Teológia

Morálna teológia je veda o skutkoch. človeka skúmaných vo svetle nadprirodzeného Božieho zjavenia a ich. orientácie na nadprirodzený posledný cieľ.

Spirituální teologie je vědní teologickou disciplínou, která na základě biblického zjevení a křesťanské zkušenosti studuje sjednocení člověka s Bohem v Kristu. K tomu dochází společným působením (synergií) Ducha svatého a lidské spolupráce. Spirituální teologie rovněž popisuje organický rozvoj duchovního života, a to od počátku až po dosažení svatosti.Publikace Vojtěcha Kohuta seznamuje s oborem spirituálním teologie studenty teologických fakult a příbuzných humanitních oborů, zejména antropologie, historie, psychologie, pedagogiky, sociologie a religionistiky. Po vymezení předmětu, pramenů, metod práce a tematické náplně pojednává autor o vztahu spirituální teologie k ostatním teologickým a humanitním oborům.

Sborník k devadesátinám Oto Mádra. Sborník vydaný k životnímu výročí Oto Mádra. Tematicky rozrůzněné práce zde publikované poskytují, a to nejen odborníkům, panoramatický pohled na současné interdisciplinární pole českého teologického myšlení. Jsou určitým reprezentativním vzorkem jeho podoby a úrovně, do jaké se rozvinulo během sedmnácti let nové svobody.

Publikácia je súborom ôsmich vedeckých textov z oblasti filozofie, teológie, žurnalistiky a teórie vedy, ktoré odzneli vo forme prednášok na Letnej škole organizovanej Filozofickou fakultou KU v Ružomberku a grantovanou skupinou Local Society Initiative (LSI FF KU) v r.2005 na Spišskej Kapitule.

Katedra teológie Filozofickej fakulty chce týmto komentárom pomôcť v biblickom štúdiu všetkým študentom teológie a ďalším záujemcom, ktorí sú nadšení pre poznávanie Božieho slova vo Svätom písme.

Kresťanstvo sa pokladá za zjavené náboženstvo, ktoré je však dejinne podmienené. Preto sa realizuje v napätí medzi pravdou zjaveného Boha a spoločenskými potrebami. Novoveký spoločenský vývoj, charakteristický predovšetkým túžbou človeka po slobode a sebareilalizácii, bol v minulosti často vnímaný v protiklade s tradičnou kresťanskou pravdou. Autor sa snaží o prekonanie polarizácie novovekého myslenia a kresťanstva a kresťanstva bez toho, aby ich vzájomné napätie zavil potrebnej plodnosti...

Dějiny spásy jsou především dějinami "velkých Božích skutků" - jejich obsah závisí na Božích zásazích, a proto lze jejich smysl a význam osvětlit pouze ve světle spásných Božích úmyslů. Kniha významného českého teologa se pokouší o teologické osvětlení dějin spásy. Jde původně o příručku pro studenty, která byla po autorově smrti dlouho pokládána za ztracenou. Kniha je ale nejen uvedením do dějin spásy - autor zde projednává i různé otázky, jež se vynořily po zveřejnění koncilní konstituce Lumen gentium.

základy pneumatologie. V této práci věnujeme pozornost třetí osobě božské Trojice – Duchu svatému, který stále působí v církvi a obnovuje ji. Duch svatý je dar lásky Otce a Syna. Velcí teologové jako např. Augustin, Tomáš Akvinský a Richard od sv. Viktora označovali třetí božskou osobu jako zosobněnou lásku Otce a Syna. „Duch svatý nám otvírá náš původ v Bohu a jeho milosti a skýtá nám naději na Boha a jeho království. Avšak působí také už v našem současném životě, uzdravuje a posvěcuje nás, smiřuje a utěšuje.“ Syntetickou metodou poukážeme na podstatné věroučné aspekty pneumatologie a na poznatky z odborné literatury v českém a německém jazyku. Celý předložený text odkazuje také na spirituální dimenzi života křesťana.

Základné rysy ekléziológie. Na slovenský teologický svet sa dostáva kniha talianskeho autora Pietra Fiettu „Cirkev, diakonia spásy“ s podtitulom „Základné rysy ekléziológie“. Autor ju ponúka ako pomôcku pre teologické vzdelávanie, ktoré sa uskutočňuje nielen na základnej , strednej i vysokej škole, ale aj v škole života. Dokumenty Druhého vatikánskeho koncilu v sebe obsahujú mnohé materiály a podnety, týkajúce sa Cirkvi, ale nie sú usporiadané ako ekleziologická učebnica, aby formulovali problémy a navrhovali správne riešenia v súlade s požiadavkami didaktického typu. V tomto smere je táto kniha veľkou pomôckou.

Úvod do liturgie svátostí. Mezi důležité typy křesťanské bohoslužby patří svátosti. Tato studie z pera českého teologa nechce pojednávat o svátostech jednotlivě, ale nabízí široce pojatý společný pohled - tedy obecnou teorii liturgie svátostí. Je o nich pojednáno z hlediska teologického, antropologického, kosmologického atd. Kniha nabízí rovněž pohled na vývoj pojmu "svátost" v dějinách a snaží se šťastně zohlednit i ekumenický rozměr problematiky svátostí.

Pojednanie o živote a diele starokresťanských Cirkevných otcov a spisovateľov.

Pojednanie o svete biblického národa vo svetle archeologického výzkumu.

Volné pokračování autorova předchozího titulu Pastorační situace u nás. "Většina prvků popsaných v této publikaci se vyskytuje dodnes. Jsme ale o několik let dál a tomu, kdo chce, může být už zcela zřejmé, že se dnes i zítra budeme spíše vyrovnávat s nároky, otázkami a problémy, které přináší postmoderní společnost."Jednotlivé oddíly jsou věnovány jednak samotné pastoraci, včetně stručné historie pastorální teologie v posledním století u nás, dále jednotlivým skupinám účastníků pastoračního dění i některým aktuálním otázkám.

Náš teologický pohled na člověka je inspirován antropologií konstituce "Gaudium et spes", která objasňuje tajemství člověka ve světle Kristově: "Kristus, nový Adam, právě zjevením Otce a jeho lásky plně odhaluje člověka jemu samému a dává mu poznat vznešenost jeho povolání" (č. 22). Kristus pro nás není jen zjevitelem Otce. Odhaluje také tajemství člověka a dokonale uskutečňuje jeho budoucnost. Kristova historie je postupným zjevováním tajemství člověka, a proto nás "tajemství Kristova těla" vedou do záhadných propastí smrti a utrpení a osvěcují netušené obzory života a lásky. (z úvodu)

Stěžejní dílo z odkazu kněze, profesora a významného českého teologa Vladimíra Boublíka. „Různá náboženství dnes představují pozvání a stálou výzvu jak pro církev, tak pro humanismus. Náboženství nedovolují křesťanům, aby zapomněli, že mimo žárlivě střežené hranice křesťanstva uzavřeného do sebe žijí lidé spasení Kristem, kteří očekávají Boha budoucnosti...“ (z předmluvy knihy)

Svědectví přímého účastníka jedné z nejdůležitější události uplynulého století. Autor se věnuje nejen proměnám vztahů katolické církve k pravoslaví a protestantským církvím, ale také teologickému vývoji židovsko - křesťanského dialogu.

Matka Boží v liturgii. Tato kniha odpovídá na potřebu příručky, která by obsahovala historii a význam různých mariánských oslav. Podnětem k napsání knihy tedy byla pastorační snaha poskytnout kněžím podklady pro mariánské svátky a nabídnout jim i ostatním pomoc k osobnímu zamyšlení nad smyslem svátků Panny Marie v průběhu liturgického roku.

Krátký text známého německého teologa.

Pastorálna alebo praktická teológia hľadá v súčasnom období, pod vplyvom personalizmu, stále viac spoluprácu aj s humánnymi vedami, predovšetkým so psychológiou. Autor teda uvádza čitateľa nielen do pastorálnej teológie, ale aj do pastorálnej psychológie.

Príručka obsahuje najzákladnejšie vieroučné výroky Cirkvi. Je určená pre každého, kto chce vedieť, v čo verí a prečo.

Úvod a 1. časť prvého prikázania: BOŽSKÉ ČNOSTI.

Tak často podléháme tíživému dojmu, že v našem životě je příliš zla; že zlo je ze světa neodstranitelné a svět rychle zapomíná na to, co je ověřeně dobré. Odvaha ruského myslitele poukázat na (přesto) vítězící dobro se v obsáhlém traktátu odkrývá jako svěží filosofická inspirace. Předmluvu napsal Tomáš Špidlík.

"Žiť kresťansky v modernej spoločnosti", to by mohol byť názov tohto kompendia sociálnej morálnej teológie. Počas mnohých storočí sa katolícka teológia zamýšľala nad sociálnymi problémami vo svetle Zjavenia. S plynúcim časom sa sociálna otázka stala komplikovanejšou v dôsledku väčšej závislosti, ktorá sa vytvorila medzi inštitúciami a subjektmi. Akým spôsobom možno zabezpečiť zachovanie pôvodného evanjeliového posolstva, nesúceho v sebe nesmiernu dôležitosť a závažnosť, keď je také vzdialené súčasným sociálnym štruktúram?Ako môže reálne vplývať na riešenie problémov modernej spoločnosti? Toto sú otázky, na ktoré sa autor snaží dať odpoveď. Kniha jednoduchým spôsobom vovádza do súčasnej problematiky sociálnej morálky, týkajúcej sa spoločného dobra, ľudského práva, ľudského spolunažívania, ľudskej práce, zmyslu hospodárstva a podniku. Je vhodnou literatúrou pre študentov teológie, ale i pre všetkých, ktorí sa zaujímajú o problematiku sociálnej morálnej teológie.

Aktuálne otázky pastorácie. Zborník prednášok katedry pastorálnej teológie z 10. - 12. septembra 1998, zostavil Ľubomír Stanček, imprimatur udelil František Tondra.

v Teologické sumě. Tento svazek přináší další část christologických otázek třetí části Teologické sumy (STh III, q. 7–15). Tomáš v nich pojednává o důsledcích Božího vtělení, tedy o všem zásadním, co bylo osobou Božího Slova s lidskou přirozeností zároveň přijato v Ježíši Kristu. Nejde o vyčerpávající antropologický rozbor, ale o studium aspektů, které jsou důležité jak pro Kristovo bytí Bohočlověka, tak pro jeho poslání Spasitele a toho, kdo naplňuje a završuje Boží zjevení. Tomáš zde nejprve probírá otázky o Kristově habituální milosti (q. 7) a o milosti Krista jakožto hlavy církve (q. 8). Ve čtyřech dalších kvestiích se pak zabývá Kristovým věděním: nejprve jeho rozdělením na tři základní typy (q. 9), dále problematikou Kristova blaženého patření (q. 10), vlitého vědění (q. 11) a získaného neboli zkušenostního vědění (q. 12). Následují otázky o moci Kristovy duše (q. 13) a o přijatých nedostatcích těla (q. 14) a duše (q. 15).Tomáš Akvinský (1225-1274) byl katolický filozof a teolog scholastické tradice. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky. V římskokatolické církvi patří mezi 36 učitelů církve a platí za jednu z největších teologických autorit. Za svatého byl prohlášen roku 1323. Byl vychováván v montecassinském klášteře a později dán na vysokou školu do Neapole. Vstoupil do dominikánského kláštera, a proto byl rodnými bratry vězněn, aby nečinil vznešenému rodu hanbu a aby se vzdal úmyslu žít řeholním životem. Po 18 měsících se mu podařilo uprchnout zpět do kláštera, kde ihned složil řeholní sliby. Vzdělával se dále v Kolíně nad Rýnem. V Paříži se stal profesorem a doktorem bohosloví. Jako učitel a spisovatel dosáhl světové pověsti. Největším a nejznámějším jeho dílem je "Summa teologie". Odpovědi na všechny otázky hledal v modlitbě, která naplňovala jeho život. Přes svou vznešenost zůstal vždy poslušným a pokorným řeholníkem, který nechtěl nic pro sebe a vše konal z lásky k Bohu.

v Teologické sumě. V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12–13). Tomáš se v nich zamýšlí nad problematikou lidského poznání Boha a výpovědí o Bohu. Nejprve se ptá, zda je možné přirozenými silami poznat Boží esenci, tedy Boha takového, jaký je, a zda je možné jeho esenci celou plně nahlédnout. Dále se zabývá možnostmi slovního vyjádření našeho poznání Boha, zkoumá, jakým způsobem lze hovořit o Bohu, abychom tuto realitu při vší její komplikovanosti pojmenovali co nejpřesněji.Překlad, úvodní studie a poznámky Pavel Kilbergr a Tomáš Machula.Jestliže jeden ze středověkých koncilů (IV. Lateránský) říká, že mezi Bohem a tím, co o něm říkáme, je větší nepodobnost než podobnost, ale že přesto lze o Bohu formulovat smysluplné výpovědi, je to zásadní výzva pro každého teologa i každého křesťana. Na jedné straně to znamená, že Bůh poznatelný je a že o něm lze rozumně mluvit, ale na straně druhé je třeba si stále uvědomovat meze našeho snažení. Boha poznáváme, ale nedokonale. O Bohu mluvíme, ale nedokonale. Tomášovy kvestie, které nacházíme v tomto svazku, nám pomáhají tuto nedokonalost přijmout a pochopit, jak s ní rozumně pracovat. (Z úvodní studie Pavla Kilbergra a Tomáše Machuly)

Príručka teológie duchovného života.

Príručky katolíckej teológie - Diel XII. Právo Cirkvi je ďalšou učebnicou katolíckej teológie z edície AMATECA, ktorá má za cieľ obsiahnuť všetky disciplíny teológie a tým vytvoriť systematickú knižnicu moderného teológa.

Vykúpenie tela a sviatostnosť manželstva. Teológia tela od Jána Pavla II.Úvahy autora sa skladajú z dvoch častí. Prvá sa venuje analýze Kristových slov, ktoré sú akoby kľúčom na otvorenie tejto témy. Tieto slová sa dlho hľadali v celku evanjeliového textu. Na základe mnohoročných úvah sme sa zastavili pri týchto troch slovách, ktoré budú analyzované v prvej časti. Je to predovšetkým Kristovo odvolanie sa na „počiatok" v rozhovore s farizejmi na tému jednoty a nerozlučiteľnosti manželstva (porov. Mt 19, 8; Mk 10, 6-9). Potom sú to slová, ktoré povedal Kristus v Reči na vrchu na tému „žiadostivosti" ako „cudzoložstva v srdci" (porov. Mt 5, 28). Napokon sú to slová, ktoré zaznamenávajú všetci synoptici, v ktorých sa Kristus odvoláva na zmŕtvychvstanie tiel v „budúcom svete" (porov. Mt 22, 30; Mk 12, 25; Lk 20,35). Druhá časť sa venuje rozboru sviatosti pomocou textu Listu Efezanom (Ef 5, 21-33), ktorý nadväzuje na biblický „počiatok" manželstva, vyjadrený slovami Knihy Genezis (Gn 2, 24): „muž opustí svojho otca i svoju matku a prilipne k svojej manželke a budú jedným telom".Hlboké dielo pre náročnejších čitateľov.

Konfigurácia pastorácie v perspektíve kristo-logickej transformácie. Úloha ľudskej inteligencie v teológii nevychadza z túžby po poznaní, ale z túžby viery. Táto úloha je v súčasnosti sprevádzaná epochálnou novosťou, ktorú charakterizuje radikálnosť (týka sa totálnej prestavby fundamentov) a prudkosť (týka sa časovej i psychickej akcelerácie). Cirkev sa už nemôže spoliehať ani na „kresťanské mantinely" súčasnej spoločnosti, ani na rešpekt a bázeň súčasného človeka, ani na nič iné, iba na plody.

La ricostruzione della prospettiva teologico-pastorale di Sergio Lanza. Publikácia je špecifická v tom, že je v talianskom jazyku, dotýka sa oblasti pastorácie.Titul je: Verbum caro factum est. La ricostruzione della prospettiva teologico-pastorale di Sergio Lanza.Preklad: Slovo sa telom stalo. Rekonštrukcia teologicko-pastoračnej perspektívy u Sergia Lanza.Publikácia ponúka nové prístupy a pohľady na Pastorálnu teológiu i celú pastoračnú prax Cirkvi. Predstavuje teológiu jedného z najvýznamnejších talianskych pastoralistov, ktorý veľmi aktuálne reflektuje Druhý vatikánsky koncil a jeho požiadavky pre činnosť Cirkvi.

Humbert z Romans († 1277), pátý magistr Řádu kazatelů, ve svém okružním listu adresovaném celému řádu rozebírá tři řeholní sliby, poslušnost, chudobu a čistotu, a s nimi spojené ctnosti, pokoru a trpělivost. Jeho cílem je povzbudit bratry v jejich povolání kazatelů Slova a připomenout jim základy řeholního života a dominikánské spirituality. Humbertův pohled je realistický, nepřehlíží lidskou omezenost, slabost a hřích, ani nezastírá náročnost kazatelského povolání. Zároveň je však plný naděje a důvěry, neboť ví, že člověk ve svém úsilí nezůstává bez pomoci a je schopen obstát v síle Boží milosti. Realismus, důvěra v člověka opírající se o důvěru v Boha, střízlivost a prostota, humor a radostnost, to jsou některé z rysů dominikánské spirituality, které vyzařují i z Humbertova dopisu. Následování a hlásání Slova ovšem není vyhrazeno pouze řeholníkům či dominikánům. Je to podstata každého křesťanského života, bez ohledu na dobu a životní stav. Humbertův dopis tak může poskytnout cenné postřehy a rady každému čtenáři, který zaslechl volání Slova, touží žít pro něj a s ním a sdílet ho s ostatními.Z latinského originálu přeložil a poznámkami opatřil Efrem Jindráček OP. Předmluvu k českému vydání napsal Bruno Cadoré OP, 87. magistr Řádu kazatelů.

Dokument papežské biblické komise z r. 1984 představuje základní současné přístupy k osobě Ježíše Krista.

Úkolem hierarchie je hledat a vyjevovat v konkrétní historické situaci pravou cestu víry. Hierarchie ale tento úkol nemůže vykonávat svévolně, nýbrž výlučně jako službu víře celého společenství a v jistém ohledu také ve spolupráci s ostatními věřícími. Ve hře je tedy identita křesťanství, katolicity. Mezinárodní teologická komise v dané věci připomíná, že laici mají aktivní roli v uchovávání, prožívání, prohlubování, formulování a předávání pravé víry. Podotýká se, že od prvních staletí až do novověku to byli právě laici, kteří udržovali víru v některé pravdy mnohem jasněji a pevněji než biskupové a teologové...

Scholastická teologie jako svébytný způsob zpracování a tradování teologické látky ovládala univerzity od jejich vzniku až na práh moderní doby. Setkání s ní se tak nevyhne nikdo, kdo se zabývá duchovním světem středověku a raného novověku: teologa budou více zajímat myšlenkové postupy a obsah scholastických traktátů, kulturního historika zase vnější rámec školského provozu, oba však ocení příručku, která je přehledně a při zachování přiměřeného rozsahu uvede do vývoje a mnohotvárnosti scholastické teologie. Leinsleho kniha tento úkol plní dobře a spolehlivě, jak o tom svědčí již vydané překlady do angličtiny a maďarštiny.

Ze života světových náboženství. Tato kniha svým názvem, částí textu i obrázků poukazuje k osmnáctidílnému cyklu pořadů o pěti světových náboženstvích, který byl vytvořen v letech 2005-2006 a který v druhém pololetí roku 2006 vysílá Česká televize. Pojednává o pěti světových náboženstvích – hinduismu, buddhismu, židovství, křesťanství a islámu – a hovoří o nich s úctou. Jedná o pěti duchovních cestách, které zrály a obstály v dějinných zkouškách mnoha staletí – a ukazuje je jako součást stylu života a myšlení miliard dnešních lidí.

Život jako náboženský experiment. V souboru 15 esejů autor dále rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“. Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem. Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho. Kniha obsahuje CD.

Ak je Boh láska, prečo existuje na svete utrpenie? Ak je Ježiš dvermi do nebeského kráľovstva, čo s tými miliónmi, ktorí o ňom v živote nepočuli? Ak sa Boh stará o každého, prečo dovolí večné utrpenie v pekle? Môžu existovať zázraky, keď sú v rozpore s vedou? Autor v tejto knihe skúma najzávažnejšie výhrady proti kresťanskej viere: „Tou poslednou vecou, ktorú by som ja, predtým dlhý čas žijúci ako ateista, chcel, aby bola naivná viera vybudovaná na vetchých základoch pekných predstáv či na predstieraní. Potreboval som vieru, ktorá by bola v súlade s rozumom, nie v rozpore s ním; chcem vieru, ktorá je pevne ukotvená v realite a nie odtrhnutá od nej. Potreboval som raz a navždy zistiť, či kresťanská viera obstojí pod drobnohľadom.” Titul vyšiel aj v češtine: Kauza Víra (2015).