Kresťanský život

Stretnutie so sebou samým. Predkladaná kniha - Dovnútra a ešte ďalej... je jedinečná svojím obsahom i podaním a vie osloviť každého čitateľa. Autor G. Calvo vecne a pravdivo poukazuje na stav skutočností každého jednotlivca, a prináša možnosti ich riešenia i východiská. Cez poznanie a prijatie seba umožňuje rásť vo viere, ktorá sa stáva osobnou a predovšetkým žitou. Ona uschopňuje človeka prijímať a uvoľňovať energiu Lásky.

Myšlienky Fiodora Michajloviča Dostojevského. F. M. Dostojevskij patrí k najvýznamnejším spisovateľom sveta. Všetci poznáme aspoň niektoré jeho psychologické romány ako Bratia Karamazovci, Zločin a trest, Idiot, Ponížení a urazení, Biedni ľudia, Besy a ďalšie. V knihe nájdete myšlienky zo súborného diela tohto velikána. Kniha patrí do radu Myšlienky veľkých osobností a je veľmi vhodná ako darček.

„Duchovný je povolaný zakúsiť vo vlastnom srdci utrpenia svojej doby a z tohto poznania vychádzať pri svojej službe. Či už sa snaží vstúpiť do vykoľajeného sveta, chápať a spolucítiť s kŕčovitou generáciou, alebo sa zhovárať s umierajúcim človekom, jeho službu nebudú vnímať ako opravdivú , ak nebude vychádzať zo srdca zraneného utrpením, o ktorom hovorí. Duchovný môže ponúknuť svoje vlastné rany ako zdroj uzdravenia." (autor)

Skutečná změna je možná, jestliže začneš. Klasika Larryho Crabba v novom vydaní. Moderní křesťanství nabízí falešnou naději – úlevu od tíhy života a slibuje dokonalé štěstí již TEĎ. Není třeba vést vnitřní zápas nebo zvládnout nepokoj. Je třeba jen věřit, podrobit se, vytrvat, poslouchat. Důsledkem takového učení je předstírat, že už teď můžeme pociťovat to, co nám má poskytnout teprve nebe. Ne každý však tuto hru dokáže hrát dobře. Ti, jimž poctivost nedovoluje na takové předstírání přistoupit, pociťují někdy obavy, zda se nejedná o nedostatek víry. Proč nejsem tak šťastný a vyrovnaný jako ostatní? V mém duchovním životě musí být nějaká chyba.Dr. Crabb hledá ve své knize cesty k pravdivému křesťanskému životu, při kterém se nemusíme přetvařovat, ale uprostřed reality, ve které žijeme, můžeme čerpat z jediného skutečného zdroje naplnění, kterým je Kristus.

Svätí a blahoslavení povýšení na oltár pápežom Jánom Pavlom II.. 3. diel roky 1989 - 1993.

Príprava na sviatosť zmierenia pre najmenších.

Myšlienky Maxa Kašparů. Kniha obsahuje výber myšlienok z jeho kázní, publikácií, prednášok a článkov. Jeho myšlienky majú ľahkosť peny na povrchu, ale dotýkajú sa hlbokých problémov života.

Editor svazku Ondřej Macek sestavil slovníček pojmů Lutherovy teologie, které provedou čtenáře zásadními důrazy Lutherova svěžího myšlení. Vychází jako první lutherský svazek připomínající letošní výročí 500 let od počátku evropské reformace.

V starých švajčiarskych dejinách niet ani jedného Švajčiara, o ktorom by bola taká hojná dokumentácia ako o Mikulášovi de Flüe (1417 – 1487). Zachovalo sa o ňom 62 dokumentov, ktoré pochádzajú priamo z jeho doby. Hĺbka diela sa vyjavuje zvlšť v tom, že Mikulášova manželka, citlivá Dorotea, sa vo svojej jemnej láske a ženskej nehe javí ako anjel rodiny.Bez Dorotey by nebolo Mikuláša. Prinajmenšom by nebol takým, akým bol. Svätý Mikuláš de Flüe pre svoju špeciálnu lásku a charizmu môže byť zmierovateľom a ochrancom celej Európy a vzorom prvenstva Boha aj v našej zinternetizovanej dobe apokalyptických mravných a politických nebezpečenstiev.

Izák Syrský, jeden z největších křesťanských mystiků všech dob, žil v 7. století jako mnich-poustevník v oblasti Mezopotámie (území dnešního Iráku a Íránu). V předkládané knize je analyzováno Izákovo asketické a mystické učení — zejména stavy opuštěnosti Bohem, pokušení, pokory a slz pokání, modlitby a mystických osvícení, duchovního úžasu a "opojení" Bohem; prostor je rovněž věnován jeho chápání vztahu víry a vědění, výkladu života budoucího věku, eschatologické naději a zejména stěžejnímu tématu jeho fascinující teologické koncepce Boha-Lásky, jež je "jedinou příčinou stvoření světa". Kniha metropolity Ilariona Alfejeva, předního pravoslavného teologa, mj. doktora filosofie Oxfordské univerzity a L'Institut de Th éologie Orthodoxe Saint-Serge v Paříži, je první monografií o Izáku Syrském v současné světové vědě a byla přeložena do řady evropských jazyků.

Zamyslenia o viere, doplnené zaujímavými fotografiami. V bežnej hovorovej reči používame slovo viera často v zmysle: „Ja ti verím. Verím tomu, čo hovoríš. Verím, že mi hovoríš pravdu." Viera je teda nepochybne jeden zo základných postojov ľudského života. Keby sme si navzájom neverili, bolo by naše spolužitie veľmi ťažké, lebo by ho ovládala nedôvera. K viere jednoznačne patrí dôvera. Psychológ Erik Erikson uvádza termín pradôvera, ktorou je dieťa obdarované od začiatku svojho života vďaka úzkemu kontaktu so svojou matkou. Kto túto dôveru v sebe rozvíja, cíti, že ho svet prijíma. Vníma, že je dobré tu žiť. Svet je preňho dobrý taký, aký je. Kto túto pradôveru nedostal, vstupuje do sveta s nedôverou voči ľuďom, okolnostiam, aj voči budúcnosti. Žije v úzkosti, že sa mu môže všetko v živote zrútiť. Spomínaná pradôvera je základným predpokladom úspešného života. V pôvodnom zmysle slova má viera vždy niečo spoločné s Bohom. Toto slovo často používame v súvislosti s náboženstvom. Veriaci je ten, kto verí v Boha a stavia na niečom, čo presahuje tento svet. Nežije nenábožensky, či ateisticky, ale je zakotvený v Bohu, ktorého nemôže zhliadnuť. Svoju vieru chápe ako protiklad toho, čo možno vidieť, vnímať a uchopiť, často ako protiklad rozumu. Viera však presahuje rozum. Tam, kde naše poznanie končí, ostáva iba viera. Môj patrón svätý Anselm rozpráva o fides quaerens intellectum – o viere, ktorá sa snaží o vhľad. Nechápe ju ako protiklad poznania, naopak, ona robí rozum schopným prichádzať k hlbšiemu poznaniu.

Myšlenky a citáty vybrané z autorova díla si kladou otázky o smyslu lidské existence. Ve svých textech ovlivněných antroposofickým učením uvažuje Morgenstern o velikosti člověka i jeho tragice, o pocitech a emocích, o společnosti, věčnosti, smrti i Bohu. Odpovídá si hutnou a elegantní zkratkou, mnohdy humornou a sarkastickou, jindy hluboce filozofickou.

Biskup na blogu. V knize Víra a polibek - Biskup na blogu od blogera Pavla Konzbula čtenáři se dostává do rukou výběr osobního blogu brněnského pomocného biskupa na Lidovkách. Příspěvky reagují křesťanskou optikou na společenská a náboženská témata, která byla v dané době aktuální. Jsou ovšem psané tak, aby byly srozumitelné jak lidem věřícím, tak i nevěřícím.

Ravi Zacharias, autor několika knih, vynikající apologeta křesťanské víry, který je čten a ceněn pro svůj mimořádný všeobecný rozhled, kultivovanost projevu i mimořádnou citlivost, ve své knize předkládá svůj pohled na „volání lidského srdce po Bohu“.Definuje základní otázku člověka, která se táže: Kdo jsi Bože?A odhaluje naši touhu po hlubokém prožitku víry, i po hledání porozumění ve chvílích viditelného i skrytého utrpení. Zároveň citlivým hlasem odpovídá osaměle naříkajícímu srdci každého z nás. V závěrečné kapitole pak připomíná některé velké příběhy Izraele a jeho proroků, aby na nich ilustroval jednu z největších životních pravd, kterou je setrvalá Boží láska k člověku.

S nadšením ohlasovať radostnú zvesť. Predkladáme vám knihu, ktorá hovorí, že evanjelizácia je spôsob života. Je to každodenné svedectvo kresťanského života, založené na modlitbe, štúdiu Svätého písma, na živote v spoločenstve Cirkvi, na neustálom spojení s Kristom predovšetkým skrze sviatosti. Evanjelizácia nie je jednorázová akcia, ale každodenná vernosť Bohu v maličkostiach, aby ľudia videli našu lásku a zatúžili po nej.„Neustále hlásaj evanjelium. Ak je to nevyhnutné, použi slová.“ Tieto slová pripisované svätému Františkovi z Assisi sú možno najlepším zhrnutím obsahu knihy. Aj keď autor oveľa viac vyzýva k rozprávaniu o Ježišovi, predsa v pozadí jeho knihy cítiť, že prvým svedectvom pri evanjelizácii je život založený na viere, nádeji a láske.

Otázky neveriacich, pochybujúcich i veriacich o tom, či je Boh naozaj spravodlivý, sa ozývajú neustále. Tvárou v tvár utrpeniu, bolesti a smrti sú tieto otázky oprávnené. Tých, čo sa na to pýtajú, nemožno umlčať, nemožno prepočuť. Významný a originálny teológ 20. storočia Ladislaus Boros sa sám pridal k tým, čo sa takto pýtajú. Výsledkom jeho spytovania sú tieto meditácie o ľudskej zraniteľnosti, chorobe, bolesti, smrti a o večnom živote. Neprikrášľuje ich teologickým špekulovaním. Uvažuje len na základe Božieho slova a tvrdej ľudskej skúsenosti. Poodhaľuje zmysel všetkého bolestného. A jednoznačne stojí za tým, že naše bytie, nech je na zemi akokoľvek ťažké, je bytie vykúpené, určené pre nebo.

Myšlienky Edity Steinovej. Načrime do studnice duchovného bohatstva svätice dnešných čias. Spoznajme ju sprostredkovane cez jej písané slovo, ktoré odráža veľkosť jej ducha, hĺbku viery, nádeje a lásky spojenej so schopnosťou prijať utrpenie ako znak Božej lásky. Jej myšlienky nám určite pomôžu prehĺbiť náš vzťah k Bohu.

Jednotlivé časti Biblie vznikali v rozpätí osemsto rokov. Do tejto knižky sú na každý týždeň v roku vybraté štyri texty z rôznych častí Biblie. Stretávame sa v nich s rôznymi stránkami ľudského života. S radosťou, vďačnosťou, obdivom, nadšením, ale aj s bolesťou, utrpením, smrťou. Je v nich zachytená celá dynamika ľudského života a zároveň silná ľudská túžba po zmierení, spravodlivosti, pokoji a láske. „Veľmi stráž svoje srdce, lebo z neho (vyvierajú) žriedla života. Odstráň od seba falošné ústa a úskočné pery nech sú ďaleko od teba. Nech tvoje oči hľadia priamo vpred… a všetky tvoje cesty nech smerujú do cieľa. Neodkloňuj sa (ani) vpravo, ani naľavo, odvracaj svoju nohu od zlého! Prís 4,23–27Ako môžeme strážiť svoje srdce a svoje vnútro? Tak, že si budeme cibriť svedomie, skúmať úmysly. Pomaly, postupne musíme dozrievať do celého človeka. Usilujme sa o pravdivosť, cvičme sa v čestnosti, kráčajme vzpriamene. Hľaďme priamo a voľme si priamu cestu. Vzdajme sa úskokov, klamstva a násilia. Toto sú naše dnešné úlohy. Návnady zla predstierajú mnohé prednosti. Ale dobre vieme, že majú iba krátku trvácnosť. Vždy myslime na následky zla v našom konaní. Postavme sa na odpor proti zločincom, pomáhajme ich obetiam."

Kniha napísaná podľa duchovných cvičení pre sestry dominikánky o tom, ako zavrieť zadné vrátka a odovzdať sa milosrdnej láske.

Ambíciou tejto knihy je priviesť čitateľov k Ježišovi priam na dosah ruky … Každé Ježišovo gesto, slovo, každé jeho oslovenie – nežné, keď išlo o deti, súcitné keď išlo o drobných ľudí, prísne, ba až hrozivé na adresu samoľúbych farizejov všetkých čias – vyvoláva úžas u pozorného čitateľa.Opis Ježišovej činnosti, zázrakov a diskusií s duchovnými vodcami Židov nám umožní nájsť pravý zmysel Ježišových slov, gest a celej jeho činnosti.

Autor uvažuje o postoji Krista, Vykupiteľa človeka, ktorý uzdravoval a liečil každý duchovný, telesný i duševný neduh. Zároveň obracia pozornosť na súčasnosť – aj dnes totiž potrebujeme Kristovo uzdravenie z nemoty, slepoty, otupenosti srdca… Kniha ponúka širší pohľad na niektoré evanjeliové state, je vhodná na rozjímanie aj osobné uvažovanie.

Giuseppe Buccellato žil dlhé roky medzi mladými ako učiteľ a vychovávateľ. V tejto knižke sa zamýšľa nad dynamikou výchovy k čistote v zasvätenom či manželskom živote z pohľadu duchovného vedenia.Knižka ide proti prúdu a je určená mladým ľuďom a ich vychovávateľom, aby v nich podporila presvedčenie, že znovuobjavenie hodnoty čistoty ponúka aj „tu dolu“ prespektívu vydareného a teda šťastného života. Otec Giuseppe Buccellato je salezián. Niekoľko rokov pracoval s mladými ľuďmi ako učiteľ matematiky, informatiky a náboženstva na strednej škole, neskôr sa vrátil k štúdiám spirituálnej teológie na Gregoriánskej univerzite.

Čo je to?Ako sa to robí?Páter Gasparino zhrnul na týchto stranách svoju originálnu skúsenosť revízie života. Vznikla v dialógu s mladými a Pánom. Kniha sa zaoberá metódou duchovného života, bez ktorej sa nezaobíde ani jedno živé spoločenstvo. Je to najúčinnejší spôsob dialógu, napomáha konštruktívnu sebakritiku.

Meditácia o kňazskej spiritualite. Stredobodom meditácií je stretnutie s Ježišom Kristom. Nasledovať znamená urobiť konkrétny krok, ktorý bude „stonásobne odplatený“. V dobe šírenia pochybností a pocitu nezmyselnosti majú tieto meditácie povzbudiť človeka v hľadaní Ježiša Krista a učiť ho žiť v radostnom presvedčení, že aj vďaka jeho slabej viere a modlitbám zreje vo svete Božia úroda. Evanjelium o náročnosti apoštolského povolania nám ukazuje, kto je Ježiš v zrkadle postavy proroka Eliáša. „A tu je predsa niekto väčší než Eliáš!" Krok za krokom sa tu vysvetľuje, čo to znamená. Ježiš sa pritom javí ako ten, kto je na ceste, „tvár má obrátenú k Jeruzalemu", kráča ku dňu, keď bude „vzatý„. Lebo on je ten, kto bude „vzatý“ do Božej veleby, no súčasne musí zostať viditeľne prítomný na tomto svete, preto si musí povolať do služby svojich nasledovníkov. Nasledovanie tu nie je chápané vo všeobecnom zmysle, podľa ktorého sa týka všetkých ľudí a znamená, že sa majú usilovať kráčať po ceste, po ktorej kráča Pán; je chápané zvláštnym spôsobom, ktorý v Starom zákone naznačili Mojžiš a Eliáš: ako nasledovanie úradu, nasledovanie na základe poverenia, prijatie zvláštneho poslania.Rozumie sa tým teda to, čo sa neskôr bude nazývať „apoštolské nasledovanie", kňazstvo Cirkvi. Tak je toto evanjelium práve preto, že je to evanjelium o tajomstve Ježiša Krista, súčasne evanjeliom o službe kňazstva. Oslovuje nás v tejto chvíli, v ktorej stojí pred nami dlhý historický zástup tých, čo toto volanie počuli a prijali, a v ktorej sa nás dotýka otázka budúcnosti a volanie prítomnosti. No jednoducho sa do tohto evanjelia započúvajme a pozrime sa krok za krokom, ako sa na pozadí postavy Eliáša zjavuje Ježiš a predkladá nám svoje požiadavky.

Myšlenkový svět C. S. Lewise. Keď sa človek zahĺbi do Lewisovho sveta a potom sa opäť vynorí na hladinu, obvykle ho čaká doposiaľ nepoznaný zážitok prudkého letu nahor vesmírom, který je nielen omnoho obsiahlejší, ale do ktorého sa naviac vrátila nadprirodzená realita. Ríša transcendentna už nie je skrytou ríšou.Leanne Payneová - znalkyňa diela C. S. Lewisa - vo svojej práci podrobne skúma niektoré z beletristických diel tohoto autora a pokúša sa v nich vystopovať psychologické a teologické prvky, z ktorých potom zostavuje celkový koncept Lewisovho originálneho pohľadu na svet. V jednotlivých kapitolách kniha rozoberá nasledujúce témy: otázka vzájomného vzťahu Boha, prirodzena a prírody; Lewisov koncept ducha, duše a tela; ako človek môže vnímať sám seba; prečo potrebujeme pomoc zvonka; otázka celkového zmyslu: koncept „Veľkého tanca“ prečo je nutná cesta utrpenia; aký význam má pre život rozum a imaginácia. V samostatnom dodatku sa potom autorka venuje rozboru diela Veľký rozvod. Kniha veľkolepým spôsobom odkrýva teologický a psychologický zmysel niekoľkých najvýznamnejších Lewisových beletristických diel. (Wayne Martindale)

Svätí a blahoslavení povýšení na oltár pápežom Jánom Pavlom II.. IV. diel roky 1994 - 1997.

Kniha je v zásadě přehledem o obsahu a vývoji interpretace prvních pěti knih Bible, takzvaného Mojžíšova zákona. Forma zpracování téma zpřístupňuje i širšímu okruhu zájemců. Autorský text doprovázejí krátké ukázky hebrejského textu s překladem. Úvod čtenáře seznámí se základními pojmy, rozsahem, obsahem a literárními druhy biblických knih. Přibližuje literárněhistorické problémy a poměrně rozsáhlé dějiny exegeze až po aktuální stav bádání. Následující tři kapitoly se soustřeďují na velké úseky biblického vyprávění Tóry: „dějiny“ počátků, příběhy patriarchů ve vyprávěcích cyklech a konečně příběhy Mojžíše a jeho lidu při cestě z Egypta do zaslíbené země. Na vyprávění logicky navazuje i legislativa – zvlášť významné jsou Desatero, smlouva a tři velké právní kodexy v knihách Tóry. Závěr stručně hodnotí dopady Tóry na další biblické knihy a tradici, zejména židovskou a křesťanskou. Publikaci lze využít jak pro systematické studium, tak jako informaci o základních teologických liniích a pojmech v Tóře.

Čím více se v katolické církvi doceňuje význam obdarování, která každý křesťan dostává, tím více je také třeba mluvit o úkolech, které z toho v oblasti pastorace plynou. Nejde zdaleka jen o opakovaně konstatovaný nedostatek kněží v mnoha zemích, ale o zodpovědné využívání Božích obdarování pro život církve. Všichni pokřtění mají účast na kněžském, prorockém a královském úřadě Kristově. Z toho plynoucí uschopnění a úkoly neplatí jen pro nositele služebného kněžství, ale adekvátním způsobem pro všechny. Nejde o „klerikalizaci laiků“, ale o co nejplnější život mystického těla Kristova, jehož jsou biskupové, kněží, jáhni, řeholníci, řeholnice a laici údy. Proto se jeví jako potřebné zabývat se pastorální teologií v takovém úhlu pohledu, který laikům ozřejmuje pastoraci v církvi a současně pobízí k podílu na pastorační činnosti, která by měla základy v pastorální teologii, přiměřené životním rolím laiků.

Nejvnitřnější a rozhodující Boží motiv v jednání s námi je naplnit nás svou dobrotou. Jenom ten, kdo prožívá Boží potěšení a rozkoš v Bohu, může reagovat podle Boží vůle, může se stát poslušným a rozhodným Kristovým následovníkem.

Katechizmus pre 6. ročník ZŠ. Učebnica katolíckeho náboženstva pre 6. ročník základnej školy (západný obrad).

Čítaním tejto knihy vstupujete do priateľského dialógu so mnou. Každé slovo a každá veta je z môjho srdca. Z mojej strany sú chválospevom na Božiu lásku a prejavom radosti, že nás Boh berie do svojej školy lásky. Očakáva od nás, že ako svoj najdôležitejšiu a najkrajšiu úlohu budeme mať učiť sa milovať. A učíme sa spoločne... (autor)

Začiatky a spiritualita hnutia Focolare. Pohľad na spirituliatu Hnutia fokoláre očami jeho zakladateľky. Chiara Lubichová (1920-2008) bola talianska katolícka aktivistka, ktorá v roku 1943 založila hnutie Fokoláre, ku ktorému sa dnes hlási viac ako päť miliónov ľudí z celého sveta.

Nikdy nesmíme jednat v pochybnostech svědomí. Jistota svědomí je základem jeho pokoje. Se správným, jistým a citlivým svědomím se však nikdo nerodí. Takové svědomí je třeba získávat stále lepší znalostí norem Božího zákona a jejich stále odvážnějším uskutečňováním v životě.Na této cestě je nejúčinnějším nástrojem ke zdokonalování svědomí vlastní zkušenost. Reakce svědomí naplněného hlubokým pokojem nebo neklidem nám naznačuje, nakolik byla naše rozhodnutí správná. Tato cesta je však draze vykoupena, neboť se za ní platí bolestí svědomí. Snazší cestou je využít zkušeností druhých. Oni platí vysokou cenu a chtějí ostatní varovat, aby jejich chyby neopakovali. Takovým způsobem má také pomoci k reflexi vlastního svědomí knížka, kterou čtenářům předkládáme.

Proměny vztahu člověka k posvátnému. Kniha reflektuje postavení fenoménu „náboženství“ v průběhu lidských dějin z filozofického a religionistického hlediska. Zamýšlí se nad postupným vývojem vztahu člověka k božství ve starověku, středověku, novověku i postmoderně. Autor mapuje antropologické konstanty tohoto vztahu, vyjádřené v psaném slově, architektuře, umění i v rituálních projevech. Ve svém výkladu vychází z křesťanských pozic, které jsou mu vlastní a snaží se odpovědět na základní otázku: může člověk přijmout křesťanské poselství, aniž by se musel vydělit z moderní společnosti?

Svěží dílko evropské novelistiky 12. století přináší v třiceti rozhovorech mezi otcem a synem výroky filosofů, pohádky, orientální bajky, přísloví a verše, které měly ukázat na názorných příkladech křesťanskou morálku. Petr nám zprostředkoval arabské a židovské znalosti obohacené o tradiční křesťanské vzdělání.

Sedm posledních slov: v Bibli je sedmička číslem dokonalosti. Bůh stvořil svět a sedmého dne odpočíval, v den dokonání a naplnění. Těchto sedm slov patří k Božímu dokončení stvoření. Užasl jsem, když jsem zjistil, že ta slova mají vlastní krásnou strukturu. Začínají slovy určenými Otci, svůj střed mají v křiku zapříčiněném nepřítomností téhož Otce a závěr se nakonec opět vrací k němu. Slova, která Ježíš adresuje nám, jsou zasazena doprostřed tohoto vztahu k Otci proto, že právě zde bychom měli najít svůj domov, v životě Nejsvětější Trojice. Prodléváme uprostřed té Boží konverzace. A slova, která Ježíš adresuje těm u paty kříže, jsou čím dál důvěrnější. Jako by nám jej smrt více přibližovala, místo aby ho vzdalovala. Ježíš k nám nejdříve mluví jako Král, potom jako náš bratr, a nakonec vstupuje co nejintimněji do naší opuštěnosti a prázdnoty. Timothy Radcliffe (z Předmluvy)

Malíř, teolog, autor mozaiky pro kapli Redemptoris Mater v Římě, předkládá reflexi o podstatných bodech osobní formace k plnějšímu "být člověk". Bohatě čerpá z patristických zdrojů, teologické reflexe a vlastního pastoračního nasazení z doby mezi studenty, či mezi současnými přáteli.

Písmo jako scénář života. Přední americký biblista, autor řady komentářů ke starozákonním knihám a svého opakovaně vydávaného díla Teologie Starého zákona, shrnuje v této publikaci předpoklady pro dialog dnešního člověka s dějinným biblickým odkazem. Upozorňuje na doznívající vliv osvícenství, které důrazem na autoritu rozumu a na ideál objektivity oslabovalo sdělnost biblické zvěsti. Ta se znovu zaskví, když Bibli pojmeme jako odvážný alternativní výklad světa, který připomene opomíjené prvky lidské existence. Odtud pak autor formuluje nově nejen postavení církve ve světě, ale i zcela konkrétní závěry pro ty, jejichž úkolem je zpřístupňovat porozumění biblickým textům dnešním posluchačům či čtenářům.

Utrpenie je jedinou námietkou voči Bohu, ktorú možno brať skutočne vážne. Autor nedáva odpoveď tam, kde sa žiadna odpoveď dať nedá.Čo teda môžeme s bolesťou, smrťou, trápením vo svete robiť?Existuje nádej zoči-voči utrpeniu, ktorá by nebola lacná?Skutočné kresťanstvo je v solidarizovaní sa s tými, ktorí trpia, ako to ukázal Ježiš na sebe – Boh trpiaci s nami, s každým človekom. Poctivý prístup autora s vlastnou skúsenosťou postihnutia k problému bolesti, môže pomôcť mnohým nabrať silu v ťažkých a nečakaných životných situáciách.

Povedal som, že budúcnosť patrí starším ľuďom. Nemyslím tým len na kúsok stále väčšieho priestoru, ktorý okupujú na tejto spustošenej zemi, ani to nie je otázka štatistických a neosobných údajov. Starší ľudia sú zdravými nositeľmi hodnôt, ktoré sa strácajú. Sú vlastníkmi múdrosti, ktorú zúfalo potrebujeme.Bolo by načase, aby sme prestali hovoriť o starobe len v zmysle „sociálnych nákladov“. Musíme si uvedomiť, že starší ľudia môžu pomôcť.