Životopisy

Dobrovolníkem uprostřed válečného konfliktu. Dvacetiletý Vojtěch Bílý strávil jeden školní rok jako učitel-dobrovolník na karmelitánské misii ve Středoafrické republice (SAR). Po jeho příjezdu zde vypukla občanská válka mezi muslimskými okupanty a původním křesťanským obyvatelstvem.Na Vojtovi tak náhle bylo s minimem prostředků a zkušeností vytvořit dětem v misijní škole ostrůvek bezpečí, konstruktivní práce a normality. Kromě toho se Vojta spolu s charismatickým představeným misie P. Aureliem Gazzerou zapojil do monitorování zločinů a po jeho boku se účastnil pokusů o smírčí jednání mezi znesvářenými stranami.Poznal tak „zevnitř“ fungování obávaných povstaleckých skupin Séléka a jejich bojovníky, motivované především touhou po prestiži a majetku, jež jsou v chudé, prakticky nefungující zemi nedostatkovým zbožím.

Poselství génia. Autor předkládá analýzu duchovního odkazu, pohled na život a dílo představitele německého hudebního klasicismu Ludwiga van Beethovena (1770–1827) na základě archivních zpráv a využití odborných hudebních kritik. Důraz je kladen na Beethovenův vnitřní zápas. Pro českého čtenáře budou zvlášť zajímavé pasáže o olomouckém kardinálovi Rudolfu Janovi, Beethovenovu příteli.

Modlil se tváří k východu. Rozsáhlá prestižní publikace k poctě kardinála Tomáše Špidlíka, zahrnující jeho dosud nepublikované texty k duchovnímu životu (z francouzského Dictionnaire de spiritualité); dále zajímavé příspěvky mnoha známých českých osobností k jeho dílu; a nakonec vzácnou komentovanou obrazovou přílohu sahající až k posledním událostem pohřebních obřadů na Velehradě.

Afonso Cruz počul svojich starých rodičov často rozprávať o tom, ako cez druhú svetovú vojnu skrývali vo svojom dome slovenského maliara židovského pôvodu, Ivana Sorsa. Spával pod kuchynským drezom za naukladanými polenami.Na autora rozprávanie starých rodičov natoľko zapôsobilo, že sa rozhodol napísať o tom knihu. Celá autorova rodina sa pokladala za revolucionárov, preto podobný čin bol pre nich úplne samozrejmý. Cruz vychádza zo skutočných spomienok svojich predkov a uvádza príbehy, ktoré sa v tom čase aj odohrali.O maliarovi Ivanovi Sorsovi vedel len toľko, že sa narodil v Bratislave 23. novembra 1985 a v roku 1929 ilustroval knihu o náboženskej tolerancii. V tom čase žil v USA, teda išlo o americkú publikáciu.Autor hovorí: Neviem, prečo sa vrátil do Bratislavy alebo Európy, ale v roku 1940 žil v dome mojich starých rodičov a spával pod kuchynským drezom.

Príbeh väzňa. Nevídaná medzinárodná publikácia: prvý a jediný denník, ktorý napísal doteraz zadržiavaný väzeň v Guantáname.Od roku 2002 väznia Muhammada Walad Saláhího v internačnom tábore v Guantánamo Bay na Kube. Spojené štáty americké ho doteraz neobvinili zo žiadneho zločinu. V marci 2010 prikázal federálny sudca, aby ho prepustili, avšak americká vláda sa rozhodnutiu postavila proti a stále neexistuje žiadny náznak, že by ho Spojené štáty chceli prepustiť.Tri roky po uväznení v Guantáname začal Saláhí písať denník. Spomína si v ňom na život, ktorý viedol predtým, než 28. novembra 2001 opustil domov a dostal sa do rúk agentov CIA. Opisuje v ňom „nekonečnú cestu okolo sveta“ plnú väznenia a výsluchov, ako aj každodenný život väzňa v Guantáname.Jeho denník nie je len dokonalou obžalobou väzniteľov, ale aj veľmi súkromným životopisom, strašidelným, plným čierneho humoru a prekvapivo milosrdným. Denník z Guantánama je dôležitým historickým medzníkom a zároveň strhujúcou snímkou bez zábran.

Tento soubor přednášek a esejů vznikl v době, kdy J. H. Newman spoluzakládal Irskou katolickou univerzitu (1851) a posléze se stal jejím prvním rektorem. Autor v nich výmluvně hájí ucelené vysokoškolské vzdělání zahrnující humanitní a přírodní vědy i filozofii a teologii.Newmanovy pronikavé a brilantně formulované úvahy mají v anglosaském světě dodnes značný vliv a nejednou se ostře protnou se současnými diskusemi o roli vysokých škol ve společnosti, o významu všeobecného vzdělání nebo o vztahu víry a rozumu - jak se mj. dočteme v zasvěceném úvodu.

Banskobystrický rozhlas - august 1968 v tradíciách Slobodného slovenského vysielača - august 1944. V publikácii Ostrov slobodného slova, ktorej súčasťou sú aj unikátne, autentické, historicky cenné, doteraz nepublikované fotografie Karola Demutha, sa autori zaoberajú predovšetkým dlhou, pohnutou, niekedy pochmúrnou, inokedy zasa úspešnou históriou Československého rozhlasu na Slovensku, ale najmä banskobystrického pracoviska niekdajšieho Československého rozhlasu, v súčastnosti Slovenského rozhlasu.

První svazek pamětí zahrnuje léta 1880 až 1920, zahrnuje autorovo dětství, studium a činnost historika. Text je jedinečným dobovým dokumentem národnostních, konfesních, ale i politických a akademických zápasů.

Právě Tajemství trpícího Ježíše Krista se jeví jako nejvhodnější téma pro vyjádření teologického myšlení, které se zcela zřetelně odráželo v pastýřské službě velikého kazatele svatého Lva Velikého.

Člověk, teolog, mučedník. Kdo byl tento muž, který tak zásadním způsobem přispěl k formování našich dějin?Kdo byl tento horlivý kazatel a karatel, který se stal "úhelným kamenem" budoucího vývoje českého náboženského hnutí?Byl Hus člověkem zasaženým pýchou a nepokorou?Byl skutečně bludařem, kacířem, heretikem?Nebo byl obětí zlovolného jednání koncilu, který byl složen ze samých zpupných prelátů?Na všechny tyto otázky se pokusíme dát v této knize odpověď. Autor je teolog, pedagog a duchovní Církve československé husitské.

Druhé vydání se Ztracenou kapitolou. Prózu Rukojmí inspiroval autorův přítel a spolupracovník z tvůrčí dvojice Štrpka – Ursiny.Román o Dežově a vypravěčově cestě do neznáma je zároveň snem a zpěvem – elegií za zmizelého přítele. „Mnohé nádherné věty udržují rytmus té divoké jízdy a mnohá slova chutnají jako diamantový prach nebo jako ryba po půstu.“ (Ivan Laučík)

Život svatého Františka. Ani životopis ani hagiografie, nýbrž poetický text o životě Svatého Františka z Assisi, text o kráse matek a radosti dítěte a o andělském úsměvu Boha. Chlapec odešel s andělem a pes šel za nimi. Ta věta se zázračně hodí na Františka z Assisi. Moc se o něm neví a to je dobře. To, co se o někom ví, popravdě brání, abychom ho poznali. Přes to, co se o něm říká v přesvědčení, že dobře víme co, na něj vlastně nevidíme.

Příběh trapistické mnišky Marie Gabriely. Maria Sagheddu narodená v Dorgali v roku 1914 vo veku 21 rokov vstúpila do trapistického kláštora Grottaferrata, dnes v Vitorchiano, a prijala meno Maria Gabriella. V kláštore žila podľa pravidiel svätého Benedikta. O mnoho rokov neskôr počas oktávy modlitieb za jednotu kresťanov berie na seba úmysel modlitby a obetuje zaň Bohu svoj život. Zomrela 15 mesiacov po tomto akte, na nedeľu Dobrého Pastiera. Blahorečená bola 23. januára 1983.Knihu Cesta vdečnosti, životopisnp črtu, napísala jedna z jej mladších sestier v roku 1983. Teraz vychádza v novom vydaní.

V částečně autobiografické knize vychází Daniel Pennac z paradoxní osobní zkušenosti: tento kdysi „špatný žák“ a „beznadějný případ“ nakonec vystudoval vysokou školu a třicet let působil jako učitel na druhém stupni a profesor francouzštiny. Po roce 1973 dokonce začal psát a jeho románový cyklus o potrhlé rodině Malaussénových mu přinesl neobyčejný úspěch u čtenářů i kritiky.Ve své knize Učení mučení líčí, jak se trpké dětské zkušenosti beznadějného žáka a lempla, navíc postiženého dysortografií, později promítly do jeho přístupu k žákům (často pracoval s problematickými dětmi na předměstských sídlištích), jak je při hodinách poněkud svérázným způsobem motivoval a jak jeho výuka naučila žáky myslet a často je rozhodujícím způsobem poznamenala na celý život. Kniha Učení mučení získala ve Francii v roce 2007 prestižní Renaudotovu cenu.Kniha napsaná svižným a čtivým stylem může být dobrou inspirací nejen pro učitele a vychovatele, ale i pro rodiče a vůbec všechny čtenáře, kteří jsou přesvědčeni, že člověka netřeba otloukati, ale rozvíjeti.

Směřování k nebeskému cíli duchovní pouti v myšlení a díle C. S. Lewise. C. S. Lewis ve svých dílech vychází ze specifického pojetí skutečnosti. Toto pojetí má zásadní vliv na jeho chápání vztahu mezi duchovní a hmotnou dimenzí reality, na jeho porozumění povaze poetického jazyka a umělecké tvorby, ale také na jeho přesvědčení týkající se tajemství lidského údělu a podstaty dobra a zla. Důkladné seznámení s Lewisovým pojetím skutečnosti, jemuž je věnována tato studie, je důležitým předpokladem k porozumění jeho dílu. Proto se kniha neobrací jen ke studentům literární vědy, anglistiky, filosofie, teologie a religionistiky, ale také ke všem čtenářům C. S. Lewise, kteří za kouzelnou skříní jeho příběhů tuší hlubší myšlenkový svět.

Dva neznáme rukopisy Štefana Krčméryho. Edícia Veci na dne duše zachytáva dva doteraz neznáme rukopisy z 30. rokov 20. storočia od jednej z najvýraznejších osobností slovenského literárneho života Štefana Krčméryho (1892 – 1955), ktoré sa našli v pozostalosti T. G. Masaryka v Prahe.Š. Krčméry je autor, ktorý sa suverénne pohybuje medzi vedou a umením, a preto aj táto edícia symbolicky prináša texty z obidvoch oblastí.Rukopis prózy "A ešte letiace tiene" odráža Krčméryho zmyslové a filozofické vnímanie sveta, jeho vlastnú životnú situáciu a cez postavu mladého slovenského študenta v Ženeve sa autor "stretáva" a metaforicky vyrovnáva s Byronom a Rousseauom.

Dva portréty osobností, celkom rozdielnych autorov - generačnou príslušnosťou, životnými osudmi, umeleckou tvorbou, estetickou orientáciou. Obaja však mali reprezentatívne postavenie v českom kultúrnom živote 20. storočia aj dlhodobo pozitívny vzťah k Slovensku a Slovákom.To nám ich robí blízkymi aj dnes. Boli to výnimočné individuality v českom i európskom meradle. Stále môžu inšpiratívne pôsobiť na náš kultúrny život. Šaldovský i čapkovský duch môže nám byť potrebný aj v 21. storočí.

Vatikán od Pia IX. po Františka a jeho vztah k českým zemím. Publikace známého historika Jaroslava Šebka představuje působení a odkaz pontifiků, kteří vstoupili do dění ve dvacátém století a na počátku třetího tisíciletí. Do výběru jsou zahrnuti i dva papežové, kteří svůj úřad sice zastávali ještě v předminulém století (Pius IX. a Lev XIII.), avšak důsledky jejich politiky se promítaly i do věku následujícího.Dvacáté století a současnost jsou zajímavé z hlediska postupné proměny papežů coby monarchů do jejich podoby pastýřské. Navíc nám poslední léta nabídla ojedinělý historický úkaz, kdy se v hektickém tempu odehrávají viditelné změny přímo před našima očima. Před rokem začala psát novou kapitolu moderního papežství dobrovolná rezignace Benedikta XVI. Jeho odstoupení dalo do pohybu bez nadsázky revoluční vývoj, když u kormidla Petrovy lodičky stanul jako jeho nástupce František, papež v mnoha ohledech nevšední.

Kdo byl kníže Václav, kterého ctíme jako světce?Jak vypadal jeho život veřejný i soukromý, co můžeme povědět o jeho hodnotovém žebříčku a vládní strategii? Na některé z těchto otázek se pokouší odpovědět nová kniha věnovaná životu a skutkům knížete Václava (925-935), připravovaná v nakladatelství Vyšehrad.Petr Charvát, archeolog a historik, navazuje v této knize na úspěšné tituly Boleslav II. Sjednotitel českého státu (Vyšehrad, 2004) a Zrod českého státu 568-1055 (Vyšehrad 2007). Na základě velmi skrovných pramenných údajů se pokouší o alespoň letmý portrét nejproslulejšího panovníka českého raného středověku, jak se o něm dozvídáme z listin, kronik, legend a archeologických nálezů.Vypisuje příběh jeho vlády a snaží se i o postižení okolností, které vedly k nejproslulejší vraždě českých dějin.

Na památku 1100. výročí narození knížete Václava svatého. Svatý kníže Václav (kol. 908-935) je hlavním patronem českého národa. Byl vnukem prvního křesťanského knížete Bořivoje a jeho manželky sv. Ludmily. Do českých dějin se trvale zapsal jako stavitel rotundy sv. Víta na Pražském hradě, pozdější katedrály, a především jako oběť svého bratra Boleslava, který toužil vládnout místo něho. Ještě důležitější je ovšem Václavův "druhý život", který začal v okamžiku přenesení jeho těla ze Staré Boleslavi do svatovítské rotundy na Pražském hradě.Nad jeho hrobem bylo nejdříve zřízeno biskupství a časem mu byla symbolicky svěřena i péče o celý český stát. Tak se z něj stal věčný panovník, který pouze dočasně propůjčoval správu země právě vládnoucím knížatům a králům. Při příležitosti 1100. výročí jeho narození uspořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Arcibiskupství pražské kolokvium, jehož předmětem byla jak historická osoba sv. Václava, václavská hagiografie a raný český stát a křesťanství, tak i od toho neoddělitelný svatováclavský kult, a to od samých počátků v 10. století, přes jeho vyvrcholení v době lucemburské, kdy byl úspěšně exportován do celé Evropy, k úctě barokní a konečně i k moderní tradici v minulém století.Důležitou součástí jednání byly nové archeologické výzkumy, uměleckohistorická analýza a samozřejmě i výpovědní hodnota písemných pramenů. Výsledkem kolokvia je tato publikace.

Panovník a světec v raném středověku. Jaký byl Svatý Václav jako člověk a vladař a jaká byla jeho doba? Přední český historik představuje Václava jako charismatickou osobnost a silného panovníka s cílevědomou západoevropskou orientací. Sleduje drama jeho životního zápasu v éře proměn Evropy pod duchovním a civilizačním vlivem křesťanství, v kontextu vytváření soustavy států střední Evropy.Nově interpretuje události a osobnosti českého raného středověku: křest Bořivoje a osud jeho manželky Ludmily, otázku viny Drahomíry a Boleslava I., dobové poslání Přemyslovny Dobravy a Slavníkovce Vojtěcha - intelektuála evropského formátu. Historický osud knížete Václava skončil jeho mučednickou smrtí, ale záhy začíná jeho nekončící „druhý život“ světce a garanta státnosti a politické kultury vznikajícího českého národa.

životopis. Mozartovi nebyl dopřán dlouhý život, což všichni hudbymilovní lidé pokládají za neskutečnou tragédii – a rozhodně mají pravdu. Mozartovy skladby posluchače těší, často ho dojímají, nutí ho přemýšlet, vzrušují ho a chlácholí, dráždí a matou, uvrhají ho do nejhlubšího smutku a vynášejí na křídlech štěstí, vyvolávají v něm melancholickou náladu, nutí ho hloubat o životě, poskytují mu nekonečnou radost a potěchu.Nikdy ho ale nemohou znechutit. Mozarta jeho vrstevníci nedokázali plně docenit a on to věděl. Přesto s nimi vždy jednal poctivě a jako skladatel nikdy nepodváděl. Celý život tvrdě pracoval, s největším možným soustředěním se věnoval skládání. Ale i v těch nejtěžších chvílích si uchoval svou vřelou, přátelskou, otevřenou povahu. Miloval Boha, rodinu a především svou práci – která mu byla službou Stvořiteli.

životopis. Paul Johnson patří k nejznámějším a nejoblíbenějším historikům současnosti. Ve svém dalším z dlouhé řady poutavých a poučených životopisů pozoruhodných osobností minulosti se zaměřil na muže, jehož sám považuje za jednoho ze tří nejodpornějších diktátorů historie.Johnson je na rozdíl od Marxe přesvědčen, že historii netvoří masy, nýbrž úzké skupiny lidí a silní jednotlivci, jimž je třeba věnovat obzvláštní pozornost. Svůj stručný, ale vyčerpávající a především čtivě podaný životopis Stalina adresuje všem zájemcům o dějiny, ale zejména mladé generaci, jež zná Hitlera a Mao Ce-tunga, ale o sovětském generalissimovi toho mnoho neví.Přibližuje Stalinovo dětství a mládí, sleduje jeho rychlou cestu do nejvyšších pater komunistické strany a podrobně rozebírá jeho posedlost mocí, za niž zaplatily miliony lidí životem.

Bible a historická metoda. Životopis zakladatele moderní katolické biblistiky M. J. Lagrange (1855-1938), muže, kterému se za cenu osobního heroického nasazení podařilo smířit vědu s biblickým poselstvím.Doplněno překlady základních textů (Prameny Pentateuchu, Historická metoda).

Pozoruhodné příběhy z druhé světové války o boji o přežití, útěku a mezilidských poutech. Kniha vypráví napínavé životní příběhy autorčina otce, rodinných příslušníků a jejich přátel během druhé světové války. Otec autorky Oswald Holzer se narodil roku 1911 v Čechách v židovské rodině. Příchod nacistické okupace představoval radikální zlom v životě židovské komunity a Oswald, jeho příbuzní a přátelé se museli rozhodnout, zda setrvají na okupovaném území a budou doufat, že přežijí, či zda se před nacistickým šílenstvím zachrání útěkem a budou hledat štěstí v jiné zemi. Někteří, mezi nimi i Oswald, emigrovali. Drtivá většina těch, kteří zůstali, našla smrt ve vyhlazovacích táborech. Tam zahynuli i Oswaldovi rodiče.

200 rokov od obnovenia Spoločnosti Ježišovej. 7. augusta uplynulo 200 rokov od vydania pápežskej buly Sollicitudo omnium eclesiarum, ktorou pápež Pius VII. obnovil Spoločnosť Ježišovu na celom svete.Publikácia vychádza pri tejto príležitosti z materiálov, ktoré vydala Generálna kúria SJ v Ročenke Spoločnosti Ježišovej Jezuiti 2014 a z pôvodných slovenských príspevkov. Publikácia je doplnená sprievodnými fotografiami.

Nebo vidění a zjevení (Kniha I.). Originálne zápisky stredovekej mystičky Hildegardy von Bingen opisujú jej extatické videnia, ktoré mala vo veku 42-43 rokov. Druhá časť knihy obsahuje aj iné Hildegardine texty.Kniha zachováva starodávny literárny jazyk (český preklad pôvodne latinských textov od Jakuba Demla).

Sada obsahuje knihy Santo Subito a Tajomstvo záchrany.

Příběh jejich doby. Nikdo nepochybuje, že nejdramatičtější období českých dějin bylo 15. století. Čeští univerzitní učenci se tehdy pokusili o nápravu katolické církve. Dva z nich, Jan Hus a Jeroným Pražský, skončili na hranici jako kacíři.V Čechách vybuchl požár násilí, jehož příčiny vysvětlovala každá doba po svém. Naši pradědové se učili o boji Čechů s Němci, naši rodiče o revoluci nejchudších vrstev. Pravda však byla jiná a tato kniha se ji pokusí vyložit co nejsrozumitelněji.Vstupte s námi do doby vrcholného středověku: poznáte dobu vlády Václava IV. a Zikmunda, seznámíte se s životem na pražské univerzitě. Prožijete hlavní události husitských válek: pražskou defenestraci, křižácké výpravy proti Čechům, bitvy svedené Janem Žižkou i Prokopem Holým, jednání husitů na koncilu v Basileji i nástup Jiřího z Poděbrad na český trůn.Krok za krokem budete sledovat, jak snadno se ušlechtilé myšlenky snadno zvrátí ve všeobecné násilí. V této krvavé době však žil v Čechách člověk, jenž násilím opovrhoval. Jeho spisy ovlivnily slavné muže, jakými byli například L. N. Tolstoj nebo Mahatma Gándhí, které dnes zná celý svět. Zato jméno jejich inspirátora, zemana Petra Chelčického, zná jen málokdo. Tato kniha vás s jeho myšlenkami seznámí.

Karlovi Skalickému k 80. narozeninám. Karel Skalický je mužem církve i společnosti. Jeho život se odehrává v hraničním pásmu těchto světů, v němž usiluje o intenzivní kontakt a dialog.Do sborníku přispělo 26 autorů různých vědních oborů i různých náboženských vyznání. Publikace je členěna do čtyř částí; první tři obsahují recenzované studie z oboru teologie, filosofie, politiky, ekonomie, historie a literárních věd. Čtvrtá část sborníku má osobní esejistický charakter.

z medicínskeho prostredia. Príbehy z medicínskeho prostredia.

Životopisný rozhovor sleduje jeho životní cestu od dětství v podhůří Orlických hor, postupné hledání životního povolání v nesnadných letech nesvobody a především jeho kněžské působení a hledání nových cest, jak přiblížit lidem krásu toho nejcennějšího – hlubokých mezilidských vztahů a dospělé svobody.Inspiraci přitom nachází v pozorném naslouchání lidským radostem i bolestem a v podobně citlivém čtení Bible. Jeho pohled je díky tomu prost složitých teologických obratů a povzbuzuje mnohé lidi k důvěře, že Bůh i dnes s námi počítá, že chce spolu s námi pečovat o svět, abychom v něm mohli žít my i další generace.Životní postoje Václava Vacka ovlivnila rodina, ale také mnozí z těch, které potkal. Vzpomíná na kardinála Františka Tomáška (jehož byl poradcem), na persekvované kněze včetně Josefa Zvěřiny, Antonína Mandla, ¬Bonaventury Boušeho a mnohé další statečné lidi. Zmiňuje setkání s Arnoštem Lustigem, Evou Brodskou, Davidem Vávrou a jinými spisovateli, malíři, fotografy či psychology jako byl Jiří Mrkvička.Stejně tak, ne-li ještě intenzivněji čerpá Vacek z kontaktů s řadou nenápadných osobitých přátel, mezi které patří i dlouholetá spolupracovnice Jana Kalousková.„Potkal jsem mnoho krásných lidí, o kterých v této knize není řeč, ale nosím je v srdci,“ říká Václav Vacek v doslovu. „Jsou bohatstvím mého života. Co bych bez nich byl?“

Snad o ničem jiném na světě toho nebylo napsáno víc než o lásce, namlouvání a manželství. Mezi všemi spisovateli patří čestné místo Jane Austenové, která dokázala nahlédnout hluboko do lidských povah a svým bystrým postřehem i smyslem pro komiku baví čtenáře už dvě ...

Přemyslovci očima mnicha Kristiána. Netradičně pojatá, bohatě ilustrovaná naučná kniha o nejstarší české historii. Příběh, který předkládá obraz drsného světa 10. století ve Střední Evropě. Nechybí v něm stěžejní události počátků české historie: konflikt mezi Drahomírou a Ludmilou, Václavem a Boleslavem. Pro děti jsou zde historické skutečnosti zpřístupněny emotivním přístupem, výraznou ilustrací a postavou mnicha Kristiána, který příběh vypráví

Neobyčejná událost a deník duchovních cvičení. Španělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě. Od roku 1931 zastával funkci děkana na Filozofické fakultě, ale po vypuknutí občanské války byl zbaven vysokoškolské katedry a přinucen uchýlit se do exilu v Paříži.Tyto dramatické zážitky jej přivedly ke konverzi a k hluboké duchovní proměně. Po návratu do Španělska v roce 1940 se nechal vysvětit na kněze. Zmíněnou zkušenost a to, co následovalo, vtělil Morente do dvou působivých textů, jež jsou v této knize uveřejněny v doslovném přepisu.

s předmluvou kardinála Dominika Duky. Morova kniha stojí na počátku anglické literární tradice, podle níž se věci vážné a důležité říkají s vtipem a humorem, někdy břitce satiricky, někdy opět s úsměvným pohledem na projednávanou věc. V nové době jsou nejvýraznějšími zástupci této linie G. K. Chesterton a G. B. Shaw. Je to kniha vpravdě renesanční a humanistická nejen onou charakteristickou směsí antické filozofie, umění a rétoriky, s celou základnou učení Kristova v teorii i praxi, učení, vůči němuž ovšem stojí někdy ve zdánlivém rozporu. Nový duch se tu v oblasti filozofie a umění přenesl na území sociální. Poznané pravdy nebo hypotézy jsou tu namnoze zaobaleny v mnoha beletristických poznámkách a podrobnostech, které mají jednak učinit hlavní myšlenky stravitelnějšími, jednak poskytnout autorovi možnost obrany.Proto také píše Erasmovi v listopadu 1516, když se mu zřejmě dostalo řady příznivých posudků, že si již připadá jako doživotní vládce svých utopijských: „Jako bych si již vykračoval ověnčen oním vznešeným diadémem obilí, v hávu františkánském, s ctihodným žezlem z hrstky klasů. Prodlel jsem příliš často u tohoto nejsladšího snu, ale nadcházející jitřenka mně ubožákovi sen rozptýlila, svrhla mne z knížecího trůnu a volá zpět do mé roboty, to jest k soudu.

Křesťan v opozici. Životopis teologa Dietricha Bonhoeffera (1906–1945) přibližuje jeho zápas o porozumění evangeliu, sobě, druhým a vlastnímu místu ve světě. Postupně se slovy i činy vyhraňoval vůči církevní politice a státní moci až k účasti v odboji a přípravám atentátu na Hitlera, které vyústily v Bonhoefferovo věznění a popravu.Teoložka a církevní historička Renate Windová (1950) podává jeho život v nezkreslující zkratce, poutavě a přístupně. Kniha byla nominována na Německou cenu za literaturu pro mládež a získala Evangelickou knižní cenu. Je první knižní biografií Dietricha Bonhoeffera v češtině. Textem o recepci Bonhoeffera v Čechách knihu doprovodil profesor Pavel Filipi.

Sborník pro Bohuslava, Daniela a Jiřího Reynkovy. Byl to skutečně netradiční dárek k pětasedmdesátinám. Přátelé Bohuslava Reynka mu v roce 1967 připravili a osobně doručili malý rukopisný sborníček. Svou dedikaci, přání či grafiku petrkovskému samotáři připojili mimo jiné Vladimír Holan, Jaroslav Seifert, Jiří Kolář, Anastáz Opasek, Ivan Diviš a další. Ti všichni měli básníka a grafika rádi.Sborník Panu Bohuslavu Reynkovi až dosud nikdy v úplnosti nevyšel tiskem. Okouzlení Petrkovem však přetrvává a často bývá personifikováno v osobnostech básníkových synů - fotografa Daniela a překladatele Jiřího. Další generace jim formou rukopisného sborníku v roce 2013 řekla vlastně totéž, co jejich předchůdci jejich otci.Své vyznání připojili Iva Bittová, Dana Němcová, Martin C. Putna, Jindřich Štreit, Jan Šulc a další. Oba dosud nepublikované sborníky vycházejí s vysvětlujícím komentářem a medailony autorů.

Josef Šusta (1874-1945) byl jednou z nejnadanějších osobností české pozitivistické historiografie první poloviny 20. století. Publikace přináší pohled na profesní a vědeckou činnost historika, odborné polemiky i osobní život.