Knihy s príbehmi

Francouzský spisovatel F. Mauriac (1885-1970) byl nositelem Velké ceny Francouzské akademie, v roce 1952 mu byla udělena Nobelova cena. Román Černí andělé je jedním z jeho velmi úspěšných děl, kladně přijímaných čtenáři i kritikou.V tomto baladickém příběhu je odvěký svár mezi hříchem a milostí vyhrocen do krajních poloh ve střetu mistrně vytvořené ústřední postavy, temné duše Gabriela Gradera, a jeho protihráče, Alaina Forcase, bolestně vítězícího v podivuhodné nevinnosti a čistotě srdce, odevzdávajícího se spoluvykupitelskému poslání Kristova kněžství.Dnes můžeme říci, že Mauriacovo dílo žije po jeho smrti svým vlastním, skrytým životem: mnoho hledajících srdcí zde v cestě jednotlivých postav k vnitřnímu obrácení nalézá odpověď na trýznivé otázky naší doby.

Autorka líčí své dětství a vzrušující život v Keni, ptá se na smysl zla a utrpení.

Autorka nese už od dětství tíhu dálek, která ji zavedla do zajímavých koutů Evropy, Severní a Latinské Ameriky a rovníkové Afriky. Cestování jí kromě setkání se zajímavými místy a lidmi přináší i sebepoznání, příležitost k procvičení jazyků a inspiraci pro psaní příběhů. Naposledy pověsila klobouk v městečku, kam vede cesta pouze po moři nebo vzduchem. "Povídky o Kanadě vznikly na popud kamarádů, kteří chtějí vědět, jak tu žijeme."

V pořadí pátý román předního britského prozaika japonského původu vychází pro velký úspěch ve druhém českém vydání. Strhující příběh o hledání ztracených rodičů, odehrávající se v letech 1931, 1937 a 1958 v Londýně, Šanghaji a Hongkongu, byl v roce 2000 v užší nominaci na prestižní Man Booker Prize.„Příběh, vycházející ve zdařilém českém překladu… vypovídá především o osamělosti lidí, o tom, že všichni jsme vlastně sirotky; o tom, jak s námi zacházejí ‚velké‘ dějiny, jaký vliv má na lidské osudy nelehká doba; o tom, že životní poslání, k němuž směřujeme, nemusí být vždy naplněno a nemusí se stát smyslem života; a konečně i o tom, že žádný jedinec nemůže napravit nešvary a problémy doby. Je to román působivý, který zanechá nesmazatelný dojem a vyvolá spoustu otázek. A Ishiguro jím opět potvrzuje svůj vysoký kredit.“Z recenze prvního vydání, Milan Valden, iLiteratura.czBritský spisovatel japonského původu. Narodil se v Nagasaki, ale jeho rodina přesídlila v roce 1960 do Anglie, kde také vystudoval. V roce 1978 získal bakalářský titul na University of Kent, o dva roky později titul magisterský na University of East Anglia. V roce 1981 publikoval první povídky, o rok později vyšel jeho první román A Pale View of Hills. Žije v Londýně a patří k předním současným anglicky píšícím autorům. Jeho knihy byly přeloženy do tří desítek světových jazyků. Český dosud vyšly jeho romány Soumrak dne (1977), Malíř pomíjivého světa (1999), Neopouštěj mě (2007) a soubor povídek Nokturna: Pět příběhů o hudbě a soumraku (2010). Román Soumrak dne se též stal předlohou slavného stejnojmenného filmu Jamese Ivoryho s Anthonym Hopkinsem v hlavní roli.

Historická detektivka z českého prostředí za vlády Jana Lucemburského. Šlechtici, kteří se r. 1318 sejdou na hradě Zlenicích, aby srovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se již zpočátku svého rokování nepohodnou, a tak poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, padá vlastní podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští. Kromě postavy ,,detektiva“ Petra Ptáčka, která je smyšlená, jsou všechny postavy historicky doložené. Radovan Šimáček prostudoval řadu historických materiálů, aby se mu podařilo vystihnout dobu počátku 14. století, posázavskou krajinu v onen čas i způsob myšlení lidí, kteří vládu Jana Lucemburského zažili.

Na motivy Loretánských legend. Už po více než tři staletí odměřují čas na bývalém hradčanském předměstí zvonky zavěšené v lucerně štíhlé světlé věže s měděnou cibulovitou střechou. Pražská Loreta. Jejím stavebním - a vlastně i "ideovým" - jádrem však není malebná zvonice, nýbrž Svatá chýše, umístěná na nádvoří a zasazená do souboru ochozů, ambitů a kaplí.Lorety, snad nejznámější poutní místa křesťanského světa, byly nevelké domky stavěné jako přesné kopie "Svaté chýše" (Santa casa) v italském městečku Loreto. Věřilo se, že je to onen nazaretský domek, v němž žila svatá rodina a kde archanděl Gabriel zvěstoval Panně Marii narození Kristovo.Domek prý koncem 13. století přenesli z palestinského Nazareta andělé do vavřínového háje poblíž Ancony, aby jej uchránili před Saracény… K "loretánské chýši" přicházeli rok co rok též nemocní poutníci prosit za své uzdravení. Často to byla jejich jediná naděje, zvlášť v časech velkých epidemií, kdy smrt byla u nemocných častější návštěvou nežli lékař a kdy lékárníci v obavách z nákazy podávali léky jen pootevřenými dveřmi a v kovových kleštích…

Nápad století. Známý francouzský spisovatel Daniel Pennac oceněný v Paříži takovými cenami jako je Prix Ulysse, 2000 nebo Prix Renaudot, 2007 velmi rád píše také pro děti. Vtipné ilustrace jsou od mladého talentovaného malíře Tadeáše Kotrby.Kamo je kamarád do nepohody, skvělý spolužák, po jakém asi každý kluk touží jinak ovšem neřízená střela uvádějící do rozpaků nejednoho učitele. S výjimkou třídního Margerella. Zmíněných nápadů století je však Kamo za den schopen dostat hned několik, a tak není divu, že ne všechny sklízejí úspěch. Alespoň ne na první pohled. Jak zvládnout situaci, která se třídním vtipálkům vymkla z rukou, a neztratit oblíbeného učitele, jehož ze dne na den postihl náhlý rozklad osobnosti, to je věru pořádný úkol pro budoucí žáky obávaného druhého stupně, o němž kolují ty nejhorší zprávy.

Možná jste to už zažili: chcete někam letět a na letišti musíte projít kovovým rámem. Pod ním to zapípá. Muž v uniformě vám z batůžku vytáhne s nevraživým pohledem hračku a zabaví ji - jen proto, že vypadá jako pistolka. Zbraně nejsou hračky a hračky nejsou zbraně, říkají potom rodiče a mají pravdu. Ale když kluci si tak rádi hrají na vojáky. Jsou však na světě země, kde se z dětí stanou vojáci, i když o to vůbec nestojí. Maličká Drů z téhle knížky si na vojáky hrát nechtěla - Plechovou Mínu však dostala od vojáka, a ti většinou v batůžku hračky nenosí. To se pak náš vojáček musel pěkně snažit, aby to v zeleninovém státečku dobře dopadlo. Moderní pohádku o tom, co všechno se dětem může dít v jiných koutech světa (zde v Africe) napsal Pavel Hrnčíř a velmi vtipně, místy komiksově, ilustroval David Bohm, mladý výtvarník letos potřetí nominovaný na Chalupeckého cenu.

Vánoční příběh. Snové ilustrace Dubravky Kolanovićové doplňují snovou atmosféru příběhu malého Benjamina, který žije s rodiči, malou sestrou a dědečkem na malém městě. Pomalu se stmívá a nastává Štědrý večer. Dědeček Benjaminovi vypráví příběh o narození Ježíška… Když s ním Benjaminova maminka zatřese, uvědomí si dědeček, že usnul. Benjamin není k nalezení. Nejdřív hledají v bytě, potom v domě, a nakonec se celá rodina vypraví ven, do zasněžených ulic. Cestou postupně potkávají několik lidí, kteří mají jedno společné: Benjaminovo zmizení nemůžou nechat jen tak! Postupně zesílí tušení, že Benjaminovo zmizení souvisí s píšťalkou – Benovou zamilovanou hračkou a nyní možná i dárkem pro Ježíška. Naleznou Benjamina? Podaří se chlapci dárek předat? Kniha je určená zejména pro děti od pěti do osmi let.

O sliepke a zlatom vajci, o vlkovi a ovečke, ale i o mliekarke… V Rozprávkach pred spaním nezažijete len dobrodružstvá rozprávkových hrdinov, ale Vás aj poučia. Knižka obsahuje aj veselé ilustrácie a venovanie.Z obsahu: O vlkovi a ovečke; O líške a sliepke; O rybárovi a rybke; O oslíkovi a levej koži; O lišiakovi a havranovi; O líške a kozliatku; O oslíkovi a vlkovi; O pastierikovi a klamárovi; O jelenčekovi, čo sa rád obzeral v jazierku; O levovi a myšiakovi; O zajačici a žabkách; O orlovi a havranovi; O dvoch psích kamarátkach; O holubici a slečne Mravčekovej; O cikáde a pani Mravcovej; O pani Škovránkovej a gazdovi; O delfínovi a opici; O oslíkovi a koňovi; O kováčovi a psovi; O srne a srnčekovi; O psovi a oslíkovi … a iné

„Napsat knížku rozhovorů se svým vlastním dědečkem - báječná příležitost k práci, která bude hezká i snadná zároveň. Myslela jsem si, že se zkrátka párkrát sejdeme, využiji všeho, co o něm vím - a knížka bude na světě. Nakonec se tato knížka rodila takřka celý rok, a vůbec ne snadno.Četla jsem z rukopisu kolegům i přátelům, a stále znovu jsem zjišťovala, jak je ve skutečnosti těžké představit laskavého a veselého pána, kterého nejčastěji vídám v dávném pleteném svetru, těm, kdo ho znají jako intelektuálního herce ve smokingu.Chtěla jsem se pokusit zprostředkovat setkání se skutečným člověkem. Doufala jsem, že to, co prozařuje na povrch ve chvílích, kdy Mistr krásného slova recituje spisovnou češtinou, zazáří úplně nově v tomtéž člověku skloněném nad posekanou trávou, nad přípravou nové role, nebo nad bramboračkou, kterou zrovna vaří z pytlíku,“ přibližuje Klára Lukavská okolnosti vzniku své knihy a dodává: „Poválečná Lukavského léta jsou jednoznačnou cestou za jeho životním posláním – být herec-sluha Boží, nikoliv herec-kašpar.“ I tato kniha je důkazem, jak se tento záměr povedl.