Poézia

Najkrajšie básne z tvorby Milana Rúfusa, básnika a mysliteľa, jedného z najznámejších predstaviteľov slovenskej modernej poézie. Jeho texty sú citlivým vnímaním sveta, náhľadmi do duše človeka, otázkami, ktoré sa zaoberajú morálnymi hodnotami, krásou, svetskou a božskou láskou. Rúfus v nich hľadá ľudskosť a pravdu. Jeho básne sú jednoduché a zrozumiteľné, plné pokory, skromnosti a lásky k životu. Výber básní do zbierky realizoval znalec Rúfusovej tvorby Vincent Šabík. Rozdelil ich do desiatich tematických častí: Slová, Človek, Svet, Láska – Žena, Detstvo, Krása, Domovina, Boh, Trpká chvála bytia a Básnikov testament. Samostatnou časťou výberu je básnická skladba Óda na radosť.

Daniel Hevier má za sebou obdivuhodnú, vyše štyridsaťročnú spisovateľskú kariéru s vyše sto knižkami pre deti aj dospelých, pred sebou viacero rozpísaných diel a množstvo plánov do budúcnosti. Napriek bohatým literárnym aktivitám sa prednedávnom obzrel späť na svoju básnickú tvorbu a najprv z nej pripravil výber „best of Hevier“ pre dospelých (tak takéto básne píše hevier), ktorú teraz nasleduje výber toho najlepšieho, čo doteraz publikoval pre deti. Hevier už niekoľko rokov kraľuje na recitačných pretekoch ako najrecitovanejší autor pre deti. Tento výber zaiste poslúži ako inšpirácia pre deti, ale aj ich rodičov a učiteľov.

„Všetko prežijeme ako v búrke buky, / ku slnku len túžia, hoc stratili ruky. / Vždy ďalej, vždy vyššie, vždy k tomu, čo vábi… / Život! — chceme ťa zmôcť, a sme ti len — rabi!“ Poézia zo Zlatého fondu SME.

Zhruba stovka poetických textov, zhrnutá v knihe Život je frajer, ale ja som väčší, predstavuje najlepšie básne a texty piesní mimoriadne talentovaného a populárneho básnika 20. storočia. Jozef Urban sa svojimi textami trvalo zapísal aj do histórie populárnej hudby a vyoral hlbokú a plodnú brázdu i na poli slovenskej poézie. Napriek tomu, že prakticky všetky jeho básnické zbierky vyšli v reedícii po jeho tragickom skone v roku 1999, sú beznádejne vypredané, a chýbajú aj v knižniciach. Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov vydáva výber autorovej tvorby, aby jeho kvalitné básnické texty boli opäť k dispozícii širokej verejnosti. V zbierke nechýbajú najznámejšie tituly ako sú Voda, čo ma drží nad vodou, Vráť trocha lásky medzi nás či Plač víťazov, ktoré hudobne interpretovali najpopulárnejší slovenskí speváci a skupiny. Toto vydanie obsahuje v jednej publikácii prierez celou tvorbou Jozefa Urbana od sonetových vencov, cez poéziu, až po piesňové texty. Kniha ponúka komplexný obraz diela výnimočného autora vrátane jeho postupného poetického, tematického i metaforického vývoja, keďže jednotlivé časti sú zostavené chronologicky.

Kolem roku 1100 vznikla ve Francii Píseň o Rolandovi (zapsaná ve druhé čtvrtině 12. stol.), v níž byl poprvé zformulován civilizační ideál rytířství.

Začítajte sa do poézie K. A. Modrányiho. Básne a piesne nadväzujú na poéziu Andreja Sládkoviča a jeho rovesníkov alebo čerpajú z ľudových piesní i povestí. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Sbírka básniček Hany Militké, úspěšné autorky detektivek.

Kniha sa zameriava na skúmanie inovatívnych kompetencií poetického jazyka vybraných autoriek: L. V. Gavorníkovej, T. Lehenovej, S. Repar, N. Ružičkovej, K. Kucbelovej a M. Ferenčuhovej. Autor prináša do slovenského diskurzu uchopenie väčšinou prehliadaného (i feministicky podnetného) rozmeru básní autoriek, a teda ukážku iného, aj rodovo poučenejšieho, čítania umeleckých textov.

Zbierka básní s názvom Slovo dýcha je rozdelená do štyroch častí. V prvej časti „Podoby slova“ vníma poetka ľudské slovo i Slovo s veľkým „S“ ako entitu, ktoré umožňuje básnikom „umelecké dýchanie“ a oslobodzuje nás, „keď sme v sebe sami“ (báseň Umelecké dýchanie). Je to Slovo, ktoré neubližuje, ale pomkýna k vnímaniu krásy, bolo na počiatku vekov, má svoje pravidlá a je doslovne vyslovené dušou (báseň Dary). Neubližuje a nie je vyprázdnené, ako toľko slov, ktoré v tejto dobe „covidovej“ búšia do človeka zo všetkých strán.

Číta: Pavel Soukup, Scott Bellefeuille Celkový čas: 7 hodín 47 minút Když v červnu 2002 Český rozhlas 3 – Vltava nasadil do vysílání sto padesáti čtyřdílný cyklus Sonetů Williama Shakespeara, nikdo z tvůrců netušil, s jak obrovským posluchačským ohlasem se toto dílo setká. Sbírkou básní nejslavnějšího alžbětinského dramatika provázel posluchače známý překladatel a anglista Martin Hilský, sonety v originále interpretoval Scott Bellefeuille, v Hilského překladu pak Pavel Soukup. Co báseň, to desetiminutový pořad. Posluchači kvitovali tento počin s nadšením, do redakce poslali na tisíc autorských pokusů o shakespearovský sonet či vlastních překladů velkého klasika, v dopisech žádali o reprízy a také o vydání celého cyklu na audio-nosičích. Jak ale prakticky splnit nesplnitelné posluchačské přání a dostat velmi rozsáhlé dílo na komplet nosičů s časově omezeným rozsahem? Byl to tak trochu úkol pro chytrou horákyni, přesto se ale tvůrcům podařil vyřešit. A tak vám nyní nabízíme komplet šesti kompaktních disků, na kterých uslyšíte stejně jako v rozhlasové verzi všech 154 sonetů v české a anglické verzi s komentáři Martina Hilského.

Číta: Ladislav Mrkvička, Alois Švehlík, Hana Maciuchová, Eduard Cupák, Vladimír Brabec, Otakar Brousek st., Pavel Pípal, Zlata Adamovská Celkový čas: 4 hodiny 13 minút Dramatizace světoznámého románu o vzestupu a pádu psychiatra Dicka Divera.Milionářská dcera Nicole, ne zcela vyléčená z těžké duševní nemoci a hluboce závislá na svém muži-psychiatrovi. Dick, úspěšný lékař, spolumajitel sanatoria pro duševně choré, vděčící však za financování závratné kariéry tučnému kontu své ženy. A do vzájemného vztahu těchto amerických manželů, žijících uprostřed hojnosti na francouzské Riviéře, vstoupí jednoho dne mladičká nadějná herečka Rosemary.Půdorys psychologického románu, který vyšel poprvé roku 1934, skrývá fascinující pohled na život boháčů, kteří si mohou dovolit vše, nač jen pomyslí. Konzumní způsob života autora vždycky fascinoval a uchvacoval, ale dokázal ho podrobit bystré, nemilosrdné kritice, jež je pro jeho psaní charakteristická. Dvojí tvář hlavních hrdinů, působících jako párek spokojených manželů, otvírá další témata, především přetvářku a snobismus. Předností románu je dynamický děj a výborná charakteristika postav. Můžeme na něj nahlížet jako na sociálně kritický dokument 30. a 40. let, zároveň je nutné říci, že román Něžná je noc se stal klasickým a oblíbeným dílem světové literatury 20. století.

Najrozsiahlejší výber z básnickej tvorby Ľudmily Podjavorinskej adresovanej deťom. Básničky pre deti zo Zlatého fondu SME.

Meditačné básne. Pásmo Talitha kum – Dievča, vstaň! je štrnástou zbierkou poézie Gabriely Spustovej Izakovičovej. Autorka v nej vedie dialóg so svojím najvnútornejším vedomím a svedomím. Pokračuje tak vo svojej línii logosart tvorby, meditačnej poézie, ktorá akoby nadväzovala na pure poetry dávnych básnikov, pre ktorých bola poézia modlitbou, čo považovali za pôvodný zmysel poetickej tvorby. Celou zbierkou sa vinie intímny rozhovor so Stvoriteľom a Vykupiteľom o Božom zľutovaní, milosrdenstve, láske a vernosti - o eleos a chesed. Vetu Talitha kum! Dievča, vstaň! nájdeme v evanjeliách pri vzkriesení Jairovej dcéry. A práve takéto vzkriesenie autorka pociťovala pri písaní tejto zbierky, ktorá je subjektívnou meditáciou na duchovné cvičenia, no zároveň je výpoveďou o vnútornom svete ženy, ktorá sa dotýka skrytého podložia, kde možno nájsť zásobáreň životodarných podzemných vôd. Pociťuje potrebu znovu sa vrátiť k hlbšiemu ponoru do hlbín ľudskej spirituality, meditácie a kontemplácie, aby lepšie porozumela sebe, svojmu životu a našla zdroj skutočnej radosti, pokoja a šťastia. V básňach cítiť existencionalizmus a symbolizmus. Po sonetoch, sestínach, rispetoch, tercínach, rondeloch, elegickom distichu, poémach či básnických experimentoch dielo Talitha kum je jedinou básňou – pásmom voľných veršov, ktoré vznikalo päť mesiacov. Sled veršových zoskupení nedelia ani nadpisy, hoci je zbierka rozdelená na XIX oddielov a nový sled myšlienok je v prvom riadku zvýraznený. Autorka v pásme veršov nevyužíva ani rým, ani rytmus, ak predsa, tak len ako scénický tanec myšlienok a slov...

Je to súbor krátkych príbehov, úvah a básní o živote, láske, sklamaniach, pocitoch a o skúsenostiach čo prináša život. Vhodné aj do pamätníkov.

Je to súbor krátkych príbehov, úvah a básní o živote, láske, sklamaniach, pocitoch a o skúsenostiach čo prináša život. Vhodné aj do pamätníkov.

Číta: Zdeněk Ornest, Berta Ohrensteinová Celkový čas: 14 minút Jiří Orten, vlastním jménem Jiří Ohrenstein (*30. srpna 1919 – †1. září 1941) byl český básník židovského původu. Studoval reálku v Kutné Hoře, dokončil ji v Kolíně. V roce 1936 odešel za svým bratrem do Prahy.Chtěl se stát hercem, ale na konzervatoř nebyl přijat a tak rok studoval jazykovou školu. O rok později byl přijat na dramatické oddělení Státní konzervatoře hudby, kde vystudoval pouze tři ročníky, protože byl ve školním roce 1939–1940 vyloučen z rasových důvodů. Své texty psal nejprve pod pseudonymy Karel Jílek nebo Jiří Jakub, později přijal své umělecké jméno Jiří Orten. Ve velmi krátkém období napsal několik křehkých a citlivých knížek veršů a snových próz.Orten byl v den svých 22. narozenin sražen a těžce zraněn německou sanitkou na Rašínově nábřeží. Svým zraněním podlehl o dva dny později 1. září 1941.„Tak mlád, tak krutě mlád a zralý ponejprve,směji se do krve a pláči kapky krvea bohem opuštěn a boha opustiv,píši Vám, Karino, a nevím, zda jsem živ…“

Básnické profily významných literárnych, kultúrno-národných a verejných osobností slovenského života. Poézia zo Zlatého fondu SME.

Poéma vytvorená pri príležitosti memorandového zhromaždenia. Poézia zo Zlatého fondu SME.

Číta: Ladislav Boháč, Vladimír Brabec, Milan Friedl, Irena Kačírková, Dana Medřická, Miloš Nedbal, Vítězslav Vejražka, Václav Voska Celkový čas: 48 minút Z komentáře Emauela Frynty k původnímu LP albu DV 15225 "Poezie M.J.Lermontova a A. S. Puškina" vydanému v Supraphonu v roce 1964 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:Zatímco druhořadí básníci hynou tím, že upadají v zapomnění, tak zvané klasiky napořád umrtvuje bronz pomníků a čítanková popularita. Kdekdo je chválí, ale nikdo nečte. A tak skutečně nesmrtelní jsou jen ti, kdo věčně svěží životností tvorby přemáhají pompu chval a houštinami pedantských výkladů zas a zas vcházejí do přítomné chvíle. Ruští básníci ALEXANDER SERGEJEVIČ PUŠKIN a MICHAIL JURIEVIČ LERMONTOV patří ve světové poezii k těmto nesmrtelným jménům. Jejich tvorba byla a zůstává čímsi víc než jen projevem talentované dovednosti, je to soubor vzrušených a rozechvělých gest intenzívního života. Nadání, zázračně bohaté a všestranné, souviselo u nich obou s nesmlouvavým charakterem a zcela mimořádným vzděláním. Byli to lidé, jejichž osobnosti a osudy byly básnické, pokládáme-li totiž za básníka člověka vidoucího a žijícího plněji než jiní. Číst jen jejich biografii znamená obdivovat je. Vnímat jejich poezii je naslouchat hlasu jejich životů vnitřních, dávných už a přešlých, a přece trvajících, blízkých a srozumitelných. Puškin se narodil téhož roku jako F.L. Čelakovský - 1799, Lermontov o čtyři léta později než K.H. Mácha - 1814. Patřili tedy oba k vlně evropského romantismu....Oba skončili předčasnou, násilnou smrtí. Puškin zemřel po smrtící ráně v souboji, na jehož vyprovokování měli patrně podíl intriky dvora, ve věku sedmatřiceti let. Šestadvacetiletý důstojník Lermontov byl zabit stejně, jak si to ostatně už dříve předpověděl v básni SEN. Bez Puškina je nemyslitelný vývoj ruské literatury nové doby, byl jejím prvním geniálním tvůrcem a skutečným zakladatelem i co do jazyka pro který se jeho dílo stalo normou. Základní význam mají pro prózu jeho "BĚLKINOVOVY POVÍDKY a KAPITÁNSKÁ DCERKA, pro drama BORIS GODUNOV, pro epickou poezii EVŽEN ONĚGIN, máme-li zůstat u děl nejznámějších. Jeho lyrika je stejně svrchovaná jako univerzální - formálně je souborem všech tehdejších lyrických žánrů, tematicky zrcadlí Puškinův život a souvisí s jeho tvorbou. Měla ve své pohyblivosti a proměnlivosti funkci jakéhosi deníku citového i myšlenkového, studijního a proklamativního, jsou v ní v miniatuře a zárodku zachycena básníkova bezprostřední hnutí, a tím je nám zvláště blízká. Udivuje-li u Puškina šíře kultury a schopnost chápat a osvojovat si hodnoty z nejodlehlejších konců prostoru a času, žasneme u Lermontova nad vášnivostí koncentrace. Tento básník jako by žil jen jedním jediným tématem, na něž lze konec konců převést celé jeho dílo. I román HRDINA NAŠÍ DOBY, i nejlepší drama MAŠKARÁDA, i epické básně jsou v podstatě velkolepými variacemi na jeho centrální problém lyrický, vyznačený hned symboly anděla a démona, hned pojmy samoty a lásky, skepse a víry. Básnický subjekt je místem neustálého střetání protiv, zápasu polárně protikladných sil. Nic mu není vzdálenější než harmonie a rovnováha, nic jej neprovokuje víc než lhostejný klid. Je v tomto smyslu mnohem "romantičtější" než Puškin, bolestněji zjitřený a o to vášnivěji věřící, oč hlouběji rozčarovaný. Někdy se zdá, že trýzeň ho opájí neméně líbezně než slast a v tu chvíli jsme mu patrně nejblíže: i nejhlubší negace je u něho zdánlivá, neboť to nikdy není nic jiného než záporný výraz triumfálního vědomí o poznání ideálu.

Číta: Václav Vydra st. Celkový čas: 13 minút Původní EP album 03517 "Básně Jana Nerudy" vydal Supraphon v roce 1960 - nyní titul s básněmi Balada zimní, Romance Helgolandská - Romance Italská a dalšími vychází poprvé digitálně.

Verše pre deti, ktoré už čítali generácie našich rodičov a prarodičov. Poézia zo Zlatého fondu SME.

„Ustaň, braček, s hromadením mania! / Beztak nevieš, kto ho zhabe, sberie, / keď vytvorí vlastná ťa raz brána / a zatlčú hrobu tvojho dvere.“ Poézia zo Zlatého fondu SME.

„Hoc slabý nástroj — mám preds’ na ňom struny, / čo ocítia hneď každé dotknutie, / priam zachvejú sa: a hlas vzniká, zuní, / a ako vták, keď vetrík v lístí zbuní, / už pieseň dvíha spevné perute.“Poézia zo Zlatého fondu SME.

„Čo dávam, dávam z úprimnosti duše: / raz myšlienky kvet a zas teplý cit, / jak zvnútra práve k svetlu vzplály samy / bez okrás, lesku, farbidla...“ Poézia zo Zlatého fondu SME.

„Schyť tie divné melódie! / Málo je v nich tepla krásy; / azda ani neosviežia? / Rodili ich divné časy.“ Poézia zo Zlatého fondu SME.

Číta: Jiří Bednář, Klára Jerneková Celkový čas: 11 minút Původní EP album 0 39 9811 "Josef V. Sládek Polní cestou. Výběr básní" vydal Supraphon v roce 1972 v rámci Klubu přátel poezie - nyní titul s básněmi Dal ´s mi, pane, míru let, Tři rody u nás platí jen..., Polní cestou, Tvou dlaň v své stále cítím dlani, Mrtví nežadoní, Tráva, Dopovídáno a Píseň v podání Kláry Jernekové a Jiřího Bednáře vychází poprvé digitálně.JOSEF VÁCLAV SLÁDEK (*27. 10. 1845 - † 28. 6. 1912)

Číta: Marie Málková, Luděk Munzar Celkový čas: 13 minút Původní EP titul "Publius Ovidius Naso Básník o svém životě/ Ovidius radí..." vydal Supraphon v roce 1965 - nyní titul ve skvostné interpretaci Luďka Munzara a Marie Málkové vychází poprvé digitálně.Publius Ovidius Naso byl jedním z nejnadanějších autorů světové literatury. Císařem Augustem byl vypovězen z Říma a poslední roky života žil ve vyhnanství na březích Černého moře. Až do smrti toužil po přátelích a své rodině v Římě. Svůj stesk vyjevil v prosebných listech i básnických Žalozpěvech (Tristia). Vše bylo marné, císař Augustu mu návrat do Říma nepovolil. Ovidius zemřel roku 17 nebo 18 po Kristu. Jeho poezie i dnes udivuje svojí neobyčejnou svěžestí a fantazií.

Číta: Radka Fidlerová, Jan Fišar, Jan Kotva, Marian Sotník, Libuše Trutzová, David Vejražka, Růžena Rudnická, Eva Hořánková, Drahomíra Kočová, Oľga Solárová Celkový čas: 1 hodina 10 minút Celostátní přehlídka uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady vycházela od roku 1974 na deskách Supraphonu.Další díl této řady vydaný původně na EP kompletu v roce 1978 vychází nyní poprvé digitálně.Obsah:I. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Džbán pramenistej vody (Fazu Alijevová)I. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Dřevoryty (Eduardas Mieželaitis)I. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Breh (Jurij Bondarev)I. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Červená kalina (Vasilij Šukšin)II. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Dvanásť (Alexandr Błok)II. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Dýmka komunardova (Ilja Erenburg)III. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Poéma Hory (Marina Cvetajeva)III. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Život je krásný, zvláště na konci. Kompozice z prózy Konstantina Paustovského a Arsenije TarkovskéhoIII. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Pohádka o dešti (Bella Achmadulinová)III. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Mám ti dát lásku. Pásmo z poezie sovětských básníků Roberta Rožděstvenského a Anny Achmatovové

Číta: Taťjana Medvecká, František Skřípek, Miloslava Steinmasslová, Libuše Trutzová, Marcel Vašinka, Eva Žilineková, Daniela Fedelešová Celkový čas: 48 minút Celostátní přehlídka uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady vycházela od roku 1974 na deskách Supraphonu.Druhý díl této řady vydaný původně na EP kompletu 0 88 0542-44 vychází poprvé digitálně.Obsah:I. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Moje Praha. Pásmo z veršů Františka HalaseII. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Moje mesto (Mikuláš Kováč)III. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Rodokmeň (Mikuláš Kováč)I. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Dřevo se listem odívá (František Hrubín)I. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Do mesta 30 min. (Laco Novomeský)III. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Srpnové poledne, Ať jiskří život v nás (František Hrubín)Elegie (Vilém Závada)

Číta: Milan Friedl, Martin Štěpánek, Jiřina Švorcová Celkový čas: 1 hodina 12 minút JIŘÍ WOLKER (*29.března 1900 – †3.ledna 1924) byl básník, autor proletářské poezie dvacátých let minulého století.Byl členem Literární skupiny a Devětsilu, stejně jako např. Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval nebo Vladislav Vančura.Výčet jeho děl je stručný, protože se nedožil ani dvacetičtyř let.Zatímco jeho první sbírka Host do domu (vydali jsme na kat.č. VT 7518-2) byla ještě plná lyrického optimismu, druhá sbírka Těžká hodina (1922) je již angažovanější, je reakcí na špatné sociální poměry po 1. světové válce. O této sbírce 22 epických básní se mluvilo již po vydání jako o nejlepším básnickém díle roku. Základ celé sbírky tvoří tři sociální balady - Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu a Balada o očích topičových.

Číta: Josef Prokeš Celkový čas: 48 minút Verše předního německého básníka Reinera Kunzeho společně s autorem vybral a recituje Josef Prokeš. Přeložili Milena Fucimanová, Ludvík Kundera, Milan Kundera a Jan Skácel.Významný německý básník Reiner Kunze (narozen 1933) je sám přeložen do více než třiceti jazyků. Rovněž jeho překlady české poezie do němčiny jsou vysoce ceněny kritikou i čtenáři. „Mohu dosvědčit, že Reiner Kunze se do češtiny zamiloval,“ napsal třeba Jan Skácel. Svědčí o tom Kunzeho překlady Seifera, Halase, Holana, Holuba, Šiktance, Mikuláška, Skácela, Ludvíka Kundery a dalších.Tento výběr díky kongeniálním překladům přibližuje na oplátku básníka Reinera Kunzeho zase našim milovníkům poezie.

Číta: Rudolf Hrušínský Celkový čas: 13 minút Výbor z díla soudobého francouzského básníka opěvujícího všechny zázraky života. Poezie plná vzácné smyslnosti, lidová a revoluční, která razí nové cesty i po formální stránce. Ústředním motivem je láska se všemi podobami a obrana člověka před krutostí a lhostejností.Původní EP album "Jacques Prévert Jako zázrakem, Ze vzpomínek na dětství" vydal Supraphon ve spolupráci s Klubem přátel poezie v roce 1972. Nyní titul poprvé vychází digitálně.

Číta: Jiřina Jirásková, Milan Mach Celkový čas: 49 minút Jules Laforgue Pan a Syrinx vydanému v Supraphonu v roce 1970 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:Kdybychom chtěli hledat osudové analogie, pak by životní běh autora básnické prózy Pan a Syrinx mohl být srovnáván s pozemským údělem našeho Jiřího Wolkra. Jen číslovku bychom museli trochu opravit, velký francouzský symbolista zemřel na souchotiny mlád dvacet sedm let...O jeho významu pro francouzský symbolismus a další vývoj poezie svědčí nejen množství monografií o něm ve Francii vydaných, ale i svěžest textu, který byl Jiřinou Jiráskovou a Milanem Machem nastudován....Zamyslíme-li se nad těmito slavnými příběhy světové literatury, vidíme, že mají jeden spojovací článek, kterým je marnost. Marnost lidských snah, marnost lásky a na všechny bez výjimky namíří Laforgue sví básnické pero s ironickou náplní. Marná touha po štěstí a lásce nachází vyznění i v antickém námětu o Panovi a nymfě Syrinx....Uvedení básníkova díla v citlivém Zaorálkově překladu dává nám možnost poznat bohatě odstíněnou výrazovou škálu, vyrůstající z nesmírné autorovy citovosti, jeho složité nitro a marnost jeho snů, jeho sílu jít za ideálem života, dokud mu smrt nevyrazila pochodeň z ruky...

Kompozice - portrét na téma Wolker. Číta: Jiřina Švorcová, Jiří Klem, Petr Svoboda Celkový čas: 1 hodina 14 minút Ve spolupráci s divadlem Viola nahrál Supraphon v únoru 1989 kompozici - portrét na téma Wolker "Zahraj, chraplavý Aristone" .K vydání tohoto portrétu básníka, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít.Dřív než moh' srdce k boji vytasit, zemřel – mlád dvacet čtyři let.Plánované LP album mělo být vydáno k 90. výročí jeho narození, to se již ale v překotném začátku roku 1990 a ani v pozdějších "kulatých" letech nestalo...A tak dnes, 30. let poté, vychází kompozice básní, korespondence a myšlenek Jiřího Wolkra či myšlenek a výroků slavných osobností o Jiřím Wolkrovi k 120. výročí jeho narození poprvé.

Číta: Vladimír Krátký Celkový čas: 56 minút Původní LP album 81 0920-1 011 Jiří Gemrot: Tance a reflexe, Michal Košut: Gepard, Jaromír Podešva: Koncert pro violu a orchestr, Jiří Matys: Naléhavost času vydal Panton v roce 1989 - nyní tento titul vydává Supraphon poprvé digitálně.

Číta: Jaroslava Adamová, František Němec, Jiří Hanák Celkový čas: 1 hodina 15 minút Z komentáře Miloslava Jedličky k původnímu LP albu 1218 0459Poslední schůzka s básněmi v próze Ivana Sergejeviče Turgeněva vydanému Supraphonem v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:Básněmi v próze vyvrcholila a uzavřela se tvorba Ivana Sergejeviče Turgeněva....Básně v próze navázaly na Turgeněvovu pozdní novelistiku s jejím stupňovaným sklonem k lyrismu a iracionalitě. Těžká trýznivá choroba a blízkost smrti je poznamenaly hlubokým pesimismem a sociálně filozofickou skepsí. Zároveň se však spisovatel v těchto krátkých lyricko-reflexivních textech psaných rytmizovanou prózou vracel k oblíbeným motivům a myšlenkám z dřívějších let, v nichž zaznívají světlejší tóny, jeho obdiv k mravní a duchovní síle člověka, víra v umění a moc krásy v přírodě i lidech....Turgeněvovy Básně v próze se setkávaly od doby svého uveřejnění s příznivým ohlasem. Mnozí chválili "bohatství obsahu, energii a hloubku myšlenek", "svěží a mladě zdravý cit"; všeobecného uznání se dostalo jejich uměleckým přednostem, skvostné ruštině, rozeznívající kvality zvukové a rytmické, vytříbenosti stylu, noblese výrazu. Turgeněv se svými Básněmi v próze zapsal mezi průkopníky a mistry tohoto náročného literárního žánru v ruské literatuře i v měřítku evropském.

Číta: Zdeněk Štěpánek Celkový čas: 37 minút Z komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 0 18 0628 "Zdeněk Štěpánek recituje" vydanému v Supraphonu v roce 1969 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:"Od roku 1920, kdy se vrátil z Ruska, byl Zdeněk Štěpánek velkou nadějí jako jeden z nejnadanějších herců českého divadla, a od ledna 1928, kdy poprvé hrál Raskolnikova z Dostojevského Zločinu a trestu, zařazuje se mezi největší tragiky, kteří kdy u nás hráli." Tak začíná Götzova monografie z roku 1962. Tyto superlativy a další přívlastky je možno bohatě rozmnožovat, neboť Zdeněk Štěpánek (1896-1968) byl výraznou osobností ve všech oblastech hereckého reprodukčního umění. Soupis jeho divadelních, filmových, rozhlasových a televizních rolí by vydal na obsáhlou publikaci, nemluvě o jeho činnosti režisérské, scénáristické a spisovatelské. A pak je tu ještě jedna nepřehledná oblast, a to je Štěpánkova oddaná služba nedramatické literatuře, poezii, próze, komentářovým textům, činnost známá jak z jeho práce před mikrofonem, tak ze stovek vystoupení při nejrůznějších příležitostech. Archívy rozhlasu, filmu, televize, Supraphonu, pražského Divadla hudby a dalších institucí poskytují množství dokladů o Štěpánkově lásce a vzácném porozumění, s nímž přistupoval k přednesu textu….Snímky, které tvoří přítomnou desku, jsou z roku 1960. Jde o lyricko-filosofické verše nejvýznamnějšího představitele moderní indické literatury Rabíndranátha Thákura (1861-1941) a o Havrana, báseň amerického spisovatele Edgara Allana Poea (1809-1849). Thákurovy verše byly u nás před několika lety velmi oblíbeny. Znamenaly jeden z povolených průhledů do světa, navíc do myšlenkové oblasti, o níž u nás nebylo už dlouho slyšet, do atmosféry jisté exotiky, která se ve své obecné poloze ukázala jako velmi blízká a srozumitelná, jako věčné poselství moudrosti a pravdy. Štěpánkova interpretace dává této poezii právě to, co potřebuje takto chápaný význam: lidské porozumění a zkušenost života, moudrost, přesvědčivost. Je to laskavý rozhovor, žádné kázání, a je to poezie...Kráse nasloucháme a krásu slyšíme, vystavěnou ze slov, která utekla ze slovníku, aby se mohla nadýchat vůně života...Poeův Havran, napsaný na počátku čtyřicátých let minulého století, je jedním z děl, která jsou hojně překládána do češtiny...Nezvalův překlad přežil už čtyři desetiletí - je z roku 1926...Pro přednašeče je Havran úkolem velmi náročným. Štěpánkovo pojetí je v naší tradici výkonem ojedinělým a - zdá se mi - kongeniálním. Spojuje v sobě jak epickou dramatičnost textu, navíc se vzácným smyslem pro kompoziční výstavbu básně a její vnitřní členění, tak velké zvukové kvality Nezvalova přebásnění, a to včetně zvukomalebného refrénu , který má v básni několik různých valérů významových i zvukových...Štěpánkův přednes byl nezaměnitelný. Zvláštní barva jeho hlasu, pevného a přitom jakoby mírně zastřeného a rozechvělého, hlasu, který opravdu hovoril, je nezapomenutelná, protože je jedinečná a příznaková. Žádná nažehlená barvotisková krása, ale hlas volného, rozvážného tempa a prosté, přirozené laskavosti. A přitom vždy také hlas básníkův. Poeův Havran to ukazuje názorně: nic nevymizelo a neztratilo se ze známých rysů Štěpánkova hlasu, a přitom je tu vše, co potřebuje právě Poeův Havran, jak jej pojal Vítězslav Nezval na vrcholu svého poetistického období. Toto jedinečné spojení osobitých prvků básnického díla s osobnostními rysy svébytného uměleckého projevu je tajemstvím velkého přednašečského mistrovství Zdeňka Štěpánka.

Bedřich Bridel:Co Bůh? Člověk?; Adam Michna Z Otradovic: Loutna česká. Číta: Radovan Lukavský Celkový čas: 53 minút V roce 1969 měla poetická kavárna Viola v Praze na svém repertoáru představení poezie a hudby českého baroka od Bedřicha Bridela a Adama Michny z OtradovicBolest s veselostí: Jako mnoho dalších představení Violy, mělo i představení Bolest s veselostí být vydáno ve zkrácené formě na gramofonové desce ve spolupráci se Supraphonem.K vydání nahrávky ale již nedošlo...Až nyní tedy vydává Supraphon poprvé tento původně plánovaný LP titul, jehož první strana měla obsahovat poetickou skladbu Bedřicha Bridela "Co Bůh? Člověk" ve spojení s Michnovou skladbou Boží jednota a Trojice ("Ó, Bože můj"). Druhá strana pak byla věnována proslulému dílu Adama Michny z Otradovic " Loutna česká".V představení i na nahrávce účinkovali nezapomenutelný herec, divadelní pedagog a recitátor Radovan Lukavský (*1.11.1919 - †10.3. 2008) a Pražští madrigalisté s uměleckým vedoucím Miroslavem Venhodou

Číta: Jiřina Petrovická Celkový čas: 46 minút Z komentáře Jiřího Kutiny k původnímu LP albu vydanému v Supraphonu v roce 1975 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:Vystupujeme-li na nádraží ve Florencii a před očima se nám objeví obrysy známých věží a kupolí, myslíme na Giotta, Michelangela, Leonarda da Vinci a ostatní velikány italské renesance a sotva vzpomeneme, že v tomto městě umělecké krásy a historických památek spí svůj věčný sen daleko od vlasti i autorka "Portugalských sonetů" Elizabeth Barett Browningová. Básnířka, jejíž útlý svazek veršů mizí z knihkupeckých skříní a pultů vždy během krátké doby po novém vydání českého překladu. Můžeme se ptát, co přitahovalo Antonína Klášterského, Františka Baleje, Vladimíra Holana a Hanu Žantovskou, která se u nás o poznání díla a životních osudů anglické spisovatelky nejvíce zasloužila, k překladu sonetů a čím je právě toto dílo blízké novým a novým generacím, i když se jinak ve svých názorech na poezii v průběhu desetiletí mezi sebou značně lišily. Odpověď je jednoznačná. Je to téma lásky, které vždy nejsnáze překonává dálku staletí a rezonuje stejně silně v srdcích nově přicházejících pokolení...V čem tedy tkví zvláštní přitažlivost milostných sonetů E.B. Browningové? Především ve skutečnosti, že čtenář cítí hluboký básnířčin prožitek lásky i boj za trvalý svazek, že čtenář tuto citovou oblast cítí, aniž znal mnohdy její životopis. Do náročného tvaru sonetů vkládá Browningová celé já, protože láska se jí stala smyslem života, základní podmínkou bytí, bez níž nemůže dýchat. Čtenář poznává nesmírnou sílu lásky, která překonává protivenství, obtíže zdravotního stavu, společenské zábrany i rodinné podivínství. Lásky, která je mezníkem nejen v autorčině životě, ale i v hodnotě její básnické tvorby. Dokladem toho, že tato úvaha je správná, je odlišnost osudů "Portugalských sonetů" od ostatního díla E.B Browningové.V tom je i tajemství životnosti těchto veršů...

Číta: Otakar Dadák, Miroslav Doležal, Vlasta Fialová, Radovan Lukavský, Otakar Brousek st. Celkový čas: 48 minút Z komentáře Ludvíka Kundery k původnímu LP albu DV 15222 Básnický portrét Františka Halase vydanému v Supraphonu v roce 1964 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:Dílo Františka Halase není nepřehledně rozlehlé: dvanáct sbírek - z části velmi útlých; knížka veršů pro děti; básně nezařazené do sbírek a verše z pozůstalosti + svazek statí o malířích + soubor statí o literatuře, ale i projevů a statí kulturně politických a politických; svazek korespondence. To je vše.Ze sevřenosti díla a z nezaměnitelné svéráznosti Halasova jazyka plyne někdy názor, že Halas je básník jednostrunný, že jeho myšlenkový svět se dá zredukovat na "věčný svár" života se smrtí, pesimismu s optimismem, na "trvalý rozpor" starého s novým, světla a stínu, minulosti se zítřkem. Ve skutečnosti je František Halas básník neobvykle širokého rozpětí, mnoha rejstříků, které by svým myšlenkovým bohatstvím vystačily na několik básnických životů. Téměř každá jeho sbírka znamená zmáhání nového myšlenkového horstva a zároveň i nový pokus tvárný. Přitom je každá z jeho knih spjata jemnými, ale vždy zřejmými nitkami s časem a jeho děním, s Evropou i se světem mezi oběma válkami, za druhé světové války i po ní...Halasova poezie zneklidňuje a podněcuje k zaujetí stanoviska, jako by to bylo dílo básníka zcela dnešního. Tato poezie nedovoluje člověku zpohodlnět; neukolébává, ale nutí ke střehu; nechce být pasívně přijímána, nýbrž aktivně domýšlena.Při výběru Halasových básní pro dlouhohrající desku bylo nutno zříci se dvou skladeb, které jsou příliš rozsáhlé a které se nadto přímo nabízejí pro samostatnou desku: Staré ženy a Já se tam vrátím. Výběr se vcelku nepřidržuje chronologie, nechce na populárních ukázkách "zachytit autorův vývoj", nýbrž chce posluchače rovnou vtáhnout do náročného "procesu poezie". Tam pramálo záleží na jepičích mírách, tam velké zoufalství sousedí s velikou nadějí, tam není zapovězených oblastí, tam vládne mnohostrannost a mnohostrunnost.