História

Kniha podává univerzální výklad dějinných událostí, které se odehrály v „krátkém", ale na změny bohatém dvacátém století (1914-1989). Dan Diner nevrší jen nová fakta, ale předkládá originální interpretace důležitých událostí a odhaluje doposud skryté souvislosti, které spoluvytvářely dramatické dějinné příběhy. Kniha pojednává o základních tendencích minulého století, k nimž patří zejména ideologizace politiky, převratné účinky nového způsobu vedení boje v obou světových válkách a rostoucí vliv USA. Vysvětluje též rozhodující děje dvacátého století a jejich následky: intervenční války, pokusy o revoluční uchopení moci, úpadek demokratické politiky, masové vraždění, pogromy a genocidy, národní socialismus a stalinismus, studenou válku jako období neutralizace konfliktu velmocí a v neposlední řadě též proces dekolonizace a evropské integrace. Předností publikace je zasazení interpretace do širšího rámce moderních dějin od sklonku 18. století, důraz na nově chápané politicko-kulturní dějiny a především schopnost autora přemýšlet o vztazích mezi pamětí, stereotypy historického výkladu a naší možností porozumět dějinám.

Analýza legitimity jednoho politického konceptu. Autor přináší čtivou analýzu jednoho z nejaktuálnějších konceptů politické teorie - národního zájmu. Jeho cílem je především kriticky se vyrovnat se současným pojetím národního zájmu a poukázat na vztah národního zájmu a politické legitimizace. Tento vztah byl histo­ricky pro konceptualizaci národního zájmu zcela klíčový. Ovšem v průběhu dvacátého století se vazba mezi zájmem politického společenství a jeho legitimitou přerušila, což s sebou neslo řadu negativních důsledků. Studie se snaží tuto vazbu obnovit a dokládá potřebnost nového pojetí národního zájmu jak v (mezinárodní) politické teorii, tak i v politické praxi.

Osobnost v politickém a veřejném životě na přelomu 19. a 20. století. Kniha je výběrem z autorových biograficky zaměřených prací vzniklých v posledních patnácti letech. Představuje osobnosti světského a duchovního života, které významným způsobem zasáhly do veřejného dění na přelomu 19. a 20. století. Jejich pojítkem je většinou dramatický životní osud a vazba na otázky víry, náboženství, církví a sekularizace života moderní české společnosti.

Tato práce je prvním uceleným a vědecky zpracovaným přehledem českých a moravských evangelických časopisů z let 1848–1948. Ideová a teologická orientace časopisů je zde poprvé zřetelně a výstižně naznačena a zasazena minimálně do středoevropských souvislostí. Zvláštního ocenění zaslouží rozsáhlý kritický poznámkový aparát a faksimile obálek pojednaných časopisů.

Hermeneutické eseje o filosofii dějin. Filosofie dějin se po bouřlivém rozvoji v 19. století postupně stala mezi filosofickými obory popelkou. Obě světové války a sjednocení Evropy po roce 1990 dodaly filosofickému hledání konečného smyslu lidského dobrodružství nové dějinné podněty. Eseje předložené v této knize jsou pokusem nabídnout jednotný pohled na dějiny od Homéra do současnosti, a to z dvoupólové perspektivy filosofie a historie. Z hlediska této hermeneutické elipsy je pak možné nejen porozumět dějinným proměnám pohledu na lidskou přirozenost a časovost, ale též spolu s autorem dospět k přesvědčení, že před filosofií stojí nový úkol: Jak formulovat smysl dějin pro začínající 21. století, totálně ovládané sociálnem, objektivitou, vědou a technikou?

Průvodce po stopách spisovatelů, básníků, malířů, hudebníků a bohémů. Fialova Paříž představuje typ turistického průvodce, s jakým je na českém knižním trhu zatím minimum zkušeností. Čtvrť po čtvrti, ulici po ulici sleduje autor nejrůznější kulturní a zejména literární reminiscence s tou kterou konkrétní lokalitou svázané. Paříž, považovaná od konce 17. století až do současnosti za kulturní Mekku Evropy, nejenže hostila výkvět kultury francouzské, ale posléze též vynikající představitele umění národů dalších: existuje tedy Paříž Američanů, Paříž Rusů, Poláků, Paříž arabská, židovská, africká, čínská, vietnamská a v neposlední řadě též Paříž česká, neboť od počátku 19. století není snad význačnějšího českého malíře či sochaře, který by do města nad Seinou nezavítal.

Žánrově těžko zařaditelné dílo, v němž se prolínají autorovy zážitky z dětství a cest, vzpomínky na setkání s významným intelektuály a spisovateli 20. století (např. A. Tabucchi, M. Zambranová, J. Andrzejewski), v závěru pak literární eseje vystřídají dojmy z návštěvy mexického Chiapasu krátce po povstání zapatistů v roce 1994. Podobně jako v hudebním útvaru fugy autor rozvíjí ústřední téma svého života, jímž je umění jako takové, psaní literatury a její četba. Svůj hlas doplňuje jak o hlasy významných současníků, tak o hlasy literárních děl minulosti i současnosti. Vzniká tak mnohohlasné dílo, čtivé a hluboké zároveň.

Etnologie krajanské obce v Bulharsku. Předmětem knihy je dnes již neexistující společenství českých evangelíků ve vesnici Vojvodovo v severozápadním Bulharsku. Tato obec byla založena v roce 1900 asi dvaceti rodinami, které z důvodu náboženských rozporů a nedostatku půdy opustily českou vesnici Svatá Helena v (dnes rumunské části) Banátu. Ve Vojvodovu se pak v letech 1900-1950 utvářelo a vzkvétalo specifické společenství, charakteristické relativním ekonomickým blahobytem a vypjatou protestantskou morálkou, které se v mnoha ohledech odlišovalo od bulharského okolí. Byla to nejen odlišná architektura, efektivní hospodářské postupy, pečlivě udržovaná čistota veřejných prostor, ale také náboženská horlivost, morální bezúhonnost, píle a pracovitost či proslulá zpěvnost vojvodovských obyvatel, co vysloužilo Vojvodovu široko daleko pověst vzorové obce. Stabilní populační růst a nedostatek půdy sice během první poloviny 20. století vyvolal dvě vystěhovalecké vlny - první z nich směřovala v letech 1928-1929 do Argentiny, druhá pak v letech 1934-1935 do obce Belinci v severovýchodním Bulharsku - přesto však Vojvodovo coby česká obec existovalo až do konce 2. světové války. Bulharská historie tohoto společenství pak končí v letech 1949-1950, kdy se naprostá většina zdejších Čechů v rámci poválečných přesunů obyvatelstva vystěhovala do řady obcí na jižní Moravě. Tato kniha rozkrývá mnoho rovin vojvodovské české komunity, ať již je to religiozita, hospodářství, jazyk či vztah ke smrti, a zpracovává je způsobem, který dává vyniknout životu vojvodovských obyvatel v první polovině minulého století v jeho rozmanitosti i kráse.

Česká exulantská obec v Polsku. Další z obsáhlých prací věnovaných dějinám české náboženské emigrace. Renomovaná historička podává dějiny Zelova z exulantského, českého pohledu, jak jej umožňuje především farní archív evangelického reformovaného sboru v Zelově, sbírky zelovských rodáků a dosavadní polská literatura. Součástí knihy jsou seznamy rodin, které přišly do Zelova před rokem 1820, seznamy zelovských farářů, kazatelů, starších a kantorů, jakož i seznamy českých rodin v Zelově v r. 1945.

Poutní a pouťové umění. Tradicí, vznikem a významem náboženských poutí se zabývá první část zcela ojedinělé barevné výpravné publikace. Druhá část přináší charakteristiku jednotlivých předmětů, které se na poutích prodávaly, a dovádí historický výklad až k dnešní, začasté pokleslé formě poutí, jež s původním náboženským obsahem mají jen málo co do činění. Kniha je tedy určena jak čtenářům, které zajímají projevy lidového či zlidovělého umění, tak milovníkům historie, ovšem především zájemcům o náboženskou tradici, která dala vzniknout dnešní podobě naší kultury.

Snad nikdo z anglických autorů a autorek nemá dnes tolik nadšených čtenářů jako Jane Austenová. V čem spočívá její kouzlo - v romantické citlivosti, v brilantním popisu rodinných vztahů a vazeb v „domcích obrostlých růžemi", ve šťastných koncích hrdinek a hrdinů, v náznacích, které prozrazují autorčin vyzrálý smysl pro příběh a vytříbený styl? Profesor Robert Miles se zasvěceně věnuje klíčovým momentům jejího pozoruhodného díla. Rozebírá pojetí osobnosti, upřesňuje románový žánr, věnuje se nacionalismu, genderovým a třídním charakteristikám. Jeho výklad přivítají všichni, kdo si oblíbili kouzelný svět Austenové a chtějí do něj hlouběji proniknout a pochopit jej. Čtenářsky zajímavý bude však i pro ty, kdo se chtějí s dílem geniální spisovatelky teprve seznámit.

Výbor ze samizdatových ročníků. Výbor zhruba sta textů, týkajících se filosofie, historie, literatury, hudby, divadla aj., jež mají prezentovat samizdatový KS jako jedno ze středisek nezávislého diskursu v české společnosti osmdesátých let, a tak aspoň částečně evokovat duchovní atmosféru oné doby. Předmluva podává nástin vývoje časopisu a jeho postavení na tehdejším samizdatovém trhu, textovou část doplňuje kompletní bibliografie Kritického sborníku z let 1981–1989.

Čítanka textů 1945-1989 / Díl 2.. Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejů a prohlášení z let 1945-1989, které vzešly z křesťanského prostředí a jsou věnovány vztahu křesťanů k marxismu, socialismu a komunistickému režimu. Čítanka má ekumenický a reprezentativní charakter - zachycuje postoje katolíků, evangelíků, československých husitů, pravoslavných a dalších církevních společenství - a přitom vystihuje celé spektrum názorů od kritických přes analyticky vstřícné až po jednoznačně pozitivní. V českém prostředí chce soubor přispět k poznání reakcí a rezistence křesťanství vzhledem k moderním ideologiím a režimům a k poznání jeho možností přinášet alternativní a současně životodárné koncepty. Jeho ambicí je též prozkoumat významné aspekty soudobých dějin po roce 1945.

Kniha soudce německého Spolkového ústavního soudu a profesora veřejného práva na Univerzitě v Bonnu Uda Di Fabio hovoří o základních konstantách západního civilizačního okruhu - především o historicky nejúspěšnější kultuře, která však začíná projevovat známky únavy a ztráty vitality. V současném „klimatu pluralizované libovůle" jsou dle Di Fabia omezovány svobody a státy se stále více musejí spoléhat na sociálněinženýrská opatření.

Publikace soustřeďuje uměnovědné texty teologa a myslitele Romana Guardiniho (1885–1968), jedné z nejvýznamnějších postav katolicismu 20. století, a zahrnuje oblast Guardiniho myšlenkového odkazu, která dosud nebyla v češtině zpřístupněna. Guardini mj. navrhuje jako jistý ideál rozlišení typu kultového a zbožného obrazu a konstatuje, že kultový obraz v dnešním umění vlastně neexistuje. Na rozdíl od románského a středověkého umění podle něho dnes převládá subjektivní záznam osobní zkušenosti tvůrce. Nicméně abstraktní umění a snad ještě více moderní architektura bez doplňujících obrazů, její schopnost pojednat prázdný prostor podle Guardiniho dokáže znovu a zcela současným způsobem otevírat zkušenost „adventní“ Boží přítomnosti. (Vychází ve spoluprácí s Centrem teologie a umění při Katolické teologické fakultě UK.)

Cyklus fotomontáží píseckého fotografa Jiřího Škocha ,,Petrkov Bohuslava Reynka“ s vybranou poezií básníka a grafika Bohuslava Reynka ze sbírek Odlet vlaštovek, Sníh na zápraží, Mráz v okně, Podzimní motýli, Setba samot, které vybral a opatřil úvodním slovem Michal Bauer. V každých padesáti výtiscích je na třetí straně obálky vložena jiná, podepsaná a číslovaná fotografie Jiřího Škocha.

V úděsné realitě Terezína žily a dospívaly děti – ve stínu smrti, do které jim skoro všem zbýval jen krátce vyměřený čas. Děti, i ty dospívající, naštěstí mají vlastní svět, do kterého jen obtížně a ne zcela srozumitelně proniká skutečnost dospělých a jehož běh se vymyká nudným zákonům fyzikálního času.J. R. Pickovi se podařilo ze vzpomínek nejen vzkřísit obraz dychtivé, živelné radosti z toho mála, co bylo předčasně dospívajícím v lágru dopřáno, ale paradoxně také postihnout absurdně komediální vztah židů k příšerné genocidní realitě. Jeho novelka je světovým unikátem, snad vůbec jediným humoristickým zpodobením života v koncentráku.

Historické a politologické pohledy na spolupráci sociálních demokratů a komunistů. Historické události nemají význam pouze v době, kdy se dějí. Neméně důležitá, mnohdy i důležitější, je jejich následná interpretace, recepce a snad i mytizace. Některé z nich měly důsledky skutečně dlouhodobé, trvající i mnoho desetiletí. Jedním z mezníků novodobých československých dějin byly události roku 1948. Jiným pak polosvobodné volby v roce 1946, které v českých zemích skončily výsledkem nevídaným – dvěma pětinami hlasů určenými komunistické straně.Komunisté nebyli na budování totalitního státu sami. Pomineme-li zvláštní roli socialisty Edvarda Beneše, smutnou úlohu mouřenína sehráli sociální demo­kraté. I v dalších zemích střední a východní Evropy se v letech 1945–1948/9 ukázalo, jak blízko k sobě obě strany mají.Tento sborník představuje obecnější filozofické a politologické úvahy o vztahu socialismu a komunismu, dále přináší pohledy na první vlnu znárodňování, jež začala v Československu v roce 1945, a dále pak na spolupráci sociálních demo­kratů a komunistů, od jejichž sloučení uplynulo v červnu 2008 šedesát let.Sborník vychází ve druhém, upraveném a podstatně rozšířeném vydání.

Povinné poskytování almužny je jedním z pěti pilířů islámu, který muslimům přikazuje, aby odevzdávali část svého zisku ve prospěch potřebných. Islámské charitativní organizace tímto způsobem ročně získávají nemalé prostředky, které jsou věnovány na užitečné humanitární, sociální, vzdělávací, zdravotnické a kulturní projekty. Tyto organizace však mívají také značný mobilizační potenciál a v některých případech představují organizační zdroje radikálních skupin, což lze dokumentovat na příkladech Hamásu či Hizballáhu. Předmětem této knihy nejsou legitimní organizace, které se věnují výhradně skutečné charitativní činnosti, nýbrž právě ty, které buď přímo poskytly finance islámským radikálům, nebo nedokázaly zabránit zneužití prostředků k teroristickým účelům. Kniha je rozdělena do dvou tematických částí. V první se autoři zabývají dějinami charity v islámu, v druhé se zaměřují na negativní aspekty spjaté s některými islámskými charitativními organizacemi, jejichž aktivity se točí zejména kolem džihádu a snahy o šíření islámu.

Tématem monografie je vývoj islámu za carského a sovětského režimu ve středoasijských státech. Jestliže carský režim islám spíše přehlížel, cílem ruských komunistů byla úplná asimilace Střední Asie do nového sovětského systému, včetně likvidace muslimských sociálních struktur jako rivalské mocenské základny. Kniha Věry Exnerové objasňuje, jakou roli hrál islám v místní společnosti po více než sto letech ruské nadvlády a jaký význam měl v chápání jednotlivců a jejich jednání v rámci vztahů v rodině a místní komunitě. Monografie nejen zasazuje současný vývoj v oblasti do historických souvislostí, ale přináší i nový metodologický přístup k dané problematice - dává do souvislostí politiku vůči islámu i společenské a hospodářské změny a jejich vliv na místní muslimskou komunitu.

Životopisný nástin českého provinciála jezuitů Leopolda Škarka SJ (1874–1968).Jedinečný historický dokument k dějinám jezuitského řádu z let 1900–1968. V osobních vzpomínkách zaznívají také důležitá témata z obecnějších českých dějin (Škarkův úkol jako papežského zprostředkovatele při ohlášení abdikace pražskému arcibiskupovi Kordačovi; situace ve školství za první republiky; finanční strategie jednotlivých diecézí...).

Pro všechny milovníky architektury je určena unikátní výpravná publikace Klenoty českého baroka, která mapuje nejkrásnější barokní perly naší země. 224 stran plných nádherných fotografií a poutavých textů vás postupně seznámí se všemi významnými barokními stavbami v České republice. Kniha je členěna do kapitol podle jednotlivých krajů, nechybí úvod o barokní době a přehledný rejstřík památek.

Autor na základě studia literatury a v neposlední řadě i osobní návštěvy převážné většiny míst, která popisuje, nám přibližuje oblast, kde probíhaly intenzivní styky mezi jednotlivými městy, státy i říšemi – obchodní i civilizační – v období od 3. tisíciletí před Kr., přes foinickou, resp. kartaginskou a řeckou kolonizaci, římskou a poté byzantskou říši, arabský chalífát až po křížové výpravy. První díl mapuje období starověku a raného středověku

Autor, který pro Libri napsal knihu o Hanze, nezapře své ekonomické vzdělání a při popisu dopravy na mořích od konce 12. století do roku 1500 si všímá především obchodních aspektů, ale neopomíjí ani vojenskou a civilizační roli, kterou sebou tyto kontakty přinášely. Seznamuje nás s italskými námořními republikami (Benátky, Janov) a s pronikáním západoevropských států i Osmanů do této oblasti.

Praha a Středočeský kraj. Naučné stezky jsou vybudovány na mnoha krásných místech naší republiky. Snaží se ukázat specifika krajiny, upozornit kolemjdoucí na zvláštnosti, které by jinak mohli minout. Autor prošel 90 tras ve Středočeském kraji a v Praze a seznamuje s nimi čtenáře v přehledné publikaci. Stezky jsou řazeny abecedně, v záhlaví každé z nich jsou uvedeny nejdůležitější údaje: okres či obvod, ve kterém je stezka umístěna, její začátek a konec, GPS souřadnice, délka trasy a počet zastávek, obory, kterým se tabule věnují, doba vhodná k prohlídce a možnosti veřejné dopravy, také obtížnost trasy, značené turistické trasy a cyklotrasy vedoucí ke stezce, zajímavosti i další stezky v okolí.Text u jednotlivých kapitol podává základní popis trasy a přírodovědné i historické poznatky, které se k jejímu okolí vážou. Každá kapitola je doplněna mapou a četnými fotografiemi. Tato kniha je prvním dílem chystaného cyklu, který postupně zmapuje naučné stezky v celé České republice.

Karlovarský a Plzeňský kraj. Po Středočeském a Jihočeském kraji vychází třetí díl cyklu turistických průvodců, který postupně mapuje naučné stezky v celé České republice. Naučné stezky se snaží ukázat specifika krajiny, upozornit kolemjdoucí na zvláštnosti, které by jinak mohli minout. V průvodci jsou stezky řazeny abecedně, v záhlaví každé z nich jsou uvedeny nejdůležitější údaje: okres či obvod, ve kterém je stezka umístěna, její začátek a konec, GPS souřadnice, délka trasy a počet zastávek, obory, kterým se tabule věnují, doba vhodná k prohlídce a možnosti veřejné dopravy, také obtížnost trasy, navazující značené turistické trasy a cyklotrasy, zajímavosti i další stezky v okolí. Text jednotlivých kapitol podává základní popis trasy a přírodovědné i historické poznatky, které se k jejímu okolí vážou. Každá kapitola je doplněna mapou a četnými fotografiemi.

Život i víra českých a moravských evangelíků v předtoleranční a toleranční době. Sborník historických prací o "tajných evangelících" je výsledkem badatelské činnosti v rámci výzkumného grantu Praxis pietatis haereticorum – Vnitřní život kacířů a jeho vnější projevy dvacet let před tolerančním patentem a v prvním desetiletí existence tolerančních církví, uděleného Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Grantovou agenturou Karlovy univerzity. Kniha vychází rovněž v rámci projektu Úřadu vlády ČR Euroknihovna. Články, jejichž autory jsou renomovaní historikové v oboru, jsou uspořádány do sedmi tematických okruhů: Prameny pro výzkum vnitřního života tajných a tolerančních evangelíků; Regionální sondy, Praxis pietatis, Tajné evangelictví na území dnešního Rakouska, Toleranční střety; Místa bohoslužeb; Varia. Texty provázejí ilustrace, viněty a vlysy z děl, která tvořila četbu českých a moravských tajných evangelíků. Připojeny jsou informace o autorech a cizojazyčná shrnutí jednotlivých statí.

Dlouho očekávané vydání deníkového svazku z let 1975–1989 (rozšířené o záznamy nalezené v autorově pozůstalosti z let 1980–1997) chronologicky navazuje na knihu Apokalyptický deník. V Neuwirthově uvažování o paměti, dějinách a tradici, které tvoří základ deníkového svazku Vcházení do Evropy, najdeme mnoho společných rysů se soudobými texty křesťanských myslitelů a církevními dokumenty. Čím je však Neuwirthův přínos mimořádně cenný, je osobní, svědecká účast na tomto dění, zvýrazněná touha zaslechnout Boží hlas ve světě, jehož tradiční hodnoty se rozpadají, potřeba reagovat autenticky, tj. pravdivě, na tyto skutečnosti. Součástí Neuwirthovy svědecké role je zřetel k „dění nad dějinami“, upozaďující jevovou stránku aktuálních událostí, avšak nerezignující na jejich prožívání. „Bůh je přítomen v každém bodě svého stvoření, v kosmu a hlubinách naší duše, celý. V každém bodě můžeme ,vcházet´ do něho, v němž je přítomen celý kosmos, celý svět se svými dějinami.“ Spojení „vcházení do Evropy“ chápal autor v jeho nedokonavém vidu, v úzké souvislosti s křesťanstvím, jež dalo Evropě jakožto kulturnímu, společenskému a politickému útvaru vzniknout. Toto vcházení je pro něho stále obnovovaným procesem, charakteristickým rysem naší civilizace, v němž se pokaždé stáváme plněji Evropany, tj. křesťany. Stejně jako křesťan nemůže zůstávat křesťanem, aniž neustále obnovuje a prohlubuje svou víru ze zdrojů Zjevení a z něho vyplývající – evropské – tradice. Význam obrazného názvu knihy přibližují též pasáže deníku, kde autor píše o „vrůstání do nebe“ či o modlitbě jakožto „vcházení do Boha“.

Kniha na základě hebrejské cestopisné literatury 12.-16. století a dalších hebrejských nebo arabských pramenů pojednává o vývoji židovské pouti do Svaté země a o postavení poutních míst na Blízkém východě a především ve Svaté zemi v náboženském životě Židů v Evropě a v islámských zemích. Židovská poutní literatura a seznamy svatých míst, jež vznikaly od druhé poloviny 12. století, nepopisují pouze tradiční pouť do Jeruzaléma, nýbrž i v judaismu doposud nový fenomén - návštěvu hrobů světců (zijara). Počínaje přibližně tímto obdobím, začínají na mapě Blízkého východu vznikat židovská svatá místa, která se z lokálních svatých míst, sloužících místním "uživatelům", proměnila na místa s přesně stanoveným kalendářem a poutním rituálem, jež k sobě přitahovala poutníky i ze širšího okolí. Kniha si všímá historie nejvýznamnějších z nich: Mojžíšovy synagogy Dammuhu v Egyptě, Ezechielova hrobu v Iráku, Elijášovy synagogy u Damašku, Hilelova a Šamajova hrobu v Meronu a Samuelova hrobu v Rámě. Cestopisy evropských židovských poutníků dávají nahlédnout do rozličných aspektů spojených s projevy uctívání svatých míst, jako jsou úkazy ohně nebo kouře nad hroby anebo léčebná a ochranná funkce svatého místa.

Osobnosti, samospráva, historie. Kniha poskytuje celkovou charakteristiku regionu, jeho historický, společenský a kulturní vývoj. Každou obec autor charakterizuje v závěrečných přehledech základními údaji včetně 1 745 jmény jejích představitelů v minulosti i v posledních obdobích. V dalším přehledu čtenář nalezne seznam všech škol včetně jejich 1 039 minulých i současných správců nebo ředitelů. Samostatně jsou uvedeni také kronikáři rovněž podle obcí – v přehledu je 282 jejich jmen. Hlavní náplň encyklopedie však tvoří 1 745 samostatných hesel jednotlivců – zemřelých i žijících, kteří svými pracovními, uměleckými, kulturními nebo sportovními výsledky a veřejně prospěšnými činy jsou spjati s historií a životem regionu. Prvním historicky doložitelným je kníže Bořivoj, jehož sňatek s Ludmilou – „první matkou České země“ – znamená zárodek českého státu v úrodné nížině kolem obou břehů Labe a dolního Povltaví.

Tato práce ukazuje, že i zdánlivě bagatelní vztah dvou historických kontextů může poukázat na podstatné souvislosti a vazby a vytvořit hodnotné pozadí pro naše chápání spojitosti a mnohdy takřka organické spletitosti kulturních, společenských a politických vazeb v souvislostech přelomu 19. a 20. století.

Druhé vydání úspěšného titulu. V knize Muklovský Vatikán vzpomíná českobudějovický kněz, filozof a přírodovědec Josef Petr Ondok (1926–2003) na dvanáct let strávených v komunistických vězeních, kam se dostal počátkem 50. let za organizování filozoficko-náboženských vzdělávacích kroužků pro studenty. Ondok podává nejen cenné svědectví o lágrovém životě kněží (mj. významných osobností, jakými byli J. Zvěřina, A. Kajpr, S. M. Braito nebo A. Mandl), nýbrž i neobyčejně pronikavou a navzdory popisovaným skutečnostem často i humorně pojatou reflexi muklovského údělu. Slovy autora jde o pokus „evokovat atmosféru života v kriminále ve zcela konkrétní podobě“, o zprostředkování „pohledu klíčovou dírkou, který by přiblížil všechny, i ty nejlidštější aspekty“. Osobité a originální Ondokovo vyprávění doplňuje fotografická příloha a dokumenty o soudním procesu i průběhu autorova věznění.

Alan Turing a první počítač. Britský matematik Alan Turing učinil jeden z nejdůležitějších průlomů na cestě k modernímu počítači. Nápad skutečně vyrábět imaginární počítací stroj „Turing machine“ vykrystalizoval poté, co Turing společně s kolegy z Bletchey Park sestrojil zařízení, které dokázalo dešifrovat německé kódovací zařízení Enigma a pomohlo spojencům vyhrát 2. světovou válku. Turing se pak stal přeborníkem na umělou inteligenci a formuloval známý (a dosud nepřekonaný) Turningův test, jenž vychází z úvah o tom, že lidský mozek je ve své podstatě jakýmsi komplikovaným počítačem. Jeho vize a plány však byly přerušeny – v roce 1952 byl zatčen a odsouzen za homosexualitu, k níž se otevřeně přiznával, která však byla v té době v Anglii ilegální. O dva roky později spáchal Turing sebevraždu. David Leavitt podává Turingův příběh s vnímavostí romanopisce, přibližuje nám jak jeho dílo a význam, tak jeho otevřenou a mnohdy excentrickou osobnost.

Studie věnovaná významným katolickým spisovatelům 20. století.

Zrod křesťanství a vliv apoštolů. Kniha americké spisovatelky pojednává o pozoruhodných událostech na počátku našeho letopočtu, kdy v Palestině vlivem Ježíšova učení vzniklo hnutí, které okolnímu světu přineslo fascinující poselství.

Náboženské umění je staré jako lidstvo samo. Člověk se odnepaměti snažil výtvarně znázornit svoje ochranné božstvo, aby mu pomohlo zajistit obživu, zahnat nemoci nebo strach. I proto byl magický faktor ve výtvarném umění silný a využívala jej více či méně každá z kulturních civilizací. V křesťanském světě má právě svatý obrázek, kromě svého estetického působení, ještě vyšší mystický smysl, a proto v něm věřící může kromě krásy nalézt i svoji víru.Svatý obrázek vybízí k meditaci, modlitbě i víře v zázraky. Náboženské umění tak přesahuje lidskou dimenzi a přechází do sféry mystické. V českých zemích byla doba pro svaté obrázky několikrát v dějinách nepříznivá, ale naštěstí dosud všechny nezanikly. Výběr dochovaných obrázků můžete najít v této knize, která slouží nejen jako pomůcka pro sběratele, ale ukazuje specifickou krásu českých a středoevropských svatých obrázků. Jejich magická síla bude předána všem, kdo ji chtějí přijmout.

Stručná historie států. Autor popisuje dějiny Malé Asie od dob starověku s důrazem na vznik a vývoj osmanské říše, její výboje, zejména v Evropě, a poté následný úpadek, který vrcholil v 19. a počátkem 20. století, kdy došlo jak k její dezintegraci, tak neschopnosti čelit evropským mocnostem. Největší pozornost je však věnována vzniku a vývoji Turecké republiky po 1. světové válce až do počátku 21. století, včetně snah o integraci Turecka do EU.

Národní identita není něco, co by bylo dáno od přírody; evropské národy si ji vytvářely – více či méně pracně – buď odedávna, nebo od 18. století. Dnes považujeme stavební prvky národní svébytnosti, jako jsou dějiny sahající co nejhlouběji do minulosti, slavní předkové, jazyk, kulturní památky, prostředí, folklór apod., za zcela samozřejmé, ve skutečnosti je to však do značné míry výsledek snažení národních buditelů a teoretiků posledních dvou století. Autorka si proto ve své knize klade za cíl podat srovnávací a zobecňující přehled podmínek, které evropské národy musely splnit na cestě za nezpochybnitelnou identitou.

Zahraniční politika Slovenské republiky. Autor vyučuje politologii na JU v Českých Budějovicích.

Jak probíhal příchod Slovanů do českých zemí a jaké byly jejich vztahy k domorodému obyvatelstvu?Kdo jsou „Bohemi“ západních pramenů?Jak došlo k utvoření přemyslovské dynastické pověsti?Proč nikdo nikdy nezpochybnil přemyslovský primát?Vyvážely se české granáty už v 7. století?Odkud přicházelo české stříbro, které v raně středověkých Čechách představovalo zjevně jeden z hlavních obchodních artiklů?Tyto a mnohé další otázky si klade kniha historika a archeologa Petra Charváta Zrod českého státu (568–1055). Zachycuje období od příchodu Slovanů po definitivní zformování českého státu za knížete Břetislava I. Autor, vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR a uznávaný odborník v oborech středověká slovanská archeologie a klínopis, zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin.Zabývá se politickými a společenskými proměnami, stejně jako strukturou dálkového obchodu raně středověké Evropy a vztahy pronikajícího křesťanství k přežívajícímu pohanství či k náboženstvím a kultům východu, například perskému mazdaismu.