Životopisy

V roce 1940 přichází do okupované Francie, do vesničky Taizé v Burgundsku, mladý pětadvacetiletý Švýcar. Veden touhou po jednotě křesťanů zde založil řeholní komunitu, která dnes čítá na sto bratří z třiceti zemí – evangelíků, katolíků i pravoslavných. Po celý rok přijímají tisíce mladých z celého světa, kteří do Taizé přijíždějí hledat nebo chválit a velebit Boha.

Mary Wardová (1585-1645), zakladatelka Institutu blahoslavené Panny Marie, s neuvěřitelnou a nadlidskou houževnatostí bojovala za to, aby zasvěcené ženy mohly realizovat apoštolské poslání ve světě stejně jako muži, mimo klauzuru. To však bylo pro církevní hierarchii na přelomu 16. a 17. století nemyslitelné. Navzdory nedůvěře, podezírání a předsudkům (roku 1631 byla dokonce za svého pobytu v Římě zatčena jako „heretička, schizmatička a rebelka“) usilovala o církevní uznání svého Institutu, který měl být ženskou paralelou Tovaryšstva Ježíšova.Posláním sester bylo vyučovat dívky a zakládat školy, aniž by podléhaly pravomoci biskupa. Mary Wardová značně předběhla svou dobu. Prozíravě se při zakládání svých řeholních domů opírala také o podporu světských vládců, protože chápali, jaký význam má vzdělání pro budoucí generace katolických žen.

Modlitba, útěcha, nadšení, pronásledování. Soubor dopisů velkých osobností, které mohou sloužit jako inspirace pro hlubší prožívání duchovního života.

Vyprávění o životě svaté Julie Billiartové. Vyprávění o životě svaté Julie Billiartové, zakladatelky školského řeholního institutu Sester naší Paní.Za Francouzské revoluce ve jménu rovnosti, volnosti a bratrství se odehrávaly hrozné krutosti. Král a královna, šlechtici a kněží umírali na popravišti. Další lidé byli pronásledováni a štváni pro své politické a náboženské přesvědčení. Bůh byl ve jménu rozumu odsunut.K pronásledovaným patřila i žena z lidu: Julie Billiartová. Bydlela v malé vesnici Cuvilly v Pikardii, pocházela z chudé selské rodiny a dlouhá léta byla ochrnutá. Proč ji revolucionáři pronásledovali? Julie Billiartová nejen s neochvějnou věrností věřila v Krista. Žila touto vírou a měla dar zprostředkovat ji druhým. Proto ji chtěli upálit.Napoleonovo převzetí moci znamenalo sice konec revoluce, ale morální i materiální bída přetrvávala. Kdo se měl ujmout chudých, vykořeněných a zklamaných? Julie Billiartová zasvětila svůj život službě chudým. Ani později nezůstala ušetřena protivenství, zápasů a pronásledování. Neochvějně hlásala Boží dobrotu a nesla ji po namáhavých cestách francouzskou a belgickou zemí, dokud ji nedostihlo poslední zavolání našeho Pána.

Aj pápež bol človek úsmevu. Vedel udalosti nadľahčiť, rozptýliť trému ľudí, vylúdiť na perách úsmev. Hovoria o tom aj krátke epizódky z jeho života.

Knihy čerpající z pokladů duchovní tradice. Texty jsou bohatě doprovázeny barevnými reprodukcemi.

Životopis úkladne zavraždeného františkánskeho pátra Emanuela Cubínka. Kniha je spomienkou žiaka na svojho učiteľa.

Terezie z Lisieux, génius Ducha. Předmluva Guy Gauchera.Z obsahu: Promluvy o svaté Terezii od Dítěte JežíšeSvatá Terezie od Dítěte Ježíše, učitelka mystického života"Nikdy jsem nepotkala člověka, jehož duše by se podobala duši mé sestričky tak, jako duše otce Marie-Eugena..." (Matka Anežka od Ježíše)

Bůh sv. Jana od Kříže. Kdo a jaký je Bůh? Věčná otázka zaměstnávající člověka. Tím zajímavější je odpověď těch, kdo se s ním "setkali" - mystiků. Tento sborník představuje pohled sv. Jana od Kříže na téma Bůh.

Autor nás provází dějinami řádu od vzniku a prvních dochovaných zmínek o poustevnících na hoře Karmel. Zmiňuje neustálou přítomnost Panny Marie v karmelitánské spiritualitě, vliv Eliáše, tohoto velkého starozákonního proroka a mystika, který tak horlivě hledal Boha, a vyznává se z obdivu ke dvěma vrcholům středověké mystiky, Terezii z Avily a Janovi od Kříže. Na příkladu těchto dvou světců odhaluje tajemství spirituality Karmelu, v níž lze žít osobitý a jedinečný život před Boží tváří i v současné době.

Po stopách španělské mystiky v českém baroku. Monografie věnovaná významné osobonosti barokní spirituality. Jméno Marie Elekty nám samo o sobě nic neříká. Nepatřila prostě k významným osobnostem, o kterých se mluví dlouhá staletí. A nás od ní děli několik set let, přesněji řečeno tolik jako od doby "temna", urpostřed kterého žila. Celá kniha našeho předního znalce barokní doby je mnohem více než obyčejným životopisem. Velice systematicky začleňuje naše dějiny do celého proudu evropských duchovních i politických dějin a jasně sleduje nit vedoucí od Terezie Veliké k její následovnici, zakladatelce pražského Karmelu a jeho první převorce. Skvělá publikace pro nadšence historie, stejně tak obdivovatele široké rodiny Karmelu.Ponúkame Vám tiež: Novénu ke cti Nejsvětější Trojice na přímluvu matky Marie Elekty od Ježíše, OCD (1605-1663)

V roku 2002 uplynie desať rokov od kanonizácie sv. Klaudia La Colombiera. Tento jezuita sa stal známy predovšetkým ako duchovný vodca veľkej šíriteľky úcty k Ježišovmu Srdcu – sv. Margity Márie Alacoque.

Svatý Damián de Veuster. Kniha líčí život svatého Damiána de Veuster (1840–1889), belgického kněze, který dobrovolně zasvětil svůj život malomocným na ostrově Molokai. Na malomocenství tehdy neexistoval lék, nemocní byli na ostrov vyhošťováni, aby se zamezilo šíření nemoci. Kdo byl na ostrov vyhoštěn, věděl, že tady už zemře. Poměry tu panovaly otřesné: Mnozí nemocní vedli nevázaný život podle hesla: „Jezme, pijme, hodujme, vždyť zítra zemřeme.“ Panovalo tu právo silnějšího. Vláda z Honolulu sice do kolonie posílala jídlo, na lékaře či nemocnici ale jaksi pozapomněla, natož aby řešila duchovní péči o nemocné.Otec Damián žil na ostrově Molokai šestnáct let, než se sám nakazil a nemoci podlehl. Postupně získal spolupracovníky, vybudoval tam kostel, vodovod, dřevěné domky, nemocnici, dva sirotčince. Snažil se obyvatele smysluplně zaměstnat, založil pro ně i pěvecký sbor a kapelu. Mnohé přivedl ke křesťanské víře, protože nekázal jen slovy, ale hlavně svým životem.Roku 1995 byl Janem Pavlem II. prohlášen za blahoslaveného a Benedikt XVI. jej roku 2009 připočetl k zástupu kanonizovaných svatých. Diváci vlámské televize VRT ho nedávno zvolili v anketě největší Belgičan všech dob.Je patronem lidí stižených malomocenstvím a nemocí AIDS. Jeho socha stojí před vládní budovou v Honolulu, hlavním městě Havajských ostrovů, ale i v budově Kongresu USA ve Washingtonu.

Mystik z Mallorky (1531–1617). Svatý Alfons Rodriguez (1531–1617) je mystik, kterého historici křesťanské spirituality staví po boku klasiků duchovního života tehdejšího vrcholu španělské mystiky Karmelu. K jezuitům vstoupil až ve čtyřicítce svého věku. Předtím se věnoval obchodu a žil jako otec dvou dětí v manželství. Na ostrově Malorka jako řeholní bratr bezmála dalších čtyřicet let zastával funkci vrátného. Své mystické zkušenosti zachytil v Pamětech. Podle výroků posledních papežů je uznáván za patrona úzkostlivých povah a také těch, kteří se v životě obtížně rozhodují.„Jednou jsem přisluhoval při mši svaté a nebyl jsem zrovna dosti usebraný a skromný. A tu najednou vidím na evangelní straně stát Pána Ježíše v dlouhém rouchu, splývajícím až na zem. Tahy jeho tváře vyzařovaly neobyčejnou velebnost. V celém jeho zjevu se zračila vlídnost až zarážející. Kouzlo jeho skromnosti mě očarovalo. Ježíš projevil přání být mi v tom vzorem. Skromnost Ježíšova zjevu ve mně vzbudila hluboké poznání a nepopsatelnou duchovní rozkoš. Ihned jsem se zkoumal, zda moje myšlenky, slova a skutky odpovídají Ježíšově skromnosti. Ježíšův vznešený a přitom skromný zjev se mi nesmazatelně vryl do duše a nedal mi pokoj. Opět a opět byl mi popudem k následování jeho skromnosti.“

Životné osudy P. Vendelína Javorku SJ (1882 - 1966). Cieľom tejto knižnej publikácie je vyplniť medzeru, ktorú máme v poznaní významných osobností spomedzi slovenských jezuitov. Páter Vendelín Javorka SJ (1882 – 1966) medzi ne dozaista patrí. Okrem jeho pohnutých životných osudov, ktoré ho zaviedli do mnohých krajín, sa dozvieme o jeho ekumenickom úsilí. Ideál, pre ktorý žil, pracoval a trpel, bolo zjednotenie pravoslávnej a katolíckej Cirkvi. Počas svojho pohnutého života mal páter Javorka mnoho príležitostí presvedčiť sa, že je to náročný a čisto ľudsky neuskutočniteľný ideál. Preto sa stal budovateľom a prvým predstaveným Pápežského ruského kolégia v Ríme (Russicum). Ekumenizmus patrí k jeho prvoradým úlohám.

75 svatých, kteří na cestě ke svatosti hřešili, trpěli a zápasili. Kdo jsou svatí, o kterých se dočtete v této knize? Ženy a muži, kteří se vzepřeli tomu, co od nich očekávalo okolí, kteří to nikdy nevzdali, kteří zažili těžko uvěřitelná dobrodružství, kteří žili nenápadně a obyčejně, kteří pocházeli z velmi komplikovaných rodinných poměrů, kteří ke svatosti dospěli skrze utrpení jejichž zmařené plány otevřely cestu pro ještě lepší věci, kteří zažili neúspěch, kteří brali svůj život s velkou pokorou jejichž velkorysost změnila svět, jejichž minulost byla velmi hříšná kteří byli milosrdní. V příbězích z jejich života se tak může najít každý z nás.

život, osobnost a dílo. František z Pauly (1416–1507) se jako sedmnáctiletý rozhodl odejít do jeskyně u Cosenzy v Kalábrii, kde poté žil dlouhá léta jako poustevník. Svým kajícím životem přitáhl velký počet následovníků a založil poustevnickou kongregaci, změněnou později v přísný řád Nejmenších bratří. Papež Alexandr VI. nazýval Františka z Pauly věrným napodobitelem Krista a druhým Františkem z Assisi.Prostí lidé z Kalábrie ho nazývali otcem. Spolubratři, kteří s ním přicházeli do styku, poznali na vlastní kůži pevnost jeho charakteru, rozhodnost i zdravou tvrdohlavost, s kterou usiloval o život v duchu řehole. Vyžadoval pokoru a odříkání především od sebe, a tak jeho spolubratrům nevadila určitá přísnost, s kterou je řeholním životem provázel. Morosiniho kniha je plodem dlouhodobého historického zkoumání a představuje zatím nejspolehlivější životopis sv. Františka z Pauly. Přístupným a poutavým způsobem jsou zde zachyceny rozhodující události světcova života i doby a jeho význam pro univerzální církev.

„Šesť ľudí, ktorí sa nespovedali už tridsať, ba až štyridsať rokov, vošlo do Kostola Panny Márie so zámerom vyspovedať sa. Otec Newman sa každého z nich opýtal, prečo si vybrali práve túto chvíľu. Vo všetkých prípadoch bola odpoveď rovnaká: smrť Svätého Otca. Otec Newman vtedy vyhlásil: ,Uplynuli len štyri hodiny od pápežovej smrti, a všade sa už rozlieva milosť.'"Keď Ján Pavol II. zomieral, bol som v New Yorku. Pracoval som pre televízne spravodajstvo NBC. Z nášho popoludňajšieho priameho prenosu ma najviac oslovila úcta, s akou sa ľudia, dokonca aj nábožensky vlažné osoby, vyjadrovali o Svätom Otcovi. Henry Kissinger, nositeľ Nobelovej ceny za mier, americký diplomat, mi povedal, že Ján Pavol II. mal oveľa väčší vplyv na osud sveta než akákoľvek iná osobnosť 20. storočia. Táto myšlienka ma sprevádzala počas cesty do Ríma, kde som deň po pápežovej smrti stretol ľudí z celého sveta. Chceli si uctiť Svätého Otca a poďakovať mu za jeho svedectvo viery. Človek, ktorý pozná Rím, si len ťažko dokáže predstaviť toto, zvyčajne chaotické a hlasné mesto ponorené do atmosféry meditácie a ticha. Takto to bolo v priebehu celého týždňa po smrti Svätého Otca. Druhého apríla mi zatelefonoval môj priateľ, kňaz z Južnej Karolíny, práve vo chvíli, keď som cestoval na Kennedyho letisko so zámerom odletieť do Ríma. Vyrozprával mi istú udalosť.Dovoľte mi, aby som ju citoval tak, ako bola uverejnená v knihe Božia voľba. „Jay Scott Newman, kňaz z katolíckeho Kostola Panny Márie v Greenville v Južnej Karolíne, odišiel od televíznych správ o pápežovej smrti a zamieril do svojho kostola na popoludňajšiu spoveď. Neskôr zatelefonoval svojmu priateľovi a povedal mu, že práve ,prežil tri najdôležitejšie hodiny svojho kňazstva'.

Krížová cesta dona Titusa Zemana, mučeníka za záchranu kňazských povolaní. PhDr. Františka Čechová, PhD.(*31.10.1948, Bratislava, 15.1.2016, Pezinok)Vyštudovala študijný odbor história - filozofia na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde jej bol v roku 1985 udelený akademický titul PhDr. Vedeckú hodnosť PhD. v odbore slovenské dejiny získala na Historickom ústave SAV v roku 2007. Do roku 2002 pracovala ako stredoškolský pedagóg na Gymnáziu Pezinok a následne pôsobila ako odborná asistentka na Katedre historických vied a stredoeurópskych štúdií Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave. Vo svojej vedeckej činnosti sa zameriavala na slovenské dejiny 20. storočia, predovšetkým sa venovala problematike cirkevných dejín, religionistike, metodológii dejín a regionálnym dejinám. Bola autorkou niekoľkých monografií, vedeckých štúdií a odborných článkov publikovaných doma aj v zahraničí. V roku 2010 bola menovaná arcibiskupom Stanislavom Zvolenským do diecéznej komisie znalcov vo veciach historických a archivistických.

Autobiografie. Stormie Omartianová je u nás známá především díky své řadě bestsellerů o síle přímluvné modlitby (za manžela, za dospěléděti, za vnoučata aj.).Prožila si mimořádně těžké dětství. Bydleli na odlehlé samotě, kde ji týrala psychicky nemocná matka; hodný, ale slabý otec od ní utíkal k práci na farmě. Stormie záhy odchází z domu a zahajuje úspěšnou kariéru v showbyznysu. Drsné prostředí Hollywoodu však jen prohlubuje její vnitřní úzkost a prázdnotu, denně se probouzí s myšlenkami na sebevraždu. Drogy, alkohol i náhodný sex pomáhají jen chvilkově, ještě víc se zaplétá hledáním uzdravení pomocí ezoterických nauk a okultismu. Nad vodou ji paradoxně drží jen hektické životní tempo a množství práce. Na pokraji zoufalství se Stormie setkává s Ježíšem a začíná její dlouhá a klopotná cesta směrem k uzdravení, odpuštění a osvobození ode všech závislostí. Velkým darem od Boha se pro ni stává její manžel Michael, vynikající hudebník, s nímž v roce 1973 založí rodinu. Vbrzku spolu začnou požehnaně sloužit v církvi a přinášet ovoce, o jakém se jim v mládí ani nesnilo.Tato kniha vychází v češtině již podruhé, tentokrát s novým názvem a v revidovaném překladu, první vydání vyšlo v roce 2014 pod názvem Stormie.

Otec Maxmilián Maria Kolbe je známý tím, že v létě 1941 v koncentračním táboře v Osvětimi nabídl svůj život za otce několika dětí a po dvou týdnech zemřel v bunkru hladu. Už méně se ví, že i jeho předchozí život byl v mnoha ohledech hrdinský a výjimečný. V nelehké době vybudoval s bratřími v Polsku rozsáhlý tiskový apoštolát. Krátce před 2. světovou válkou dokonce odjel na Dálný východ, aby založil misii v Japonsku. Na začátku války s velkým rizikem ukrýval v klášteře mnoho židovských uprchlíků. Velice ctil Pannu Marii; pod jejím vedením založil Rytířstvo Neposkvrněné – její duchovní armádu, která dodnes působí po celém světě.

Duchovnosť sestry Faustíny je veľmi "zdravá", lebo na jednej strane chráni pred svätuškárstvom (čiže sústredením kresťanského života len na modlitbu), tým, že prikazuje konať skutky milosrdenstva, a na druhej strane predchádza praktickému horizontalizmu, ktorý by chcel náboženstvo vtesnať len do charitatívnej pomoci, lebo vyžaduje živý kontakt s Bohom.Kniha (nielen) pre ctiteľov Božieho milosrdenstva, ale pre všetkých, ktorí chcú rásť v duchovnom živote, no nechcú rásť v pýche.

Autorka v podobe "rozprávok" podáva milý obraz vernej, oddanej manželky, starostlivej, milujúcej matky a všestranne rozdávajúcej sa lásky.Svätá Zdislava, spoločensky vysoko postavená osobnosť, sa s pôvabnou samozrejmosťou skláňa k jednoduchým ľuďom, k trpiacim osobám a k ich potrebám. Len pomôcť a pomôcť, kde a ako sa len dá! Cítiť dych nadprirodzena, závan Krisovej lásky: "Čo ste urobili jednému z mojich najmenších, mne ste urobili!" Táto láska svätej Zdislavy, tak dojímavo rozdávajúca sa tu na Zemi, je ešte dojímavejšie umocňovaná a uplatňovaná videním dobrého Boha z tváre do tváre v nebeskej blaženosti.

Pápežské dokumenty o sv. Cyrilovi a Metodovi z rokov 868 - 2012. Publikácia sleduje cestu našich vierozvestcov vo výbere pápežských dokumentov z rokov 868 - 2012 v jednom zväzku. Zostavili Viliam Judák, Peter Liba.

Patricia St. John patrí medzi zriedkavé autorky, ktorých každé dielo má veľký vplyv na čitateľa. Mohli by sme ju nazvať aj poetkou pokánia. Myslím si, že každý kto čítal jej knihy, súhlasí so mnou. Kto ich nečítal, dúfam, že ho jej autobiografia tak osloví a zaujme, že bude chcieť čítať aj jej ďalšie diela. Táto kniha síce iným spôsobom obdarí čitateľa, ako jej poviedky, ale autorka citlivo čerpá z toho istého zdroja, z ktorého pochádzajú aj jej príbehy (napríklad Poklady pod snehom, Víťaz, Tajomstvo divočiny a iné). Patrícia bezprostredne, nemaskovane čerpala vnuknutie z milosti Božej, ktorú nám Boh zjavil v živom Ježišovi Kristovi.

(830? - 846 - 894). Knižné dielo renomovaného slovenského historika, prvé svojho druhu, vytvára z dochovaných čriepkov dobových prameňov, archeologických nálezov a iných indícií doteraz najkomplexnejší obraz jednej z najvýraznejších postáv z počiatkov našich dejín, veľkomoravského kráľa Svätopluka. Zároveň je jedinečným zhrnutím faktov o dejinných základoch, v ktorých môžeme hľadať počiatky našej štátnosti. Kniha je pútavá aj vďaka ilustráciám a fotografiám, celá je tlačená na kvalitnom kriedovom papieri.Kráľ Svätopluk bol v rokoch 846 – 894 panovníkom rozsiahleho stredoeurópskeho štátu, ktorý vošiel do historiografie pod názvom Veľkomoravská ríša. Súčasťou tohto štátu bolo aj dnešné Slovensko, ktoré v dobových prameňoch vystupuje ako „kráľovstvo Svätoplukovo“. Pramene poznajú podľa mena tri centrá tohto kráľovstva: Nitra, Bratislava a Devín. Už r. 828 bol v Nitre vysvätený prvý kresťanský chrám a roku 880 pápež Ján VIII. na žiadosť Svätopluka zriadil aj biskupstvo. Svätopluka možno v európskej tradícii porovnávať s takými veľkými panovníckymi menami ako Karol Veľký, anglický kráľ Alfréd Veľký, bulharský kráľ Simeon a iní.

Pápežské voľby v 20. a 21. storočí. Vakantný Apoštolský stolec. Takto sa označuje obdobie, keď Cirkev nemá pápeža. Čo sa deje vo Vatikáne, keď pápež zomrie, alebo keď sa zriekne úradu? Autor tejto knihy sa podujal zmapovať všetky obdobia vakantného Apoštolského stolca od začiatku 20. storočia. Dozvieme sa tak o tom, za akých okolností boli volení pápeži od r. 1903. Ďalej si všimneme, ako sa menili v tomto období predpisy o voľbe pápeža. Najzaujímavejšou časťou celej knihy je tretia časť.Predstavuje čo možno najdetailnejšie presný priebeh prípravy pápežskej voľby a priebeh samotného konkláve. Hoci je konkláve v očiach mnohých ľudí opradené hustou pavučinou tajomstva, táto ustanovizeň má presné pravidlá, bohatý duchovný obsah a krásne obrady, ktoré voľbu pápeža sprevádzajú. Ak chcete vedieť, čo sa deje za zatvorenými dverami Sixtínskej kaplnky, kým svet čaká na biely dymový signál o zvolení nového pápeža, začítajte sa do tejto knihy a dvere Sixtínskej kaplnky sa vám otvoria.

Skrytý život Franze Jägerstättera. Kniha podává barvitý životní příběh rakouského sedláka, který odmítl obsazení své země nacisty a následně i službu v nacistické armádě. Přečtěte si intimní příběh o síle nutné k odporu a o odvaze, kterou potřebuje člověk pro to, aby si udržel čest tváří v tvář světu, který jeho důvodům nerozumí.Franz Jägerstätter byl beatifikován v roce 2007, ještě za života své ženy a tří dcer. České vydání knihy obsahuje i výbor zásadních Jägerstätterových textů, dopisů a přípisů. Na motivy jeho života natočil v roce 2019 režisér Terence Malick film Skrytý život, který získal cenu ekumenické poroty na festivalu v Cannes.

Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová. Rozhovor s ní vede spisovatel a novinář Aleš Palán. Právě Svatošová před lety přišla s myšlenkami hospicové paliativní péče. Byla to ona, kdo v Červeném Kostelci iniciovala první český hospic. A je to stále ona, kdo neúnavně jezdí po republice s hospicovými přednáškami a je rádkyní hospicům nově vznikajícím. Marie Svatošová v knize mluví také o své rodině, studiu medicíny, vlivu, jaký na ni měl P. Ladislav Kubíček či o svém trapistickém fan clubu. V mnoha hospicích najdeme citát: „Našim cílem je naplnit dny životem, nikoliv život dny.“ Autorka tohoto výroku Marie Svatošová dokázala životem naplnit celý svůj život. A nejen životem, také smyslem a neokázalou službou. „Nikdy bych nečekal, že by se o smrti dalo mluvit pozitivně. Paní doktorka Svatošová to dokáže. Nechci říct, že se po rozhovoru s ní budete na smrt těšit, ale nebudete se jí tolik bát,“ říká k obsahu knihy herec a moderátor Marek Eben. „Nicméně přeji všem pevné zdraví,“ dodává.

Kniha V Tvém náručí předkládá fascinující životní svědectví nenápadné řeholnice zpod Vysokých Tater, která učinila velké rozhodnutí: ve svých 93 letech vydala čtenářům všanc své nitro.Nemohu odmítnout podělit se o velké skutky Pánovy...Jsme konfrontováni všemi odstíny lidského života: radostmi, starostmi, šibalstvím i hrdinstvím, odvahou i obavami, strachem i nejistotou, anebo jedinou jistotou, na které závisí každé Boží dítě. V životním příběhu sestry Jany je přítomna oáza pokoje, smysl pro upřímnou a čistou lásku, smysl pro čest a spravedlnost a všeprostupující láska k Bohu.

Osobnosť a odkaz svätého Pavla sa stali dôvodom toho, aby Svätý Otec pri príležitosti dvojtisíceho výročia jeho narodenia vyhlásil Rok svätého Pavla. Kniha čitateľovi pomôže hlbšie spoznať osobu apoštola národov a preniknúť do súvislostí medzináboženských vzťahov.

Arcibiskup Oscar Romero (1917 – 1980) stál tri roky na čele sansalvadorskej arcidiecézy. Jeho pôsobenie je príkladom solidárnej a angažovanej autority. Aj po jeho zavraždení jeho osobnosť i slová zostávajú v pamäti i v srdci tisícov Salvadorčanov. Kniha približuje osobnosť, myslenie, angažovanosť i pastoračný prístup tohto arcibiskupa.

Autorem a hlavním hrdinou knihy je Polák šlechtického původu Rufin Piotrowski. Jako politický aktivista a účastník polského povstání z roku 1831 proti Ruské říši, byl nucen emigrovat do Francie, ale tu nakonec po více jak 10 letech opouští a vydává se pěšky do Ruska. Na Vánoce roku 1843 je na ruských hranicích zatčen a odsouzen na doživotí na nucené práce na Sibiři. Po třech letech nelidské práce, v začátcích i v okovech se rozhodl pro pečlivě připravený útěk a na podzim roku 1846 vstoupil do Paříže...

O Boží velkorysosti mezi námi. Kniha je volným pokračováním autorovy úspěšné a moudré knihy Exotem na této zemi. Příběhy z bohatého Heryánova života plného setkání s nejrůznějšími lidmi všech společenských vrstev se prolínají s jeho kněžskou službou a spojují se s výkladem biblických pasáží. Spojujícím leitmotivem je téma Boží velkorysosti, jejíž uvědomění vede člověka k radosti, svobodě a chuti podílet se na ní svou vlastní aktivitou pro druhé. Ladislav Heryán je salesián, biblista, autor úspěšné knihy Exotem na této zemi.

kňaz, pedagóg, publicista, sociálny dejateľ, martýr. Kniha je napísaná pre širokú verejnosť: pre mládež i dospelých; pre menej i viac vzdelaných; pre veriacich i neveriacich; pre tých, čo sú tolerantní i otvorení spoločnému dobru; pre všetkých, ktorí prijímajú silu slova i silu príkladu.Viktor Trstenský svojimi všestrannými náležitými aktivitami môže pomôcť všetkým – rozmanito: pracovníkom v pastoračnej službe – inšpiratívnymi činmi i postojmi; učiteľom a rodičom – príkladnými vzdelávacími a výchovnými metódami; záujemcom o našu minulosť – vzácnymi archívnymi dokumentmi; iným verejným činiteľom – príkladmi v obhajobe pravdy i spravodlivosti; pre súkromný osobný život – je vzorom nepoddajnosti akémukoľvek útlaku i trpezlivosti v znášaní rôzneho utrpenia.

Reformácia z prvej polovice tzv. „dlhého“ 16. storočia sa stala zlomovým obdobím, ktoré privodilo koniec stredoveku a otvorilo dvere pre proces formovania kresťanských konfesií a epochu novoveku. Heinz Schilling, profesor novovekej histórie, píše s rozhľadom, ktorý osloví široké spektrum čitateľov. Vďaka svojej erudícii spája do hutného celku interpretáciu historických udalostí, politický a ekonomický kontext doby, teologické myšlienky a náboženské motivácie, sociálne otázky a charakteristické umelecké diela. Vďaka tomuto všestrannému rozhľadu vytvoril text, ktorý je poučný pre každého čitateľa bez ohľadu na jeho akademické pozadie, lebo umožňuje hlbšie pochopenie zásadných historických udalostí na rôznych úrovniach súvislostí. Dejiny reformácie sú nerozlučne späté s osobou Martina Luthera. To vyjadruje tiež nadpis Schillingovej knihy Martin Luther: Rebel v prevratných časoch. Podľa Schillinga osobnosť tohto reformátora by sme nemali definovať zo záujmov, ktoré vyplývajú zo súčasného kontextu, a preto sa nebojí vykresliť obraz Luthera, ktorý je príliš „neskladný“ na to, aby sa dal ľahko uložiť do „zásuviek“ ideových predpokladov súčasného človeka. Schilling nevychádza z nám známeho, blízkeho, obľúbeného obrazu Luthera, ale z toho, čo je dnešnému človeku cudzie. Ide mu o obraz človeka Luthera, ktorý nezapadá do očakávaní dneška a ktorý vyrušuje svojou veľkosťou, zásadovosťou, svojím eschatologickým očakávaním, no aj hrubosťou či osobným charakterom. Je to obraz, ktorý sa vzpiera politickej manipulácii, hierarchickej moci a odporuje vtesnaniu do zaužívaných predstáv.

Prišli najhoršie dni v jeho živote - bez otca. Myslel naň, snívalo sa mu s ním. Nepomohlo, že sa mu blízki prihovárali, utešovali ho. Musel rýchlo dospievať, lebo nebolo inej cesty. Mávol rukou, aj teraz chcel odohnať ťaživé myšlienky.„Ďakujem ti, Bože, velebím Ťa", preriekol bledý v tvári, no s upokojujúcou dušou a mysľou. Nedalo mu, aby neprejavil vďaku, že žije. Vedel si predstaviť, ako ho vlečú v reťaziach kdesi do neznáma, odkiaľ niet návratu.- Ešte nie je koniec všetkému, - zastrájal sa v duchu a pozeral do nebies. Akoby to odkazoval otcovi, ktorý sa odtiaľ naň pozerá a posudzuje jeho činy. - Musíš sa vždy vedieť postaviť na rovné nohy, keby ťa stihol aj neúspech. - Tieto slová mu prichádzali zďaleka, zo záhrobia.A možno sa Pánu Bohu prihováral. Jemu sľuboval, že pomstí smrť svojich vojakov. Bojovali na rodnej zemi, tam aj položili životy, aby vyhnali krvilačného votrelca.

Premonštrát s chrbtovou kosťou. Blahoslavený Peter Adrián Toulorge se narodil roku 1757 v Muneville-le-Bingard v Normandii. Po skončení štúdia v seminári v Coutances bol roku 1782 vysvätený na kňaza a menovaný za kaplána v Doville, kde bol farárom premonštrát z opatství Blanchelande. A tak Peter vstúpil do toho istého opátstva. Počas Francúzskej revolúcie sa dozvedel, že zákon z 26. augusta 1792 zakazuje pôsobenie v pastorácii všetkým kňazom, ktorí nezložia prísahu na novú ústavu. Domnieval sa, že to platí tiež aj pre neho, preto sa rozhodol odísť na ostrov Jersey patriaci k Británii. Štátni úradníci ho nechali odísť. Neskôr však zistil, že proticirkevný zákon sa naňho nevzťahuje a vrátil sa do Francúska. Pristál v Portbailu a tajne vykonával svoje kňazské povinnosti, kým ho v septembri 1793 neobvinili a nezatkli. Súdny tribunál však nemal žiadny dôkaz, že bol na ostrove Jersey. Po chvíli váhania sa Adrián rozhodol priznať pravdu, aj keď vedel, že sa ako katolícky kňaz vydáva nebezpečenstvu smrti. Noc pred popravou napísal svojmu bratovi: „Raduj sa, brat môj, že mi Boh dovoľuje nielen trpieť vo vezení, ale tiež zomrieť pre nášho Pána Ježiša Krista. Nechcem, aby si trúchlil nad mojím osudom, skôr by si sa mal radovať a hovoriť so mnou: Nech je Pán pochválený! Prajem ti svätý život a nebo na konci tvojich dní. To isté prajem svojej sestre, synovcovi a celej rodine.“ Peter Adrián zomrel 13. októbra pod gilotínou na tržnici v Coutances. Bol pochovaný na cintoríne svätého Petra.

Z myšlienok Jána Bosca na každý deň v roku. Slovko do ucha. To bol majstrovský spôsob ako don Bosco vychovával mladých. Ba aj sami chlapci ho často prosili: „Povedzte mi niečo.“ Keď už príklad priťahuje, o to viac slová pohnú k dobrému. Ak chceš, môže to byť don Bosco na každý deň.