Divadelné hry

Číta: Miroslav Táborský, Jiří Hromada, Tereza Bebarová, Filip Blažek, Tomáš Juřička, Jan Kanyza, David Matásek, Bohdan Tůma, Bohuslav Kalva, Michal Koch, Ondřej Lechnýř, Alan Piskač, Pavel Rímský Celkový čas: 1 hodina 45 minút Dramatizace jednoho z nejslavnějších dobrodružných románů všech dob!David Matásek, Jan Kanyza, Tereza Bebarová, Miroslav Táborský, Pavel Rímský a řada dalších známých českých herců v adaptaci knihy Howarda Pyla. Malým i velkým posluchačům je určena nová nahrávka dobrodružství slavného zbojníka ze Sherwoodského lesa a jeho druhů. Velký romantický příběh plný lásky, úkladů, hrdinských činů a rytířských soubojů ze středověké Anglie. Snad každý zná legendárního Robina Hooda, jeho statečné kumpány, krásnou Marianu i proradného šerifa z Notinghamu z knižní nebo filmové podoby. Nyní oživnou i ve zvukové podobě.Účinkují David Matásek, Tereza Bebarová, Jan Kanyza, Pavel Rímský, Miroslav Táborský, Filip Blažek, Bohdan Tůma, Jiří Hromada, Bohuslav Kalva, Tomáš Juřička a další.

Číta: Dana Syslová, Otakar Brousek st., Oldřich Vlach, Jiří Langmajer, Jaromír Meduna, Martin Zahálka, Milan Stehlík, Ilona Svobodová, Lucie Juřičková, Marek Holý, Jiří Žák Celkový čas: 1 hodina 58 minút V dějinách divadla je datum 28. prosince 1897 bezpochyby jedním z hvězdných okamžiků umění, jemuž vládne múza Thálie. I když o vyloženě přelomovém datu zase mluvit nemůžeme. Hra, která tehdy měla svou světovou premiéru, totiž neznamenala pro tehdejší ani pozdější divadlo žádný vývojový posun, naopak. Svým pojetím i formou se vracela dokonce do časů před tehdejší konvence a progresivní trendy. Přesto pařížská scéna Théâtre de la Porte Saint-Martin takovou slávu ještě nezažila.Toho dne obecenstvo poprvé zhlédlo bohatýrskou komedii Edmonda Rostanda Cyrano de Bergerac, velmi volně inspirovanou životem a dílem spisovatele Saviniena Cyrano de Bergerac. Devětadvacetiletý autor byl historickým Cyranem dlouhodobě fascinován. Když svoji hru psal, pomýšlel na obsazení titulní role jednou z tehdejších divadelních hvězd. A dokonce se jí odvážil ještě rozepsanou komedii nabídnout. Benoit Constant Coquelin byl novinkou nadšen a mladému básníkovi uděloval nad textem praktické divadelnické rady.Před premiérou se Rostand Coquelinovi omlouval, že ho zatáhl do takového dobrodružství – do mimořádně náročné role, jejíž part čítá více než 1600 veršů – čekal totiž naprosté fiasko. Příběh fanfaróna, rváče, brilantního šermíře s dlouhým nosem a jeho nenaplněné lásky však obecenstvo strhl. Po třetím dějství trvaly ovace neuvěřitelně dvě hodiny. Do autorovy lóže se dostavil osobně ministr financí a symbolicky a předem mu udělil Řád čestné legie.Jak už to tak bývá, dobová kritika se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory, ta modernistická (Gide, Daudet aj.) Rostandovo pozdně romantické gesto striktně odmítla jako zpátečnické, ta tradičnější (Sarcey, Faquet) ocenila živou divadelnost a krásu verše. Jindy jízlivý a nelítostný Sarcey na adresu Cyrana (a tehdejších divadelních „pokrokářů“ samozřejmě) napsal: „Konečně si se Cyranem odpočineme od skandinávských mlh, ubíjející zevrubnosti psychologismu a hrubého realismu!“Od těch dob se Cyrano stále vrací na jeviště jako vítěz. Jeho autor, který nedbal na dobovou módu a řídil se svým vkusem, v něm přivedl do světového divadelního repertoáru charakter a archetyp lákající další a další generace divadelníků. A že je snad Cyrano svým lpěním na cti dnes už trošku komicky, svou dvorností maličko směšný a ve svých verších sentimentální? Možná pravě to dnes více než kdy předtím potřebujeme.Hynek Pekárek„Rádio má tu výhodu, a zároveň je v tom ta práce nesmírně těžká a současně krásná, že vše musí vycházet čistě z nitra herce. Nemůže použít nic, co by měl k dispozici na jevišti, tzn. doplnit gestem, muzikou, kordem nebo hodit širák. Tady se to musí všechno z hloubi duše, v tomto případě mé duše a mého srdce, dostat skrz mikrofon k divákům a já jsem pevně přesvědčen, že jsme pro to udělali maximum. Je pro mne ohromné štěstí, že jsem dostal šanci podílet se na této hře. Za to rádiu děkuji a nejvíc děkuji režiséru Tomáši Vondrovicovi, který mi dal tu důvěru a v sezóně, které já říkám padesátá, protože za pár měsíců mi bude padesát, mi dal jeden z nejkrásnějších dárků, které jsem mohl dostat,“ řekl k nastudování hry Jiří Langmajer.

Číta: Bořivoj Navrátil, Libuše Havelková, František Derfler, Miroslav Saic, David Vejražka, Karel Richter, Karel Fořt, Stanislav Neumann, Miroslav Doubrava, Karel Sekera, Rudolf Vodrážka, Jarmila Krulišová, Eva Boušková, Václav Švorc, Jiří Dohnal, Jan Jílek, Zdeněk Šavrda, Vendulka Vejražková, Vít Vejražka, Bohuslav Kalva, Zdeněk Peroutka, Jiřina Genzerová, Dana Franková, Helena Nováčková Celkový čas: 46 minút Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři je první Tylovo sociální drama odehrávající se v Kutné hoře za vlády Ludvíka Jagelonského. V Kutné hoře se tehdy razily mince, horníci pracovali těžce a za malou mzdu, to vedlo k rebelii, která je potlačena a její vůdčí osobnosti popraveny. Žertovná báchorka Lesní panna aneb Cesta do Ameriky vypráví o touze lidí po novém ráji v Americe, které někteří podlehnou a nechají se zlákat k daleké cestě.A všichni ti, kteří této touze podlehli, se dříve či později přesvědčí, že v Americe se mají podstatně hůř než ve své vlasti...vrací se tedy všichni zpět domů.A nebyla by to báchorka, kdyby v ní svoji úlohu nesehrála právě lesní panna Jasana a láska hlavních hrdinů Terezky a venkovského učitele Isidora, jenž hledal štěstí tam, kde není..Nahrávka inscenace dramatického oratoria Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři v podání Divadla Jiřího Wolkra v Praze (režie Karel Texel) byla realizována v roce 1975.Nahrávka divadelní inscenace činohry Národního divadla v Praze "Lesní panna aneb Cesta do Ameriky" (v režii Vítězslava Vejražky) z roku 1967 byla původně zaznamenána v monaurální verzi.

Číta: Viktor Preiss, Svatopluk Beneš, Jaroslava Adamová, Dana Syslová, Gabriela Vránová, Petr Kostka, Viola Zinková, Tomáš Racek, Petra Špalková Celkový čas: 1 hodina 28 minút „Mluvte s každou ženou, jakoby kdybyste ji miloval, a s každým mužem, jako kdybyste se nudil. Až skončí vaše první sezona, budete mít pověst člověka s dokonalým společenským taktem.“(Oscar Wilde: Bezvýznamná žena)Když v roce 1900 zemřel v pařížském hotelu d’Alsace v rue des Beaux-Arts těžce nemocný Sebastian Melmoth, dleli u jeho lůžka jen dva přátelé a jen málokdo tušil, že pod tímto jménem se skrývá známý irský dramatik Oscar Wilde.Narodil se roku 1854 v Dublinu v rodině očního a ušního chirurga. Oscara však – alespoňco se týče volby povolání – inspirovala spíše jeho matka Jane, která byla úspěšnou irskou spisovatelkou. Zpočátku byl jeho život poklidný a počestný – vystudoval klasickou filologii (s výborným prospěchem) a oženil se se zámožnou Constance Lloydovou. Zároveň se však stal jedním z předních představitelů dekadence, jednoho z vůdčích uměleckých směrů 19. století. S rozkoší provokoval anglickou usedlou smetánku a šlechtu a postavám z těchtokruhů vkládal do úst vždy ty nejnemorálnější odsudky a předsudečné úvahy.Proslavily jej nejen jeho dosud čtené romány Obraz Doriana Graye a Strašidlo cantervillské, pohádka Šťastný princ, ale také divadelní komedie a satiry, mezi nimi především Jak je důležité míti Filipa.A ovšem také báseň Balada o žaláři v Readingu. Do vězení se dostal především kvůli skandálnímu výsledku soudního sporu, při němž vyšla najevo jeho homosexualita, která byla tehdy brána jako přečin proti mravopočestnosti.Jaký div, že tuto společnost kritizoval a vysmíval se jejímu puritánství. Ve hře Bezvýznamná žena, kterou si teď můžete poslechnout, vítězí pravda a skutečná mravnost nad pokrytectvím a zábavnou sice, leč přeci jen dekadencí. Vybraná společnost se tu vzájemně častuje vtipnými glosami, ale za jejich úsměvy se často skrývá letargie či nihilismus. I když má tak šaramantní a přitažlivou tvář jako lord Illingworth ve vynikajícím podání Viktora Preisse.Přemysl Hnilička

Číta: David Prachař, Pavel Rímský, Milena Steinmasslová, Svatopluk Schuller, Jiří Schwarz, Bohumil Kalva, Otmar Brancuzský, Regina Řandová, Václav Rašilov, René Slováčková, Lukáš Příkazký, Vladislav Rímský, Kristina Jelínková, Jiří Ployhar, Viktor Dvořák, Petr Neskusil, Klára Oltová Celkový čas: 1 hodina 53 minút Detektivní příběh z cyklu Hříšní lidé království českého.Oldřich z Chlumu doprovází českého krále Přemysla II. Otakara s jeho družinou do Prácheňska. U řeky Otavy poblíž města Písek na něj čeká panoš Ota. Je horký letní den, a tak se jde vykoupat. Překvapí ho krásná dívka bez šatů, která mu ze břehu odnese oděv. Tak začíná příběh lásky a zrady, který se odehrává uprostřed spletitých vztahů šlechtického rodu.Kam čert nemůže, nasadí ženu, a to platí pro tento příběh beze zbytku. Míní se tím žena jako objekt neodolatelného svodu, žena, pro kterou je rytíř schopen udělat cokoli včetně těch nejvážnějších hříchů, jakými jsou vraždy.V hlavních rolích dramatizace historické detektivky Vlastimila Vondrušky účinkujíDavid Prachař, Lukáš Příkazký, Pavel Rímský a Vladislav Beneš. V ženských rolích uslyšíte Kristinu Jelínkovou, Kláru Oltovou Sedláčkovou, Milenu Steinmasslovou a další.

Číta: Růžena Merunková, Josef Vinklář, Karel Vlček, Ladislav Potměšil, Vilém Besser, Eva Klepáčová, Jiří Mikota, Libuše Pešková, Miloš Hlavica, Bohumil Pastorek, Ladislav Kazda, Václav Kaňkovský, Dalimil Klapka, Karel Máj, Jiří Novotný, Ema Skálová, Josef Čáp, Zdena Černá, Jiří Smutný, Josef Koza, Vladimír Stach, František Horák Celkový čas: 1 hodina 34 minút Z komentáře Jana Kopeckého k původnímu LP albu 1 18 0591 vydanému Supraphonem v roce 1968:KOMEDIE O HVĚZDĚ je dramatická kompozice českých lidových vánočních her, jejichž původ sahá do XVII. a XVIII. století. Tehdy na českých vesnicích - v době cizí nadvlády, kdy jen venkov udržoval povědomí české národnosti - vznikla a rozvíjela se neobyčejně intenzivní, skvělá lidová kultura, která zabírala všechny oblasti lidského života a byla výrazem mnohotvárnosti a všestrannosti lidového živlu. Byla to kultura hudby a písní, tanců a svérázného vesnického společenského života, kultura barev, rytmu, plastických tvarů, lidové architektury. Její výraznou součástí bylo divadlo. V té době - od sedmnáctého věku až hluboko do minulého století - se na venkově hrálo divadlo všude... Přítomná vánoční hra pochází ze severu Čech. Jejími autory byli horalé z Krkonoš. Byli to chudí lidé. Nuzně se živili v drsné končině, kde je léto krátké a zima trvá od října do dubna. Tato končina kolem městeček Vysoké nad Jizerou, Železný Brod a Semily má skvělou tradici lidového divadelnictví..A divadlo dávalo lidem pocit krásy, svátečních chvil a pocit jednoty v zápase o společné chvíle.Základem kompozice a dějovou osnovou hry se stal nález neznámého rukopisu volně seřazených vánočních výjevů, který se zachoval v pozůstalosti vesnického učitele Věnceslava Metelky ...žil v první polovině XIX. století. Byl to nejen učitel, ale také výtečný hudebník, literát, písmák, divadelník - a především statečný, své práci a českému lidu oddaný muž, kterého zvěčnil český spisovatel K.V. Rais v populárním románu "Zapadlí vlastenci", jedné z nejmilovanějších českých knih. Tento Metelka si roku 1839 opsal do školního sešitu starou vánoční hru s kouzelným názvem "Komedie o hvězdě", kterou hrávali jeho předkové.Rukopis zůstal nepovšimnut v pozůstalosti Metelkově až do šedesátých let našeho století, kdy jsem je přepsal a o Vánocích roku 1965 svěřil k prvnímu provedení dětskému souboru nedaleko od tohoto kraje - v městečku Sobotka. Neznámá hra měla takový ohlas, že se o rok později dětská inscenace stala vyvrcholením vánočního pořadu v televizi a přihlásily se o text také profesionální divadelní soubory.KOMEDIE O HVĚZDĚ v gramofonové podobě je nahrávka inscenace REALISTICKÉHO DIVADLA ZDEŇKA NEJEDLÉHO v Praze, která byla uvedena 17. prosince 1967. Pokusil jsem se vytvořit osnově pasteveckých výjevů ucelenou kompozici, která pracuje výlučně s autentickými texty lidových her této horské oblasti a zachovává - v jazyku, koloritu barevném i hudebním, v celé struktuře - charakteristické rysy této oblasti a tohoto divadelního systému. Včlenil jsem do něho výjev sporu pastýřů s králi o Ježíška, který je českou originalitou; pochází sice oblasti poněkud jiné (z nedalekého kraje pod severovýchodním Orlickými horami), ale bylo jej možno bez podstatnějších retuší vkomponovat do celku, protože je duchem i systémem divadla této kultuře sourodý. Cílem vzniklého celku je oživit staré české lidové divadlo a poklonit se předkům - ale povědět jím také cosi podstatného o člověku, jeho potřebách, snech i tvůrčích možnostech právě v době, kterou žijeme ke sklonku druhého tisíciletí od času, kdy se rodilo toto téma: příběh o lidském děťátku, které vždy znovu - s každým novým životem - přichází na svět vnést do něho novou naději.Prof.dr. Jan Kopecký DrSc, profesor Karlovy university v Praze

Číta: Jiří Adamíra, Irena Kačírková, Bohumil Švarc, Felix le Breux Celkový čas: 1 hodina 51 minút Epizody z císařského Říma - z vlastních překladů děl Tita Livia, P. Cornelia Tacita, G. Tranquilla Suetonia, Josepha Flavia, L. Aennea Seneky, P. Ovidia Nasona, Q. Horatia Flacca, Plútarcha, Homéra a Platóna zpracoval dr. Josef Pávek. Účinkuje Jiří Adamíra, Felix le Breux, Irena Kačírková, Bohumil Švarc.Z komentáře k původnímu LP albu 0 68 0403 vydaného Supraphonem v roce 1972:...Člověk se někdy musí podívat do originálu, aby se na vlastní oči přesvědčil, že jde o autentický výrok starého autora. Některé citáty vypadají tak moderně, že vzniká dojem, jakoby si je dnešní autor vymyslil nebo "přizpůsobil".A přitom jde o věty staré dva tisíce let, někdy i starší. ..Některé situace na dvoře římských císařů se opakovaly na dvorech francouzských, španělských, německých a jiných panovníků.Totéž platí i o situacích ve vedení armád, ale například i o některých emocích, které zachvátily masy. Lidé jednali jakoby podle stejného scénáře, jen scéna a kostýmy byly jiné...Samozřejmě historie není jen opakováním...

Číta: Jan Pivec, Miloš Nedbal, Zdeněk Štěpánek, Marie Glázrová, Anna Sedláčková Celkový čas: 37 minút Hamlet, Othello, Orlík, Marie Stuartovna - audiokniha obsahuje výňatky z her, jejichž autory jsou William Shakespeare, Edmond Rostand, Friedrich Schiller. Účinkují Marie Glázrová, Miloš Nedbal, Jan Pivec, Anna Sedláčková, Zdeněk Štěpánek.Původní LP album s výňatky z her Hamlet, Othello, Orlík a Marie Stuartovna vydal Supraphon v roce 1959.Nyní vychází toto album poprvé digitálně.

Číta: Bořivoj Navrátil, Svatopluk Beneš, Jiří Adamíra, Jana Andresíková, Jaromír Spal, Miroslav Doležal, Jan Teplý st., Josef Kemr, Drahomíra Fialková, Jan Řeřicha, Bedřich Prokoš, Roman Hemala, Karel Hlušička, Zdeněk Hodr Celkový čas: 1 hodina 4 minúty Dramatizace povídky ze sbírky Muzikální Sherlock, ve které houslista Sherlock Holmes s orchestrem studuje Haydnovu symfonii S úderem kotlů. V roli Sherlocka Holmese Josef Kemr.Ilja Hurník (1922–2013), skladatel, klavírista, hudební pedagog a spisovatel, napsal v úvodu své knihy:„Půjde o příběhy, jež Arthur Conan Doyle prostě ignoroval, protože nepochopil. Pan Doyle stačil pochopit, že fosforem natřená huba psa baskervillského světélkuje, ale už ne to, co se děje v detektivovi, když kalafunuje svůj smyčec. Pan Doyle, původem lékař, byl s to vidět v prachu z kalafuny leda příčinu alergické rýmy. I čekaly dějiny na pisatele, jenž ví, jak se může rozklepat brada nad houslemi a jak dovede smyčec rozpíchat srdce. Jen takový pisatel by byl s to zachytit Sherlocka Holmese a jeho přítele na vrcholu zralosti, to jest na vrcholu rozpolcenosti. Ano, pánové byli rozpolceni, dr. Watson částečně, Holmes úplně, což panu doktoru Doylovi zcela uniklo. Ostatně, i kdyby neuniklo, byl by chtěl pány bezpochyby zase scelit, hnán svým zbytečně bujným optimismem. Jsem rozhodnut nedopustit takové levné scelení, vědom si toho, že právě rozpolcenost, trvalá a pokud možno se prohlubující, je znakem velkých typů tragicky hrdinských.“BONUS:Rudolf Čechura - Sherlock Holmes a akváriumV 60. až 80. letech minulého století byl v rámci rozhlasového pořadu Meteor uveden cyklus zdramatizovaných povídek o Sherlocku Holmesovi. Sherlock Holmes v nich uplatňuje především své rozsáhlé znalosti z přírodovědných oborů. V několika úvodních dílech hrál Holmese Bohuš Záhorský, později se na dlouhá léta role ujal Svatopluk Beneš.O autorství se podělili Rudolf Čechura, Miroslav Šlapal a Zdeněk Bidlo, který zdramatizoval povídky z knihy Waclawa Golembowicze Chemické případy Sherlocka Holmese.Třicet povídek z tohoto cyklu vyšlo již dříve na CD – 15 případů Sherlocka Holmese (Radioservis 2007) a 15 případů Sherlocka Holmese podruhé (Radioservis 2008). Teprve nedávno nalezenou povídku Sherlock Holmes a akvárium (někdy se uvádí Sherlock Holmes a LSD) představujeme na tomto CD a dále pokračujeme v pátrání po zmizelé povídce Sherlock Holmes s diamantem a včelami…

Číta: Radovan Lukavský, Vladimír Ráž, Růžena Merunková, Eduard Cupák, Jan Hrušínský, Taťjana Medvecká, Klára Jerneková, Martin Růžek, Jana Hlaváčová, Václav Postránecký, Jan Hartl Celkový čas: 2 hodiny 3 minúty Idiot - audiokniha obsahuje rozhlasovou inscenaci proslulého románu Fjodora Michajloviče Dostojevského.Krátce po vřelém přijetí Zločinu a trestu začíná Fjodor Michajlovič Dostojevskij psát v závěru roku 1867 další román. Chtěl v něm vytvořit, jak se zmiňoval v korespondenci, „obraz ideálně krásného člověka“. Předobrazem mu byl Kristus. A také Don Quijote, neboť hrdina měl být zároveň směšný.„Jestliže se podaří vzbudit soucit k vysmívané a vlastní ceny neznalé kráse, pak se probudí i čtenářovy sympatie,“ vysvětloval autor svůj záměr i titul román Idiot. Oním idiotem, alespoň v očích petrohradské smetánky, je kníže Myškin. Autor mu přiřkl nemoc, již trpěl sám – epilepsii. A také dobrotu srdce a dětskou upřímnost. Pro společnost ovládanou penězi a pudy je kníže jurodivým božím prosťáčkem. Lidé se mu smějí a zároveň je přitahuje.Dramatizace Jana Strejčka se soustředila na jádro románového příběhu, na zvláštní milostný pětiúhelník, jehož centrem je Myškinův vztah ke dvěma ženám: generálské dcerce Aglaje Jepančinové a od dětství zneužívané kurtizáně Nastasje Filipovně. V Myškinově lásce se mísí uhranutí jejich krásou a soucit s nimi. V obou případech je to ovšem láska platonická. Není proto divu, že Aglaja zároveň stále váhá, zda nevyslyšet Gaňu Ivolgina, který si ji chce vzít, a Nastasju Filipovnu vždy znovu a znovu strhává fanfaronství a smyslnost kupce Rogožina.Původně čtyřdílnou rozhlasovou inscenaci natočil v roce 1982 Josef Melč. Je příkladnou ukázkou jeho precizní práce, pokorně vůči významovým intencím předlohy a náročné na interprety. Tak jako scénárista se i režisér soustředil na dramatické vztahy mezi hrdiny románu. Inscenace je oproštěna – s výjimkou začátku jednotlivých částí – od hudebního doprovodu nebo jiných dramatizujících zvukových obrazů. Má až minimalistický ráz. Hlasy postav nabývají přesnosti a ostrosti grafikova rydla. Jejich nositelé byli pečlivě vybráni: Myškina ztvárnil Jan Hartl tak jemně, že se stal Melčovým nejoblíbenějším a nejčastěji obsazovaným interpretem. Kontrapunkem je robustní podání Rogožina Václavem Postraneckým. K obdobnému komplementárnímu efektu dochází mezi hlasem Kláry Jernekové, která jej propůjčila Aglaje Jepančinové, a hlasem Jany Hlaváčové, ztvárňujícím Nastasju Filipovnu. Posledním vrcholem pomyslného pětiúhelníku je hlas Eduarda Cupáka v roli Gani Ivolgina. Celý tento pětiúhelník je pak z charakterového „podzemí“ patolízalského Lebeděva ozařován hlasem Josefa Somra a z nadhledu „prologu a epilogu“ hlasem Radovana Lukavského.Spolu se Zločinem a trestem (1981, Radioservis 2009) a Bratry Karamazovými (1997, Radioservis 2014) vytváří Idiot v ikonostasu Melčova rozhlasového díla triptych poskytující hluboký vhled do Dostojevského světa. - Bronislav Pražan

Číta: Taťjana Medvecká, Oldřich Vízner, Andrea Elsnerová, Otakar Brousek st., Petr Štěpánek, Jaromír Meduna, Veronika Gajerová, Simona Postlerová Celkový čas: 2 hodiny 18 minút Dramatizace známého detektivního románu z prostředí bohaté newyorské rodiny, v jejímž středu dojde k nečekané vraždě.Devatenáctiletá Irene Hadleyová má před svatbou, když se seznámí s okouzlujícím světákem Donem Saxbym. Irene se rozhodne zrušit plánovaný sňatek a bezhlavě se upne na vztah se svou novou známostí. Ukáže se však, že Saxby je profesionální svůdce, a když dívka přichází do jeho bytu pro vysvětlení, nalezne ho mrtvého. Rozbíhá se vyšetřování, v jehož průběhu vycházejí najevo utajované vztahy a malá dramata, která spějí k nečekanému vyústění.

Číta: Vladimír Brabec, Dana Medřická, Radoslav Brzobohatý, Rudolf Hrušínský st., Jaroslav Kepka, Karel Höger, Jaroslav Marvan, Ladislav Kazda, Rudolf Jelínek, Jan Tříska Celkový čas: 1 hodina 10 minút Dva násilníci, jedna žena, jedna vražda a sedm svědků. Fakta, se kterými pracují dva policejní vyšetřovatelé.V Pivovarské ulici u domu číslo 133 se odehrála tragédie. Vidělo ji sedm lidí. Každý z nich ale o události vypovídá jinak. Jako by byli svědky úplně jiné scény. Vypovídají tak mnohem víc o sobě než o tom, co na ulici viděli. Také postavy vyšetřovatelů vnáší do hry zvláštní napětí. Jeden je přesný, nesmlouvavý, systematický, klidný, na první poslech přirozeně moudrý. Jen tak něco ho nepřekvapí a je už tak trochu unavený svou prací. Druhý, začátečník, se nemůže smířit s faktem, že šest svědků mohlo zabránit vraždě, ale žádný z nich to neudělal.Režisér Jiří Horčička dokázal vytvořit napětí skvělým vedením všech herců, kteří pravdivě vystihli charaktery postav, i mistrovskou prací se zámlkami nebo pomocí jednoduchých zvuků. Například zachycením způsobu chůze, jakou jednotliví svědkové do místnosti vstupují.

Číta: Martin Růžek, Oldřich Vízner, Jiří Adamíra, Věra Kubánková, Iva Janžurová, Josef Kemr, Ilja Prachař, František Husák Celkový čas: 2 hodiny 41 minút Dramatizovaná četba z románu inspirovaného soudničkou o penězchtivém železničním zřízenci a vdavekchtivé služebné.Josef Maršík je železniční zřízenec, má manželku i děti ‒ a hlavně nerudného tchána, který si hledí hlavně peněz, a tak by se rád rodiny své dcery zbavil, aby mohl jejich byt lépe a dráže pronajmout. Aby mohl Maršík zabezpečit rodinu, postavit vysněný domek s terasou a balkonem, potřebuje ale mnohem více peněz! Tehdy udělá první špatné rozhodnutí: podá si seznamovací inzerát. Vždyť mezi nezadanými ženskými je peněz…Na inzerát se mu ozve stárnoucí nezadaná Alžběta Válová, služebná, které její bývalá paní odkázala ‒ považte ‒ sedmnáct tisíc! Tomu Maršík nedokáže odolat, a tak se krok za krokem blíží k neodvratné tragédii.Prý to tak skutečně bylo, aspoň to uvádí reklamní leták z roku 1932: Karel Čapek, Poláčkův kolega z redakce Lidových novin, již dříve radil autorovi mnohých soudniček a humoristických románů, aby své znalosti soudničkářského zpravodaje přetavil do závažnějšího, rozsáhlejšího tvaru. Tak vznikl první vážný román Karla Poláčka ‒ Hlavní přelíčení.Inspiraci objevil ve dvoudílné soudničce, která vyšla v Českém slově v roce 1928 pod názvem Román služebné. Smutný, leč téměř triviální případ podvodu a zákeřné vraždy na nevinné služce rozvinul Poláček do až reportážní románové studie, která přes svou závažnost a tragičnost nepostrádá pro Poláčka tak charakteristické prvky ironie, vtipu a žánrové drobnokresby.Poláčkovo Hlavní přelíčení přepracoval v roce 1984 pro Československý rozhlas Stanislav Neubert a nastudoval režisér Jan Lorman. V roli Josefa Maršíka předvedl vynikající výkon František Husák, postavu citlivé, naivní a vdavekchtivé služebné Válové ztvárnila Iva Janžurová.

Číta: Josef Somr, Vlastimil Brodský, Jaroslava Adamová, Rudolf Hrušínský, Ladislav Pešek, Dana Brochová Celkový čas: 45 minút Na námluvy ke statkáři se dostaví jeho soused. Rád by za ženu jeho dceru. Než ale nápadník osloví dceru s nabídkou, rozhovoří se o svém majetku, do něhož patří i Volí loučky. Dcera však opáčí, že každý ví, že Volí loučky patří jim. Hádka vyvrcholí urážkami a odchodem nápadníka. Když se však dcera dozví, že právě přišla o ženicha, nutí otce, aby se muž vrátil. Sotva se však nápadník vrátí, dojde k další rozepři, tentokrát o kvalitu psa. A tak nakonec otec námluvy urychlí, s poznámkou, že tu začíná to pravé rodinné štěstí.O tom, že námluvy mohou proběhnout zcela netradičně a dokonce, že se mohou proměnit až v gejzír groteskních situací, přesvědčí všechny diváky, milující humor a jemnou situační komiku, ve skvělých hereckých výkonech Inrid Timkové, Milana Lasici a Julia Satinského v žertovné jednoaktovce Antona Pavloviče Čechova Námluvy, kterou přeložil Leoš Suchařípa a režijně v brněnském studiu České televize ztvárnil Vladimír Strnisko. Dodejme jen, že skvělí slovenští herci si vybrali skvělého autora – A. P. Čechov uměl nejen zdůraznit roli atmosféry, ale navíc dokázal vnější dramatický konflikt nahradit vnitřními střety lidské psychiky a jednoduchý děj zvýraznit komickými prvky. Původní LP album 1018 4034 vyšlo v Supraphonu v roce 1986

Číta: Josef Bek, Vladimír Brabec, Petr Haničinec, Miloš Hlavica, Rudolf Hrušínský, Miroslav Moravec, Ladislav Pešek, Viktor Preiss, Vladimír Ráž, Pavel Soukup, Alois Švehlík, Josef Větrovec, Miroslav Zounar, Martin Stropnický, Jaromír Meduna, Jaroslav Kaňkovský, Milan Stehlík, Otto Lackovič, Ladislav Trojan, Jiří Šrámek, Růžena Merunková, Ladislav Mrkvička, Alena Vránová, Martin Růžek, Pavel Pípal, Bedřich Prokoš, Helena Friedrichová, Čestmír Řanda, Eva Hudečková, Zora Jandová, David Vejražka, Michal Pešek, Miroslav Středa, Ivan Richter, Jindřich Hinke, Jaroslava Adamová, Bohumil Bezouška, Bohumil Pastorek, Oldřich Janovský, Vladimír Čech, Jana Hermachová, Jan Pohan, Ladislav Kazda, Josef Velda, Eva Vosková, Hana Brothánková, František Vicena, Miroslav Doležal, Josef Patočka, Bohumil Švarc, Ivo Gübel, Vladimír Krška, Zdeněk Kutil, Zdeněk Ornest, Miroslav Vladyka, Lukáš Vaculík, Luděk Kopřiva, Jiří Krampol, Viktor Vrabec, Václav Mareš, Josef Vinklář, Milan Riehs, Milan Mach, Soběslav Sejk, Miroslav Samek, Jiří Ornest, Jaroslava Pokorná, Daniela Kolářová, Miroslava Špánková, Marie Vášová, Libuše Havelková, Gustav Bubník, Apolena Veldová, Martin Velda, Zdeněk Kryzánek, Josef Patička, Ladislav Brothánek, Antonín Jedlička, Karel Houska, Petr Patera Celkový čas: 5 hodín 48 minút Výběr těch nejlepších dobrodružných příběhů z pera světových i domácích klasiků, v podání nejlepších českých herců. Čekají vás příběhy z pera Alexandra Dumase, Jacka Londona, Karla Maye i Eduarda Štorcha.Obsah:Bílý tesákHrabě Monte ChristoSyn lovce medvědůOsada Havranů

Číta: Michal Pavlata, Miroslav Táborský, Kryštof Hádek, Ilja Racek, Jiří Dvořák, Ljuba Krbová, Václav Vydra, Filip Svoboda Celkový čas: 1 hodina 50 minút Děj této verneovky se neodehrává dvacet tisíc mil pod mořem, na Měsíci ani na kometě letící hlubokým vesmírem neznámo kam. Je to příběh, který se mohl skutečně odehrát, aniž bychom museli do hry osudu zapojit nějaký převratný vynález, jaké se ve Verneových knihách hojně vyskytují. Zato je to dobrodružství, z něhož se napětím tají dech, plné překvapivých zvratů a nečekaných situací.Jaké je prožít dobrodružný příběh uprostřed rozbouřeného moře na plachetnici bez posádky? Stát v okovech na otrokářském trhu? Proplouvat řekou na domorodém člunu středem africké džungle plné lidojedů? Zažít strach, hrůzu, ale i radost ze setkání s blízkými, pocit vítězství?

Číta: Josef Somr, Lukáš Hlavica, Růžena Merunková, Petr Pelzer, Viktor Preiss, Andrea Elsnerová, Ilja Racek, Valérie Zawadská, Petr Kostka, Jiří Hromada, Dana Černá, Ivan Řezáč, Jan Vondráček, Stanislav Zindulka, Martin Zahálka, Ladislav Trojan, Miloš Hlavica, David Matásek, Simona Postlerová, Otakar Brousek ml., Klára Oltová Celkový čas: 9 hodín 2 minúty Původ a dějiny starověkého národa Etrusků jsou zahaleny tajemstvím. První doklady jeho existence jsou datovány od 8. století př. n. l., kdy se objevil na území Etrurie, které se rozkládalo v dnešním Toskánsku. To ostatně získalo svoje jméno právě od Etrusků, protože v latině se jim říkalo Etrusci a také zkráceně Tusci.Pro Mika Waltariho proto příběh o muži, který dlouho hledá svoji pravou identitu, nemohl mít lákavější kulisy než Etrurii s její tajuplnou kulturou. Na území Etrusků se však odehrává až závěrečná část románu, v níž hrdina knihy Lars Turms za dramatických okolností, které ho málem stály život, opouští Řím a odchází na sever, až dorazí do hlavního města etruské říše Clusia.Před tím však Waltari vyšle Larse Turmse na dalekou a pestrou pouť životem, bohatým na množství míst i dobrodružných událostí. Čtenář tak během četby obsáhlého románu doprovází protagonistu do věštírny v Delfách, plaví se s ním na vojenských lodicích křížem krážem Středomořím podél řeckého i italského pobřeží, toulá se římskými uličkami a chrámy a putuje po etruských městech.Tajemný Etrusk je jako všechny Waltariho velké historické příběhy román–cesta, jehož formu autor převzal ze starých pikareskních románů, navíc sám byl vášnivým cestovatelem a cizokrajná dějiště svých příběhů osobně navštěvoval. Román psal již jako světově uznávaný spisovatel, jemuž věhlas přinesl historický román Egypťan Sinuhet. K tomuto žánru se obrátil už během druhé světové války. Po jejím konci tento žánr neopustil, protože se záměrně vyhýbal současným tématům. Finsko bylo po válce, v níž z důvodu zachování národní existence spolupracovalo s nacistickým Německem, ve složité vnitropolitické situaci. Malá země byla nucena vyjít po dobrém s včerejším nepřítelem a nyní „bratrem“ Sovětským svazem. Waltari však v dávných příbězích nastoloval současná témata, v nichž otázka mocenských bojů a střetů ideologií patřila k těm hlavním.Lars Turms žije svůj život v dobách řecko-perských válek, v čase střetu odlišných civilizací. I tím nám jeho příběh, v němž samozřejmě nechybějí ani složitě se vyvíjecí milostné vztahy, může připadat v mnohém aktuální.Rozhlasová dramatizace románu byla natočena pod titulem Nesmrtelný Etrusk, který více odpovídá originálnímu názvu (Turms kuolematon), pro vydání audioknihy jsme zvolili titul odpovídající českým knižním vydáním.

Číta: Eduard Cupák, František Filipovský, Miroslav Masopust, Libuše Švormová, Václav Voska, Jana Preissová, Karel Höger, Josef Bek, František Vicena Celkový čas: 1 hodina 47 minút Karel Höger v roli Karla IV., Libuše Švormová v roli jeho ženy Alžběty, Eduard Cupák jako Arnošt z Pardubic, Jana Preissová jako Alena a plejáda dalších skvělých herců ve známé divadelní hře Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně slibují skvělý zážitek i po letech, když původní supraphonský komplet 3LP 1 18 2065-67 vyšel v roce 1977.Úsměvná veselohra, s hudbou Václava Trojana, plná vtipných zápletek, vypráví o odvaze dvou zamilovaných žen, které kvůli své lásce (a také žárlivosti) pronikly na hrad Karlštejn, kam je dle příkazu panovníka přístup ženám zapovězen.

Číta: Martin Růžek, Jan Šťastný, Eduard Cupák, Vladimír Brabec, Antonie Hegerlíková, Antonín Molčík, Jiří Plachý, Radoslav Brzobohatý, Simona Stašová, Oldřich Vlach, Svatopluk Skopal, Josef Patočka, Ivan Řezáč, Petr Hotmar, Vladimír Krška, Karel Urbánek, Miroslav Středa, Oldřich Janovský, Sylva Sequensová, Miloš Rozhoň, Vladimír Pospíšil, Karel Hlušička, Miriam Kantorková, Miluše Šplechtová, Oldřich Vlček Celkový čas: 4 hodiny 4 minúty Jak spravedlivý je svět, v němž o celém tvém životě rozhodne krádež jednoho bochníku chleba? Radoslav Brzobohatý jako Jean Valjean v rozhlasové dramatizaci úspěšného románu Victora Huga.Román Les Misérables napsal a v roce 1862 nechal vydat Victor Hugo. V českém překladu se zcela zažil název Bídníci, byť k tématu knihy by se spíše hodil pozdější překlad Marie Majerové, která hlavní hrdiny nazvala Ubožáky. Zaslouží si totiž spíše naši lítost než opovržení: navzdory veškeré své snaze a lidským kvalitám totiž v jejich světě není možné odčinit jediný hřích mládí.Hlavní postavou ve spleti figur a figurek Hugova dodnes známého románu je trestanec Jean Valjean, původně klestič stromu. Ten se z nouze vloupá do domu, aby ukradl bochník chleba. Je chycen a zavřen na pět let na galeje. Tím je na celý život ocejchován, svůj trest si navíc prodlouží neustálými pokusy o útěk. Když je konečně propuštěn, má již své nejlepší roky dávno za sebou a výsledkem justiční „převýchovy“ je zhrublý a drsný muž, kterého změní až setkání s biskupem Myrielem, který mu bez podmínek a vřele nabídne pohostinství a neudá jej ani v okamžiku, kdy mu Valjean ukradne stříbrné příbory. Bývalý trestanec se pod vlivem této příhody rozhodne žít lepší život – rameno spravedlnosti je však nelítostné a na nic se neohlíží. Ať žije Valjean sebectnostněji, stále má v patách komisaře Javerta…Rozhlasová dramatizace jednoho z nejslavnějších románu 19. století vznikla v Českém rozhlase v roce 1993. Režisér Jiří Horčička, dramatizátor Jan Strejček a dramaturg Hynek Pekárek vykládají Hugův román především jako velkou společenskou fresku, děj otevírají až okamžikem setkání Valjeana s biskupem a ve více než čtyřech hodinách nahrávky zprostředkují hluboký zážitek.Z hereckého obsazení zaujme nejvíce Radoslav Brzobohatý coby Jean Valjean. Jeho osobitý chlapský hlas tu zažívá několik typových přerodů od hrubozrnného a primitivního hlasu trestancova až do gentlemanského tónu starosty Madelaina, kterým se stane. Jeho hlavního protivníka Javerta představuje další z nezaměnitelných hlasů Eduard Cupák, z jehož nekompromisnosti až mrazí.Nahrávka z archivu Českého rozhlasu tak může připomenout nejen významný historický román, ale také plejádu herců a tvůrců rozhlasové historie.- Přemysl Hnilička

Číta: Josef Bláha, Václav Voska, Oldřich Musil, Jiří Sovák, Antonín Jedlička, Vlastimil Fišar, Jaroslav Moučka, Vítězslav Vejražka, Jiřina Šejbalová, Otomar Korbelář, Josef Vošalík, Karel Effa, Stanislav Neumann, Oldřich Nový, Věra Budilová, Zdeněk Hodr, Vlasta Chramostová Celkový čas: 1 hodina 2 minúty V roce 1962 vydal Supraphon dramatizovanou pohádku Jana Drdy o Zapomenutém čertu pod kat. číslem DM 15146Čerta Trepifajskla,na kterého peklo zapomnělo, hrál Stanislav Neumann a Plajznerku, kvůli které nakonec Trepifajskl zapomene na peklo, nechá si useknout ocas, sám si ulomí rohy, hrála Jiřina Šejbalová.K tomuto zdigitalizovanému titulu jsme přidali pro možnost porovnání a pro zajímavost další supraphonský titul z šedesátých let (pův.kat.číslo DM 15135), na kterém byl tehdy vydán výběr (3., 5. a 7. scéna) z jiné dramatizace této půvabné Drdovy pohádky.V této verzi hráli Trepifajskla a Plajznerku Jaroslav Moučka a Vlasta Chramostová.

Číta: Jaroslav Kuneš, Jiří Tomek, Zuzana Slavíková, Maxmilián Hornyš Celkový čas: 51 minút Dvě dramatizace povídek Sira A. C. Doyla z archivu brněnského studia Českého rozhlasu. V roli Sherlocka Holmese Jiří Tomek, jako Dr. Watson se představí Jaroslav Kuneš. Dále hrají Maxmilián Hornyš a Zuzana Slavíková. Režie Zdeněk Kozák.

Číta: František Filipovský, Rudolf Hrušínský st., František Smolík, František Kreuzmann, Meda Valentová, Ilona Hodačová, Rudolf Široký, Jindra Holmanová, Jarmila Krulišová, Otto Motyčka, Jaroslav Seník, Jarmila Švabíková, Jaroslav Vágner, Václav Špidla, Stanislav Sklenář, Věra Pokorná, Marie Krtičková, Táňa Lepičová Celkový čas: 2 hodiny 22 minút Obrazy národního života pražského se zpěvy a tanci ve 4 dějstvích, rozhlasová úprava Vladimír Procházka.Vychází u příležitosti letošního 180. výročí premiéry.

Číta: Lukáš Hlavica, Jaromír Meduna, Petr Lněnička, Václav Vydra, Miloš Hlavica, Magdaléna Borová, Jan Meduna, Zdeňka Sajfertová, Otakar Brousek ml. Celkový čas: 2 hodiny 5 minút Případ plzeňských mordů je úvodním příběhem audioknižní řady Letopisy Královské komory. Odehrává se v polovině 16. století, za vlády Ferdinanda I. Habsburského. Děj se zasazen do města Plzně. Při vyšetřování několika záhadných vražd se poprvé setkává královský písař z Prahy - Jiří Adam z Dobronína se svým pomocníkem, bakalářem Petrem Korcem. Díky jeho pomoci se mu podaří vyváznout zdravý z velmi ošemetné situace, a navíc společně odhalí intriky proti králi. Děj je zasazen do atraktivního prostředí renesančního města s honosnou radnicí na rynku a křivolakými uličkami, v nichž žijí zámožní měšťané, stejně jako chudí řemeslníci, tovaryši, šenkýři a hampejznice. Důležité místo v příběhu však patří i zvláštní postavě podivného poustevníka a také romantické lásce. A jak to v románech Vlastimila Vondrušky nemůže být jinak, rozuzlení je opravdu překvapující.

Číta: Bohumil Klepl, Pavel Liška, Josef Polášek Celkový čas: 1 hodina 49 minút Dramatizovaná četba proslulého humoristického románu s pány Kleplem, Liškou a Poláškem! Trojice komediálních herců se s chutí zhostila interpretace nestárnoucího díla. Mimořádně zdařilá adaptace, při které se posluchač baví od první do poslední chvíle.

Číta: Josef Somr, Bořivoj Navrátil, Alois Švehlík, Soběslav Sejk, Martin Růžek, Josef Vinklář, Marie Drahokoupilová, Petr Štěpánek, Jaroslav Kepka, Bohumil Švarc, Jaroslav Pešice, Miroslav Saic, Václav Knop, Otakar Brousek ml. Celkový čas: 1 hodina Před 22 lety, v roce 1991 jsme si pro svoje potěšení natočili v Jevanech ve studiu pana Štaidla dramatizaci Verneovky. Podařilo se mi získat ke spolupráci herce zvučných jmen. Po prvním, poněkud nevydařeném vydání jsme vzali tento archivní záznam opět do rukou a oprášili ho. Stojí za to si poslechnout pány Vinkláře, Růžka, Navrátila, Kepku, Somra, Švehlíka, Brouska, Štěpánka, Sejka, Saice a samozřejmě madam Drahokoupilovou a další. Příjemný poslech přeje Václav Knop.

Číta: Jaroslava Adamová, Vladimír Brabec, Rudolf Hrušínský, Jana Drbohlavová, Karel Höger, Marie Vášová, Jindra Holmanová, Valtr Taub Celkový čas: 1 hodina Jedna z nejvýznamnějších rozhlasových her Ludvíka Aškenazyho vychází z Aškenazyho povídek, konkrétně z povídky Vajíčko. Dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v oblasti rozhlasové dramatiky vzniklo. Hra, označovaná jako „koncert hlasů“, je příběhem muže, který v den svých čtyřicátých narozenin rozmlouvá se svým mnohem mladším já. Hra byla oceněna na festivalu Prix Italia 1964.

Číta: Růžena Merunková, Bořivoj Navrátil, Jaroslava Adamová, Vladimír Brabec, Jaromír Spal, Otakar Brousek st., Jaromír Hanzlík, Vladimír Krška, Svatopluk Skládal, Josef Patička, Vladimír Hlavatý, Marta Kučírková Celkový čas: 1 hodina 40 minút Utopické RUR (Rossum’s Universal Robots, Rossumovi univerzální Roboti) je v pořadí třetí drama Karla Čapka, časově mu předcházely komedie Lásky hra osudná a Loupežník. Souběžně s ním však s bratrem pracoval také na komedii Ze života hmyzu. Podle vlastních slov dostal Karel Čapek právě při psaní Mravenců nápad na utopické drama a koncipuje Roboty.RUR bylo dopsáno v roce 1920, kdy také vyšlo poprvé tiskem. Premiéru v Národním divadle mělo 25. ledna 1921. Ještě předtím (2. a 3. ledna 1921) jej sehráli ochotníci Jednoty divadelních ochotníků Klicpera v Hradci Králové. Úspěch této Čapkovy hry byl okamžitý a mimořádný, ve velmi krátké době bylo drama přeloženo a uváděno na zahraničních scénách (1921 – Cáchy, 1922 – Varšava, Bělehrad, New York, 1923 – Londýn, Vídeň, Curych, 1924 – Budapešť, Krakov, Paříž, Tokio a další). Třicetiletý autor se tak rázem stal celosvětově známým dramatikem.Varovná Čapkova výzva k lidstvu, pronesená krátce po skončení první světové války, našla silnou odezvu všude, kde bylo RUR uvedeno. Myšlenka výroby umělého člověka – pracovní síly se ve světové vědeckofantastické literatuře objevila již daleko dříve (v našem kulturním prostředí je známa pověst o pražském Golemovi). Karel Čapek však na radu svého bratra jako první užívá pro umělou bytost pojmenování „Robot“, odvozené z výrazu slovanského původu „robota“ – těžká, nedobrovolná práce. Tento termín se stal brzy součástí světových jazyků. Přestože tato Čapkova hra je v současnosti na divadelních prknech uváděna jen výjimečně, její poselství je v postmoderní době až mrazivě aktuální, a proto si zaslouží čtenářovu i posluchačovu pozornost.- Kristina Váňová, ředitelka Památníku Karla Čapka ve Strži

Číta: Růžena Merunková, Martin Růžek, Viktor Preiss, Alena Vránová, Jana Andresíková, Jana Drbohlavová, Miloš Nedbal, Nelly Gaierová, Drahomíra Fialková, Miloš Hlavica, Oldřich Janovský, Ladislav Kazda, Marie Vášová, Jaroslava Pokorná, Ladislav Boháč, Pavla Maršálková, Eduard Dubský Celkový čas: 1 hodina 57 minút Román Otec Goriot je jedním z dílů rozsáhlé Lidské komedie Honoré de Balzaca. V jeho ději můžeme sledovat dva hlavní příběhy; postupný společenský vzestup studenta práv Evžena de Rastignaca (Viktor Preiss) a úpadek kdysi významného obchodníka s nudlemi, otce Goriota (Martin Růžek). Otec Goriot se celým svým životem upnul na štěstí svých dvou dcer - Anastazie (Alena Vránová) a Delfíny (Růžena Merunková); jim obětuje celé své jmění, v jejich zájmu prodá i poslední svůj majetek, není nic, co by pro ně neudělal. Přesto si nezíská jejich oddanost a lásku. Student Rastignac naopak postupně šplhá na vyšší a vyšší společenské příčky, většinou za pomoci krásných a společensky vysoce postavených dam. Oba bydlí v penzionátu vdovy Vauquerové (Marie Vášová), veselém hnízdě různých postaviček, které buď nemají přebytek peněz nebo nechtějí být příliš na očích okolního světa bohaté a pokrytecké Paříže. Mezi nimi hraje prim zvláštní patron jménem Vautrin (Miloš Nedbal). Rozhlasovou realizaci sestavila z příběhu otce Goriota a dalších motivů Balzakovy Lidské komedie Zuzana Kočová, manželka Emila Františka Buriana a od roku 1974 také dramaturgyně Československého rozhlasu. Otec Goriot byl jednou z jejích prvních dramatizací v této funkci. Režijně text zpracoval Jiří Horčička, který v době normalizace uvítal historickou látku a inscenačně ji držel v lehce expresivním tónu, který jí vtiskly především herecké výkony. Skladatel Josef Pech založil hudební podkres na kontrastu vysokého a nízkého - v úvodu, závěru i mezi jednotlivými scénami se tak prolínají hudební motivy ze zámeckého plesu a líbivé tóny pouličního kolovrátku. Balzakův příběh je dodnes jímavým obrazem světa, v němž odumírá lidskost a vítězí falešná morálka. V závěru hry student Rastignac vyhlašuje Paříži osobní válku - naději však v tuto osobní vzpouru nevkládá snad ani on...

Číta: Martin Růžek, Jaroslava Adamová, Dana Medřická, Petr Štěpánek, Radovan Lukavský, Václav Voska, Petr Kostka, Karel Höger, Felix le Breux Celkový čas: 44 minút Komentář k původnímu LP 0 18 0927 z roku 1971:Čtveřice autorů, jejichž dramatické dílo tvoří v úryvcích obsah naší desky, hovoří v celé škále pohledů o člověku, jeho osudech a o vztazích mezi lidmi, tedy o tom, co dalo vůbec podnět ke vzniku divadla. Každý lidský osud je svým způsobem jedinečný, neopakovatelný, a to i tehdy, když jeho průběh ovlivňují stejné společenské podmínky jako osudy jiné. Skutečný dramatik usiluje o to, aby uprostřed společenské situace vytvořil lidské typy s jedinečnými charakterovými vlastnostmí. Je-li život odrazem obecných podmínek, pak tyto podmínky posilují jeho rozhodnost či váhání, smutek i úsměv, ironii nebo shovívavost a velkorysost. Vtěleny v dramatický příběh, takto napsané postavy návštěvníka divadla zajímají a dostane-li to jím v režijním postižení i věrného obrazu společenských okolností, pak jde o představení, které zaujalo. Všechny čtyři tituly naší desky tyto požadavky splňují.První ukázka je připomínkou dramatického díla Jeana Anouilha, jehož hry Antigona, Skřívánek, Bláznivá ze Chaillot a další na našich jevištích zdomácněly a skýtají zajímavý pohled do lidské duše - obrazně řečeno. Autor se netají tím, že vůle člověku cokoliv velkého vykonat či dokonce ve společnosti měnit je marná, neboť všechno lidské konání se roztříští o vychozené kolejnice společnosti a světa. Tento pohled hraničí filosoficky často s existencionalismem, je neslučitelný s jakoukoli revoluční změnou a činí z člověka-jedince zcela neschopnou loutku. Anouilh je při tom schopný dramatik, své postavy píše s vyhraněnými charaktery, jeho hry mají konflikt, napětí a jsou především napsány s mimořádně vtipným, často až mistrovským dialogem.Anouilhovo drama Tomáš Beckett má historický námět a současně poslání. V titulní postavě představuje autor opět jedno ze svých lidských "koleček", muže, který se rozhodl dobrem a čestným vystupováním přesvědčit mazaného vladaře o tom, jak si lidé představují jeho vládu. Panovník si zpočátku váči jeho vlastností, dovede si dokonce spočítat, v čem jsou pro jeho panování výhodné; ale v krátké době rozpozná jako pravý feudál, že Beckettovy vlastnosti v sobě skrývají nebezpečí revoluce a při první příležitosti tedy obětuje své rádce mocenským zájmům. Dramatik zná život, lidi a zná také své řemeslo. Jeho Beckett není pouze světlou postavou; posmívá se jeho naivitě, upřímnosti a najde v spleti děje i chvíli, ve které se hrdina shlédne v představě o neomezené moci. Panovník, vykreslený se všemi požívačnými rysy středověkého mocipána, je mazaný, zná původ své moci, cení její význam a přesto pro něj najde autor krátké okamžiky, ve kterých by zkusil jednat dobře a ušlechtile. Tato snaha vypodobněná na krátkých plochách se však natolik střetá se skutečnou vůlí porobeného lidu a zdá se být při tom natolik nebezpečná jiným vladařům a všemocnému kléru, že ji Beckettův protihráč-vladař rychle zavrhuje. Tak z postavy panovníka mluvícího lidovým jazykem s někdy až vulgárním slovníkem roste obludný typ středověkého samovládce, jemuž je koruna na hlavě vším - i rozhřešením pro zlé činy. Zcela anouilhovsky je sice morálně poražen, ale vládne dál; Tomáš Beckett přes svou ušlechtilost zaniká. Kolečko je pro další chod mocenského soukolí přebytečné, je dokonce škodlivé.Inscenace této zajímavé hry žije na scéně Národního divadla a v podání její činohry již několik sezón. Nastudoval ji Václav Hudeček, tehdy ještě pohostinsky, a hlavní dvě postavy obsadil co nejpřípadněji. Rozmařilého a urozeného vladaře hraje zasl. umělec Martin Růžek, Tomáše Becketta zasl. umělec Radovan Lukavský. Více než sto repríz bylo důkazem, že přes veškerou obtížnost jde o živé, k dnešku hovořící divadlo. Dva dialogy vladaře a Becketta zachovávající na desce filosofii obou postav dávají nahlédnout i do objektivních zákonů, podle nichž se panovník v různých situacích řídí a které mají za následek nespokojenost a často i utrpení lidí.Monology o lásce z Marceauovy komedie Vajíčko (režie Ota Ornest, inscenace Městských divadel pražských) je v pravém slova smyslu pars pro toto celé hry. Obsahuje trosky lyrického zaujetí, pomalu se propadajícího v písku ironie, skepse a cynismu. V nositeli této palety pohledů však autor neposuzuje pouze typ, člověka, ale celou společnosti a její morální kvality. Nemoc zvaná znesvěcení všeho krásného a ušlechtilého hledá na mravech doby a je zachycena v titulní postavě hry s přímo klasickou rozporností. Inscenace zaujala na divadle výtečnou režií s uměním rozehrát konverzační situace a pak zejména hereckým výkonem zasl. umělce Václava Vosky, který je také zachován na desce. Voskův jemně ironický tón, jeho elegance, mnohotvárnost hereckých prostředků až po prvky absurdního divadla, to vše udrželo představení na scéně Městských divadel pražských po několik let a právem zařadilo její typickou ukázku na další desku "Inscenace, které zaujaly".Mnozí feudální vladaři jsou všudypřítomni i v dalším dramatu, jehož úryvky otevírají druhou stranu desky. Svou dramatickou kroniku z třicetileté války nazval německý komunistický dramatik Bertolt Brecht Matka Kuráž a její děti. Hru má svou vazbu na Čechy, Matka Kuráž pochází odkudsi z Moravy a devastovaná země, kterou projíždí se svým kramařáským vozem, připomíná velmi často v trosky měněnou českou zemi za let nekonečně se vlekoucí vojny. Jestliže mluvíme o všudypřítomných feudálních vladařích, kteří diktují osudy Matky a jejích dětí právě tak jako biřiců, žoldnéřů a velitelů, jimž tyto děti postupně padají za oběť, pak proto, že, ač ve hře přímo nevystupují, proti jejich rozhodování jsou všechny postavy bezmocné, pokud nemyslí na vzpouru. Brechtova hra je přesnou marxistickou analýzou světa moci, jeho pomocníků a lidových vrstev, kterým nepomůže individuální odpor - ani mazanost Matky Kuráže, ani důvtip polního kazatele, ani přizpůsobivost vojenského kuchaře, nepomůže ani vzpoura němé dcery Katrin, která se snaží bubnováním na poplach zabránit novému krveprolití - to všechno je marné, dokud se roztříštěné síly nesemknou.Brechtova hra má zajímavé osudy. Vznikla v letech autorova exilu a měla svou premiéru v německém divadle v Curychu, jediné scéně, kde v době hnědého hitlerovského moru zněla demokratická němčina. V tehdejším představení hrál úlohu kuchaře Wolfgang Heinz a roli němé Katrin Helena Weiglová, pozdější dlouholetá představitelka Matky Kuráže. Na desce zaznívají dialogy z Brechtova dramatu v podání umělců pražského Národního divadla, kde hru uvedl režisér Činoherního klubu Jan Kačer. Představení je velkým hereckým koncertem především zasl. umělkyně Dany Medřické v titulní roli a jejího hlavního protihráče - polního kazatele, v němž dokumentuje své nevšední herecké umění nár. umělec Karel Höger. Oba umělci jsou také, spolu s Petrem Štěpánkem, interprety dvou klíčových scén Brechtova dramatu.Poslední ukázka je úryvkem z dramatizace Tolstého románu Anna Karenina. Jsou desítky pokusů o jiná umělecká zpracování tohoto hlubokého díla, jehož děj by sám o sobě líčil běžný manželský trojúhelník, nebýt hlubokého psychologického pohledu a průzkumu společenského podhoubí, jež tvoří konvence a vžitý mrav a jež brání všemu lidskému, tedy i lásce. Není možné v několika větách charakterizovat význam Tolstého díla pro všechny minulé, dnešní i budoucí generace, lze však říci, že se většině dramatizátorů při nejlepší vůli nepodařilo postihnout psychologickou a společenskou hloubku Tolstého pohledu, i když verze Městských divadel pražských a inscenace Ivana Weisse zachovávají alespoň to nejpodstatnější. Za to herecké výkony Jaroslavy Adamové, Felixe le Breux a Petra Kostky v trojúhelníku Anna-Karenin-Vronskij jsou důkazem moderního chápání klasického Tolstého odkazu a zasloužily se nejvíce o divácké zaujetí pro divadelní představení, jehož dva výstupy jsou závěrečnou kapitolou naší desky.Zbývá dodat, že deska je tedy pozoruhodným průhledem do různorodé a společensky závažné dramaturgie pražských divadel, ale také dokumentem režijní a herecké tvorby uplynulých let, která zaujala diváky vždy, když se podařilo ryze divadelními prostředky zpodobnit osudy člověka v celé jejich složitosti a když inscenace bojovala o velké a věčné ideály, k nimž patří právo na lásku, na štěstí, na život, na mír.

Číta: Vít Hořejší Celkový čas: 1 hodina 7 minút 17. listopadu 2011 měla v New Yorku obnovenou premiéru jedna z nejslavnějších her "československo-amerického" loutkového divadla, jež vznikla na námět staré pražské pověsti o Golemovi. Příběh v angličtině a v češtině načetl principál a vůdčí duch divadla - Vít Hořejš. Unikátní součástí nahrávky je původní hudba z představení, kterou složil a aranžoval Frank London, jedna z klíčových postav legendárních Klezmatics.

Číta: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Petr Brukner, Jaroslav Vozáb, Oldřich Unger Celkový čas: 51 minút Audiokniha Hospoda na mýtince - obsahuje záznam divadelního představení dnes už legendárního Divadla Járy Cimrmana, jehož hlavními postavami jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman.

Číta: Martin Štěpánek, Blanka Bohdanová, Bohuš Záhorský, Jana Hlaváčová, Miroslav Doležal, Libuše Havelková, Čestmír Řanda, Josef Kemr, Ladislav Pešek, Josef Velda, Milan Mach, František Krahulík, Miloš Nesvadba, Jarmila Orlová, Jaroslava Tvrzníková, Vladimír Leraus, Lída Engelová, Blažena Holišová, Gabriela Preissová, Iva Šašková, Martin Kubala, Pavel Bešík, Petra Kroftová, Václav Švorc, Miroslav Chorvát, Milan Nosál, Vladimír Pospíšil, Bohuslav Čáp Celkový čas: 2 hodiny 4 minúty 21. listopadu 1847 se ve Stavovském divadle v Praze poprvé hrála dramatická báchorka Strakonický dudák Josefa Kajetána Tyla (*4. února 1808). Podle literárních kritiků hra, která "...natrvalo ovlivnila český divadelní repertoár a většinou byla přijímána jako umělecká výpověď o nás samých, o našem národním charakteru..."Báchorka vypráví příběh o dudákovi Švandovi, synovi lesní žínky Rosavy, která pro něj vyprosila čarovnou moc jeho dud. Švanda má rád Dorotku, ale jako nápadník je odmítán Dorotčiným tatínkem pro svoji chudobu. Švanda se furiantsky vydává do světa, aby si hrou na dudy vydělal zlaťáky a mohl si vzít Dorotku za ženu - a tak jsou proti sobě postaveny takové hodnoty jako je láska a peníze. Švanda je na své cestě světem, provázen svým přítelem šumařem Kalafunou, ale také vykukem Vocilkou, nejprve okouzlen všemi možnými marnostmi světa a hlavně mocí peněz, zapomíná na domov a lásku, kvůli které se do světa vydal, ba ji v jeden čas izapírá...Dalším vývojem příběhu však Švanda poznává, že peníze nejsou důležité, že důležitá je láska Dorotčina i oddaná mateřská láska víly Rosavy a také přátelství šumaře Kalafuny.

Číta: Jiří Adamíra, Rudolf Hrušínský, Radovan Lukavský, Josef Kemr Celkový čas: 1 hodina 10 minút Sochař, řezbář, spisovatel Vladimír Preclík (*23. května 1929) zemřel 3. dubna 2008. Napsal 20 knih a mezi nimi i knižní předlohu naší nahrávky.Vyprávění o kamenech, na které občas narazíme přinašich vycházkách a nevíme, proč tam jsou, co znamenají - smírčí kříže.Smírčí kříže jsou staré kamenné objekty roztroušené v Čechách a na Moravě v místech, kde došlo v dřívějších dobách k vraždě. Podle tradice bylo povinností pachatele vystavět na místě zločinu kříž jako symbol pokání a konečného smíření....V naší nahrávce z roku 1992 uslyšíte Radovana Lukavského, Josefa Kemra a Rudolfa Hrušínského

Číta: Miroslav Horníček, Jan Pivec, František Filipovský, Vlasta Burian, Ljuba Hermanová, Jiří Štuchal, Stanislav Neumann Celkový čas: 1 hodina 42 minút Co si představíte, když se řekne soudnička? Slovník říká, že jde o drobný literární útvar, kterým noviny referují o případech ze soudní síně. Její úkol je prostý, informativní. Co se ale stane, když se úkolu zhostí literárně nadaný novinář, jakým byl třeba František Němec? Soudnička se změní v uměleckou prózu, přežije prchavou aktuálnost novin a na stránkách knih přetrvá i desetiletí.František Němec (nar. 1902, zemř. 1963) začínal jako básník, ale jeho sbírky ze začátku 20. let zavál čas. Byl soudním zpravodajem Tribuny, Lidových novin, Českého slova a dalších předválečných deníků. Ani Němcovy romány dnes nejsou příliš známé, Holátko Max (1922) či Alibi (1931), zato jeho soudničky patří dodnes k čtenářsky oblíbené četbě. Němec se vzdálil od běžného referování ze soudní síně, ze skutečných případů bral jen inspiraci a a soudničku rozvinul v osobitou humoristickou črtu či fejeton. Nejčastěji v nich líčí prostředí drobných lidí na rozhraní periférie, maloměšťáctví a podsvětí. Kořeny soudničky sahají až ke kramářské písni. Němec tento žánr zpopularizoval a bylo jeho zásluhou, že se mu začali věnovat i další autoři: například Rudolf Těsnohlídek, Karel Poláček, Jan Drda a jiní. Pozdější variací soudničky bývaly svého času oblíbené písně "zpívajícího právníka" Iva Jahelky. O soudničky se pokoušejí mnozí autoři i dnes, řadu jich najdeme třebana internetovém portálu ministerstva vnitra České republiky. Potvrzují, že malá soudnička je jen zdánlivě nenáročný útvar. Teprve skutečný autor dokáže zadání využít a vytvořit nadčasové literární dílo.

Číta: Zdeněk Galuška, Marie Mitáčková, Josef Pilát, Marie Dvorská Celkový čas: 3 hodiny 44 minút Titul nabízí dnes už klasické folklorní vyprávěnky slováckého "kronikáře" Zdeňka Galušky, které patří k dobrému moravskému vínu či slivovičce. Autor je původně vydal ve dvou knihách (Slováckosa súdí, Sovácko sa nesúdí) a pro jejich velký úspěch vybrané pasáže z nich namluvil krásným nářečím, a tak jim dodal neodolatelnou barvu a vůni. Slovo střídá cimbálová muzika, s níž víno chutná lépe, a pro ty, kteří si žádají "jinú notečku" (ke slivovičce) i říznější dechovka Moravanka.Příběhy proslavil komediální televizní seriál s Jozefem Krónerem a Oldřichem Velenem.Humorné povídky v jedinečné interpretaci autora textu Zdeňka Galušky!

Číta: Josef Červinka, Otakar Brousek st., Oldřich Musil, Viola Zinková, Artuš Kalous, Artur Šviha, Antonín Zíb, Jaroslava Drmlová, Milan Mach, Luděk Kopřiva, Mirko Musil, Jiří Pick, člen DRDS, Rudolf Široký, Karel Fořt, Miloš Liška, Miroslav Šipovič, Zdeňka Procházková Celkový čas: 2 hodiny 16 minút Sherlock Holmes, detektiv s úžasným logickým myšlením, řeší jeden ze svých nejproslulejších případů! Tajemství, skrytá za smrtí sira Charlese Baskervilla, jsou opředena strašidelnými záhadami. Kletba rodu Baskervillů, spojená s příběhem o přízraku, vraždícím na mlhou zahalených blatech, uprostřed nichž se tyčí tajuplné panství, vzrušuje i dnes. Ve zvukové verzi zdramatizované slavné anglické detektivky zvláště vynikne napětí, smíšené s ironií, se kterou autor románu, sir A.C. Doyle, koncipoval genialitu svého detektiva. Otakar Brousek v roli Sherlocka Holmese a Josef Červinka jako vypravěč dotvářejí magickou atmosféru postupně odhalovaných stop zločinu, který se odehrál v bažinách prokletého hrabství. Detektiv Sherlock Holmes odhaluje původce nevysvětlitelného zločinu ve strhujícím dobrodružství!

Číta: Jiří Ornest, Michal Pavlata, Dana Černá, Arnošt Goldflam, Ivan Wernisch, Hana Seidlová Celkový čas: 1 hodina 17 minút V červnu příštího roku oslaví sedmdesátiny jeden z nejčtenějších a nejpřekládanějších českých básníků, Ivan Wernisch. K básníkovu jubileu vznikla podle jeho předposlední sbírky tato nahrávka v interpretaci nejen řady skvělých herců, ale i autora samotného. Název vysvětluje tento sen: Je ráno, připlouvají kominické lodě. Přistávají u městských mol, vyskakují z nich malí čilí kominíci a rozbíhajíse po domech. Nad kominickou lodí se třepetají bílé praporky a motor v podpalubí dělá puf, puf, puf... To už seděje dávno. A nejen Jarmil, všichni chlapečkové v tom městě touží svézti se kominickou lodí...V doprovodném textu ke knižnímu vydání píše Milan Ohnisko: "Tyto obtížně definovatelné quasipovídky, parodie na brakovou literaturu či drsné burlesky jako v pokřiveném zrcadle odrážejí svět "spodiny" - ale on je to ve skutečnosti právě že svět náš..." Zvuková verze podivuhodných, na malé ploše zkomprimovaných básnických příběhů!

Číta: Karel Roden, Oskar Petr Celkový čas: 2 hodiny 13 minút Jeden z nejvýznamnějších režisérů tzv. české nové filmové vlny, tvůrce filmů jako jsou Démanty noci, Zpráva o slavnosti a hostech či Mučedníci lásky, sepsal zážitky svého mimořádně podivuhodného života v knize Nepodávej ruku číšníkovi, vydané nakladatelstvím Torst v roce 2011. Osm stěžejních příběhů z několika důležitých etap umělcova života načetl Karel Roden v režii autora, který je též duchovním otcem doprovodné písně, zpívané a hrané v této audioknize Oskarem Petrem. Píseň, jakož i režisérovy zážitky, jsou staré již několik desetiletí, ale lety získávají jakoby ještě víc na ceně.Úvodní a zároveň titulní povídka je vzpomínkou na šviháka Jiřího Štaidla. Vysvětluje okolnosti jeho smrti, stejně jako povídka, objasňující záhadné úmrtí Jiřího Šlitra.V dalším příběhu se autor vrací do roku 1968, nejprve na festival v Cannes, kde v době pařížského jara došlo k revolučnímu zvratu, který osudově zasáhl do následujícího tvůrčího života umělce. Povídka z prvního dne srpnové okupace Československa vysvětluje vznik slavného dokumentu. Tehdy Jan Němec natočil Oratorium pro Prahu, pravdivou zprávu o chování ruských vojsk a českých civilistů a dobrodružně film převážel přes hranice. Milovník krásných žen Jan Němec také vzpomíná na soužití se slavnou zpěvačkou, když vypráví o tom, jak střílel do okna této milované ženy. Závěrečný příběh z amerického období patnáctiletého exilu uzavírá symbolicky dramatické životní osudy tohoto originálního umělce.Pro Karla Rodena, třebaže je tato nahrávka jeho první zkušeností s audioknihou, jde o další příležitost předvést hlasové mistrovství při práci s textem a jeho významy.Karel Roden čte vyprávění o životních zvratech neklidného života slavného filmaře!

Číta: Libuše Šafránková, Vladislav Beneš, Viktor Preiss, Eduard Cupák, Rudolf Hrušínský, Jiří Schwarz Celkový čas: 54 minút Inspirován románem Abbé Prévosta stvořil básník Vítězslav Nezval romantický klenot, divadelní hru o nekonečné lásce šestnáctileté Manon a rytíře maltézského řádu des Grieux. Básnické hodnoty textu a skotačivá dějovost navázaly na etapu Nezvalovy avantgardní poezie. Hra se stala v době svého vzniku (1940) revoluční událostí tehdejší kultury. Herecké obsazení zvukové verze slavné dramatické předlohy dává tušit, že půjde o mimořádný posluchačský zážitek. Libuše Šafránková jako Manon je zde zosobněním něhy, téměř dětské lehkomyslnosti, mámení a sladké koketnosti, Viktor Preiss v roli zamilovaného rytíře předvádí závratě milostné vášně, jíž všechno obětuje. Hudba Eduarda Douši, interpretovaná kvartetem Bohuslava Martinů, v souznění s textem umocňuje naši půvabnou nahrávku, která má šanci oslovit mladé posluchače a seznámit je tím nejpříjemnějším způsobem s vrcholy české poezie a literatury.

Číta: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Jan Hraběta, Jaroslav Weigel Celkový čas: 1 hodina 15 minút Tradiční seminář vás seznámí s nejzákladnějšími fakty o Járovi Cimrmanovi. Následná hra ukáže, jak těžko se smiřují někteří lidé s novými poznatky ze své minulosti. Slovo upravovatele: Jednoaktová hra "Úžas žandarma Kovandy", kterou uvádíme pod kratším názvem "Akt", byla napsána v letech 1910-11. Za Cimrmanova života byla provedena, pokud víme, pouze jednou, a to v r. 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra se zdála tehdejším divákům cynická, vulgární, nepravděpodobná a málo vlastenecká, takže zcela propadla.