Spoločenské vedy

Deníky vojenského kaplana Guye Mayfielda jsou mimořádně cenným svědectvím o osudech britských, českých i dalších pilotů RAF v letech 1940 a 1941. Nahlížíme do doby, kdy si nikdo z nich nemohl být jistý vítězstvím ve válce ani tím, že se dožije dalšího dne. Přesto tito piloti každý den vstali, létali a bojovali za svobodu své země i celé Evropy. Mayfieldovy texty jsou lakonické, silné a osobní. Kaplan obdivuje výkony pilotů v boji s Luftwaffe, aby vzápětí sdílel jejich obavy, finanční a rodinné problémy i city, jimž se nedá poručit ani v tomto konfliktu. Piloti za ním přicházejí, odcházejí – a najednou nejsou. Tehdy vede svůj lidský zápas i on: „Ani veškeré mé modlitby je neudrží v oblacích. Jak těžké je uchovat si křesťanskou naději a víru v té drobné změně mezi dvěma životy!“ Knížku doprovázejí unikátní fotografie postav ze základny RAF v Duxfordu. V deníku narazíme i na několik pozoruhodných českých stop. Seznamte se s novým, neobyčejně působivým pohledem na bitvu o Británii.

25 otázek a odpovědí. Papež na nás občas působí jako postava z minulosti. Zčásti je to pravda: vždyť papežství je mostem mezi tradicí a naší současností. Přesto ale mají nástupci apoštola Petra a služebníci služebníků Božích na prvním místě hlásat Kristovo poselství modernímu světu. Poctivě a současným jazykem jako papež František, Benedikt XVI. nebo Jan Pavel II. Mnozí papeže milují, ale jiní jeho roli ani tomu, co říká, nerozumí. Tato knížka nás přehlednou a čtivou formou seznamuje s tím, jak papežství vzniklo, v čem spočívá papežova služba současnému křesťanství i katolické církvi a čím je papež užitečný světu kolem nás. Nechybí základní chronologie, vysvětlení volby papeže a seznámení s jeho každodenními aktivitami. Dotkneme se i papežských návštěv v naší zemi.

Osobní vzpomínky na třicet let obnovy Mariánského sloupu v Praze a nejen na tuto práci. Akademický sochař a restaurátor Jan Bradna (*1943) má za sebou půl století tvůrčí práce, která pomohla navrátit zašlou krásu velké řadě památek na našem území včetně těch úplně zničených. Není divu, že jej v roce 1988 zaujal pohnutý osud Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, kterému poté věnoval více než tři desítky let života. Ve svém vyprávění nám předkládá vlastní příběh, který se protnul s úžasným příběhem rekonstrukce a návratu prvního barokního sousoší na Staroměstské náměstí. Jan Bradna v něm díky své profesi a citu pro nápravu křivd sehrál jednu z ústředních rolí. Byla zkouškou víry, plná dramatických zvratů, obětavé a trpělivé práce. Ačkoli text nezapře odbornou erudici a celoživotního tvůrčího ducha, je především laskavým svědectvím jednoho krásného lidského života.

K 1. výročí obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze vyšlo v Nakladatelství Flétna doposud nejrozsáhleji zpracované dílo k tématu, kniha Mariánský sloup v Praze. Podává ucelenou zprávu o příběhu, ve kterém se potkaly radosti, bolesti a stigmata českého národa. O naději, kterou jeho obnova nese. O kráse prvního barokního sousoší u nás. A o neuvěřitelném úsilí jeho obnovovatelů, jejichž snaha se dlouho jevila jako marná a zbytečná… Staroměstské náměstí v Praze s návratem Immaculaty na sloupu dostalo opět prostor. Jako kdybychom předtím bez Mariánského sloupu hleděli na tu krásu Staroměstského rynku jen jedním okem a nevěděli, že to může být i jinak. A najednou se nám otevřely obě oči… Předmluvu ke knize napsal kardinál Dominik Duka. Publikace je vytištěna na křídovém papíře a obsahuje stovky obrázků, reprodukcí a dokumentů.

Výběr z chorálové tvorby Johanna Sebastiana Bacha. Obsahuje jak chorály, které lze využít v různých obdobích liturgického roku, tak i chorály z Janových pašijí, které je možno zpívat o liturgii Velkého pátku při čtení pašijí. Většina chorálů je komponována pro čtyřhlasý smíšený sbor s doprovodem varhan. Některé chorály lze doplnit podle partitury smyčcovými či dechovými nástroji. U každého chorálu je zpravidla uveden text 1. sloky v německém originálu. Ve většině případů odráží český překlad věrně německý originál. U některých chorálů však byly použity jiné sloky, a tak se může stát, že se překlad nekryje s uvedeným originálem. Z původně většího počtu slok ke každému chorálu v němčině byl zvolen v českém překladu jen určitý výběr pro potřeby chrámových sborů v naší zemi.

Poslední lidický farář Josef Štemberka (1869-1942). Kniha Nejvyšší oběť je prvním podrobným životopisem posledního lidického kněze Josefa Štemberky. Na pozadí a v kontextu tehdejších událostí přibližuje jeho život. Opírá se přitom o archivní materiály i svědectví pamětníků a snaží se vyvrátit některé zažité představy i lidové legendy o jeho životě. Je to zároveň první kniha, která díky dlouholeté službě P. Štemberky v Lidicích mapuje historii této vsi od roku 1909. Mgr. František Kolouch, Ph.D. (* 1969 v Příbrami) vystudoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1992 se specializuje na problematiku moderních církevních dějin, zvláště na osobnosti pronásledované v době nacismu a komunismu. Doktorát z historie obhájil na katedře dějin Pedagogické fakulty UK roku 2015. Kromě řady článků publikoval vynikající monografii Milion duší o životě českobudějovického biskupa Josefa Hloucha, dále ceněné monografie Oběť případu Babice o nevinně popraveném knězi Janu Bulovi, Říkali mu pistolník o vězni, knězi a převaděči Bohuslavu Burianovi, Umlčený biskup o životních osudech Karla Skoupého.

Kniha přibližuje především diplomatické styky Svatého stolce a fašistické Itálie v letech 1922–1945, tedy v období, které počíná nástupem Benita Mussoliniho do čela italského státu a zvolením papeže Pia XI. a končí v závěru druhé světové války. V kontextu mezinárodních událostí 20.–40. let 20. století se pokouší zbavit vatikánsko-italské vztahy nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se soustředí na stýkání a potýkání Vatikánu a Itálie v meziválečném i válečném období. Autor v knize představuje významné osobnosti, mezníky i třecí plochy vzájemných styků, kdy stranou pozornosti nezůstávají ani Lateránské dohody, sbližování Itálie s nacistickým Německem, rasové otázky, reflexe italské zahraniční politiky či postoje papežů Pia XI. a Pia XII. v období druhé světové války.

Mnohé Ježíšovy požadavky se nám dnes zdají velmi náročné např. jeho přikázání lásky k nepřátelům a požadavek chudoby. Zasadíme-li však tyto nároky a Ježíšův suverénní způsob učení, jeho zázraky a jeho hlásání soudu do historického dobového kontextu, zjistíme, že překvapivost a provokativnost jeho slov i jednání byla tehdy ještě větší, než jsme si dosud uměli představit.Podání je důsledně historické, kulturně historické a teologické. Kniha je uvedena pojednáním o změnách ve výkladu Písma v moderní době a tyto změny kriticky posuzuje. Poslední dvě kapitoly pojednávají o Ježíšově utrpení a zmrtvýchvstání: na rozboru historických textů a dobových souvislostí dokazuje historickou realitu Ježíšova zmrtvýchvstání.

Obsáhlá studie Co je člověk? se snaží odpovědět na základní otázky, které si klademe: Co je podstata člověka? V čem spočívá lidská přirozenost? Jak uskutečňujeme své lidství? Základním textem, z něhož vycházíme, jsou druhá a třetí kapitola První knihy Mojžíšovy (Gn 2–3), dokument však cituje všechna významná místa Starého i Nového zákona. Téma biblické antropologie sledujeme ve čtyřech okruzích.

Autor předkládá úvahu o vesmíru, lidské civilizaci a v druhé části o fenoménu křesťanství v lidských dějinách. Z politologického, filozofického a dějinného úhlu zaujímá stanovisko ke třem mimořádným událostem v kosmickém prostoru. Předkládá vizi života ve vesmíru, vývoj civilizačních forem a možného života ve víře, ale i v bezvěrectví. Poukazuje na lidskou kreativitu, na vstup křesťanství do civilizačního procesu, na vizi rovnosti před Bohem, vizi mezilidské solidarity či možnou symbiózu náboženského a vědeckého přístupu k základním otázkám lidské existence a perspektivy. Z pozice křesťanského demokrata předkládá ucelený úhel pohledu na vývoj lidské civilizace v kosmickém prostoru, na kreativitu, víru, naději a lásku.A byť autor nezastírá své náboženské přesvědčení, zároveň ponechává diskusní a intimní prostor čtenářům pro hledání a nalezení svého životního stylu a postojů. V publikaci jsou kladeny veřejnosti otázky životní existence, proč a z jaké příčiny, důvodu a účelu lidská bytost existuje v časoprostorových jednotkách kosmu.

Číta: Boris Rösner, Jiří Štěpnička, Jindra Jarošová Celkový čas: 18 hodín Jindra Jarošová o natáčení Svatých kacířů:Musím říci, že psaní knih je velmi, velmi osamělá práce. Potvrdila jsem si to i při psaní "Svatých kacířů". Nicméně když jsem dostala za úkol připravit pak z této knížky dramatizovanou četbu na pokračování, bylo rázem po samotě. To už byl rozhlas a rozhlas je práce po všech stránkách týmová.Na účinkujících jsme se tehdy s režisérem Jardou Kodešem shodli okamžitě. Ukázalo se, že oba myslíme na stejné interprety, a když vzápětí pánové Boris Rösner a Jiří Štěpnička přijali, byla jsem přesvědčena, že je po problémech. Nebylo. Režisér si totiž usmyslel, že tam budu účinkovat i já, coby autorka. Snažila jsem se mu rozumně vysvětlit, že na mikrofon jsem sice jako redaktorka zvyklá, ale sdílet ho se dvěma předními herci Národního divadla, je poněkud jiná káva. Jenže Jarda Kodeš odmítl diskutovat a mně nezbylo, než obrátit se o pomoc k vyšším mocnostem. První natáčecí den jsem si tak plna trémy vzala řetízek s Hórovým okem, špendlík s bohyní Eset, a pro jistotu i prstýnek se skarabeem. A ejhle, jen co nás režisér vzájemně představil, pan Rösner i pan Štěpnička, se okamžitě začali vyptávat: "A to máte přímo z Egypta? A byla jste v pyramidě, a viděla jste, kde pracují naši egyptologové?" Zkrátka ukázalo se, že oba herci propadli Starému Egyptu stejně jako já a moje tréma byla rázem ta tam. Takže, sv. Konstantin a sv. Metoděj prominou, ale staroegyptská kouzla působí, ne že ne. K těm debatám o Starém Egyptě jsme se ostatně o přestávkách vraceli často a musím říci, že i když to natáčení nebyla zrovna procházka růžovým sadem, je to přece jen 36 dílů po 30 minutách tedy 18 hodin nahrávek čistého času, nezažili jsme na place jedinou vteřinu napětí nebo nervozity. Byly to týdny naprosté pohody a také legrace. Nikdy nepřestanu litovat, že jsme nenatočili i některé to extempore, kdy se pánové Rösner nebo Štěpnička přeřekli a pak to své přeřeknutí peprně komentovali a rozvíjeli tak, že se např. od byzantského císaře Konstantina Kopronyma dostali až ke koprové omáčce. Byli skvělí, byli milí a můžete mi věřit, že na toto natáčení budu vždycky vděčně vzpomínat.

Číta: prof. ThLic. PaeDr. Martin Weis, Th.D. Celkový čas: 5 hodín 43 minút Proč nacházíme četné zobrazení zbraní v kostelech? Existuje vůbec něco, co bychom mohli nazvat spravedlivou, nebo dokonce svatou válkou?Teolog Martin Weis zdůrazňuje, že válka v žádném případě nikdy nebyla a není Božím záměrem, a to ve čtrnáctidílném cyklu, který nabízí posluchačům ucelený pohled na problematiku války a proměny postojů církve k násilí.

Číta: Ondřej Sláma, Martin Loučka, Marek Chvátal Celkový čas: 4 hodiny 12 minút Jak se vyrovnat s diagnózou neléčitelné nemoci? S obdobím, ve kterém člověk prochází silnou bouří emocí a bojuje s pocitem bezradnosti? S odborníky, kteří problémy terminální fáze onemocnění řeší v praxi, se budeme snažit vcítit do obtížné situace pacienta a přemýšlet nad tím, co prožívá, jaké může mít před sebou překážky. Jak komunikovat s rodinou a jak dojít ke smíření? Také na tyto otázky hledá odpověď cyklus Dobrá smrt.

vysokoškolská učebnica. Publikácia podáva hlavné témy, ktoré tvoria teoretický základ misijnej a charitatívnej práce, alebo ňou hýbu v praxi. Tematické okruhy zahrňujú biblické, teologické a antropologické východiská ako aj pohľad na dejiny, modely a formy misijnej činnosti. Niektoré teoretické poznatky zo štúdia misiológie, ktoré autor uplatnil pri tvorbe publikácie, reflektuje vo svetle svojich misijných skúseností v rôznych častiach sveta.Ladislav Bučko – misijný pracovník a učiteľ misiológie, dekan Fakultného inštitútu misijnej práce a tropického zdravotníctva sv. Jána Pavla II. na Vysokej škole sv. Alžbety v Bratislave. Je absolventom kybernetických a teologických štúdií. Venuje sa skúmaniu misijných modelov a stratégií v rozvojových komunitách. Pôsobil v oblasti misie a rozvoja na Ukrajine, v Rusku, Arménsku, Kazachstane, Keni, Burundi, Kambodži, Vietname a na Slovensku.

Retribúcia na Slovensku a národný súd v Bratislave 1945 – 1947. Retribúcia na Slovensku bola súčasťou celoeurópskeho až globálneho procesu trestnoprávneho vysporiadania sa s obdobím druhej svetovej vojny. Jej medzinárodnoprávne základy boli položené už začiatkom roku 1942 Svätojakubskou deklaráciou a boli dotvorené Londýnskou dohodou spojeneckých veľmocí z augusta 1945. Pre retribúciu v povojnovom Československu je špecifickým retribučný dualizmus, teda osobitná retribúcia na Slovensku a v českej časti ČSR. Na Slovensku bola retribúcia realizovaná primárne na základe retribučného nariadenia Slovenskej národnej rady, ktoré bolo opakovane novelizované a tiež doplnené vykonávacím nariadením Zboru povereníkov. Retribučné nariadenie bolo prejavom revolučného zákonodarstva, bolo retroaktívne a svojím obsahom nenadväzovalo na dovtedajšie právne predpisy. Výkon retribúcie bol zverený na to zriadeným ľudovým súdom: miestnym ľudovým súdom, okresným ľudovým súdom a Národnému súdu v Bratislave. Ambíciou tejto knihy je ponúknuť čitateľom komplexné a systematické právnohistorické spracovanie problematiky retribúcie na Slovensku s dôrazom na činnosť Národného súdu v Bratislave ako najvýznamnejšieho slovenského retribučného súdu v rokoch 1945 až 1947.JUDr. Michal Malatinský, PhD. (1989) je slovenský právnik a právny historik. Študoval na Právnickej fakulte Univerzite Komenského v Bratislave a na tamojšej Katedre právnych dejín a právnej komparatistiky absolvoval interné doktorandské štúdium v študijnom odbore teória a dejiny štátu a práva. Je autorom viacerých štúdií venovaných témam z moderných právnych dejín, spoluzostavovateľom dvoch konferenčných zborníkov a spoluautorom monografie Dva procesy s Vojtechom Tukom (2017).

O deťoch, ktoré mi ukradli srdce. Predstavili ste si niekedy, aké by to bolo postaviť sa za učiteľskú katedru? Aké je to zostaviť test, opraviť diktát alebo robiť dozor na školskom výlete?Autorka v knihe približuje vtipné i menej vtipné zážitky z dvoch rokov, ktoré strávila ako triedna učiteľka prvostupniarov na základnej škole.Dozviete sa, čo v skutočnosti musia riešiť učitelia cez prestávky, aké je to učiť deti, ktorých rodným jazykom nie je slovenčina, v ktorých prípadoch je škola naozaj bezmocná i to, že čisté detské srdiečka nerozlišujú farbu pleti či národnosť.Otvoria sa vám dvere zborovne, chatrče, múzea, ateliéru aj paneláku a zistíte, že hoci deti v triede môžu vyzerať na prvý pohľad rovnako, každé z nich má svoj vlastný príbeh.

Kniha přináší studie, které byly publikovány v posledních dvou dekádách v českých i polských časopisech a sbornících. Věnují se různým aspektům cisterciáckého řádu (například vizitacím, medicíně, politickým aktivitám) a prostředí panovnického dvora krále Václava II. (1283-1305), mimo jiné pozapomenuté osobnosti Jana z Ostrova. Obě témata se prolínají v závěrečné části věnované kronice Chronicon Aulae Regiae.

Kniha je první monografií věnovanou kazatelství Jednoty bratrské v 16. století v kontextu reformační, humanismem ovlivněné homiletiky. Nabízí výsledky nejnovějšího výzkumu. Kriticky se vyrovnává se starším obrazem bratrského kazatelství a vede dialog se současnými interpretačními přístupy. Nové pohledy otvírá na základě rozboru nejstarší dochované postily Jednoty bratrské, identifikované Jiřím Justem roku 2012 a známé pod označením Summovník. V křivoklátském vězení ji sepsal bratrský biskup Jan Augusta (1556/1557), tiskem vyšla pod názvem Knihy služby slova Božího (1570). Autorka představuje postilu jako výsledek Augustova reformního homileticko-liturgického programu, v němž je tradiční rozvrh církevního roku a perikop upraven podle článků Apoštolského vyznání víry. Hledá odpovědi na otázky, co vedlo ke vzniku této koncepce, jakou povahu mají jednotlivá kázání, jaké jsou jejich teologické důrazy a jaký ideový záměr sleduje postila jako celek. Zkoumá důvody jejího odmítnutí vedením Jednoty i dílčí recepci v bratrském kazatelství. Pozoruhodný myšlenkový ohlas Augustova kazatelského programu nachází v díle Jana Amose Komenského. Kniha je doplněna obrazovou přílohou a přehlednými tabulkami.

La ricostruzione della prospettiva teologico-pastorale di Sergio Lanza. Publikácia je špecifická v tom, že je v talianskom jazyku, dotýka sa oblasti pastorácie.Titul je: Verbum caro factum est. La ricostruzione della prospettiva teologico-pastorale di Sergio Lanza.Preklad: Slovo sa telom stalo. Rekonštrukcia teologicko-pastoračnej perspektívy u Sergia Lanza.Publikácia ponúka nové prístupy a pohľady na Pastorálnu teológiu i celú pastoračnú prax Cirkvi. Predstavuje teológiu jedného z najvýznamnejších talianskych pastoralistov, ktorý veľmi aktuálne reflektuje Druhý vatikánsky koncil a jeho požiadavky pre činnosť Cirkvi.

Monografie přináší antologii textů českého jezuitského kněze Adolfa Kajpra (1902–1959). Jde o výbor stěžejních úryvků z článků, které vyšly v letech 1934–1941 a 1945–1948. Texty jsou tematicky uspořádány do následujících kapitol: Prolog; Kristus všechno ve všem; Nová evangelizace a tiskový apoštolát;Poměr katolíka k veřejné moci; Křesťanské pojetí společnosti; Ateismus, liberalismus, komunismus; Rasismus, antisemitismus, nacionalismus; Svatováclavská tradice; Střípky ze života církve; Epilog. Úvodní studie Vojtěcha Novotného, který antologii připravil, přibližuje osobnost Adolfa Kajpra – jeho život, pub­licistiku i způsob, jímž tento autor rozuměl svému působení, jež chápal jako klíčový prostředek moderního „apoštolátu“. Kvůli kritice totalitních režimů byl internován v nacistických koncentračních táborech (1941–1945) a v komunistických žalářích (1950–1959), kde zemřel. Provází ho pověst mučedníka. Byl zahájen proces jeho blahořečení.

Média utvářejí současný obraz o křesťanských církvích i jemně formují přístup publika, zároveň odrážejí stav společnosti a jejích postojů k náboženství. Jakým způsobem dnes sdělují křesťanské hodnoty a principy, jak komunikují s věřícími a jak se sekularizovanou veřejností? Jaká témata a proč se medializují? Kolektivní monografie přináší srovnání situace u nás a na Slovensku a poskytuje vhled do různých společenských oblastí, které s mediálním obrazem církví souvisejí.

Jak zachránit rodinu. Jste-li rodičem, znáte ten pocit, že problémy, které jsou před vámi, jsou nepřekonatelné. Snažíte se vychovat děti tak, aby byly přemýšlivé, ohleduplné a nevinné, ale populární kultura je štve proti vám. Občas se vám zdá, že škola není institucí, která děti vyučuje, ale spíše tržištěm, které jim prodává vulgární jazyk, neurvalé chování nebo – což je mnohem horší – drogy a pohlavně přenosné choroby. Sami žijete celé dny hekticky a ve stresu a bojíte se, že své děti zanedbáváte. A občas si říkáte, že se nemáte kam obrátit o pomoc.Kniha 30 rad na 30 dnů, jak zachránit rodinu od Rebeccy Hagelinové je průvodcem, jakého potřebuje každý rodič. Autorka v ní předkládá 30 praktických kroků – konkrétních a proveditelných, na každý den jeden – které vám pomohou znovu vnést do rodiny mír a upevnit vztah s vašimi dětmi.Rebecca Hagelinová, matka tří dětí, fejetonistka, spisovatelka a specialistka na problematiku rodiny, kultury a médií, nabízí pomoc rodičům, kteří nehledají jen povzbuzení, ale praktický plán s realistickými cíli, konkrétními postupy a zřetelnými výsledky. Výchova dítěte by měla být radost, nikoli nerovná bitva, která ve vás vyvolá pocit zmaru a dožene vás k slzám. Tato kniha je ověřeným průvodcem pro rodiče, který vám pomůže obstát ve vašem nejdůležitějším úkolu – vychovat šťastné, odpovědné a vyrovnané děti.

Eseje o etike slobody. Táto kniha vznikla na základe vybraných článkov publikovaných v rokoch 2000-2010. Pre potreby tejto knihy boli upravené, rozšírené a spojené do väčších celkov.

Pohľad na človeka v myslení Johna Rawlsa. Človeka azda nič tak nepoburuje ako nesloboda a nespravodlivosť a ničoho sa nedožaduje tak nástojčivo ako slobody a spravodlivosti. Dejiny ľudstva sú dejinami zápasov o tieto dve základné hodnoty. Na javisku dejín sú väčšinou viditeľné len mocenské zápasy a skutočnosť, že hybnou silou histórie sú najmä myšlienky, sa neraz prehliada.Za zvrátenými politickými systémami stoja zvrátené idey a dynamizmom oslobodzujúcich, obrodných politických hnutí sú autenticky humanistické ideály. Jedným z najvýznamnejších novovekých emancipačných podujatí je nesporne intelektuálna a politická tradícia známa ako liberalizmus. Táto publikácia približuje koncepciu človeka v teórii spravodlivosti súčasného amerického liberálneho mysliteľa Johna Rawlsa. Bez adekvátneho pochopenia človeka totiž nemožno rozvinúť ani primeranú sociálnu filozofiu, teóriu spravodlivosti a z nej vyplývajúcu spravodlivú politickú prax.Dnes sme náchylní hľadať predovšetkým tu a teraz okamžite účinkujúce pragmatické riešenia a zanedávame potrebu širšej vízie. Pragmatizmus sám o sebe nie je zlý, naopak, svojou praktickosťou a vecnosťou je veľmi prospešný. Je však potrebné, aby bol vyvážený hlbšími teoretickými zdôvodneniami. V tomto zmysle aj politická filozofia prispieva k zápasu o slobodnejšiu a spravodlivejšiu spoločnosť. Možno ani nie tak návrhmi konkrétnych riešení, ako skôr budovaním konceptuálneho rámca, ktorý umožní jasnejšie vidieť, pomenovať, pochopiť a potom aj riešiť každodenné praktické problémy.

Německá barokní kázání vzniklá v českých zemích představují dosud jednu z méně probádaných oblastí filologie i dějin teologie. Tato edice bohemikálních tisků, dominikánských duchovních promluv z let 1715–1761, přibližuje téma prostřednictvím několika konkrétních ukázek. Kniha obsahuje komentovaná vydání čtyř německých a čtyř českých textů svátečních a příležitostných kázání z fondu historické knihovny řádu bratří kazatelů v konventu sv. Jiljí v Praze. Německé promluvy jsou opatřeny zrcadlovými překlady a edici doplňuje rozsáhlá úvodní studie. Kniha je určena jak odborníkům, tak laickým zájemcům o barokní homiletiku.

Teologie náboženství, různé podoby postmoderní teologie a teologie osvobození patří k nejvíce diskutovaným oblastem teologie posledních desetiletí. Studie "Christologie z pomezí: Jacques Dupuis, Roger Haight a Jon Sobrino" přináší původní příspěvek českého teologa Petra Jandejska, který na vybraných osobnostech současné světové teologie přibližuje stav bádání v daných oblastech. Přístupy k osobě Ježíše Krista, které publikace představuje, spojuje důsledné zohlednění zkušenosti teologa s kontextem, ve kterém svou teologii rozvíjí a v němž Krista poznává. S tím je spojeno odpovědně odvážné nové čtení církevního učení o Kristu. Spojení Dupuise, Haighta a Sobrina není nahodilé, neboť jde o jezuitské teology.Studie zkoumá, do jaké míry jsou společné rysy jejich teologického myšlení ovlivněny pokoncilní ignaciánskou spiritualitou, zkušeností s misijní prací a rovněž epochálním dílem jezuity Karla Rahnera. Všechny tři teology zároveň spojuje fakt, že jejich dílo bylo podrobeno šetření vatikánskou Kongregací pro nauku víry. Napětí mezi jejich teologickými přístupy a jistým pojetím církevní teologie, v publikaci spojované především s dílem Josepha Ratzingera, bývalého prefekta Kongregace a následně papeže Benedikta XVI., tvoří další osu publikace. Studie tak představuje spor o interpretaci druhého vatikánského koncilu a jeho odkazu pro (nejen) římskokatolickou teologii.

Nová monografie Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření předchozích výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století. V první části autor představuje poměr dobové teologie k astronomii a neshledává zde sebemenší konflikt. Druhá část pojednává o postoji teologie k evoluci v oblasti fauny a flóry. I zde se rýsuje značná otevřenost k faktu evoluce, nikoli však k jejímu materialistickému pojetí. Hlavní třecí plochou byla vize evolučního vzniku lidstva, která vyvolávala bouřlivé diskuse nejen v oblasti teologie, ale také mezi představiteli jiných vědních oborů. Autor zachycuje nejen postoje českých teologů, ale také těch, kdo tuto koncepci vzniku lidstva propojovali s křesťanskou teologií stvoření a antropologií již od posledních desetiletí 19. století a na počátku století dvacátého. V českém prostředí doposud zcela nezpracovaná tematika s řadou přínosů i na poli mezinárodního bádání dokládá, že postoj teologů nebyl zdaleka jednoznačně zamítavý a že již od dvacátých let minulého století bylo přijímání vzniku lidského těla evolucí vcelku běžným standardem katolické teologie stvoření zejména v německy mluvících zemích a ve spojitosti s tím i v Čechách a na Moravě.

Kniha nabízí úvod do teologické reflexe vztahu křesťanství k jiným náboženským tradicím v katolické perspektivě. Představuje dějiny tohoto vztahu a definuje teologický základ křesťanského přístupu k náboženské pluralitě. Stranou neponechává ani současné teologické přístupy a některé otevřené otázky, s nimiž se setkáváme v rámci mezináboženského dialogu (zjevený charakter, spásonosnost a pravdivost různých náboženských identit).

Komunikace zaujímá v dnešní společnosti přední postavení a nejinak je tomu také v katolické církvi. I tady se v posledních letech musely udát změny, aby církev dokázala držet krok s moderní dobou. Předkládaná kolektivní monografie představuje tuto problematiku zblízka a to v různých sférách lidského dění, například jako komunikaci s médii, nebo rozebírá trendy v jazyce českém, které se promítají do církevních výrazů. Dále hledá odpovědi na otázky typu, jak církev reaguje na používání a na vliv sociálních sítí a co na to říká její nejvyšší představitel papež František? Pro úplnost přináší monografie i myšlenky a názory Mons. Tomáše Holuba, současného generálního sekretáře České biskupské konference. Uvažuje o silných a slabých stránkách církevní komunikace a přibližuje plány katolické církve do dalších let.

Prejavom hľadania jednoty kresťanov je najmä udržiavanie túžby po nej a modlitba za ňu. Toto hľadanie upriamuje svoj pohľad na Ježiša, ktorý položil svoj život za to, aby bol „jeden ovčinec a jeden pastier“ (Jn 10, 16), a ktorý sa modlil, „aby všetci jedno boli“ (Jn 17, 21). Mnohí spoznali, že pokiaľ ekumenické nasadenie nehľadá v tomto svoje ukotvenie, hrozí mu strata elánu a nádeje a zoči-voči našej ľudskej obmedzenosti smeruje k útlmu.

Cieľom knihy je poskytnúť čo najrozsiahlejšiu syntézu antropológie kresťanského povolania, tak ako ju na začiatku 80. rokov minulého storočia so svojimi spolupracovníkmi spracoval jezuitský páter Luigi Rulla SJ. Na základe tejto antropológie potom vznikla na pôde Pápežskej Gregorovej univerzity celkom špecifická psychologická škola, ktorej cieľom bolo spojiť psychológiu ako exaktnú vedu, založenú na vedeckých princípoch, so spiritualitou. Kniha je určená všetkým, ktorých zaujíma priesečník ľudskosti a duchovnosti, priesečník psychológie a spirituality. Je pre tých, ktorí túžia hlbšie pochopiť, ako môže psychológia pomôcť človeku pri hľadaní Boha vo svojom živote a v efektívnejšom či autentickejšom prežívaní vlastného povolania, ku ktorému ho pozýva Boh. Osobitne je kniha určená formátorom, teda ľuďom, ktorí sú povolaní osobitným spôsobom sprevádzať a formovať svojich bratov a sestry v ich rehoľnom alebo kňazskom živote.

Jezuitská kaplnka Sedembolestnej Panny Márie, Piešťany 2016. Projekt Umenie Ducha prebieha v predsieni jezuitskej kaplnky Sedembolestnej Panny Márie v Piešťanoch od roku 2011. Dlhodobo vytára priestor pre dialóg sakrálneho prostredia a umeleckých diel, ktoré reflektujú témy kresťanstva. Nadväzuje na katalóg UMENIE DUCHA. Návrat súčasného umenia do chrámu, ktorý mapoval prvých päť rokov projektu. Počas roka 2016 sa zameral na Rok milosrdenstva, ktorý vyhlásil pápež František. Tematicky do neho prispelo 11 umelcov, ktorí nám približujú rozmanité podoby Božieho milosrdenstva, do ktorého sme pozvaní vstúpiť aj my.

Fanatismus v pojetí hlubinné psychologie. „Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno sebepoznání člověka závisí na jeho schopnosti poznávat Boha v sobě samém. V trvalém procesu individuace se vykupují navzájem Bůh i člověk."Tato kniha se zdá být vítězstvím racionality nad náboženským poblouzněním. Ukazuje nám, jak lze naprosto přesně porozumět jedné z možností smyslu, který má fundamentalismus v našem světě a pro člověka. Nastavuje nám rovněž zrcadlo, ve kterém můžeme spatřit, jak blízko může mít náš objektivistický racionální postoj k uchýlení se k dogmatům a fundamentalistickému zastávání názorů nebo víry." Martin Skála, Jungovsky analytikAutor v této knize brilantním způsobem odkrývá psychologické pozadí fanatismu a náboženského fundamentalismu. Srozumitelně a s dávkou neskrývané odvahy nás nutí zamyslet se nad tím, jak a proč může nekritická víra vést ke konfliktům a v krajních případech k terorismu či válce. Autor však nezavrhuje náboženství jako takové, právě naopak, pohledem jungovské psychologie ukazuje náboženství a potažmo duchovnost jako jednu z nejzákladnějších potřeb člověka. Fanatickou se stává tehdy, jestliže ztratí vědomý kontakt se svými vitálními, přirozenými kořeny. Jiří Kadlec

Prvých sto rokov a viac.... Kniha pre všetkých záujemcov o dejiny svetovej kinematografie i pre ľudí, pre ktorých je dôležitá osoba Ježiša Krista a jeho príbeh.Ježiš Nazaretský predstavuje dominantnú postavu v západnej civilizácii už viac než 2 000 rokov, odkedy žil a zomrel v rímskej Palestíne v 1. storočí. Postupne sa stal ústrednou postavou aj v nastupujúcej globálnej kultúre. Jeho príbeh sa počas storočí po jeho smrti pretransformoval na rôzne vizuálne formy a je preto logické, že s nástupom „pohyblivých obrázkov“ sa stal jedným z prvých námetov pre filmových tvorcov.Kniha amerického profesora religionistiky a filmového kritika W. Barnesa Tatuma je dôslednou analýzou zobrazovania postavy Ježiša Krista vo filme a zároveň je osobitým pohľadom na dejiny svetovej kinematografie.Autor si pre svoj rozbor „Ježiša vo filme“ vybral zásadné diela strieborného plátna. Slávne snímky Od jasličiek ku krížu (1912), Intolerancia (1916), Kráľ kráľov (1927), Quo vadis (1951), Rúcho (1953), Ben Hur (1959), Kráľ kráľov (1961), Barabáš (1962), Najväčší príbeh všetkých čias (1965), Evanjelium sv. Matúša (1964), Jesus Christ Superstar (1973), Godspell (1973), Ježiš Nazaretský (1977), Život Briana (1979), Ježiš (1979), Posledné pokušenie Krista (1988), Ježiš z Montrealu (1989), Ježiš (1999), Evanjelium podľa Jána (2003), Umučenie Krista (2004) a Syn človeka (2006) rozoberá z rôznych uhlov. Opisuje okolnosti ich vzniku a venuje sa forme i obsahu Ježišovho príbehu na plátne s osobitým dôrazom na scenáristické využitie evanjelií. Skúma akými prostriedkami je Ježiš zobrazený ako filmová postava, ktoré výroky sprevádzajú jeho stvárnenie a zároveň sumarizuje a hodnotí reakcie verejnosti i kritiky. Aj keď uznáva umelecké či kinematografické kvality jednotlivých snímok, dôraz kladie na ich biblický, historický a teologický rozmer.Pre diváka filmu o Ježišovi možno problém filmového Ježiša vyjadriť ako štvorakú otázku: Do akej miery je snímka o Ježišovi nielen filmársky zaujímavá, ale aj literárne ohľaduplná k prameňom evanjelií, historicky pravdepodobná a teologicky uspokojivá? Filmoví tvorcovia, ktorí si trúfli priviesť Ježiša na plátno, čelili skutočne náročnej úlohe a aj vďaka nim je jeho miesto v kultúre rovnako veľké ako v cirkvi.

Autor prináša čitateľovi ďalšie voľné pokračovanie literárneho spracovania jeho denníkových záznamov, zachytávajúcich jeho vnútorné prežívanie prvého roka nežnej slobody (1990) v hlbokom duševnom a korešpondenčnom spojení s Pavlom Straussom.„Revolúcia, ktorá nechce zmeniť človeka, je iba surový boj o moc.“ Pavol Strauss – Za mostom času Titul voľne nadväzuje na pred časom vydané tituly autora Jula Rybáka. Dielo autor venoval 170. výročiu narodenia Pavla Országha Hviezdoslava.Vydanie titulu ako hlavný partner podporil Fond na podporu umenia.

Dostává se vám do rukou sborník referátů z mezinárodní konference „Rodina a společnost,“ která se konala dne 22. května 2014 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky pod záštitou Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Poslanecké sněmovny, s podporou Česko-německého fondu budoucnosti a ve spolupráci s Občanským institutem, Institutem Rafael, Univerzální federací míru v Německu a Institutem Williama Wilberforce.Tato konference se konala při příležitosti 20. výročí vyhlášení Mezinárodního roku rodiny.V dějinách lidstva je rodina jedinou institucí, která si zachovala svoji existenci od svého počátku až do současnosti. Historikové zaznamenávají vzestupy a pády mnohých národů, vládců, civilizací nebo institucí, ale základní jednotkou každé společnosti nebo doby zůstává vždy rodina.Konference se věnovala této bohaté problematice ve čtyřech panelech.

Předkládáme široké veřejnosti sborník referátů z mezinárodní konference „Rodina v 21. století,“ která se konala dne 14. října 2014 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky pod záštitou poslankyně Niny Novákové, poslankyně Radky Maxové a poslance Jiřího Miholy, a kterou ve spolupráci s Federací žen za světový mír a Občanským institutem pořádala Univerzální federace míru v České republice. Je to již druhý sborník z mezinárodní konference pořádané Univerzální federací míru v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR zabývající se tématem rodiny.Konference se konala v roce 20. výročí vyhlášení Světového dne rodiny Organizací spojených národů a navazovala na řadu podobných konferencí, setkání nebo seminářů, které se konaly na stejné téma v mnoha zemích po celé Evropě.Na konferenci vystoupili delegáti z 10 různých zemí světa a 3 kontinentů. Ve svých příspěvcích poskytli bohatou názorovou paletu a hluboký vhled na danou problematiku.

Příspěvky k současnému stavu ekumenického dialogu. Předkládaná publikace chce poukázat na to, že ekumenismus zůstává živou skutečností, neboť Kristus svým Duchem stále oživuje touhu po jednotě. Soubor textů, které jsou v knize obsaženy, je rozčleněn do tří skupin: první z nich podává přehled současné situace ve světovém ekumenismu tím, že představuje jeho významné události a důležité otázky; druhá část přináší ekleziologické zakotvení úsilí o jednotu a postuluje tezi, že plodnost ekumenismu bytostně souvisí s obnovou autentického života víry; třetí série příspěvků se věnuje vybraným aspektům českého ekumenismu a snaží se vystihnout prvky, které zůstávají v paměti místní církve jako živé podněty pro ekumenické „dnes“.

Záznamy zo zápisníka január - december 2000. Dielo predstavuje ďalšie voľné pokračovanie literárneho spracovania denníkových záznamov autora tentoraz mapujúcich krok za krokom jeho vnútorné prežívanie jubilejného roku 2000 na pozadí celkovej situácie na Slovensku a vo svete.