamělosti, potřeba lásky a srdeční slabost, rozpor mezi všedností a poezií, touha po něčem, co nás přesahuje.V každém z nich hraje důležitou roli smrt v několika podobách (v Hordubalovi je to motiv vraždy, v Povětroni pád letadla se smrtelným zraněníma v Obyčejném životě srdeční záchvat) a tato mezní situace slouží jako impulz k hledání člověka. Všechna rozvíjejí problém možností, způsobů a cest lidského poznávání. Čapkova trilogie je mementem před zjednodušenými výklady světa, podceňováním druhého člověka, pustotou a zevšedněním života a mezilidských vztahů.