Beletria, romány

Legendy a pověsti kraje prácheňského. Kniha legend a pověstí prácheňského kraje.

Neuvěřitelné příhody po vzbuzení. Na čtvrt sta důvtipných neuvěřitelných příhod s poučením po vzbuzení (tak zní podtitul) je na jedné straně možno brát jako neotřelé humoresky, na druhé straně jako moudré morality. Autor je připravil pro ranní vysílání Českého rozhlasu. Z názvů kapitol vybíráme např. O umění pravdomluvnosti, O umění nedat své děti, O umění vnímat umění… Přečtete jedním dechem!

Anglicko-česká kniha židovských anekdot. Židovský humor řeší svérázným způsobem svízele života, které údajně patří k nejtěžším věcem, jež člověka potkaly. Nevyhýbá se žádným tematům, od rodinných vztahů a náboženství, přes obchod a podnikání až k nemocem a smrti. Ve výboru méně známých židovských anekdot, často svázaných s ryze českým prostředím, jsou záměrně použita typická česká židovská příjmení 1. poloviny 20. století a jména dodnes známých firem.

Slohové práce dětí z neapolského předměstí vyšly v Itálii poprvé na sklonku minulého století, ale jak ukázala nedávno vydaná kniha Gomora Roberta Saviana, ještě dnes silně a přesvědčivě doplňují obraz předměstí žijících v bezvýchodné chudobě pod vládou mafiánských klanů. Vtipná, svébytná a zcela originální vyprávění překračují hranice dokumentu.

Velmi známá autorka se zabývá v krátkých básních smyslem života a klade si závažné filozofické otázky včetně otázky víry. Jemně si hraje se slovy a snaží se popsat svoje nitro.

Jaroslav Hašek, velikán české literatury a bohém, napsal tisíce povídek známých i méně známých, ale vždy plných humoru, fabulace a absurdity. Jeho povídky mají klasický styl i formu a čtou se tak lehce. Nový, zcela originální výběr z Haškových povídek zaujme každého milovníka veselé četby o každodenním životě, jaký mohl existovat snad jen v Haškově fantazii a přitom se zdá být tak nějak normální.

Můj život v jiném světě. Kniha poskytuje unikátní pohled zevnitř do stále málo probádaného světa autismu. Skrze bizarní, často humorné obrazy autor mapuje své originální a autistickým viděním světa ovlivněné složité objevování dětství a mládí. Postupná ztráta vnímání tváří, slov a souřadnic bezprostředního okolí vede k izolaci Axela-dítěte od svých rodičů a bratra, k osamocenému hraní si na okraji pískoviště, a nejlépe ve sklepě v „domě s dvorem“. Směs literární citlivosti a okleštěného, „nechápavého“ jazyka umí autor využít k novému pojmenování reality, která se lidem z druhé strany („pestrostínům“ a „netopýrům“) jeví jako běžná a normální. Biografický text tak dosahuje netušeného uměleckého a literárního efektu a postupně vtáhne čtenáře do pestrobarevného, byť uzavřeného světa „jiného druhu“. Autor pracoval na tomto románu 17 let. V roce 2000 za něj získal Cenu za literaturu města Hamburk a román se následně stal bestsellerem.

SPQR VIII.. Píše se rok 701 od založení města Říma a náš známý detektiv Decius Caecilius Metellus se stal edilem. Ze své funkce je zodpovědný za dohled nad chodem města a dodržováním jeho zákonů. Je proto logické, že začne vyšetřovat tragické zřícení obytné budovy, jež si vyžádalo víc než 200 životů. A není to nic snadného. Postupně se mu ztrácí důkazní materiál, dokonce i těla obětí, a navíc ho od pátrání zrazuje jeho vlivná rodina. Metellus se však nenechá odradit, i když pokračujícím vyšetřováním riskuje svou politickou budoucnost i vlastní život. Budova totiž nespadla náhodou a nitky podezření vedou k význačným mužům Říma. Město navíc zachvátí velké záplavy...

Vzpomínková kniha Jindřišky Kubáčové (1934 – 2011), dlouhodobé členky diecézní i ústřední rady CČSH a redakční rady Českého zápasu. Ulice mého dětství – osudy a boje rodinných přátel i letmých známých, drobná vyprávění, příhody, které se zapsaly hluboko do autorčina srdce – díky jejímu vypravěčskému nadání ožívají i před zrakem čtenáře tak bezprostředně, jako by byly ukryty někde v jeho vlastních vzpomínkách.

Sbírka jemné křesťanské lyriky, civilní a prosté.

Suchý anglický humor, který vás rozesměje a nadmíru potěší. Devátý hrabě z Emsworthu Clarence je člověk mírný a raději trpí, než by se postavil pánovité sestře Constance, která v rodinném sídle vládne pevnou rukou. S nelibostí snáší protivnou sekretářku, kterou mu tam sestra nasadila, i obtížné hosty, mezi nimiž vévoda Dunstable patří k nejprotivnějším. Ovšem ve chvíli, kdy se Clarence dozví, že Dunstable míní ukrást zřítelnici jeho oka, milovanou, medailemi ověnčenou Císařovnu z Blandingsu, prase nade vše mu na světě drahé, mění se v démona pomsty. Naštěstí je tady ovšem lord Ickenham, jinak též nápaditý strýc Fred, který svým důvtipem a diplomatickými pletichami zabrání nejhoršímu.

Rozhovory se ženami, jejichž údělem či osudem se stal život na evangelické faře nebo v církevní službě. Zpovídanými jsou A. Zikmundová, D. Brodská, L. Mamulová, M. Kačerová, K. Pfannová, M. Šimsová, I. Škeříková, O. Zelená, V. Ženatá, J. Pivoňková, I. Linhart. Předmluvu napsala Jiřina Šiklová.

Podle vzpomínek Alana Ingrama Copea. Závěrečný díl biografického komiksu, který podle vzpomínek amerického veterána Alana Copea zachytil uznávaný francouzský tvůrce Emmanuel Guibert, se nese v duchu zklidnění. Dramatické napětí války, jež pohánělo první dva díly, přechází ve třetím dílu v napětí a boje vnitřní. Po skončení druhé světové války Alan zůstává v Evropě a s novými povinnostmi poznává nové končiny a nové lidi. Demobilizace ho sice přivede krátce zpět do USA, ale jen proto, aby si uvědomil, že s tamním povrchním způsobem života nechce mít nic společného. Z dlouhé osobní krize a bolestného hledání nové životní cesty, které provází intenzivní pátrání po zmizelých přátelích, se pomalu rodí Alanova nová, duchovnější a vědomější osobnost.

Hlavní postava Keith Stapperpfennig vyrůstal se svými čtyřmi sourozenci, svérázným dědečkem a stále se obměňujícími babičkami. Vnuci věnují dědečkovi k narozeninám cestu, jejíž cíl si má zvolit sám. Rozhodne se pro Čínu a průvodcem mu má být Keith. Jenže… Dědeček sice odjede, ale bez Keithe a navíc „jenom“ do Westerwaldu, kde také zemře. A Keith?Na něm je, aby zakamufloval, že celou dobu, kdy si všichni mysleli, že s dědečkem brázdí čínská města, sedí stále doma. A tak pod stolem ve své kuchyni začne psát dopisy z Číny, které jsou současně i jakýmsi fiktivním životopisem dědečka, s nímž sice dlouhá léta žili, ale moc toho o něm nevěděli…

Tento svazek České knižnice přináší kriticky ověřené čtenářské vydání románu Jiřího Gruši Dotazník. Ze všeho, co dosud autor napsal, jde o jeho dílo nejznámější, a to doma i za hranicemi.

Jak ekonomika roste a proč krachuje. V roce 2007, kdy svět stanul na pokraji největší ekonomické katastrofy za několik generací, jen hrstka ekonomů vytušila, že se na obzoru stahují mračna. Po třech letech trápení nabízí dnes ekonomická obec řešení, která připadají většině ostatních lidí vyloženě absurdní. Je nám do omrzení opakováno, že pokud chceme splatit své enormní dluhy, musíme se zadlužit ještě víc, a že pokud chceme zbohatnout, musíme utrácet. Důvodem, proč byly jejich tehdejší předpovědi tak chabé a jejich dnešní řešení tak kontraintuitivní je to, že jen málokterý ekonom dnes svému oboru opravdu rozumí... V tomto podobenství o ekonomické historii Spojených států amerických se čtenáři setkají s mnoha povědomými postavami a událostmi. Hrdinové této knihy jako např. Frankie Rejnok, Jirka Křovák, Alan Greenhorn či Olda Barakuda nejsou jen odkazem na známé postavy americké politiky a společnosti, ale rovněž zosobňují některé obecné myšlenky a ideologie. Autoři se domnívají, že potřeba větší ekonomické srozumitelnosti nebyla ještě nikdy naléhavější než dnes, a proto zvolili žánr bajky o rybách, jako ten nejlepší a nejostřejší intelektuální nástroj k prosekání a prosvětlení ekonomické džungle.

Halfdan W. Freihow (1959) pracoval řadu let jako literární kritik, překladatel z francouzštiny a jako redaktor nakladatelství Aschehoug.Milý Gabrieli je dopis otce svému autistickému synovi. Otec se snaží pochopit a s láskou Gabrielovi vysvětlit, proč a v čem je jiný než ostatní děti. Synův autismus jej plní nekonečným smutkem, ale i pýchou nad tím, jak jeho syn dokáže se svým handicapem zápasit.Ty sám jsi také tak trochu paradox, složitý, nevypočitatelný a náročný, nikdy se s tebou člověk nenudí, vždycky něčím překvapíš a není ti snadné rozumět. Jsi jako sám jazyk, Gabrieli. Kniha Milý Gabrieli je autorova prvotina. Dočkala se skvělých kritik a byla přeložena do mnoha světových jazyků.

Autor patří mezi nejúspěšnější blogery zveřejňující své texty na blogu iDNES. Typickým rysem jeho textů je otevřenost, s jakou glosuje své zážitky padesátníka i dění ve společnosti. Píše o obyčejných lidech, politice, dobách minulých i aktuálních problémech.Se čtenářem se dělí o niterné zážitky a prozrazuje své vnitřní boje. Stejně upřímně se vyrovnává s tím, když se střetne s lidskou neurvalostí, narážkami ateistů na jeho víru i bezmocí nad smrtí, která mu vzala nejbližší a kterou jako pastor často potkává. Jen vždycky své texty končí jinak, než by člověk čekal. Vlastík Fürst je totiž nenapravitelný optimista, jehož laskavý pohled na svět kolem si získal již mnoho příznivců. Texty skvěle doplňují ilustrace karikaturisty Václava Šípoše, které vtipně vystihují pointu pastorových postřehů a úvah.

Humorný román z pera nesmrtelného anglického spisovatele, vychází v 1. vydání.Nad jindy slunným zámkem Blandings, kde život plyne většinou tak příjemně, se stahují mračna. Utěšenou samotu zámeckého pána, lorda Emswortha, který nestojí o jinou společnost než o svoji milovanou Císařovnu z Blandingsu, znamenité, cenami ověšené prase, poskvrní přítomnost nevítaných hostů. Třeba takový vévoda z Dunstable, který se usadí v zahradním domku a zdá se, že tam přímo zapustil kořeny. Rovněž nečekaně přijede z New Yorku lady Constance, sestra lorda Emswortha, dáma neochvějných zásad a neochvějné vůle, která je ale krátká na podvod, jehož cílem je, aby lord Emsworth koupil ukázku moderního umění, akt, který lord Emsworth mylně považuje za zvěčnění nějakého mimořádného prasete. Naštěstí je ale po ruce nezdolný Galahad Threepwood, který si vždy ví rady.

Pravdivé příběhy o psí odvaze. Pes je věrným přítelem a pomocníkem člověka od počátku jejich soužití. Již od Římské říše se v literatuře nacházejí příběhy, které zaznamenávají psí hrdinské činy. Vzpomeňme, jak psi pomáhají např. při požáru, při hledání zasypaných lidí, při záchraně topících, při hledání drog, i zlodějů, ale jak pomáhají i nemocným, kteří díky psům mohou prožít kvalitní život. Kniha Psí hrdinové je knihou skutečných příběhů, v kterých se dočteme, jak se hrdinou může stát pes každé rasy, vycvičený záchranář i domácí „mazlíček“.

Vzpomínkovou prózu Psí víno autorka dopsala roku 1983, vydala ji v roce 1992. Tato edice přináší její druhé, přehlédnuté vydání. Věra Koubová o knize napsala: "Próza Anny Blažíčkové Psí víno by mohla nést v názvu i slovo "cesta", bohaté na konotace, jimiž text oplývá. Protagonisté knihy tu nasedají na koňský povoz, aby se vydali za humna, zatímco se nám před očima odehrává pátravé putování do minulosti za vlastními kořeny. Barevný zášleh "psího vína" z titulu se i dále po cestě připomíná tu i onde rozžehovanými obrazy minulého i současného života, z nichž se odvíjejí úvahy nad bytostně důležitými přirozenými hodnotami, které tak těžko zahlédáme v současném světě — snad proto, že spatřit je lze právě až z odstupu podobného ohlédnutí.Zeje v tom názvu též kontradikce opojnosti nápoje, který uvolňuje mysli, a upřesňující, uzemňující trpkosti vína bohužel jen "psího". Oproti velké části literární produkce, jež zachycuje jen interesantní či skandální děje, nebo nás vystavuje svévolným literátským konstrukcím, se této próze daří uchopit a vyjádřit radostné a povznášející, ale i trapné a zoufalé situace takovým způsobem, že nově osvětlují a proměňují naši vlastní životní zkušenost. Kniha je cenná právě svou neokázalou, avšak jedinečně povzbudivou a vzpruživou mocí a otvírá čtenáři cestu zpět do smysluplného světa."

Psmith to zařídí je dalším z dlouhé řady úsměvných románů P. G. Wodehouse, do jehož idylického světa, který tento mistr situačního a slovního humoru vytvořil, s potěchou vstupují stále nové čtenářské generace.

Výbor z literární pozůstalosti je průřezem z pěti let tvorby začínajícího spisovatele. Zahrnuje ukázky z řady prací - úvahy, povídky, eseje, básně, dopisy, i sny které Švanda považoval za součást literatury. Nejrozsáhlejší (ale také krácenou) částí je Italský cestopis - svěží pohled na kapitalistickou cizinu. Tématicky převládají úvahy o současné společnosti a náboženství.Hravé a studentské recesivní práce přecházejí do vážnějšího tónu, spojeného s pocitem vlastního ohrožení. Pozůstalost vrcholí ve vyznání osobního vztahu a rozhodnutí jít cestou vlastního svědomí. Poslední práce nejsou dokončeny. Kniha vtahuje čtenáře do doby počátku 80. let 20 stol. ale soustřeďuje se na témata stále živá - partnerské vztahy, otázku svědomí, vztah k civilizaci, mezilidské vztahy. Svou snahou po čistotě postoje vyvolává citovou odezvu čtenáře.Široký rozměr knihy je dán Švandovým "kosmickým" nadhledem spojující velmi realistický pohled na svět i na sebe, s notnou dávkou ironie, humoru i nadšení nad nezměrnou rozmanitostí života. Možná lepší by byl název Miluji. Knihu si lze přečíst i na internetu - na vlastních stránkách autora.

Dvanáct let ve východní Africe. Václav G. Cílek starší strávil v Africe dohromady dvanáct let. Pracoval na ložiscích, která se v posledních letech stala legendární. Těžiště jeho práce spočívalo v prospekci pobřežních písků tvořených zrny titanových minerálů. Jedno z míst, které zkoumal, se stalo největším světovým ložiskem černých písků, jehož význam je několikanásobně větší než všechna rudná ložiska ČR. Kniha není běžným cestopisem, není ani memoárovým cestopisem. Snaží se prezentovat východní Afriku a svahilské pobřeží jako důležitý zdroj nerostných surovin, které byly a do budoucna budou základem ekonomického vývoje a sociálního rozkvětu této dosud opomíjené oblasti. Autor na černý kontinent pohlíží novýma očima, popisuje to, co lidem Afriky připadalo běžné i co jim unikalo, ohromné oblasti se starodávnou kulturou, i ony skryté poklady nerostných surovin.

Karel Hlaváček je jedním z nejvýraznějších představitelů symbolismu a dekadence. Jeho melodická poezie odráží básníkovu rozervanou duši i pocit konce století. V našem výboru najdete básně plné výjimečných, nevšedních pocitů a představ, jemných nálad, nočních neurčitých a pohádkových krajin bez pevných obrysů a naplněných fantazií.

Píše se rok 699 od založení Říma (55 př. Kr.) a Decius Caecilius Metellus se uchází o úřad edila. Je šťastný, že se vrátil domů do Říma z daleké Galie, kde Caesar vede krutou a nekonečnou válku, štěstí mu však kalí obava, že Římu hrozí další válka?Krassus se chystá na tažení proti Parthům, láká ho jejich bohatství. Válku sice senát neschválí, ale to Krassa nezastaví a tak v den, kdy vyráží i se svým vojskem z Říma, pronese jeho největší odpůrce tribun Ateius Kapito před celým shromážděným davem prastarou a strašlivou kletbu.Kletba vyděsí nejenom samotného Krassa a všechny přítomné občany, ale i ty nejvýznačnější Římany,kteří proto pověří Decia, známého detektivními schopnostmi, aby zjistil, kde se Ateius kletbě naučil. Decius se tedy snaží proniknout do tajů kultů a magie, a když je Ateius zanedlouho zavražděn, dostává ještě obtížnější a nebezpečnější úkol - najít jeho vraha...

Místy prozaickou, básnickou, místy výkladovou formou nahlíží k základům a smyslu lidské existence a otevřeně vydává počet z celoživotního úsilí psychoterapeutky, ale i partnerky evangelického faráře a matky dvou nadaných dětí, Michaela a Magdaleny. Svou ryzí účastí s lidmi a schopností poetického nadhledu umožňuje čtenáři, aby spolu s ní zakoušel očistu a naději. Kniha obsahuje patnáct esejů, doprovázených sedmnácti dokumentárními fotografiemi z autorčiny terapeutické praxe. Předmluvu napsal MUDr. PhDr. Jan Poněšický. Kresba na obálce Magdalena Westmann, na protititulu reprodukce malby MUDr. Ludmily Poněšické.

Texty písní a básně. Úplné vydání písňových textů a poezie Sváti Karáska navazuje knižní úpravou na úspěšnou sbírku kázání Boží trouba (Kalich 2000). K vydání připravil Jaroslav Riedel.

Příběh o klukovi, který promluvil. Jsou knihy, které pohladí, zatímco jiné jdou čtenáři proti srsti – přesto se od nich ale nemůže odtrhnout. Jednou z nich je další příběh zkušené dětské psychoterapeutky, tentokrát o teenagerovi Kevinovi, který se na začátku románu utíká před lidmi do pomyslné klece stolů a židlí.Pod stolem a chráněn židlemi odmítá komunikovat a nikdo si s ním neví rady. Jeho lékařská anamnéza není k nalezení, není jasné, co se mu přihodilo a kdo mu ublížil. Autorka krok za krokem rozplétá složitý případ dětské úzkosti, která u Kevina vedla k neřízené agresivitě. Dlouhodobá terapie a až neuvěřitelná míra empatie a pedagogické intuice vede k pomalému a těžkopádnému uzdravení zprvu nezvladatelného Kevina, kterému děti přezdívají Zvíře.

1111 sentencí, aforismů a magorismů. Vladimír Syrovátka (1938) je Čech narozený v Polsku, ale posunutím státní hranice se stal občanem Sovětského svazu, aniž by se stěhoval; od roku 1947 žije v Čechách. Život je, když... je jeho čtvrtou knihou aforismů. Vydal Štěstí na kolečkách (2005), Pokrok je blbec!? (2006) a Andělé s jedním křídlem (2008). Je znám svými dadavynálezy ? dadaistickými groteskními výtvarnými objekty, které představil na nesčetných výstavách a o nichž bylo natočeno několik dokumentárních filmů (např. Svět podle Syrovátky, Absurdní sny pana Syrovátky, Beyond 2000 a další).

Texty jednoho z nejvýznamnějších křesťansky orientovaných českých básníků dvacátého století na téma velikonoce.

HLAVA ŽÁRU zachycuje, jak se ustavovaly básnické vidění a poetika Vladimíra Binara od konce padesátých let a proměňovaly v následujícím desetiletí. První část tvoří výbor z básnických sbírek a textů z let 1959–1968, výrazných zvláště svou bohatou, světelnou i temnou obrazností.Druhá, paralelní část, nazvaná Kolokvia I, uvádí čtenáře do světa, z nějž imaginativní a duchovní podoba autorových veršů a lyrických próz vyrůstá. Toto dokumentární esejisticko-básnické pásmo z let 1985–1986 je komponováno na základě autorových vzpomínek, autentických zápisků, lyrických záznamů i citátů evokujících životní dění a atmosféru období, v němž vznikal první oddíl knihy.Chronologický rámec pásma překračují a rozrušují pasáže, v nichž autor zaznamenává své vzpomínky z dětství, a stejně tak zápisy reflektující současnost osmdesátých let. Kniha tak představuje celek, v němž jsou časové posloupnosti nadřazeny souvislosti významové – jejich vrstvení „prací paměti a vidění“ vytváří pozoruhodné svědectví jednoho života a jedné doby s jejími sny i skutečností, iluzemi i deziluzí.

Má-li být knížka o válce, atomové bombě, budoucnosti a šotcích úspěšná u čtenářské veřejnosti, musí být zatraceně dobrá. Hon na lišku se zabývá všemi zmíněnými tématy a dobrý je. Příběh začíná vměšováním gremlínů do bitvy o Británii, sleduje osudy tří pilotů - Petrskoče, Valdy a Pohorka - až po třetí světovou válku a popisuje nárůst lidské pošetilosti kulminující v přespříštím konfliktu.Vůbec to není povzbudivé čtení, jakkoliv je požitkem knihu číst. Je to duchaplná satira se spoustou čistokrevného humoru. Soucítí a zároveň si nebere servítky. Polechtá vám bránici i vyděsí. Je napsaná s chutí, chytře a se škálou imaginace, která snese srovnání s velkými satirickými romány minulosti.

Podstatným zdrojem vypravěčského díla francouzského spisovatele Marcela Jouhandeaua (26. 7. 1888 - 8. 4. 1979) je rodné městečko Guéret v Limuzínsku. Autor je časem přezval na Chaminadour. Jouhandeau zachycuje skutečné, žijící postavy.Ale vybírá si, sahá po tom, v čem postřehuje metafyzický přesah, onu polohu "na hraně", na ose mezi dobrem a zlem, nebem a peklem, s níž má tak silnou osobní zkušenost. Jeho styl tím získává zvláštní osobitost, jakousi přímočarost a někdy až krutou strohost, jež bez potřeby jakéhokoli autorského komentáře dokáže ukázat realitu zároveň i s jejím metafyzickým dosahem.Výstižně to vyjádřil Jouhandeauův velký obdivovatel, literární kritik a historik Gaëtan Picon: "Jouhandeauovy postavy jako by vždy obestíralo něco posvátného: každé jejich gesto je obřad a zapojuje se do ceremoniálu věčnosti. Ať je to vrah, cizoložník, sodomita, nebo kněz pozdvihující hostii, všechno na této zemi, kde se Nebe střetá s Peklem, je posvátné. Tak jako je Chaminadour místem, kudy prochází, zakotven v pekle, Jákobův žebřík a od hvězdy ke hvězdě stoupá až k věčnosti

„Jistý kritik -- neboť takoví lidé, říkám to s lítostí, existují – utrousil ohavnou poznámku o mém posledním románu, že obsahuje všechny staré wodehousovské postavy pod jinými jmény. Teď už ho pravděpodobně sežrali medvědi, jako děti, které se vysmívaly proroku Eliášovi. Ale jestli je stále ještě naživu, nebude moci vznést podobné obvinění proti Letní bouřce.Svou nadměrnou inteligencí převezl jsem tentokrát tohoto pána tím, že jsem uvedl všechny staré wodehousovské postavy pod stejnými jmény. Dovedu si představit, jak teď bude připadat sám sobě dokonale pošetilý.“Těmito slovy uvádí autor svůj další román s krásným názvem Letní bouřka. Setkáme se zde s mnoha známými a oblíbenými postavami z dalších románů, dokonce i s Císařovnou z Blandingasu. Ale to čtenářům, kteří si oblíbili jemný wodehousovský humor vůbec nevadí, naopak je to pro ně zárukou kvality.

Dlouho očekávaná básnická sbírka Tomáše Zdechovského Odpusť mým rtům… přináší pohled do jeho současné pestrobarevné poetické tvorby, plné originality a nevšedních spojení. Najdeme zde verše inspirované skutečnými lidmi a vztahy, které se mezi lidmi utvářejí, a jenž jsou propojeny s autorovou hravostí, smyslem pro krásu a mnohotvárností slov. Autor hledá vedle významu také jejich zvuk, rytmus a souhru, skryté i zjevné vztahy - obsahové či stavební. Anebo nic - jen zanechají ve vzduchu "klapkami klavíru" hravé souzvuky, které vás budou nutit k neustálému návratu k těmto veršům.

Smrt má ráda poezii je prvním Klímovým románem, v němž vystupuje hrdina Miroslav Nedbal, matematik z Karlovy univerzity, jenž nepřímo - a často jakoby proti své vůli - řeší kriminální případy, do nichž ho osud zaplete. Jednoho říjnového rána je nalezen přední teoretický fyzik Vladimír Lamač mrtev pod oknem svého pokoje v zámku sloužícím jako vědecké středisko Akademie věd. Jde o sebevraždu? Nešťastnou náhodu? Vraždu? Hraje v jeho smrti roli neznámá žena, jejíž existenci předpovídá Nedbalův přítel novinář Pavlíček? Ve snaze blýsknout se před svou posluchačkou, do níž je nepříliš šťastně zamilován, se Nedbal nechá vmanipulovat do řešení záhadné Lamačovy smrti. Smrt má ráda poezii je klasickou detektivkou splňující pravidla anglické detektivní školy, ale je i humoristickým románem a zasvěceným líčením vědecké práce nejen v období reálného socialismu.

Myšlenkový experiment, který se stal bestsellerem New York Times a za nejlepší populárně-vědeckou publikaci roku 2007 byl vyhlášen hned dvěma magazíny - Time Magazine a Entertainment Weekly.

Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet. Za zdánlivě pouze zábavnou a vtipnou satirou na novinové senzace se postupně odkrývá to, co Čapek považoval za největší nebezpečí pro lidskou civilizaci. Totiž snahu vydělat na všem, co slibuje zisk, i kdyby to vzápětí mělo přinést zkázu. Také potřebu většiny lidí usnadnit si život, pokud možno nepracovat a jen si užívat, jen se bavit a nedomýšlet nic z toho, co se jeví jako hrozba vší kultuře a nakonec i existenci lidstva samého.