Životopisy

Držíte v rukou knihu, která se jako jedna z mála zabývá postavou náboženského probuzení, jež se v druhé polovině devatenáctého století rozšířilo ze Spojených států téměř do celého světa, včetně Čech a Slovenska. Kniha je o to vzácnější, že byla touto vůdčí osobností pozoruhodná žena, jejíž význam je patrný ve všech křesťanských zemích.Dnes ji známe také jako inspirativní spisovatelku. Je přirozené, že se její postavení neobešlo bez předsudků a kritiky. Proto je velmi přínosné, že se této postavy ujal renomovaný historik církevních dějin Andrewsovy univerzity.Autor se nám snaží poctivým pohledem představit Ellen Whiteovou takovou, jaká opravdu byla a jak skutečně žila, v záběru reálného času, v dobových, církevních i celosvětových souvislostech. Vyváženým způsobem nás seznamuje také s jejím literárním dílem a nabízí několik dobrých rad, jak je číst a interpretovat.

Martin Středa – „zachránce Brna“ z doby 30leté války – jezuitský kněz, je zde představen ve vybraných životních událostech. Nezaslechneme tu moralizování, ale pozvání do společenství skvělé Boží velebnosti, kde máme všichni dostatek prostoru pro naše vezdejší témata.

Hovory s Françoisem Azouvim a Sylvainem Pironem. Kniha Dějinný úděl shrnuje výjimečná setkání francouzského filozofa a historika Marcela Gaucheta s Francoisem Azouvim a Sylvainem Pironem. Gauchet, vedoucí vědecký pracovník na École des hautes études en sciences sociales a šéfredaktor revue Le Débat, vzpomíná na své mládí, na svou intelektuální formaci, přátele, „matrici“ roku 1968 a učitelskou kariéru. Jádro rozhovoru ovšem tvoří jeho názory na jednotlivé vědecké obory, jejich rozvoj a reprezentanty, na světové náboženské systémy, na fenomén sekularizace a na záhady křesťanských dějin, na význam ideologií v moderní době. Před čtenářem plasticky vyvstává dobrodružný svět ducha jednoho z nejvýznamnějších a současně nejvlivnějších myslitelů, který touto čtivou formou dává nahlédnout do své myšlenkové dílny.

Dosavadní stav bádání o slezském dominikánovi působícím v Praze na sklonku 14. století. Kniha popisuje také politickou, kulturní, společenskou a spirituální situaci v Čechách ve 2. polovině 14. století a podrobně se věnuje událostem, jež provázely zákaz častého přijímání eucharistie laiky vyhlášený synodou v Praze r. 1388 a jeho opětné povolení r. 1391.

Josef Florian (1873–1941) byl překladatel a vydavatel, ve Staré Říši na Moravě vybudoval nakladatelství Dobré dílo (1903–1941). Na jeho činnosti se vedle Florianovy rodiny podílela řada významných českých spisovatelů, výtvarníků i kněží.Ediční řady Studium, Kurs, Dobré dílo a periodika Nova et Vetera a Archy jsou výjimečné vynalézavostí a nápaditostí, s níž Florian uváděl do českého prostředí řadu zahraničních autorů, krásou a pestrostí knižních edic i originálním myšlením svého původce. V prostředí venkovské světnice Florian kultivoval hodnoty vysoké kultury, v širokém spektru a vášnivém podání představoval osobnosti proslulé, kuriózní i zapomenuté, literáty, historiky, výtvarníky, ale i mystiky a vědce. V edicích Dobrého díla se uplatnilo nemnoho děl českých, zato nepoměrně více evropských – latinských, německých, anglických, španělských, italských, ruských a polských. Dominantní postavení ve Florianově vydavatelském díle zaujímaly francouzská literatura a francouzské náboženství, které se mu otevíraly prostřednictvím jeho přítele Léona Bloya. Vyhraněné apokalyptické a eschatologické cítění ho přivedlo k postavě „mystického Napoleona“, k zájmu o Etiopii jakožto říši Kněze Jana, k mariánským zjevením a dalším ortodoxním a heterodoxním náboženským proudům 19. století.

Pavel Smetáček – narozen 4. Ledna 1940 v Praze, kde roku 1963 vystudoval Státní konzervatoř s absolutoriem v oboru klarinetové hry. Poté byl přijat ke studiu Katedry hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, odkud však byl pro odmítání tehdejší komunistické ideologie po dvou letech vyloučen. Ze studentských skupin South Dixie a Traditional Jazzmen, jež ostatně také vedl, založil v roce 1959 s bratrem Ivanem a dalšími šesti studenty Traditional Jazz studio, později co do původní tvorby jedno z nejpozoruhodnějších seskupení v Evropě. Během 60. let začal Pavel Smetáček psát články do periodik či dalších publikací a popularizovat svou činnost prostřednictvím rozhlasu, televize i při veřejných vystoupeních. Po roce 1989 byl nejprve zvolen křesťansko-demokratickým komunálním politikem (1990-1994) a poté přijal nabídku diplomatické hodnosti prvého rady Velvyslanectví ČR v Římě (1994-1998).

Kněz a politik. Monografie významné československé osobnosti - duchovní i politické - mons. Jana Šrámka. Už od útlého mládí se rýsuje jeho zaujetí pro teologická studia, při nichž rozvíjí cyrilometodějskou tradici v oblasti kulturní i sociální. Jeho život plný zvratů, příkoří a útrap, ale i obětavosti, lásky k lidem, diplomacie i vítězství je vzorem pro dnešek i zítřek.

Janáčkův současník na kůru brněnské katedrály. Notové a obrazové přílohy První monografické zpracování osobnosti brněnského varhaníka, skladatele a hudebního pedagoga Františka Musila (1852 -1908). Součástí knihy je rozbor nejvýznamnějších Musilových skladeb a jejich faksimilované ukázky i jiné dobové dokumenty.

Emanuel Rádl 1873-1942. Svědectví o českém filosofovi Emanuelu Rádlovi.

Duchovní obnova s Editou Steinovou. Sedmidenním duchovním cvičením Důvěra v Boží plán nás provází Edita Steinová, žena obdařená mimořádným intelektem a plně oddaná službě pravdě. Tato výjimečná žena pocházela z židovské rodiny. Její životní pouť, ovlivněná hledáním světla, jí však přivedla až k zasvěcenému životu v karmelitánském klášteře. Ani tam však její cesta neskončila. Jako židovka - a navíc karmelitka - nemohla pochopitelně dlouho unikat pozornosti nacistických úřadů. Byla zatčena a odvlečena do Osvětimi, kde také zemřela.

Tři Hromádkovy práce o T. G. Masarykovi. S předmluvou Erazima Koháka.

Až neuvěřitelná autobiografie věhlasného ruského chirurga, pravoslavného archiepiskopa. Skromná výpověď už slepého starého muže je výrazně dokreslena bohatými poznámkami M. Popovského.

Sborník vzpomínek na P. Cyrila Vrbíka, který byl 22. října 2002 zavražděn na faře v Dubu nad Moravou mladíkem, jenž si přišel vyžádat pomoc. Brožurka obsahuje 4 strany černobílých fotografií, další fotografie (barevné) jsou na druhé a třetí straně obálky.

Náboženské eseje, svého času publikované v revui Na hlubinu. Jsou to příklady Božích bojovníků – mučedníků pro víru.

Beletrizovaná biografie proslulého reformátora, který je považován za jednu z klíčových postav v historii západní civilizace i křesťanství.

Volné pokračování knihy Mučen pro Krista. Richard Wurmbrand byl židovský křesťan a rumunský evangelikální pastor. On i jeho žena Sabina byli za fašismu i komunismu tvrdě pronásledováni. Za vlády komunistů v Rumunsku strávil Richard Wurmbrand pro svoji víru čtrnáct let ve vězení. Nakonec byli oba zachráněni norskou Misií Izraeli a Aliancí židovských křesťanů. Po odchodu na Západ si je Bůh použil k ustanovení mezinárodní Křesťanské misie komunistickému světu, která má nyní pobočky v mnoha zemích.

"Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu strvoření." Málokdo reaguje na toto Ježíšovo poslání s takovou rozhodností jako William Carey. Narodil se roku 1761 v Anglii a krátce po své ordinaci baptistickým kazatelem odplul do Indie, kde přinesl duchovní ovoce, které je podle dnešních měřítek neuvěřitelné.

Kresby z vězení Otmara Olivy. Autory prezentované v této knize spojuje existenciální zkušenost politických vězňů československého komunistického režimu. Je to svědectí o zrodu krásy, která je nadčasovým triumfem ducha, rozumu a svědomí. Jiří Dienstbier, Václav Havel, František Lízna, Aleš Macháček, Zdeněk Rotrekl a další...

Miloš Rejchrt - evangelický duchovní, topič, mluvčí Charty 77, muzikant, překladatel, redaktor rozhlasu, společensky aktivní publicista. Všechny tyto polohy i mnohé skryté zachycuje kniha rozhovorů, které s ním "bez zábran" vedli jeho dva kolegové. Těžištěm hovorů jsou popis a reflexe normalizace společnosti a církve v 70. a 80. letech 20. století a ohlédnutí za cestou, kterou jsme ušli po listopadu 1989.

Kniha obsahuje rozhovory zakladatele Opus Dei s novináři, kteří se ho ptají na současný stav katolictví, přítomnost kněze mezi lidmi, na křesťanský pohled na světské záležitosti, problémy, které staví společnost před ženu a rodinu. Velmi zajímavé a důležité jsou otázky zaměřené na univerzitu a na kriteria apoštolátu.

Pastor Samuel Lamb a čínská podzemní církev. Životní příběh známého čínského disidenta.

Prozřetelnost a úděl. Politika a doba Edvarda Beneše. Portrét druhého československého prezidenta z pera švýcarského historika.

Papež Pius XII. byl v předvečer své smrti 9. října 1958 předmětem jednomyslné obdivné úcty a uznání. O několik let později se stal hrdinou smutné legendy: během války prý nečinně a mlčenlivě přihlížel zločinům proti lidskosti a jeho ústa se k protestu neotevřela! K návratu od fikce k realitě, od legendy k historii existuje jediný prostředek: vyhledat původní dokumenty, které mluví bezprostředně o činnosti Pia XII. Proto se papež Pavel VI. v roce 1964 rozhodl dát svolení ke zveřejnění dokumentů o činnosti Svatého stolce za války. V archivech Státního sekretariátu se uchovávají spisy, ve kterých je možné vysledovat často den po dni, někdy dokonce i hodinu po hodině činnost samotného papeže i jeho administrativy. Tento materiál shromáždil a v letech 1965 až 1982 zveřejnil otec Blet spolu se svými třemi spolubratry ve dvanáctisvazkovém díle Akta a dokumenty Svatého stoce za druhé světové války. Pro dostupnost široké veřejnosti byl vytvořen jediný svazek. Český překlad je zcela bez úprav vzhledem k francouzskému originálu a nechybí zde ani rejstřík osob zmíněných v publikaci.

Když se roku 1986 stal Henri Nouwen duchovním jednoho z domů společenství Archa, měl již za sebou poměrně dlouhou cestu kněze, vysokoškolského učitele, spisovatele a duchovního člověka. Netušil, že se na tomto nenápadném místě v Kanadě dotkne velikého tajemství lidského bytí a do hloubky pochopí, že i ten nejpostiženější a v lidských očích nejméně přínosný člověk přichází do světa s jedinečným posláním.Otec Nouwen byl brzy po příchodu do Archy požádán, aby každé ráno pomáhal jednomu z kmenových členů s přípravou na den. Měl jim být těžce postižený Adam, nemluvící, odkázaný na vozík, sužovaný častými epileptickými záchvaty. Jakmile si uvědomil, co se po něm, nepraktickém člověku bez zdravotnické kvalifikace, žádá, zděsil se: „Proč chtějí, abych se zrovna já, nejneschopnější ze všech lidí v domě, staral právě o Adama, a ne o někoho s menším postižením?“Odpověď byla stále stejná: „Tak můžeš Adama poznat.“Adam se otci Nouwenovi stal osobním zvěstovatelem Božího slova, byť tak činil beze slov. Nemocný uzdravoval svého ošetřovatele. Velmi brzy po Adamově smrti pocítil autor potřebu změnit své tvůrčí plány, a místo knihy o apoštolském vyznání víry napsat svědectví o deseti letech života s těžce postiženým člověkem, který mu velmi zvláštním způsobem zjevoval našeho Pána. Adamův příběh vystavěl podle Ježíšova života. A touto útlou knížkou se uzavřela i jeho literární činnost a duchovní cesta.

Sympozium k nedožitým 70. narozeninám Vladimíra Boublíka

Tyto tři eseje nechtějí podat nějaké teologické či filosofické celistvé hodnocení, spíše se snaží odkrýt záhadnou tvář genia. Kniha je bohatě prokládána Teilhardovou korespondencí, ze které září světlo a základní rysy jeho poselství.

Sborník k mileniu. Bohatě ilustrovaný sborník příspěvků předních odborníků shrnuje současný stav bádání o sv. Vojtěchovi.

Životopis věnovaný osobnosti Giordana Bruna.

Příběh nevšední lásky. Jsou lidé, kteří o víře mluví. Jiní o ní píší a čtou. A jsou ještě další, kteří nám ji předvádějí. Joni a Ken nechávají nahlédnout do svého manželství, ve kterém vedle neobyčejných problémů plynoucích z ochrnutého těla Joni, čelí také běžným problémům každého manželství – nebezpečí ochladnutí vzájemné lásky, vymezování si „svých“ prostor, narůstání konfliktů, nedorozumění atd. Je téměř paradoxní, že rakovinové onemocnění Joni jejich vzájemný vztah nezkomplikovalo, ale naopak, silně upevnilo. Cestou k tomu však bylo ještě hlubší zakotvení v Kristu, které se požehnaně promítlo také do jejich vzájemného vztahu.

Překlad pro 21. století. „Mezi mysliteli starověku je Augustin jediný, kdo chápe ty nejniternější pocity moderního člověka,“ prohlásil španělský filosof Ortega y Gasset. Duchovní autobiografie svatého Augustina patří vedle Bible a Následování Krista ke stálicím na pomyslném nebi duchovní literatury. Nadčasová popularita knihy spočívá hlavně v tom, že s nevídanou autentičností svědčí nejen o lidské křehkosti, ale i o palčivém hledání a nacházení toho nejpodstatnějšího v životě člověka.

Svatý Benedikt Labre. Benedikt-Joseph Labre (25. nebo 26. 3. 1748, Amettes – 16. 4. 1783, Řím) nechodil po světě dlouho. Zemřel mlád, v Římě, v předvečer Francouzské revoluce, avšak délka života nerozhoduje. Rozhoduje intenzita, přínos, svatost.Nejstarší selský syn ze severofrancouzského kraje Artois odmítl právo na rodinný grunt. Jeho srdce toužilo po nejpřísnějším klášteře. Ale pro tělesnou i duševní křehkost se nikdy v klášterních zdech nezabydlel. Vzdal se pro Boha všeho, a Bůh mu za to odmítal splnit jeho touhu. Tak se Benedikt vydal na cestu. Stal se poutníkem a své odříkání si nosil s sebou.

Život a dílo světového německého skladatele. G. F. Händel zůstává bezesporu jedním z největších géniů hudebních dějin. Přesto bylo mnoho fascinujících aspektů jeho tvorby zastřeno celými generacemi nekritického obdivu nebo mylných interpretací. Předkládané dílo čtenáře přivádí zpět k původnímu Händelovi díky propojení dobových dokumentů všeho druhu (citací z korespondence, a to jak Händelovy, tak jeho příznivců, dobových kritik, oslavných básní) s životopisnými postřehy i uvážlivým hodnocením Händelovy skladatelské práce. Výsledkem je ucelený, ale i zábavný portrét Händela jako člověka a vyčerpávající popis jeho kariéry na pozadí historických událostí první poloviny 18. století, zejména v Anglii. Zvláště významná je poslední kapitola, která sleduje vývoj händelovské legendy od skladatelovy smrti do současnosti. Přínosem je i autorův nový doslov, napsaný speciálně pro české vydání, který uvádí nejnovější výsledky bádání a přináší přehled současných inscenací Händelových oper. Knihu doplňuje obsáhlá chronologická tabulka, sestavená händelovským badatelem Anthonym Hicksem, která zaznamenává nejdůležitější události ve skladatelově životě a hudební kariéře. Rozsáhlá obrazová příloha přináší téměř 100 ilustrací, z toho 10 barevných. Český překlad jistě uvítají všichni zájemci o život a dílo jedné z nejvýznamnějších postav hudební historie.

Comenius. Kniha velkého formátu a velkolepých ilustrací včetně dobových map představuje největšího ducha, jakého Čechy daly Evropě a světu - jeho život i dílo, to všechno velmi přístupnou a srozumitelnou formou.Třetí titul edice Největší Češi představuje Jana Amose Komenského jako našeho největšího filozofa, učence, který zasvětil celý svůj život šíření vědění a ideálů. Postupně jsou představeny jednotlivé osobnosti tehdejší Evropy, které při svém dramatickém putování potkal. Jedná se o knihu, která emotivně představuje radosti i utrpení Komenského, jeho touhy a ustavičné hledání nejvyššího dobra.

Historická monografie věnovaná oslavě hrdinného života mlčenlivého světce Jana a jeho boji proti násilí páchanému na církvi světskou mocí. Poutavé čtení přináší mnoho zajímavých informací.

mystik, paracelsián, theosof 16. století. Heterodoxní luteránský pastor Valentin Weigel (1533-1588) patří k vlivným, u nás však dosud nepříliš známým postavám německého myšlení ve století reformace. Jeho dílo v sobě spojuje dědictví pozdně středověké "německé mystiky", novoplatónské tradice (v podání Boëthia, Augustina, Hugona od Sv. Viktora, Mikuláše Kusánského a zřejmě i Pika della Mirandola), Lutherovy reformace a následných velkých polemik, a konečně též Paracelsovy přírodní filosofie a jeho teologických úvah. Za jeho života byly knihy, které sepisoval a v nichž se ve více bodech rozcházel s protestantskou ortodoxií, známy jen v úzkém okruhu přátel; v rukopise je však znal mimo jiné také císař Rudolf II . Po vydání tiskem zkraje 17. století byly hojně čteny a záhy se staly jedním z hlavních terčů mohutné kritiky, která v nich po téměř celé století spatřovala přímo vzor hereze, řadíc je po bok textů paracelsiánských a rosenkruciánských. Jedním z jeho čtenářů se stal Jacob Böhme († 1624), jehož dílo se dočkalo nesmírného vlivu. Komentovanému výboru, zahrnujícímu nejdůležitější Weigelovy texty, předchází obsáhlá úvodní studie Martina Žemly.

Pozor na intelektuály! Tak by mělo znít zásadní ponaučení z tragického dvacátého století, jež vidělo miliony a miliony nevinných lidí obětovaných v dalekosáhlých plánech na zlepšení podmínek a kvality lidstva.Kdo jsou lidé, kteří připravovali myšlenkové podhoubí pokrokového, nového a lepšího světa?Vzdělanci a učenci?Nikoli. Většinou nadaní umělci, ale zároveň idealisté a kazatelé světské Utopie, a vždy velcí rétoři a geniální psavci, stačí si vzpomenout na Marxe: „soukromý majetek je krádež a proletariát může ztratit jen své okovy.” Johnson ve své nejslavnější a kontroverzní knize (aby ne, když je tolik potrefených) ukazuje brilantně na životě a díle známých osobností, jako Rousseau, Shelley, Marx, Ibsen, Tolstoj, Hemingway, Russell, Brecht, Sartre, Mailer, Chomsky a mnoho dalších, tu nejhorší z lidských nemocí, intelektualismus. Ono zvláštní přesvědčení polovzdělanců, že jsou povoláni rozumět všemu – morálce, politice, ekonomii, náboženství, filosofii i dějinám a světu, a ze svých amatérských představ si utkají syntézu světonázoru, jako by nevěděli, že lidské vědění je omezené a odbornost v jedné věci neznamená autoritu v disciplině odlišné. Co ale u kazatelů nového, lidštějšího světa překvapí nejvíc, je tak častá nelidskost a podlost jejich soukromého života, někdy dosahující až monstrózních rozměrů.

Život a dílo Nikolaje Losského v prvorepublikovém i válečném (rozděleném) Československu. Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představil jeho světonázor František Krejčí. Hlubší poznání ovšem přinesly Losského vlastní studie v časopise Ruch filosofický, kde také Losskij získal okruh intelektuálně a duchovně spřízněných duší.Jeho přáteli se stali Karel Vorovka a Ferdinand Pelikán, kteří se ruským myšlením profesně zabývali. Zvláštní sympatie si u Losského získal Vladimír Hoppe a bratři Ctibor a Miloš Bezděkovi. V této monografii je Losského působení představeno nejen na základě biografických a bibliografických dat, ale především je interpretováno metodologií využívanou ve spirituální teologii. Nosnými tématy k teologické reflexi jsou Losského pojetí mystické intuice a duchovní rozvoj osobnosti.

"Byl by to skutečně Boží zázrak, kdyby se nám podařilo utéct před touto surovostí. Jsme v Božích rukách a On ví lépe než my, co je pro nás dobré." Chorvatský katolický kněz Anto Bakovič napsal tuto knihu proto, aby uchoval památku na pět sester z Kongregace Dcer Božské Lásky, které žily a pracovaly v klášteře v Pale ve východní Bosně. Bakovič byl v roce 1941 jako jedenáctiletý chlapec svědkem toho, jak řeholnice zahynuly a byly vhozeny do řeky Driny, protože bránily své panenství před srbskými četníky, terorizujícími bosenskou krajinu a vraždícími chorvatské katolíky a muslimy. Také díky Bakovičově svědectví byly drinské mučednice prohlášeny v létě roku 2011 za blahoslavené.

Katalog vydán u příležitosti stejnojmenné výstavy uspořádané ke 40. výročí úmrtí Bohuslava Reynka.